Památky |
Neodmyslitelnou součástí malebné krajiny Vysočiny jsou mohutná skaliska, kterým se pro jejich charakteristický tvar i dominující polohu říká „kazatelny“. Tyto bizarní útvary vystupují z vrcholků mnoha návrší a patří k oblíbeným zastávkám při turistických trasách. K mnohým se vztahují lidové pověsti o "zakletých zámcích" či poztrácených „čertových kamenech“, vesměs jde samozřejmě o přírodní výtvory, vzniklé procesy zvětrávání a odnosu pradávných krystalických hornin - rul a migmatitů.
Většina skalních „kazatelen“ v CHKO Žďárské vrchy byla vyhlášena za přírodní památky a přístup je k nim třeba ze Svratky a údolí stejnojmenné říčky, v jižní části území pak z Nového Města na Moravě nebo Žďáru nad Sázavou.
Už název Devět skal prozrazuje, že výrazně skalnaté je i nejvyšší návrší (836 m n. m.) Žďárských vrchů. Mrazové zvětráváním zde rozčlenilo původně souvislý hřeben do devíti větších a několika dalších útvarů. Hlavní, více než patnáct metrů vysoké skalisko, je snadno dostupné a nabízí omezený výhled do okolí. Poblíž vystupuje řada dalších skalnatých návrší, například Lisovská skála, vyznačující se nápadným blokovitým a deskovitým rozpadem horniny. Ještě výraznější skalní členění „postihlo“ působivou a zároveň vyhlídkovou Malínskou skálu. Na dohled od ní už je rekreační oblast Milovského rybníka, v jehož blízkosti vystupuje jedna z nejznámějších i nejmohutnějších „kazatelen“ - Dráteníčky, zvaná též Drátník, Drátenická či Drátníkova skála. Tato pojmenování zřejmě pocházejí už z doby někdejší „kovovýroby“ v okolních hamrech, mnohem mladší označení „horolezecká škola Vysočiny“ jistě nepotřebuje dalšího komentáře.
Několik výrazných skalisek ční také nad opačným, tedy levým svahem údolí horního toku Svratky. Nad Milovy jsou jakýmsi protějškem Dráteníčků (včetně řady horolezeckých cest) Čtyři palice. Inspirací k jejich pojmenování byly čtyři převislé výčnělky - „palice“ - na vrcholku hlavního skaliska. Nedalekým Milovským a Rybenským Perničkám zase daly pojmenování nápadné prohlubně - skalní mísy (místně zvané „perničky“), vzniklé nestejnoměrným zvětráváním horniny. Blíže k lesnímu zámečku Karlštejn nad Svratkou a Svratouchem vystupuje další skalnaté návrší. Jeho pohádkové pojmenování Zkamenělý zámek bylo inspirováno jednak romantickou scenérií skalních bašt a bloků, jednak stopami po dávném hradišti.
Skály - „kazatelny“ - však neprovázejí jen horní tok Svratky. Také nad jejím vydatným přítokem Fryšávkou vystupují mohutná rulová skaliska. Zvláště výrazným útvarem a zároveň významným vyhlídkovým místem jsou tu asi čtyřicet metrů vysoká Prosíčka. Míjí je značená cesta z Jimramova, která nad protějším údolním svahem stoupá na návrší Štarkov s romantickou scenérií skalního města a zříceniny středověkého hradu. Zcela odlišný vzhled má asi deset metrů vysoký skalní „suk“ Vávrova skála (s přírodní památkou Na skále) čnící z jižního svahu Ždárských vrchů nad Novým Městem. Mnohem větší členitostí pak vyniká vyhlídková a horolezecky využívaná Pasecká skála nedaleko Studnic, což je nejvýše položená obec (784 m n. m.) na Vysočině.
Také v dosahu Žďáru nad Sázavou vystupují pozoruhodné skalní "kazatelny“. Nad pravým břehem Sázavy západně od Hamrů a Najdeku k nim patří Rozštípená skála, pojmenovaná podle úzké průrvy, procházené turistickou cestou, výše na svahu skrývá lesní porost rozložitý útvar Peperek. Z mnoha dalších skalních zajímavostí v CHKO Žďárské vrchy stojí alespoň za zmínku pověstmi opředená Tisůvka (místně zvaná Čertův kámen), častý cíl vycházek z převážně rekreační osady Cikháj.
Doc. RNDr.Jan Vítek