Nesouhlas s omezováním financí na provádění pozemkových úprav
Jednací sál Senátu byl do posledního místa zaplněn starosty obcí, zástupci městských i krajských úřadů, řediteli a dalšími pracovníky regionálních pozemkových úřadů. Nechyběli ani zástupci některých místních akčních skupin (MAS), Svazu měst a obcí ČR, Chráněných krajinných oblastí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, firem provádějících pozemkové úpravy.
Seminář s názvem „Pozemkové úpravy - klíčový nástroj rozvoje venkova“,který v prostorách Senátu Parlamentu ČR uspořádala 19. května 2009 Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova pod vedením její předsedkyně a senátorky Ing.Ludmily Müllerové, se těšil zcela nebývalému zájmu co do počtu účastníků. Zájem byl vskutku enormní, i když z celkového počtu přibližně 180 přítomných byli ve velké přesile pracovníci pozemkových úřadů snad ze všech okresů republiky. Na seminář byl pozván ministr zemědělství, vrchní ředitel Ústředního pozemkového úřadu Jaroslav Vítek, předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák i zástupci spolupořádajícího Spolku pro obnovu venkova. Pozvánka s programem semináře byla rozesílána ještě v dubnu, avšak 8. května 2009 byl uveden do funkce nový ministr zemědělství Jakub Šebesta, který dal přednost jiné akci, konané v den semináře v Brně. Proto pořádající senátní komise velmi uvítala příslib vystoupení bývalého ministra zemědělství a nyní poslance Petra Gandaloviče, který byl stejně osobou nejpovolanější, protože v době výkonu funkce ministra inicioval konání tohoto semináře. Jednání řídila senátorka Ing. Ludmila Müllerová. V úvodním projevu připomněla, že komise se problematikou pozemkových úprav zabývala na jednom ze svých zasedání a vyjádřila obavy o zpomalení či zastavení procesu pozemkových úprav z důvodu možného zásahu do státního rozpočtu a případného snížení finančních prostředků ve prospěch jiných dotačních titulů. Seminář si vzal za cíl vyzvednout nezastupitelný význam pozemkových úprav zvláště pro rozvoj malých obcí, potřebu otevřeně hovořit o problémech a uvažovat o vývoji v této oblasti v blízké i vzdálenější budoucnosti.
„Pozemkové úpravy,“ uvedla senátorka Müllerová, „jsou úkonem ve veřejném zájmu.Prostorově a funkčně se uspořádávají pozemky, dochází k jejich scelování nebo dělení a zejména se zabezpečuje jejich přístupnost a využití. Přestože se tím mají vlastníkům půdy vytvořit podmínky pro racionální hospodaření, opatření vyplývající z pozemkových úprav často naráží na nesouhlas zemědělských podnikatelů.“
Nedílnou součástí pozemkových úprav je i zajištění podmínek pro zlepšení životního prostředí, protipovodňovou i protierozní ochranu a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu, vyjasnění a uspořádání majetkových práv a jsou velmi závazným podkladem pro územní plánování. Tyto skutečnosti jsou podle senátorky všem jistě velmi dobře známy, stejně jako to, že otázka rychlosti a rozsahu provádění pozemkových úprav je úzce spojena s národními i evropskými finančními zdroji, které jsou na tuto činnost vyčleňovány. Všichni si dobře pamatují i období, kdy těchto prostředků bylo velmi málo a k jakému útlumu v provádění pozemkových úprav to vedlo. Ze strany obcí je značný zájem o pozemkové úpravy, bohužel obce, zvláště ty malé, nemají na provádění těchto opatření vlastní prostředky. „Dnes, v souvislosti s úspornými opatřeními vyvolanými ekonomickou krizí a snahou převést finanční prostředky vyčleněné na pozemkové úpravy do jiných dotačních titulů, sílí obavy, aby opět nedošlo k výraznému útlumu těchto opatření“, dodala Ludmila Müllerová.
Běh na dlouhou trať
„Ministři přicházejí, odcházejí, ale pozemkové úpravy, to je běh na obrovsky dlouhou trať,“ navázal poslanec a bývalý ministr zemědělství Mgr. Petr Gandalovič. „Jsem rád, že jsem měl tu čest a možnost být u určité etapy procesu jejich úprav. Doufám, že nakonec se ukáže, že to nebyla etapa tak úplně nejhorší.“ Petr Gandalovič připomněl, že se snažil jednat i s organizacemi zemědělců. Na našem území je v podstatě zastoupen dvojí druh zemědělství: soukromé, hospodařící na většinou vlastních pozemcích, a zemědělství vzniklé transformací bývalých zemědělských družstev, představující velké celky. Agrární komora reprezentuje z velké části právě nájemní způsob hospodaření, kdežto Asociace soukromého zemědělství (ASZ) z logiky věci představuje hospodaření vlastnické.
Petr Gandalovič zdůraznil, že aby pozemkové úpravy nevzbuzovaly obavy ani u velkých nájemců, snažil se vždy o nich jednat i na půdě Agrární komory. Pokud byl dobrý dosavadní vztah mezi nájemcem a vlastníkem a pozemková úprava byla provedena dobře, není důvodu, aby přinesla přerušení vztahu. Ten by se měl zkvalitnit a i nájemce, respektive velká zemědělská společnost, bude profitovat z celé řady dalších skutečností, například ze stability krajiny nebo protierozních opatření. Bývalý ministr zemědělství se rovněž vyjádřil k přesunu 700 milionů korun z alokace v programu rozvoje venkova na pozemkové úpravy a přesunu na rozpočet na místní akční skupiny. „Dopustil jsem se v podstatě stejného hříchu jako moji předchůdci,“ řekl Petr Gandalovič, „s tím, že finanční prostředky šly v tomto případě správným směrem, na aktivizaci života na venkově, na posílení rozpočtu na místní akční skupiny. Došel jsem k závěru, že pokud podpoříme více místních akčních skupin, pokud podpoříme více rozvoj aktivního života na venkově, tak ve finále tím můžeme zefektivnit i provádění pozemkových úprav.“ Podle Petra Gandaloviče bude při sestavování velmi obtížného rozpočtu pro rok 2010 nesmírný tlak na rozpočet na pozemkové úpravy. Tlak bude nepochybně především vůči Všeobecné pokladní správě, vůči šesti stům milionům korun, které jsou na pozemkové úpravy alokovány. Očekávaný je tlak i ohledně rozpočtu Programu rozvoje venkova.
„Prosím ubraňme rozpočet na pozemkové úpravy ve Všeobecné pokladní správě, v Pozemkovém fondu i v Programu rozvoje venkova, řekl Petr Gnadalovič. „A vás prosím, abyste byli na straně pozemkových úprav, abyste v politickém tlaku tímto směrem neustávali, protože vždycky bude tendence „hrábnout“ do těchto finančních prostředků, které jsou právě během na dlouhou trať, a je to rozpor mezi dlouhodobým a krátkodobým řešením“. Po vystoupení Petra Gandaloviče následoval velký potlesk, kterým byl všemi přítomnými účastníky semináře bývalý ministr oceněn za působení ve funkci a za osobní přínos při řešení pozemkových úprav.
Napravovat neblahá dědictví
Dalším řečníkem byl vrchní ředitel Ústředního pozemkového úřadu Ing. Jaroslav Vítek. Upozornil na to, že při pozemkových úpravách si musíme uvědomovat nezbytnost jejich kvalitního provádění i potřebu napravovat některá neblahá dědictví. K těm patří například zrušení zhruba patnácti milionů parcel, ale zejména nedozírné škody na lidech a krajině, kdy po desítky let bylo slovo venkov vymazáno ze slovníku a místo něho se rozpínala zemědělská velkovýroba. Venkov byl důsledně zbaven všech svých duchovních rozměrů. Prostředky a energie byly vynakládány pouze na dílčí řešení, celkově však doba trpěla významným nedostatkem. Řešily se výlučně užívací vztahy a zcela se ignorovalo vlastnictví pozemků. Sledovat pozitivní změny venkova je velkým zadostiučiněním. Otevřené rány se samy od sebe nezahojí, ale vůbec se nemohou odstranit byť sebeosvícenější centrální zásahy. Dodnes se nikdo venkovu za zkázu na něm páchanou neomluvil.
„Chceme-li přispět k nápravě,“ řekl Jaroslav Vítek, „pak musíme podporovat ozdravné iniciativy, které samy na venkově vznikají. A zde je významná a nezastupitelná role pozemkových úprav. Ale právě to souvisí s komunikací a s dalším zapojením místních iniciativ, místních akčních skupin.“
Dále hovořil o tom, že v minulém roce byly vytvořeny organizační a personální předpoklady pro splnění aktuálních požadavků a úkolů. V zásadě se jedná o urychlení procesu pozemkových úprav při dodržení vysoké kvality. V řadě případů však došlo k významným odborným pochybením, a to jak v nadhodnocených cenách pozemkových úprav, v technicistním, případně striktně úřednickém přístupu - na jedné straně při nerespektování vlastnictví, a na druhé straně při vyšší míře podřízení pozemkových úprav uživatelským vztahům a zcela jasně a výrazně absentovala spolupráce s obcemi a místními iniciativami. Jaroslav Vítek také sdělil, že Ústřední pozemkový úřad se bude zaměřovat na vyhodnocování kvality provedených pozemkových úprav, s cenou pohybující se kolem pěti až šesti tisíc korun za hektar, že bude provádět revize, kontroly a aktualizaci plánu společných zařízení. Úřad se chystá více spolupracovat s obcemi, na které se převádějí investice, podporovat zvýšení dotací na údržbu již provedených společných zařízení, zejména zeleně a postupně provádět kroky, které povedou k integraci pozemkového úřadu s dalšími organizacemi veřejné správy, a to jak v rámci resortu, tak mimo resort.
Za Spolek pro obnovu venkova vystoupil Jaroslav Knap, starosta obce Modřice. Podrobně vylíčil historii a zejména přínosy pozemkových úprav pro jeho obec, které mimo jiné v důsledku vybudování dálnice hrozily přívalové vody a povodně. Starosta upozornil, že bez realizovaných komplexních pozemkových úprav si těžko dovede představit uskutečnění koncepce rozvoje obcí představované hlavně územním plánem a programem rozvoje venkova. Je nutné bezpodmínečně podporovat financování komplexních pozemkových úprav hlavně v malých obcích a malých městech. Bez promyšlených koncepčních materiálů a připravené komplexní pozemkové úpravy bude mít sebeschopnější starosta svázané ruce a nehne se z místa. Z problémů je potřeba vytvořit příležitosti a také je důležitá podpora údržby již uskutečněných komplexních pozemkových úprav, protože v prvních rocích výnos, který tvoří vlastní nájem ze společných zařízení, se při realizaci za pár roků přenese do zvýšení nákladů a starostí o krajinu.
Místopředseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova senátor Jiří Žák se zaměřil navýznam pozemkových úprav pro tvorbu a ráz krajiny, zejména z pohledu napravování škod z minulých let, postižených kolektivizací zemědělství a venkova vůbec. Především v souvislosti s ničivými povodněmi zdůraznil význam protipovodňových opatření, která při dalších pohromách částečně zabrání ohromným škodám.
Úskalí resortismu
Předseda Svazu měst a obcí ČR Ing. Oldřich Vlasák se podrobně věnoval důvodům pro provádění pozemkových úprav a cílům při jejich realizaci. Podle něho je jedním z problémů, se kterými se obce potýkají, nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, které by mohly být využity k realizaci pozemkových úprav. Zákon stanovuje, že nejdříve se použijí pozemky ve vlastnictví státu, pak teprve pozemky obce. Vzhledem k tomu, že se státních pozemků často nedostává – buď je jich fyzický nedostatek, nebo je stát nemá zaevidovány – je třeba využívat převážně pozemky obecní, což představuje zátěž pro samosprávy bez odpovídající kompenzace. Dalším problémem, který komplikuje nejenom proces realizace pozemkových úprav, je nedořešená problematika tzv. církevního majetku. Nakládání s tímto majetkem je blokováno na základě § 29 zákona o půdě č. 229/1991 Sb., který stanovuje, že majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze až do přijetí zákona o tomto majetku převádět do vlastnictví jiným osobám. Přes řadu snah a aktivit, za nimiž stál i Svaz měst a obcí ČR, stále není problematika církevního majetku dořešena. A i v oblasti pozemkových úprav tento dluh vůči církvím v minulosti komplikuje otázky ryze praktické, jejichž řešení je nezbytné k rozvoji obcí. „Mohu říci,“ dodal Oldřich Vlasák, „že zhruba patnáct obcí je ve svém rozvoji úplně zablokováno, zhruba stovka jich nemůže pokračovat ve svých plánech a každá druhá obec ze 6250 má nějaké problémy v této oblasti s církevním majetkem.“
V diskusi vystoupil mimo jiné Ivan Kasalický ze Správy CHKO Křivoklátsko. Sdělil, že projekty komplexních pozemkových úprav zpracovávají firmy, které jsou převážně z oboru geodetického, případně melioračního. Mnohé z nich považují Územní systém ekologické stability (ÚSES) pouze za zelený doprovod dálnic. Při tvorbě komplexních pozemkových úprav podceňují tvorbu krajiny a preferují uspokojení požadavků jednotlivých vlastníků a uživatelů nad veřejným zájmem. Podle jeho názoru je úroveň znalostí o principech obnovy krajiny také dost nízká i u správních orgánů a často i na pozemkových úřadech, kde doposud pracuje málo krajinných ekologů. Podle Ivana Kasalického se jedná o výrazně meziresortní záležitost. Problém se týká tří resortů. Zemědělství garantuje komplexní pozemkové úpravy a vodní režim v krajině, životní prostředí garantuje Územní systém ekologické stability a revitalizaci krajiny a místní rozvoj je vrcholným orgánem územního plánování. Za samostatnou kapitolu považuje Kasalický Pozemkový fond.
„Nepodléhá nikomu a možná formálně ho řídí vláda,“ uvedl Ivan Kasalický. „Samozřejmě plní svoje základní poslání, tedy co nejrychlejší a nejefektivnější prodej státní půdy. Ochota Pozemkového fondu zohlednit potřeby komplexních pozemkových úprav je velice chabá. A navíc v našem právním řádu zcela chybí jak definice, tak legislativní zabezpečení dvou základních důležitých pojmů: veřejného zájmu a veřejného statku. Bez nich prosazovat principy trvale udržitelného rozvoje venkovské krajiny prakticky nelze.“
Karel Šebek,senátor, starosta obce Neveklov a člen Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, zmínil téma přechodu upravené krajiny do urbanizovaného území. „Zatímco se bavíme o pozemkových úpravách na pozemcích, jejichž ceny se počítají na koruny nebo desítky korun,“ uvedl senátor, „v případě realizace stavebních záměrů se již mluví o stovkách, často spíše tisících korunách za metr.“ Podle Karla Šebka je téma pro mnohé starosty možná vedlejší, může však vystoupit do popředí, jakmile se objeví velký investiční záměr, který s sebou přinese tlak na urbanizaci pozemků v okolí měst a obcí.
Úkol pro politiky
Senátorka Ludmila Müllerová, vystoupila se závěrečným slovem. Podle jejího názoru nelze zodpovědně vyjádřit jasné stanovisko Ministerstva zemědělství, potažmo pozemkových úřadů, zda obce dostanou dostatečné státní záruky na realizaci dalších pozemkových úprav v následujících letech.
„Přesun sedmi set milionů korun, který už se realizoval,“ uvedla senátorka, „to je jedna stránka věci. Druhou stránkou samozřejmě je i zajištění dostatečných prostředků tak, jak udává zákon, to znamená právě přes kapitolu Všeobecné pokladní správy a prostředků určených na pozemkové úpravy.To si myslím, že je největší apel, největší úkol pro nás pro politiky.“ Senátorka vyslovila naději, že představitelé samosprávy budou iniciovat v rámci místních akčních skupin i zmíněnou komunikaci směrem k pozemkovým úpravám. Je přesvědčena, že zejména budou hledat způsoby, jak vůbec iniciovat započetí realizací pozemkových úprav a získání finančních prostředků.
Text Ing. Alena Nohejlová, tajemnice Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova
Foto archiv Senátu PČR