Sněmovna- poslanci zahajují plnění svých předvolebních slibů
Energetický regulační úřad dostane do budoucna možnost meziročně snižovat výkupní ceny elektřiny ze slunečních zdrojů až o čtvrtinu. Umožnit to má návrh sněmovního hospodářského výboru, kterým poslanci upravují vládní novelu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Projednávaný text zákona má mimo jiné zamezit vysokému nárůstu počtu žádostí o připojení těchto zdrojů do rozvodné sítě a zdražování elektřiny. Úřad může nyní meziročně hýbat s výkupními cenami za elektřinu z obnovitelných zdrojů pro nová zařízení nejvýše o pět procent. Vláda navrhla, aby mohl snižovat výkupní ceny i nad tuto hranici v případech, pokud by návratnost investice do takového zdroje byla kratší než 11 let. Podle návrhu výboru by byl návrh kabinetu nahrazen tak, že ERÚ by mohl hýbat s cenami až o 25 procent. Výbor pro životní prostředí naopak podpořil vládní návrh, protože umožňuje nečekané poklesy investičních nákladů vyrovnat. V případě schválení návrhu hospodářského výboru by si banky více rozmýšlely úvěry na výstavbu „zelených" elektráren všeho druhu. Zájem o budování fotovoltaických zdrojů je obrovský, protože ceny článků klesly podle ministerstva průmyslu a obchodu až o čtyřicet procent. Protože úřad nemůže hýbat s cenami víc než o pět procent, nově budované sluneční zdroje jsou podle ministerstva významně zvýhodněny.
Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila návrh ČSSD a Strany Zelených na zrušení anonymních akcií na majitele. Jeho cílem podle předkladatelů je, aby akciové společnosti měly jasného vlastníka. Tím by se mělo zprůhlednit podnikatelské a politické prostředí. Zákon by měl začít platit od začátku roku 2011. V současné době existují dvě formy akcií: na jméno, kde je majitel vždy znám, a na majitele nebo též na doručitele. S nimi může svá práva uplatňovat ten, kdo je právě vlastní. Nový systém počítá s tím, že se akcie zaknihují na konkrétního majitele, kterého tak bude možné snadno vyhledat. Jakmile zákon vstoupí v platnost, budou mít akciové společnosti 12 měsíců, aby vlastníka zaknihovaly nebo převedly své akcie na jméno. Pokud tak společnosti neučiní, budou následovat sankce. Právě existence akciových společností s akciemi na majitele, kteří nejsou známi, bývá často zmiňována v souvislosti s korupcí a bojem proti ní. Akcie na majitele má v současné době přibližně 75 procent všech českých akciových společností, takže schválení nového zákona by se dotklo většiny těchto firem.
Třetí legislativní normou, která už je v Poslanecké sněmovně před závěrečným schvalováním, je vládní návrh novely zákona o veřejných zakázkách, který má zajistit nejen účinnější dohled na zadáváním veřejných zakázek, ale i zjednodušit zadávací řízení. Spolu s tím přichází i řada dalších změn - například, aby akciové společnosti, které se ucházejí o zakázku, musely předkládat informace o svých vlastnících. aby zadavatelé veškerou dokumentaci k veřejným zakázkám zveřejňovali na internetu, včetně zápisů z jednání výběrových komisí a povinnost zadavatele bezprostředně po otevření nabídek zveřejnit nabídkové ceny. Sněmovna propustila do dalšího čtení rovněž poslanecký návrh zákona o regulaci lobbingu, který předložily ČSSD, KSČM a Strana zelených. ODS se nepodařilo prosadit zamítnutí nebo další přepracování předlohy, kterou označila za neproveditelnou a za předvolební tah. Tvůrci normy slíbili, že se s námitkami vypořádají při jejím projednávání ve výborech. Profesionální lobbisté by do budoucna měli být podle předlohy povinně registrováni v seznamu, který by vedlo ministerstvo vnitra. Veřejní funkcionáři by schůzky s nimi měli hlásit jednou za čtvrtletí tomuto ministerstvu, poslanci a senátoři pak svému mandátovému výboru. Stejně tak by měli hlásit své kontakty sami lobbisté. Za porušení zákona má hrozit pokuta až jeden milion korun nebo až pětiletý zákaz činnosti. Za lobbistu navrhovaný zákon považuje osobu, která alespoň třikrát za čtvrtletí kontaktuje někoho z politiků či státních úředníků. Lobbistické registry existují v USA, v Evropské unii zatím na dobrovolné bázi. Loni v červnu například spustila svůj registr Evropská komise. Ke konci loňského roku se do něj zapsalo něco přes 550 subjektů, ačkoli v Bruselu se podle odhadů pohybuje až 20.000 lobbistů. Zájemci o zápis museli uvést, kdo jsou, o co usilují i o jaké obory se zajímají.
text -žam-