Evropská unie
Dva roky po historicky největším rozšíření (1.5.2004 vstoupilo do EU deset nových států) stojí Unie před dalším rozšířením. V roce 2007 by mělo Bulharsko a Rumunsko rozšířit dosavadní “pětadvacítku” na “sedmadvacítku”. Počtem nových členských států nepůjde o nijak dramatický krok, z hlediska jejich hospodářské vyspělosti však bude mít rozšíření pro celkový stav Unie velký význam.
Rozšíření je obecně považováno za nejvýznamnější politický nástroj, který vede k posílení míru, stability a prosperity. Poslední rozšíření EU velmi napomohlo k transformaci států střední a výchovní Evropy v moderní, dynamicky se rozvíjející demokracie s tržní ekonomikou. Politický přínos nelze zpochybnit. Na druhé straně vyvstává u některých občanů otázka, zda pozitiva převáží nad negativními důsledky rozšíření, které se mohou projevit v ekonomické i sociální oblasti. Generální ředitelství Evropské komise, které si je velmi dobře vědomo citlivosti problematiky rozšíření a proto pravidelně zjišťuje názory občanů členských států EU na dané téma, požádalo o vypracovávání studie. V posledním vydání Eurobarometeru jsou proto zachyceny postoje k rozšíření EU a také názory, jak občané vnímají a hodnotí jeho výhody a negativní stránky. Průzkum mezi občany EU probíhal od března do května letošního roku.
Nejlépe informováni jsou Slovinci a Lucemburčané
První část průzkumu obsahovala dotazy, týkající se informovanosti občanů o blížícím se rozšíření. V tomto směru nedopadlo hodnocení pro orgány Unie příznivě, protože více než dvě třetiny respondentů (68 %) si myslí, že nejsou o rozšiřování dobře informováni. Z této skupiny 21 % občanů přiznalo, že není o procesu rozšíření vůbec informováno. Na druhé straně každý padesátý (2 %) z občanů uvedl, že je o tomto procesu velmi dobře informován a více než čtvrtina (27 %) považuje svoji informovanost za dobrou. V žádném z 25 členských států nepřevažoval počet dobře informovaných občanů nad počtem občanů nedostatečně informovaných. Mezi jednotlivými členskými státy jsou v tomto směru značné rozdíly. Největší podíl informovanosti o rozšíření prezentovali občané Slovinska. Celkově jich je 45 % dobře informováno, kdežto 54 % považuje svoji informovanost za špatnou. Relativně dobře jsou informování také Lucemburčané (44 %), Rakušané a Finové (43 %). Česká republika se umístila nad průměrem EU, když 37 % občanů pokládá svoji informovanost za dobrou, kdežto 62 % ji považuje za špatnou. Zbývající jedno procento občanů nebylo schopno se k dané otázce vyjádřit. Relativně nejmenší informovanost prezentovali Portugalci, kde 84 % občanů zastávají názor, že nejsou o procesu rozšíření EU dobře informováni. Jen o něco menší “míru neinformovanosti” uvedli občané Řecka (82 %), dále Španělska a Malty (79 %).
Televize – největší zdroj informací
Jednoznačně největším zdrojem poznatků o procesu rozšiřování EU je televize, ze které čerpá dané informace 71 % občanů. Na druhém místě v podílu informovanosti skončily noviny (43 %), dále rozhlasové vysílání (29 %) a internet (18 %). Z diskusí s přáteli, příbuznými či spolupracovníky čerpá informace o rozšíření čtrnáct procent občanů. Plných sedm procent občanů vyjádřilo názor, že rozšíření Unie je vůbec nezajímá, takže nikdy neprojevili jakýkoli zájem o zdroj těchto informací.
Takřka tři z pěti dotázaných občanů (59 %) vyjádřili přesvědčení, že by o rozšíření měli být informováni prostřednictvím svých národních vlád. Jako druhý zdroj informací uváděli respondenti veřejné sdělovací prostředky (38 %). Takřka čtvrtina dotázaných zastává názor, že by měli být o rozšíření informováni prostřednictvím členů Evropského parlamentu. Celkově lze konstatovat, že občané nejsou příliš dobře informováni o rozšíření a proto mohou stěží posoudit problémy a důsledky tohoto procesu. Ti, jimž se dostalo lepších informací, jsou procesu rozšíření více nakloněni. Na druhé straně občané, kteří mají dojem malé informovanosti, podstatně více vnímají negativní stránky a problémy spojené s rozšířením Unie (Tabulka). Občané států EU prezentovali také svoje vnímání jednotlivých stránek a přínosů rozšíření Unie. Více než dvě třetiny dotázaných (67 %) chápou tento proces jako “dobrý způsob” pro opětovné sjednocení evropského kontinentu. Nejvíce s tímto názorem souhlasí Slováci (81 %), Kypřané a Poláci (80 %). Nejchladnější postoj zaujali občané v Rakousku, kde sdílí tento názor 53 % občanů, kdežto 37 % má opačné mínění. Takřka tři čtvrtiny Čechů (73 %) si myslí, že rozšíření EU přispěje ke sjednocení Evropy, kdežto pětina dotázaných (21 %) tento názor nesdílí. Celkem 62 % občanů EU zastává názor, že proces rozšíření posílí Evropskou unii, bude demonstrací solidarity Unie vůči budoucím potenciálním členům EU a dále posílí společné evropské zájmy a hodnoty. Celkově lze konstatovat, že pro rozšíření jsou spíše státy EU 10, které vstoupily do Unie před dvěma roky, nežli státy EU 15. Nejvíce se Evropané shodují v názoru, že rozšíření bude mít příznivý dopad především v oblasti politické. K tomuto názoru inklinují občané všech členských států, ve větším měřítku však v nových členských zemích. Relativně nejvíce výhrad k tomuto názoru prezentovali Rakušané, Finové a Francouzi. Více než dvě třetiny občanů však zastávají názor, že rozšíření Unie posílí její roli na mezinárodní politické scéně.
Ekonomická stránka rozšíření
Ze všech negativních aspektů rozšíření, které se objevují v názorech občanů EU, jednoznačně vedou obavy z dopadů v oblasti ekonomické. Občané se obávají problémů, které zasáhnou jak EU jako celek, tak především jejich domácí ekonomiku. Obavy se týkají též nežádoucího potenciálního pohybu levné pracovní síly. Méně obav z rozšíření prezentují občané s vyšším dosaženým vzděláním a společenským postavením. Pouze necelá polovina občanů EU (47 %) věří, že se Unie díky rozšíření stane největší obchodní mocností na světě, kdežto 36 % občanů zastává opačný názor. Nejvíce optimističtí v tomto směru jsou Dánové (76 %), Kypřané (71 %) a Poláci (66 %), nejvíce skepticismu projevili Nizozemci (30 %), Lucemburčané (34 %) a Francouzi (35 %). Dva z pěti dotázaných občanů EU (40 %) se domnívají, že další rozšíření povede ke snížení ekonomického rozvoje jak v Unii jako celku, tak i v jejich státě. S tímto názorem však nesouhlasí 43 % dotázaných občanů. Nejvíce se ekonomického poklesu v důsledku rozšíření obávají Řekové (54 %), Finové (50 %) a Lucemburčané (46 %). Na druhé straně si 59 % Slováků, 56 % Dánů a 55 % Slovinců myslí, že by nemělo dojít k ekonomickému poklesu v důsledku rozšíření. V České republice sdílí tyto obavy 37 % občanů, avšak 53 % jsou opačného názoru. Přesně tři ze čtyř dotázaných Evropanů (75 %) jsou přesvědčeni, že rozšíření přinese nárůst pracovních míst v těch státech, kde je pracovní síla levnější. S tímto názorem však nesouhlasí 14 % dotázaných.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 45/2006.
Tabulka: Je rozšíření EU správná cesta k sjednocování Evropy? (Odpovědi v %)
Stát |
Souhlasí |
Nesouhlasí |
Neví |
Slovensko |
81 |
13 |
6 |
Kypr |
80 |
7 |
13 |
Polsko |
80 |
10 |
10 |
Irsko |
79 |
8 |
13 |
Slovinsko |
79 |
15 |
6 |
Belgie |
77 |
21 |
2 |
Malta |
77 |
14 |
9 |
Dánsko |
75 |
17 |
8 |
Maďarsko |
75 |
14 |
11 |
Česká republika |
73 |
21 |
6 |
Švédsko |
73 |
19 |
8 |
Litva |
70 |
10 |
20 |
Lucembursko |
70 |
24 |
6 |
Řecko |
69 |
30 |
1 |
Itálie |
68 |
19 |
13 |
Lotyšsko |
67 |
19 |
14 |
Německo |
66 |
27 |
7 |
Španělsko |
65 |
10 |
25 |
Estonsko |
64 |
16 |
20 |
Nizozemsko |
64 |
29 |
7 |
Francie |
63 |
28 |
9 |
Finsko |
61 |
35 |
4 |
Portugalsko |
60 |
16 |
24 |
Velká Británie |
57 |
24 |
19 |
Rakousko |
53 |
37 |
10 |
EU 25 |
67 |
21 |
12 |