Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

K problematice prolamování mlčenlivosti v návrhu nového daňového řádu

Od 1. ledna 2011 nabývá účinnosti nová právní úprava daňového řízení, tzn. daňový řád, která odnímá policii jednu ze základních pravomocí pro boj proti závažným formám kriminality, a to možnost získávat od správce daně informace z daňového řízení, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti. 

 

Současná právní úprava umožňuje přístup policejních složek, specializovaných v oblasti boje proti teroristickým aktivitám, boje se závažnou hospodářskou trestnou činností, korupcí a organizovaným zločinem a boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, k údajům z daňového řízení i před zahájením trestního řízení.

Stávající právní úprava se v praxi ukazovala vždy jako bezproblémová a plně funkční. Nejedná se o zvůli policie zasahovat do soukromí občanů, ale o důležitý nástroj v boji s nejzávažnějšími formami kriminality. Kontrolní mechanismy proti zneužití těchto informací jsou nastaveny.

Prolomení mlčenlivosti se váže na plnění konkrétního úkolu policie ve vymezených oblastech činnosti při boji s kriminalitou, což znamená, že příslušná policejní složka vždy musí mít konkrétní ověřitelný důvod (konkrétní podezření), aby mohla o prolomení mlčenlivosti žádat.

Nová právní úprava znamená, že policie ztrácí oprávnění prolomit povinnost mlčenlivosti správce daně v předprocesní fázi (před zahájením trestního řízení), tedy při získávání a prověřování poznatků o podezření ze spáchání trestné činnosti, které vedou k zahájení trestního řízení. V boji proti závažným druhům kriminality je toto oprávnění nepostradatelné, poskytující nedocenitelný přínos např. v oblasti sledování financování terorismu, praní špinavých peněz apod.

Proti současné právní úpravě se též navíc zužuje okruh skutkových podstat trestných činů, u kterých lze institut prolomení mlčenlivosti využít (a to i při již zahájeném trestním řízení a se souhlasem státního zástupce). Jde např. o: kuplířství, šíření pornografie, výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, provozování nepoctivých her a sázek a další celou řadu skutkových podstat hospodářské kriminality a některé druhy kriminality spáchané organizovaně.

Nová právní úprava tak znamená zcela zásadní krok zpět v boji s nejzávažnějšími formami kriminality a jde zcela proti trendu prosazovanému a uplatňovanému v jiných zemích Evropy, kde je zdůrazňována nutnost multidisciplinárního přístupu, ve kterém finanční a policejní orgány při potírání tohoto druhu kriminality úzce spolupracují. Možnost fungování společných týmů finančních a policejních orgánů, by se přijetím navrhovaného znění zákona významně zkomplikovala a jejich účinnost by byla zpochybněna.

  

Jiří Reichl
ředitel odboru a tiskový mluvčí

  

vytisknout  e-mailem