Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Typologie terorismu

„Moderní“ teroristické metody

(užití zbraní hromadného ničení, kybernetický terorismus atd.)

Nové technologie, možnosti modelování na počítačích a další pronikavý rozvoj vědy a techniky vytváří podmínky pro urychlení výzkumu a vývoje. Zvláště na poli genového inženýrství, biologických a genových manipulací (tzv. klonování), ale i oblasti chemie a chemického průmyslu, jsou vytvořeny nebývalé předpoklady k tomu, že výsledky vědeckých pokusů mohou být zneužity pro vojenství, respektive pro teroristické cíle. Zcela samostatnou rozsáhlou problémovou oblastí je kontrola používání a dopravy nebezpečných látek, včetně kontroly nebezpečných průmyslových odpadů.  

Některé zbraně hromadného ničení nebo jejich účinné součásti se tak mohou stát velmi účinným nátlakovým prostředkem při vydírání státních činitelů, státních institucí nebo i různých skupin obyvatelstva, průmyslových a zemědělských koncernů, i když by nedošlo k jejich přímému použití. Teroristé (či klasičtí zločinci) přitom počítají s využitím silně vypěstovaného strachu z použití zbraní hromadného ničení a jsou s přesvědčeni, že držením takové síly donutí stát (či jiného protivníka) k přijetí svých požadavků.
 
Pokud k útoku přesto dojde, mohou teroristé útočit, aniž by sami sebe museli vystavovat bezprostřednímu nebezpečí. Výsledné zamoření by pak přitom mohlo představovat i velmi dlouho trvající neobyvatelnost velkých rozloh území. Většina aktuálních dekontaminačních prostředků a praktik jakož i speciálního zařízení je konstruována koncepčně tak, že počítá s dekontaminací vojenské techniky a materiálu. To jsou zpravidla pevné povrchy z kovů, které jsou kryté speciálními nátěry proti korozi. Málo se však počítá s případy zasažení budov.
 
Klasický terorismus je ve srovnání s užitím chemikálií, bakterií nebo počítačových virů více vidět. To s sebou nese (pro teroristu) řadu plus i mínus. „Moderní“ akcí se sice tolik „efektně nezviditelní“, i když při ní třeba zabije více lidí a zničí víc hodnot. Zatím se zdá pravděpodobnější, že drtivá většina teroristických skupin zůstane u klasických metod, které jsou hmatatelné, mohou zasáhnout přesně určený cíl a navíc okamžitě vyvolají pozornost sdělovacích prostředků.

Jaderné technologie
Velké jaderné zbraně (mezikontinentální střely) jsou technicky značným, ale nikoli nepřekonatelným problémem. Materiálně špatně zajištění atomoví vědci by se mohli k takovému výzkumu pro teroristy (či spíše pro „zločinné státy“) propůjčit. Jaderný materiál lze zakoupit na černém trhu, lze ho uloupit z úložišť vyhořelého odpadu či z likvidačních provozů raket. Riziko přináší možnosti krádeže munice obsahující ochuzený uran.

Již byla zmínka o radioaktivním zamoření, které by vzniklo konvenčním útokem na nukleární provozy. I jaderné izotopy (cesium 137, stroncium), umístěné v rozvodech pitné vody či na veřejně přístupných místech, nebo přimísené do konvenční nálože, mohou zasáhnout velké množství osob.
 
Zmínit je nutné i skutečnost, že výbuch malé atomové bomby asi 40 km nad povrchem Země může být zdrojem elektromagnetických vln, které by mohly zlikvidovat elektronické obvody družic, pozemních zařízení a veškerou elektrickou síť určitého regionu. Kapacitu pro vypuštění malé rakety do výšky 40 kilometrů má dnes už několik desítek států, z nichž některé jsou nepřáteli Západu. Žádný přírodní jev ani jakékoliv jiné atomové zbraně nemají na mikroelektroniku, na které je do velké míry založena moderní civilizace, tak dalekosáhlé účinky. Odhady působení elektromagnetických vln se nedají předvídat. A proto je obtížné proti nim vytvářet ochranu celé infrastruktury. Elektromagnetické vlny jsou mimořádně intenzivní, ale působí krátce, a to v dohledu atomového výbuchu. Působením elektromagnetického záření by všechny kovové struktury, jako telefonní a elektrické dráty, rádiové a televizní antény i ploty mohly poškodit nebo zničit zařízení, která napájejí. Přitom novější a modernější systémy bývají zranitelnější než zařízení starší. Ačkoli elektromagnetické vlny samy o sobě neškodí člověku, dopad všech větších ničivých akcích (války, teroristické útoky, přírodní katastrofy atd.) na burzy, ceny ropy, zlata, deviz, atd. je nyní, v éře pokročilé globalizace, vždy přítomen.

Biologické technologie
Biologickým terorismem rozumíme užití rozličných virů a mikrobů nebezpečných nemocí s úmyslem zasáhnout civilní populaci.

Biozbraň (nezřídka nazývaná ”atomová zbraň chudých”) je pro teroristy i pro ”zločinné státy” levnější a "bezpečnější". Stačí vypěstovat bakterie a nenápadně je někde rozptýlit. Ve chvíli, kdy začnou účinkovat, jsou teroristé dávno v bezpečí. Některé nemoci mají dlouhou inkubační dobu, přenášejí se dále mezi lidmi a jejich výsledky mohou být strašlivé. Pro teroristy je spíše problémem, že při neoparné manipulaci mohou onemocnět sami.
  
Zdokumentovány jsou i případy kriminálních akcí, kdy zbraní byla injekční stříkačka, naplněná - podle pachatelů – krví infikovanou virem HIV. Vyloučit nelze ani záměrné zavlékání chorob, napadajících zvířata: BSE, slintavka, kulhavka atd.

Chemické technologie
Některé toxické látky, takové jako kyanovodík nebo nervově paralytické látky mohou způsobit smrt během několika minut po vypuštění a okamžitá lékařská pomoc je nezbytná.

Substance chemikálií jsou dostupné a levné, sloučeniny snadno vyrobitelné a přenosné, špatně detekovatelné a mají pro teroristy i jiné klady. Velmi nebezpečná – a pro teroristy lákavá – je tzv. binární chemická munice. V ní není obsažena otravná látka, ale pouze výchozí komponenty (tzv. prekurzory), které vytvoří vlastní otravnou látku až při dopravě munice na cíl nebo po explozi konvenční rozbušky. V posledních letech byly v bývalém Sovětském svazu a nástupnické Ruské federaci připraveny nové otravné látky, které se obvykle označují jako novičoky.
 
Pro ilustraci možných nebezpečí lze uvést jako příklad sabotáž (nemusí se jednat o výbuch) na zimním stadionu, kde je používán jako chladící médium amoniak, který v případě uvolnění do ovzduší je schopen zlikvidovat v krátké době obyvatelstvo města střední velikosti. Takových stadionů je v ČR mnoho a jejich ostraha je minimální.
 
Na pomezí chemických a biologických technologií se nacházejí – i realizované - případy, kdy teroristé (ale častěji zločinci, ekonomičtí konkurenti, vyšinuté osoby a sabotéři) otrávili některé potraviny v obchodech (jedy, průmyslovými chemikáliemi, bakteriemi).
 
Existuje obecně daleko vyšší pravděpodobnost použití biologických a ještě spíše chemických zbraní než zbraní jaderných. Dostupnost technologií těchto zbraní, relativně jednoduchá a levná výroba a možnost použití jednoduchých aplikačním metod vytvořily takovou situaci, že zneužití otravných látek, toxinů, virů a bakterií můžeme dnes očekávat kdykoliv a kdekoliv na světě, a to z různých důvodů. Užití jaderných zbraní teroristy je podstatně méně pravděpodobné zejména proto, že: 
  • jaderná výbušnina je neobyčejně drahá
  • jaderná výbušnina je velmi obtížně dostupná
  • technologie výroby jaderných zbraní je stále relativně nejlépe utajované
  • rychlost detekce je velmi rozdílná: u radioaktivních látek je zjistitelnost okamžitá, u otravných látek je zjistitelnost od několika sekund do několika minut, a u biologických látek - dosud není uspokojivě vyřešena rychlá a spolehlivá detekce
  • výroba jaderných zbraní vyžaduje speciální materiály
  • existují zřejmě alespoň částečné morální zábrany pro užití jaderných zbraní
  • existují obavy, aby se manipulací s jadernými či biologickými zbraněmi teroristé nezabili sami (buď vůbec, nebo u fanatiků, připravených při akci zemřít, zemřít ještě před provedením činu) respektive aby nezamořili na dlouho prostor, kde se pohybují oni či jejich blízcí; u chemických zbraní je riziko smrti teroristy menší
Chemické a biologické zbraně jsou v porovnání se zbraněmi jadernými podstatně levnější a jejich výroba není provázena technickými a technologickými potížemi, jako je to u jaderných zbraní. Navíc je možné celý proces přípravy a výroby chemických, biologických a toxinových zbraní podstatně lépe utajit, než je to u zbraní jaderných. Ani otázka dopravy těchto zbraní na cíl nečiní zvláštní potíže, neboť v nejjednodušším pojetí je možné předpokládat, že otravné látky, viry, bakterie, houby, plísně a toxiny mohou být do místa cíle dopraveny samotnými teroristy a zde použity tzv. diverzním způsobem: zamoření potravin, vody a vodních zdrojů, ventilačních šachet a ventilačního systému supermarketů a metra, vlakových a autobusových nádraží, apod.

Dále je třeba uvést:

  1. Značný rozsah produkce biologických látek může být proveden skrze fermentaci v relativně krátké době. Pouze malé množství biologické látky je potřeba k výrobě vhodného biologického zbraňového materiálu ve velkém množství.
  2. Užití práškovacích letadel nebo vrtulníků může sloužit jako velice efektivní dopravní systém pro použití chemických a biologických látek.

Zvukové zbraně
Málo prozkoumanou oblastí je nebezpečí, plynoucí z aplikace zbraní, které jsou založené na emitaci specifických zvukových (ultrazvukových, infrazvukových) frekvencí (vln). Tyto vlny mohou lidem způsobit fyziologické komplikace (bušení srdce, rezonanci tělních dutin a tělních tekutin) a mohou mít i vliv na psychiku (uvedou lidi do apatie, nebo naopak vyvolají panické reakce). Výsledkem jejich užití může být i smrt velkého počtu osob.


Odbor bezpečnostní politiky, 9.6.2009

vytisknout  e-mailem