Sněmovna - konec volebního období ovlivňuje i některé legislativní plány
Poslanci už do konce svého volebního období s největší pravděpodobností nestihnou projednat předlohu, podle níž by od dálnic a rychlostních silnic měly zcela zmizet reklamy. Ačkoli autor příslušné novely silničního zákona Libor Ježek už nekandiduje, je přesvědčen o tom, že se o věci bude debatovat i v nové Sněmovně. Návrh poslanec zdůvodňoval tím, že reklamy mohou rozptylovat pozornost řidiče a vést k nehodám. Podle podkladů, které si poslanci vyžádali od ministerstva dopravy k billboardům u silnic, by jejich povolování mohlo být považováno za korupční prostředí. Nyní billboardy nesmějí být na prostranství 250 metrů od dálnic. Reklamy, které tam před uzákoněním tohoto zákazu v roce 2001 už stály, získaly podle poslance vesměs výjimku. Řada z nich ale nemá stále instalována svodidla nebo jinou ochranu. Novela by v případě přijetí ve znění tak, jak je navržena, znamenala striktní zákaz všech reklamních zařízení v ochranném pásmu dálnic a rychlostních silnic včetně místních. U ostatních silnic by mohly být reklamy, které by si řidiči nemohli splést se značkami a které by je nesměly oslňovat světlem. Reklamy, které už u dálnic a rychlostních silnic jsou, by musely jejich vlastníci odstranit do roka od doby, kdy by novela začala platit. Pokud by to neudělali, správci silnic by je museli hned zakrýt a potom odstranit na náklady majitele. K tomu měla připomínky vláda; smlouvy na reklamy se mohou uzavírat podle zákona až na pět let a vlastníci nebo provozovatelé reklamy by se mohli dožadovat žalobami náhrady škody. Kabinet proto chtěl roční lhůtu prodloužit.
Sněmovna už zřejmě do voleb nestihne projednat ani novelu školského zákona, která má zavést změny ve státních maturitách. Ta prošla zatím pouze prvním čtením. Přitom podle nových pravidel by měli žáci maturovat už v příštím školním roce. Podle návrhu se měli na přípravě a průběhu maturit podílet i lidé bez pedagogického vzdělání, stanovil také pravidla pro ochranu zkušebního tajemství. Podle poslanců nejde o zásadní novelu, upřesňuje některé kompetence, a nové maturity se mohou v případě, že bude vůle, uskutečnit i bez ní. Technická novela měla zpřesnit i pravidla pro konání maturitních zkoušek. Měl umožnit, aby se u maturit uplatnili i lidé, kteří nejsou profesí pedagogové. Pomáhat by tak mohli například učitelé v penzi, asistenti či odborníci z praxe například při opravování testů či v komisích. Novela se vůbec neměla dotknout studentů, pro ně by měla platit stejná pravidla jako doposud. Při nových maturitách by však také mohlo hrozit, že propadne více dětí. Součástí novely byl proto paragraf, který počítal s tím, že by ministr školství mohl rozhodnout o snížení hranice úspěšnosti zkoušky v případě, že vyhodnocené výsledky ukážou nadměrně vysokou úroveň neúspěšnosti žáků. Podle některých poslanců má ovšem takovou pravomoc také už v současnosti. Státní maturity měli původně skládat studenti poprvé v roce 2008. Kvůli nespokojenosti studentů a celkové nepřipravenosti byly ale odloženy až na školní rok 2010/2011. Příprava zkoušek stála od roku 2000 celkem 342 milionů korun. Do roku 2011 pak spolkne ještě dalších 285 milionů, provoz bude ročně stát čtvrt miliardy. Na přípravu maturit může ministerstvo do roku 2013 čerpat až 405 milionů korun z evropských fondů.
Poslanci požádali vládu, aby navrhla Nejvyššímu správnímu soudu zrušení 16 stran nebo hnutí. Dalším čtyř desítkám subjektů by měl soud pozastavit činnost. Důvodem jsou chybějící, nebo neúplné finanční zprávy o jejich hospodaření za minulý rok. Vláda by měla podle verdiktu Sněmovny podat návrhy soudu do konce listopadu. Strany, které jsou navrženy na zrušení, už mají pozastavenou činnost. Patří k nim Demokratická strana Československa, Agrární strana, Strana Rovnost Šancí nebo Romská demokratická sociální strana. Mezi stranami, které by měly mít podle Sněmovny pozastavenu činnost, je i Demokratická strana zelených, Koruna Česká, Liberálové.cz, Strana svobodných občanů, Unie Svobody-DEU, Cesta změny a Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa. V termínu předložilo podle předsedy kontrolního výboru Vladimíra Koníčka Sněmovně výroční finanční zprávu za uplynulý rok 89 subjektů, dalších pět později. Celkem je registrováno asi 150 stran a hnutí.
text -žam-