Na 20. schůzi Senátu, která se konala ve dnech 23. a 24. června, vystoupil mimo jiné i předseda vlády Jan Fischer, který o dva dny později složil demisi vlády do rukou prezidenta republiky. Ve svém projevu v Jednacím sále Senátu se rozloučil se senátory a zároveň krátce zhodnotil roční působení svého kabinetu. Uvedl, že dle jeho názoru během působení vlády převažovala pozitiva nad negativy. Nejprve hovořil o zahraniční politice. Zmínil, že se vládě podařilo na konci 1. pololetí loňského roku se ctí dokončit předsednictví naší republiky v Evropské unii a že se podařilo udržet kontinuity české zahraniční politiky. Zároveň se dle jeho slov posílila ekonomické diplomacie. „Jako jedno ze zásadních východisek z krize jsme viděli posilování diplomatické činnosti, posilování proexportní povahy české ekonomiky a proexportních prvků. Platí to zejména o zpřístupňování obchodních trhů asijských, postsovětského světa pro náš byznys, pro naše podnikatele. Velmi jsem osobně dbal na to, abych na všechny cesty, které jsem sám vykonal do těchto míst, do těchto destinací, abych je využil k posílení možností českého byznysu se uplatnit na těchto velmi dynamických a velmi otevřených trzích,“ uvedl J. Fischer.

Vládě se podle českého premiéra také podařilo zkrotit hrozbu narůstajícího velmi silného deficitu státního rozpočtu a zároveň i přesvědčit občany o nutnosti šetření. „Podařilo se přesvědčit občany této země, že zadlužování je cesta, která nikam nevede, že je to stejný problém a stejně se jich týká jako dluhy, které si vytvářejí ve svých domácnostech, že to není abstraktní problém, ale něco, s čím v budoucnosti mohou být konfrontováni jejich děti nebo vnuci,“ doplnil J. Fischer. Ve svém projevu dále vyzdvihl schopnost vlády komunikovat. „Byla to vláda, která uměla komunikovat, která uměla nejen mluvit, ale která uměla naslouchat, uměla vést sociální dialog a nenechala ho padnout v těchto velmi obtížných ekonomických dobách. Byla to vláda, která uměla hovořit s nevládními organizacemi, uměla hovořit s církvemi tónem klidným, vyrovnaným, pokud možno slušným,“ uvedl. Jako další příklady pozitiv své vlády uvedl premiér mimo jiné aktualizaci energetické politiky, zklidnění velmi rozbouřené hladiny v oblasti vědy a výzkumu, dokument o budoucnosti české dopravní infrastruktury, boj proti extrémismu nebo obnovení činnosti tzv. Bezděkovy komise, která koncipovala reformu penzijního systému.

Dle jeho slov se však nepodařilo vše dotáhnout do konce. Zmínil například nutnost kultivace státní správy nebo razantnější opatření v oblasti boje proti korupci. Na závěr svého vystoupení Jan Fischer poděkoval senátorkám a senátorům za vynikající spolupráci a také za pozdvihnutí úrovně českého politického života. „Chtěl bych vám poděkovat za kultivaci české politické scény, za zvyšování úrovně politické kultury v této zemi a poděkovat i za noblesu politické debaty. Noblesa politiky je to, co nám v této zemi poměrně dost schází. Vy jste k jejímu zvyšování značnou měrou přispěli,“ zakončil předseda vlády Jan Fischer. Jeho projev ocenili senátoři potleskem vestoje. U řečnického pultu poděkoval vládě za dobrou spolupráci se Senátem a za dobře odvedenou práci předseda Senátu Přemysl Sobotka. Vyzdvihl zvláště snahu o udržení rozpočtových pravidel, postoj vlády ke členství v NATO a v Evropské unii. Působení vlády ocenila také 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Uvedla, že odcházející vláda dokázala navrátit důvěryhodnost České republice a dokázala, že naše zem je důstojným členem Evropské unie. Končícímu kabinetu však vytkla, že přistoupil na výjimku z lisabonské smlouvy, kterou si vymínil Václav Klaus.

text -kk- 
popisek: Premiér Jan Fischer na schůzi Senátu
foto: archiv Senátu PČR