Týdeník Veřejná správa


 Památky

Doc. RNDr. Jan Vítek

Kazatelny: dominanty Vysočiny

Vyšlo v čísle 47/2007

Vrcholový útes Devíti skalNeodmyslitelnou součástí malebné krajiny Vysočiny jsou mohutná skaliska, kterým se pro jejich charakteristický tvar i dominující polohu říká „kazatelny“. Tyto bizarní útvary vystupují z vrcholků mnoha návrší a patří k oblíbeným zastávkám při turistických trasách. K mnohým se vztahují lidové pověsti o "zakletých zámcích" či poztrácených „čertových kamenech“, vesměs jde samozřejmě o přírodní výtvory, vzniklé procesy zvětrávání a odnosu pradávných krystalických hornin - rul a migmatitů.

Většina skalních „kazatelen“ v CHKO Žďárské vrchy byla vyhlášena za přírodní památky a přístup je k nim třeba ze Svratky a údolí stejnojmenné říčky, v jižní části území pak z Nového Města na Moravě nebo Žďáru nad Sázavou.

Už název Devět skal prozrazuje, že výrazně skalnaté je i nejvyšší návrší (836 m n. m.) Žďárských vrchů. Mrazové zvětráváním zde rozčlenilo původně souvislý hřeben do devíti větších a několika dalších útvarů. Hlavní, více než patnáct metrů vysoké skalisko, je snadno dostupné a nabízí omezený výhled do okolí. Poblíž vystupuje řada dalších skalnatých návrší, například Lisovská skála, vyznačující se nápadným blokovitým a deskovitým rozpadem horniny. Ještě výraznější skalní členění „postihlo“ působivou a zároveň vyhlídkovou Malínskou skálu. Na dohled od ní už je rekreační oblast Milovského rybníka, v jehož blízkosti vystupuje jedna z nejznámějších i nejmohutnějších „kazatelen“ - Dráteníčky, zvaná též Drátník, Drátenická či Drátníkova skála. Tato pojmenování zřejmě pocházejí už z doby někdejší „kovovýroby“ v okolních hamrech, mnohem mladší označení „horolezecká škola Vysočiny“ jistě nepotřebuje dalšího komentáře.

Krajina Vysočiny u obce Blatiny Několik výrazných skalisek ční také nad opačným, tedy levým svahem údolí horního toku Svratky. Nad Milovy jsou jakýmsi protějškem Dráteníčků (včetně řady horolezeckých cest) Čtyři palice. Inspirací k jejich pojmenování byly čtyři převislé výčnělky - „palice“ - na vrcholku hlavního skaliska. Nedalekým Milovským a Rybenským Perničkám zase daly pojmenování nápadné prohlubně - skalní mísy (místně zvané „perničky“), vzniklé nestejnoměrným zvětráváním horniny. Blíže k lesnímu zámečku Karlštejn nad Svratkou a Svratouchem vystupuje další skalnaté návrší. Jeho pohádkové pojmenování Zkamenělý zámek bylo inspirováno jednak romantickou scenérií skalních bašt a bloků, jednak stopami po dávném hradišti.

Skály - „kazatelny“ - však neprovázejí jen horní tok Svratky. Také nad jejím vydatným přítokem Fryšávkou vystupují mohutná rulová skaliska. Zvláště výrazným útvarem a zároveň významným vyhlídkovým místem jsou tu asi čtyřicet metrů vysoká Prosíčka. Míjí je značená cesta z Jimramova, která nad protějším údolním svahem stoupá na návrší Štarkov s romantickou scenérií skalního města a zříceniny středověkého hradu. Zcela odlišný vzhled má asi deset metrů vysoký skalní „suk“ Vávrova skála (s přírodní památkou Na skále) čnící z jižního svahu Ždárských vrchů nad Novým Městem. Mnohem větší členitostí pak vyniká vyhlídková a horolezecky využívaná Pasecká skála nedaleko Studnic, což je nejvýše položená obec (784 m n. m.) na Vysočině.

Také v dosahu Žďáru nad Sázavou vystupují pozoruhodné skalní "kazatelny“. Nad pravým břehem Sázavy západně od Hamrů a Najdeku k nim patří Rozštípená skála, pojmenovaná podle úzké průrvy, procházené turistickou cestou, výše na svahu skrývá lesní porost rozložitý útvar Peperek. Z mnoha dalších skalních zajímavostí v CHKO Žďárské vrchy stojí alespoň za zmínku pověstmi opředená Tisůvka (místně zvaná Čertův kámen), častý cíl vycházek z převážně rekreační osady Cikháj.

Doc. RNDr.Jan Vítek