Příděl ze sdílených daní by měl víc odrážet potřeby obce
Osobnost
Od začátku roku je obcím přerozdělován výtěžek z daní podle novelizovaného zákona o jejich rozpočtovém určení. Redukce kategorií rozdělující obce podle počtu obyvatel a zavedení dvou nových kriterií pro určení podílu pomohly většině malých obcí přiblížit se příjmům malých měst. Na zmíněné téma jsem hovořila s Ing. Václavou Domšovou, senátorkou a místopředsedkyní Spolku pro obnovu venkova ČR.
Učinila novela zákona dost pro obce, které tvoří venkovský prostor, i pro posílení obecních rozpočtů ostatních obcí a měst?
Všichni jsme se shodli na tom, že poměrně viditelné srovnání podmínek malých obcí s obcemi střední velikosti a menších měst i navýšení celkového podílu obcí na sdílených daních pro letošek ve výši 4,6 miliard korun, je krok správným směrem. Teď ale musíme sledovat, jak budou obcím v následujících dvou letech kompenzovány ztráty očekávané jako důsledek daňové reformy. Ministerstvo financí tuto kompenzaci garantovalo.
Výši podílu obce na sdílených daních by měla ze tři procent ovlivnit dvě nová kriteria. Takzvaný prostý počet obyvatel v obci a velikost jejího katastru. A požadována jsou další. Která hlediska by ještě mohla být, podle vás, brána v úvahu?
Jsou obce, které na svém území hostí třeba velké množství rekreačních objektů, chatařů a chalupářů, ale protože mají málo stálých obyvatel a spadají tudíž do nejnižšího hodnotícího pásma, dostanou na výdaje s tím spojené, kromě daně z nemovitosti a opravdu malého poplatku za rekreační pobyt, velmi málo. Já, jako bývala starostka Deštného v Orlických horách, což je horská obec s členitým terénem a obrovskou rozlohou území, bych zohlednila například i nadmořskou výšku, protože zimní údržba horského terénu vyžaduje opravdu vysoké finanční náklady. Svaz měst a obcí ČR požaduje kromě jiného i zohlednit počet žáků, s tím bych také souhlasila. Myslím si, že by prostě těch kriterií, specifikujících potřeby dané obce, mělo být víc.
Hledisko velikosti katastru už však někteří starostové kritizují. Tvrdí, že malá obec, s malým počtem obyvatel, ale s velkým nezastavěným územím, dostane na jednoho obyvatele víc peněz, než obec stejně početná, která musí investovat peníze do zastavěného území A jestliže jsou v extravilánu takové obce lesy, představují pro ni prý navíc výdělek…
Ne vždy jsou lesy v obci významným finančním přínosem, protože ne vždy jsou v majetku dané obce a ne vždy jsou za ně placeny obcím daně. A pokud by se vůči obcím s lesy či rozlehlými pastvinami ozývaly třeba údolní moravské vesnice s úrodnou půdou, tak by se zlobily zbytečně. Ony mají významný příjem daně ze zemědělské půdy, kde navíc platí: čím vyšší bonita půdy – tím vyšší příjem peněz. Na druhé straně ale všechny tyto argumenty starostů chápu. Chtějí prostě pro svou obec získat co nejvíce. Také jsem o to bojovala. Je to přirozené.
Bavíme se o novele zákona, která je účinná od začátku letošního roku. Ministerstvo financí ale nyní připravuje dlouho slibovanou „zásadní“ novelu zákona, utvořilo k tomuto účelu pracovní skupinu a vy jste, jako senátorka a místopředsedkyně Spolku pro obnovu venkova ČR, jejím členem. Jak příprava zákona probíhá?
Samosprávy v komisi zastupují reprezentanti Svazu měst a obcí ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR, Sdružení místních samospráv i Asociace krajů, své zástupce tu má i Parlament a ministerstvo vnitra. Dohodnuto bylo zadat Vysoké škole ekonomické v Praze podrobnou analýzu, která by měla odpovědět především na otázku, jaké mají obce různých velikostních kategorií výdaje při výkonu svých samosprávných i přenesených funkcí. Od toho by se pak měla odvíjet debata, jak obecní rozpočty posílit a pochopitelně také o tom, co by měly dostávat formou sdílených daní. První dílčí analýza by měla být hotova do června tohoto roku, a pak se začne pracovat na paragrafovém znění zákona, který by měl být účinný od roku 2010.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 8/2008.
Text: Alexandra Štefanová