Sněmovna - ustavující schůze zahajuje nové volební období
V úterý 22. června se uskutečnila první část ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny. Svůj mandát letos ve volbách obhájilo jen 86 poslanců, před čtyřmi lety jich bylo 115. Mezi nejdéle sloužící zákonodárce patří především Marek Benda a Petr Nečas z ODS a Hana Orgoníková (ČSSD), kteří se v parlamentu pohybují již 18 let. Nejpočetnější je poslanecký klub ČSSD (56 poslanců), za ním následují kluby ODS (53), TOP 09 (41), KSČM (26) a Věci veřejné (24).
Do sněmovních lavic bylo zvoleno 44 žen, což je rekordní zastoupení v historii. Největší zastoupení mají ženy v řadách poslanců KSČM - z 26 zákonodárců je 15 žen (42,31 procenta). Naopak nejméně žen je v klubu ČSSD, necelých devět procent. Průměrný věk nové Sněmovny je 47,21 roku (v roce 2006 to bylo 47,9 roku). Průměrný věk zvolených mužů je 47,68 roku, u žen je to 45,55 roku. Nejmladší poslance mají Věci veřejné (40,08 roku), naopak nejstarší zákonodárci jsou opět z KSČM (50,23 roku). Nejstarším poslancem je předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (72 let). Naopak nejmladším zákonodárcem se stal sociální demokrat Adam Rykala (23 let).
Mandát získalo 20 nestraníků, což je od roku 1996 jednoznačně nejvíce. Na kandidátkách dvou nových parlamentních stran byli do Sněmovny zvoleni i poslanci s jinou stranickou příslušností - za TOP 09 získali mandát tři členové hnutí Starostové a nezávislí a dva členové hnutí Starostové pro Liberecký kraj.Za Věci veřejné uspěli tři členové SNK ED.
Poslanecká sněmovna by v tomto volebním období mohla mít 12 nebo 13 výborů místo dosavadních osmnácti. Přesný počet orgánů, který by měl zaniknout, je zatím předmětem vyjednávání, hovoří se však o zrušení 30 procent funkcí. Zástupci vyjednávacích stran už zveřejnili informaci, že se neosvědčilo rozdělení výboru pro regionální rozvoj a životní prostředí, výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, ke sloučení připadají v úvahu i výbory pro evropské záležitosti a zahraniční výbor a výbory bezpečnostní a pro obranu. Původně plánované sloučení kontrolního a petičního výboru není možné bez změny zákona o jednacím řádu Sněmovny, protože tyto dva patří k těm, které zákon vyjmenovává a musí je Sněmovna vždy po volbách vytvořit povinně. Spolu s výbory mandátovým a imunitním, rozpočtovým, organizačním, volebním a výborem pro evropské záležitosti. „Jakákoli snaha omezit činnost kontrolního výboru je v podstatě v rozporu s tím, co pravicové politické strany říkaly před volbami, že je potřeba především šetřit, nakládat hospodárně s finančními prostředky a kontrolovat," poznamenal k tomu bývalý poslanec a místopředseda tohoto výboru Libor Ježek. Výbor podle něj pracoval v minulém období dobře a poukazoval na nehospodárné nakládání s penězi, což se prý každému nemuselo líbit. Projednával například státní pokladnu, elektronické viněty a spoustu dalších kauz. Zaniknout má celkem i 17 podvýborů a většina stálých komisí. Z hlediska vyplácení funkčních příplatků pro předsedy těchto sněmovních orgánů ušetří státní rozpočet několik miliónů korun.
text -zam-