Extremistickými projevy na internetu se nejčastěji pachatelé mohou dopustit podle platného trestního zákoníku následujících trestných činů: § 403 založení, podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, § 404 projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, § 352 násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, § 355 hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a § 356 podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.

Těchto trestných činů se může dopustit každý na území České republiky. Výraznou většinu „právně závadného“ obsahu však nalezneme na webových stránkách, jejichž poskytovatelé mají své sídlo mimo území ČR (USA, Rusko, typicky se jedná o domény s koncovkami .org, .com, .net, .ru…apod.). Pokud tedy česká policie chce informace o osobě (tedy logové údaje, IP adresy), která umisťuje texty na webových stránkách umístěných v zahraniční , musí se obrátit na orgány činné v trestním řízení daného státu prostřednictvím institutu právní pomoci. Předpokladem pro to, aby dožádaný stát sdělil takovéto údaje je naplnění podmínky oboustranné trestnosti, tzn., že nestačí, aby daný skutek byl trestný podle českého práva, ale musí být trestný i v dožádaném státě.

Většina „závadových stránek“ je umisťována ve Spojených státech amerických, neboť americké pojetí svobody slova a projevu je značně odlišné od evropského pohledu. Svoboda projevu a slova je chráněna prvním dodatkem americké ústavy. Obsah webových stránek, který by mohl v České republice naplnit skutkovou podstatu některého z „extremistických“ trestných činů tak nebude trestný ve Spojených státech. Americké orgány činné v trestním řízení tak nemají právní titul, na jehož základě by mohly českým kolegům sdělit potřebné informace.

Tento problém neřeší pouze česká policie, ale i další státy, proto je tomuto tématu věnována značná pozornost i v rámci Evropské unie. Boj proti informační kriminalitě byl a kybernetickým hrozbám byl i jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU.

Ministerstvo vnitra se tomuto tématu dlouhodobě věnuje, odkázat lze například na závěry konference „Kybernetické výzvy a hrozby – Cyber“, dokument „Mezinárodní spolupráce v boji proti informační kriminalitě“. Další informace je možné nalézt rovněž v sekci kybernetické hrozby.

Vzhledem k tomu, že kriminalita pravicových extremistů páchaná přes internet má v poslední době vzrůstající tendenci, jsou si Policie ČR i Ministerstvo vnitra vědomy nutnosti vytvoření efektivnějších způsobů, jak proti tomuto fenoménu důrazně zakročit – viz příklad USA (pdf, 655 kB).