Sněmovna - hned po vyřešení volebních stížností přijde na řadu zeštíhlování
Nejvyšší správní soud obdržel v zákonné lhůtě 45 stížností zpochybňujících výsledky květnových voleb do Poslanecké sněmovny. Před čtyřmi lety jich bylo 70. Lhůta skončila a nyní má soud 20 dní na projednání. O všech stížnostech musí soud rozhodnout nejpozději do 1. července. Případné dodatečně podané volební stížnosti soud odmítne pro opožděnost. Sedmičlenný zvláštní senát Nejvyššího správního soudu se scházel už v minulých dnech a seznamoval s obsahem jednotlivých návrhů a činil procesní úkony, například zasílal výzvy k odstranění vad či doplnění návrhů. O návrzích samotných bude rozhodovat až během zmíněné zákonné lhůty. O každé stížnosti může soud rozhodnout třemi způsoby. Pokud nesplňuje formální náležitosti, odmítne ji, což i letos zřejmě postihne nemalou část stížností. Další variantou je zamítnutí. Soud může stížnost zamítnout i v případě, že zjistí drobné nedostatky v proceduře voleb nebo při sčítání hlasů. Udělá to, pokud chyby nemohly ovlivnit výsledek hlasování. Ke zrušení volby kandidáta nebo zneplatnění voleb by soud přistoupil jen v případě vážného porušení volebního zákona. Před čtyřmi lety soud nevyhověl žádné ze 70 stížností, ačkoliv v několika případech potvrdil chyby.
Většinu stížností podaly fyzické osoby. Dvě stížnosti sepsali zástupci Suverenity. Podněty se týkají klíče volebních preferencí, podle kterého si Česká televize zvala zástupce kandidujících stran, a údajného rozdílu mezi skutečným a zveřejněným počtem odevzdaných hlasů v jednom z téměř 15 000 volebních okrsků. Ve stížnostech od voličů se často neobjevují ani tak konkrétní výtky, jako spíše obecné výhrady. Voličům se například nelíbí způsob vedení kampaně. Jeden pisatel tvrdí, že volby zmanipulovaly sdělovací prostředky. Další zase zpochybňuje způsob přepočtu, kvůli kterému se do Sněmovny nedostanou některé politické strany, i když třeba v některých krajích překročí pětiprocentní hranici. Pokud stížnost obsahuje konkrétní výtky, týkají se například doručování voličských průkazů a volebních lístků nebo možnosti volit v nemocnici či věznici.
Počet funkcionářů Sněmovny by se podle dosavadních koaličních jednání politických stran, které získaly v ČR parlamentní většinu, mohl celkem snížit zhruba o čtvrtinu. ČSSD souhlasí zatím pouze s redukcí nefunkčních sněmovních výborů, podvýborů a komisí. Bohuslav Sobotka, jako lídr sociálnědemokratické opozice, plošné redukci sněmovních orgánů příliš nakloněn není Podle něj by struktura Sněmovny měla odpovídat velikosti vlády vzhledem k tomu, že poslanci musí kabinet kontrolovat. Sobotka uvedl, že „rozumí budoucím představitelům vlády, že by chtěli, aby tady byla Poslanecká sněmovna pasivní, malá, neaktivní, aby vládu pokud možno příliš neotravovala." Zástupce koalice Radek John oponoval tvrzením, že „bychom chtěli velmi aktivní Sněmovnu, ale bez zbytečných funkcionářů a bez zbytečných příplatků.“ Miroslav Kalousek za TOP 09 konkrétně hovořil o tom, že by Sněmovnu rád zeštíhlil do stavu jejího zrodu v 90. letech a znovu spojil některé z výborů před jejich rozdělením na dva. Jmenoval například výbor pro zdravotnictví a sociální politiku nebo výbor pro obranu a bezpečnost. Ušetří se tak čtyři nebo pět výborů a příslušný počet podvýborů.
V Poslanecké sněmovně existovalo v uplynulém období celkem 54 podvýborů, které zřídili poslanci z celkem 18 sněmovních výborů. Jejich počet se však měnil, některé zanikly, jiné vznikly. Rekordmanem mezi výbory je hospodářský výbor: ten zřídil hned šest podvýborů: pro dopravu, pro energetiku, pro ochranu spotřebitele, pro podnikatelské prostředí, pro strategie a koncepce a pro vědu, výzkum, letectví a kosmonautiku. Naopak mandátový a imunitní výbor si žádný podvýbor nezřídil, ústavně právní výbor si schválil jen jeden podvýbor. Podobně si volební výbor zřídil pouze podvýbor pro volební legislativu. Výbor pro bezpečnost zřídil podvýbor pro zpravodajské služby, přestože ve Sněmovně existují komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství i Národního bezpečnostního úřadu. Hned tři výbory si zřídily podvýbory pro čerpání peněz z fondů EU. Kromě toho existují například podvýbor pro strategie a koncepce, pro regionální a přeshraniční spolupráci, výbor pro obranu zřídil hned dva podvýbory, které se týkají armády: pro kontrolu plnění úkolů reformy Armády ČR a pro kontrolu jejího programového financování.
text -žam-