Sněmovna - poslanci schválili žádost vlády o vyjádření důvěry
Vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných bude vést stát podle očekávání s důvěrou Sněmovny. Pro kabinet hlasovalo v úterý 10. srpna ve večerních hodinách všech 118 poslanců koalice. Opoziční ČSSD a KSČM byla proti. Hlasování předcházela asi sedmihodinová rozprava, v níž poslanci opoziční ČSSD a KSČM kritizovali vládní prohlášení. Premiér Petr Nečas mezi hlavními úkoly kabinetu uvedl boj se zadlužováním veřejných financí, snahu o vyrovnání veřejných rozpočtů v roce 2016, reformu důchodového systému i opatření k větší průhlednosti ve veřejném sektoru. Nečas současně poslance ujistil, že vláda bude reformy uskutečňovat s maximální možnou sociální citlivostí, bude o nich diskutovat. Klíčové podle něj nejsou škrty v rozpočtu, které jsou jen dočasným opatřením, ale hluboké reformy.
Česká ekonomika není podle premiéra v tak složité situaci jako jiné země. Proto kroky vlády nebudou tak drakonické a není nutné například snižovat důchody nebo výrazně škrtat většinu sociálních dávek. Nečas také přislíbil maximální možné omezení výsad úředníků včetně snížení jejich platů, omezení imunity zákonodárců, snížení náhrad i snížení státních výdajů ve všech sektorech. Zdůraznil, že důležitější jsou strukturální reformy na výdajové straně veřejných rozpočtů. Je nutné také zjednodušit daňový systém a "proklestit tu džungli výjimek a úlev na daních", uvedl.
Vláda chce také dokončit nový obchodní i občanský zákoník. Potřebná je podle něj i reforma vzdělávacího systému, která má přinést potřebné moderní vysokoškolské vzdělání a provázání s výzkumem a vývojem. Stejně tak označil za potřebné prohloubit adresnost sociálního systému i zabránit zneužívání sociálních dávek. Mimo jiné podotkl: „Za svůj hlavní úkol pokládáme zastavení zhoubného neřízeného zadlužování naší země. V dnešním světě plném odstrašujících příkladů snad už i těm nejpomalejším došlo, že je pošetilé předstírat, že lze donekonečna žít po starém, že žádných zákroků není zapotřebí, že to znamená klamat občany, a to není náš styl."
Sněmovna a spolu s ní i všechny další instituce spojené se státním rozpočtem budou muset ještě do konce letošního roku ušetřit více peněz, než by si přály. Například Sněmovna bude muset do konce roku zmrazit přes 29 milionů korun, ačkoli měla přichystané úspory za 15,6 milionu korun. Rozhodl o tom sněmovní rozpočtový výbor, když potvrdil žádost vlády o vázání výdajů ve vybraných šesti kapitolách v původním rozsahu. Vláda koncem července takto zkrátila ministerstvům a dalším institucím výdaje o 10,2 miliardy korun.
V případě parlamentu, prezidenta, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu a ombudsmana tento požadavek musel schválit ještě rozpočtový výbor. „My jsme podpořili většinově, koaliční poslanci, návrh ministra financí samozřejmě s tím vědomím, že některým kapitolám, jako sněmovna, Senát nebo Pražský hrad to přinese trochu potíže," řekl po jednání výboru jeho předseda Pavel Suchánek (ODS). „Na druhou stranu my nemůžeme ustoupit z toho požadavku 2,5 procenta z celkového rozpočtu, protože všechna ministerstva, všechny resorty mají stejné podmínky," dodal. Podle sněmovního kancléře Petra Kynštetra je to problém. „Jdeme teď hledat dalších 13 milionů," řekl novinářům po jednání výboru. „V Poslanecké sněmovně je obrovské množství akcí, my to opravdu můžeme snižovat nebo škrtat jenom z těch nemandatorních výdajů a tam se blížíme ke dnu," vysvětlil.
Část výdajů v rozpočtu Sněmovny nebo Senátu je daná zákonem a není možné je zkrátit beze změny zákona. Jde třeba o platy zákonodárců a dalších ústavních činitelů. Již dříve předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová oznámila, že Sněmovna chce šetřit hlavně na zahraničních cestách, na účtech za telefony nebo za nákup materiálu. Podle Němcové musí být Sněmovna schopná v současné situaci ještě další škrty udělat. „Ale mají to být racionální škrty, tedy ty, které neomezí odbornou práci poslanců a jejich fungování, ale spíše ty provozní náklady.“
text -žam-