Bezpečnost na silnicích
18/2010 Evropská unie
Evropská komise zveřejnila letos v létě „Plán silniční bezpečnosti EU na budoucích deset let“. Ambiciózní projekt chce zavést opatření, která povedou ke snížení počtu úmrtí na evropských silnicích na polovinu.
Evropská unie a její členské státy se snaží pomocí různých opatření a aktivit neustále snižovat počet dopravních silničních nehod, přesto v minulém roce zemřelo na evropských silnicích téměř 35 tisíc osob. Oproti roku 2001, v němž si Evropská komise poprvé stanovila za cíl snížit úmrtnost na silnicích o celou polovinu, to představuje snížení o přibližně třetinu (36 %). Dalších 1,7 milionu lidí utrpělo zranění, nejrizikovější skupinou jsou mladí lidé a motocyklisté. Mezi nejčastější příčiny smrtelných nehod patří nepřiměřená rychlost, řízení pod vlivem alkoholu a nepoužívání bezpečnostních pásů. Zbytečné riziko představují též vozidla ve špatném technickém stavu a nedostatečně udržované dopravní komunikace.
Výzkum, nové předpisy a prevence
Zmíněný plán na silniční bezpečnost si stanovil několik opatření. K tomu, aby vozidla i infrastruktura byly bezpečnější a aby se bezpečněji cítili také řidiči, by měla přispět též mezinárodní spolupráce, výměna osvědčených postupů a zkušeností, výzkum, informační kampaně a v některých případech i nové předpisy. Hlavními opatřeními by se mělo stát
- vytvoření evropské strategie pro vzdělávání a výcvik k bezpečnosti silničního provozu, která by jeho účastníky přiměla k bezpečnější jízdě,
- sjednocení předpisů pro silniční provoz na komunitární úrovni, díky čemuž by se při jejich porušení zacházelo se státními příslušníky všech zemí jednotně,
- doporučení členským státům Unie, aby bezpečnostní předpisy, které platí pro hlavní tahy, používaly i pro komunikace nižších tříd,
- vzájemné uznávání výsledků technických kontrol vozidel v rámci Evropské unie (například certifikát stanice technické kontroly z České republiky by platil ve všech členských státech EU),
- zvyšování bezpečnosti nejzranitelnějších účastníků silničního provozu (zejména motocyklistů) tak, že se zlepší komunikace mezi orgány a účastníky silničního provozu a zavede se pravidelná kontrola zvláště motocyklů a mopedů,
- zdokonalení nástrojů, které slouží ke sběru a analýze údajů o nehodách, což by zlepšilo sledování pokroku v bezpečnosti silničního provozu v jednotlivých státech EU a poskytlo přesnější informace pro nová opatření v dané oblasti.
Dokument dále předpokládá, že během budoucích deseti let vstoupí v platnost nová pravidla, podle kterých bude muset být stále více vozidel vybaveno automatickými systémy varování, včetně upozornění na překročení rychlosti nebo opuštění jízdního pruhu. Finanční prostředky, které Evropská unie věnuje jednotlivým členským státům na rozvoj infrastruktury, budou moci být použity pouze na budování takových silnic, které vyhovují evropským předpisům. Podle dokumentu bude Unie spolupracovat s vnitrostátními orgány při vytváření společné strategie ve vzdělávání a školení účastníků silničního provozu.
Zvláštní pozornost je v plánu věnována problematice zvyšování bezpečnosti motocyklistů. V posledních letech se totiž počet úmrtí na silnicích u všech kategorií vozidel s výjimkou motocyklů snížil. I když tvoří motocyklisté jen dvě procenta všech účastníků silničního provozu, každoročně se jich týká kolem sedmnácti procent nehod, které končí ztrátou života.
Ambiciózní plán Evropské unie, podle něhož se v uplynulém desetiletí měl proti roku 2001 snížit počet úmrtí na silnicích na polovinu, se podařilo splnit pouze čtyřem státům (Estonsko, Lotyšsko, Portugalsko a Španělsko). Na druhé straně v daném období vzrostl počet smrtelných nehod v Rumunsku a na Maltě. Statistiky uvádějí, že v minulém roce zaznamenali nejnižší počet úmrtí na silnici ve Velké Británii, Nizozemsku a Švédsku. Na opačné straně žebříčku vykazují nejsmutnější bilanci v Řecku a Rumunsku.
Názory občanů
Prostřednictvím svého Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu se Evropská komise též velmi úzce zabývá bezpečností silničního provozu. Odhaduje se, že kdyby se každý jeho účastník připoutal bezpečnostními pásy, respektoval povolenou rychlost a neřídil pod vlivem alkoholu, zachránilo by se na evropských silnicích každoročně na dvanáct tisíc lidských životů.
Letošní červencová studie Eurobarometru o silniční bezpečnosti je založena na názorech občanů 27 členských států Unie vztažených k této problematice. Průzkumu se zúčastnilo 25 629 občanů ze všech členských zemí a Evropská komise získala přehled o tom, co evropští občané považují za nejzávažnější problémy, jaké oblasti by měly být zdokonaleny a které by měly dostat prioritu. Průzkum se členil do čtyř hlavních kapitol. Sledoval četnost, s jakou respondenti řídí automobil, zkoumal, jaký význam přikládají bezpečnosti silničního provozu, zajímal se o to, jakou pozornost věnují bezpečnosti na silnicích národní vlády a jaká by měla být opatření pro zlepšení silničního provozu, na která by se měly národní vlády zaměřit.
Jak často Evropané řídí automobil?
Takřka sedm z deseti dotázaných Evropanů (69 %) je řidiči. Mezi jednotlivými státy však v tomto směru existují velké rozdíly. Nejvíce řidičů je evidováno ve Slovinsku (82 %), Lucembursku a Finsku (81 %). Nejméně řidičů vykazují Rumunsko (36 %), Bulharsko (43 %) a Lotyšsko (46 %). Skoro polovina (49 %) respondentů uvedla, že automobil řídí většinu dní v týdnu, jednou až třikrát týdně jej řídí šestnáct procent dotázaných a tři procenta občanů zasedají za volant vozu jednou až třikrát za měsíc. Každý stý občan uvedl, že řídí automobil méně než jednou za měsíc, necelá třetina občanů Unie řidičské oprávnění nemá. Mezi řidiče, kteří řídí automobil s největší frekvencí, po většinu dní v týdnu, patří Kypřané (74 %), Irové (65 %), dále Belgičané a Italové (63 %). Nejmenší podíl řidičů s častou frekvencí jízdy je v Rumunsku a Bulharsku. Počet řidičů, kteří využívají automobil poměrně často, nad počtem „svátečních“ řidičů ve všech členských státech Evropské unie převažuje. Podrobnější průzkum kategorie řidičů v Unii ukázal, že automobil řídí častěji muži než ženy, dále občané ve věkové kategorii 25 – 54 let, lidé s vyšším dosaženým vzděláním a občané venkovských oblastí. Ti automobil využívají především k dojíždění za prací do měst nebo příměstských oblastí. Nejvyšší podíl řidičů je mezi podnikateli (86 %), ve skupině občanů, kteří se živí manuální prací, je o něco (75 %) nižší.
Největší hrozba
V průzkumu byli občané dotazováni, co v souvislosti s bezpečností silničního provozu vnímají jako největší problém. Do popředí vystoupilo zejména řízení pod vlivem alkoholu (94 %), následované překročením povolené rychlosti (78 %) a telefonováním mobilním telefonem za jízdy bez použití sady „hands free“ (76 %). Vysoké procento odpovědí (74 %) uvádělo rovněž nepřipoutání cestujících bezpečnostními pásy. Za velkou hrozbu silničnímu provozu považují občané požívání alkoholu, relativně nejvíce benevolentní jsou k němu občané Irska a Velké Británie.
Také v pohledu na překročení povolené rychlosti jsou mezi členskými státy značné rozdíly. Největší obavy z vysoké rychlosti mají na Kypru, v Itálii, Španělsku a Bulharsku. Na druhém konci žebříčku jsou Švédové, Nizozemci, Rakušané a Finové, kteří z důsledků překročení povolené rychlosti vyjádřili relativně nejméně strachu.
V další kapitole byli respondenti dotazováni, zda problémům, které ohrožují bezpečnost silničního provozu, věnují jejich vlády dostatečnou pozornost. Nejvíce rezerv v činnosti vlády vidí občané ve vztahu k řízení pod vlivem alkoholu, k telefonování za jízdy bez použití „hands free“ a k překračování povolené rychlosti.
Jaká opatření by měly vlády přijmout?
Občané se také zabývali opatřeními, na která by se měly vlády zaměřit, aby se bezpečnost silničního provozu zvýšila. Účastníci průzkumu si mohli podle významu vybrat dvě z pěti opatření, která jim byla navržena. Na prvním místě se objevila potřeba zlepšit bezpečnost silniční infrastruktury. Uvedla ji více než polovina dotázaných. Na druhém místě by se vláda měla zaměřit na posílení pravidel silničního provozu (44 %). Za třetí nejdůležitější opatření (36 %) považují občané to, které by při porušení dopravních předpisů zajistilo stejně důrazné nakládání se zahraničními provinilci jako s místními občany. Necelá třetina respondentů se dožadovala kampaně, na jejímž základě by se povědomí o bezpečnosti silničního provozu zvýšilo. Další větší skupina občanů (27 %) by přivítala zavedení periodického proškolování řidičů.
Celkem v 18 z 27 členských států uvedli občané na prvním nebo druhém místě zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury. V odpovědích lze mezi jednotlivými státy zaznamenat velké rozdíly. Zatímco necelá třetina občanů Rakouska a Lucemburska (31 %, respektive 32 %) uvedla tento faktor na prvním nebo druhém místě, v Polsku považuje zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury za prioritu osm z deseti dotázaných občanů. Obdobné názory zastávají též občané Rumunska, Bulharska a Lotyšska.
V České republice spatřují respondenti za nejnutnější potřebné opatření vlády ve zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury (55 %) a v posílení pravidel silničního provozu (50 %). Druhý největší podíl Čechů (49 %) z celé Evropské unie se ve svých odpovědích vyslovil pro opatření vlády, která by při přestupcích zavedla stejné zacházení s cizinci jako s domácími občany. Předstihlo nás pouze Rakousko, kde je pro takové opatření 55 % občanů. Pro zavedení periodického proškolování řidičů se v České republice vyslovilo pouze čtrnáct procent respondentů, což je třetí nejnižší počet občanů z celé Unie.
Průzkum prokázal, že bezpečnost silničního provozu je důležitou otázkou, která se musí řešit na národní i komunitární úrovni. Jenom tak je možné, aby se zbytečné ztráty lidských životů, ke kterým každoročně na evropských silnicích dochází, snížily.
text Ing. Jiří Zukal