Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa


Evropská unie

Ing. Jiří Zukal, Brusel

Většina občanů pro další rozšíření

Vyšlo v čísle 45/2006

ilustrační fotoDva roky po historicky největším rozšíření (1.5.2004 vstoupilo do EU deset nových států) stojí Unie před dalším rozšířením. V roce 2007 by mělo Bulharsko a Rumunsko rozšířit dosavadní “pětadvacítku” na “sedmadvacítku”. Počtem nových členských států nepůjde o nijak dramatický krok, z hlediska jejich hospodářské vyspělosti však bude mít rozšíření pro celkový stav Unie velký význam. Rozšíření je obecně považováno za nejvýznamnější politický nástroj, který vede k posílení míru, stability a prosperity. Poslední rozšíření EU velmi napomohlo k transformaci států střední a výchovní Evropy v moderní, dynamicky se rozvíjející demokracie s tržní ekonomikou. Politický přínos nelze zpochybnit. Na druhé straně vyvstává u některých občanů otázka, zda pozitiva převáží nad negativními důsledky rozšíření, které se mohou projevit v ekonomické i sociální oblasti. Generální ředitelství Evropské komise, které si je velmi dobře vědomo citlivosti problematiky rozšíření a proto pravidelně zjišťuje názory občanů členských států EU na dané téma, požádalo o vypracovávání studie. V posledním vydání Eurobarometeru jsou proto zachyceny postoje k rozšíření EU a také názory, jak občané vnímají a hodnotí jeho výhody a negativní stránky. Průzkum mezi občany EU probíhal od března do května letošního roku.

Nejlépe informováni jsou Slovinci a Lucemburčané

První část průzkumu obsahovala dotazy, týkající se informovanosti občanů o blížícím se rozšíření. V tomto směru nedopadlo hodnocení pro orgány Unie příznivě, protože více než dvě třetiny respondentů (68 %) si myslí, že nejsou o rozšiřování dobře informováni. Z této skupiny 21 % občanů přiznalo, že není o procesu rozšíření vůbec informováno. Na druhé straně každý padesátý (2 %) z občanů uvedl, že je o tomto procesu velmi dobře informován a více než čtvrtina (27 %) považuje svoji informovanost za dobrou. V žádném z 25 členských států nepřevažoval počet dobře informovaných občanů nad počtem občanů nedostatečně informovaných. Mezi jednotlivými členskými státy jsou v tomto směru značné rozdíly. Největší podíl informovanosti o rozšíření prezentovali občané Slovinska. Celkově jich je 45 % dobře informováno, kdežto 54 % považuje svoji informovanost za špatnou. Relativně dobře jsou informování také Lucemburčané (44 %), Rakušané a Finové (43 %). Česká republika se umístila nad průměrem EU, když 37 % občanů pokládá svoji informovanost za dobrou, kdežto 62 % ji považuje za špatnou. Zbývající jedno procento občanů nebylo schopno se k dané otázce vyjádřit. Relativně nejmenší informovanost prezentovali Portugalci, kde 84 % občanů zastávají názor, že nejsou o procesu rozšíření EU dobře informováni. Jen o něco menší “míru neinformovanosti” uvedli občané Řecka (82 %), dále Španělska a Malty (79 %).

Televize – největší zdroj informací

Jednoznačně největším zdrojem poznatků o procesu rozšiřování EU je televize, ze které čerpá dané informace 71 % občanů. Na druhém místě v podílu informovanosti skončily noviny (43 %), dále rozhlasové vysílání (29 %) a internet (18 %). Z diskusí s přáteli, příbuznými či spolupracovníky čerpá informace o rozšíření čtrnáct procent občanů. Plných sedm procent občanů vyjádřilo názor, že rozšíření Unie je vůbec nezajímá, takže nikdy neprojevili jakýkoli zájem o zdroj těchto informací.

Takřka tři z pěti dotázaných občanů (59 %) vyjádřili přesvědčení, že by o rozšíření měli být informováni prostřednictvím svých národních vlád. Jako druhý zdroj informací uváděli respondenti veřejné sdělovací prostředky (38 %). Takřka čtvrtina dotázaných zastává názor, že by měli být o rozšíření informováni prostřednictvím členů Evropského parlamentu. Celkově lze konstatovat, že občané nejsou příliš dobře informováni o rozšíření a proto mohou stěží posoudit problémy a důsledky tohoto procesu. Ti, jimž se dostalo lepších informací, jsou procesu rozšíření více nakloněni. Na druhé straně občané, kteří mají dojem malé informovanosti, podstatně více vnímají negativní stránky a problémy spojené s rozšířením Unie (Tabulka). Občané států EU prezentovali také svoje vnímání jednotlivých stránek a přínosů rozšíření Unie. Více než dvě třetiny dotázaných (67 %) chápou tento proces jako “dobrý způsob” pro opětovné sjednocení evropského kontinentu. Nejvíce s tímto názorem souhlasí Slováci (81 %), Kypřané a Poláci (80 %). Nejchladnější postoj zaujali občané v Rakousku, kde sdílí tento názor 53 % občanů, kdežto 37 % má opačné mínění. Takřka tři čtvrtiny Čechů (73 %) si myslí, že rozšíření EU přispěje ke sjednocení Evropy, kdežto pětina dotázaných (21 %) tento názor nesdílí. Celkem 62 % občanů EU zastává názor, že proces rozšíření posílí Evropskou unii, bude demonstrací solidarity Unie vůči budoucím potenciálním členům EU a dále posílí společné evropské zájmy a hodnoty. Celkově lze konstatovat, že pro rozšíření jsou spíše státy EU 10, které vstoupily do Unie před dvěma roky, nežli státy EU 15. Nejvíce se Evropané shodují v názoru, že rozšíření bude mít příznivý dopad především v oblasti politické. K tomuto názoru inklinují občané všech členských států, ve větším měřítku však v nových členských zemích. Relativně nejvíce výhrad k tomuto názoru prezentovali Rakušané, Finové a Francouzi. Více než dvě třetiny občanů však zastávají názor, že rozšíření Unie posílí její roli na mezinárodní politické scéně.

Ekonomická stránka rozšíření

Ze všech negativních aspektů rozšíření, které se objevují v názorech občanů EU, jednoznačně vedou obavy z dopadů v oblasti ekonomické. Občané se obávají problémů, které zasáhnou jak EU jako celek, tak především jejich domácí ekonomiku. Obavy se týkají též nežádoucího potenciálního pohybu levné pracovní síly. Méně obav z rozšíření prezentují občané s vyšším dosaženým vzděláním a společenským postavením. Pouze necelá polovina občanů EU (47 %) věří, že se Unie díky rozšíření stane největší obchodní mocností na světě, kdežto 36 % občanů zastává opačný názor. Nejvíce optimističtí v tomto směru jsou Dánové (76 %), Kypřané (71 %) a Poláci (66 %), nejvíce skepticismu projevili Nizozemci (30 %), Lucemburčané (34 %) a Francouzi (35 %). Dva z pěti dotázaných občanů EU (40 %) se domnívají, že další rozšíření povede ke snížení ekonomického rozvoje jak v Unii jako celku, tak i v jejich státě. S tímto názorem však nesouhlasí 43 % dotázaných občanů. Nejvíce se ekonomického poklesu v důsledku rozšíření obávají Řekové (54 %), Finové (50 %) a Lucemburčané (46 %). Na druhé straně si 59 % Slováků, 56 % Dánů a 55 % Slovinců myslí, že by nemělo dojít k ekonomickému poklesu v důsledku rozšíření. V České republice sdílí tyto obavy 37 % občanů, avšak 53 % jsou opačného názoru. Přesně tři ze čtyř dotázaných Evropanů (75 %) jsou přesvědčeni, že rozšíření přinese nárůst pracovních míst v těch státech, kde je pracovní síla levnější. S tímto názorem však nesouhlasí 14 % dotázaných.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 45/2006.

Tabulka: Je rozšíření EU správná cesta k sjednocování Evropy? (Odpovědi v %)

Stát

Souhlasí

Nesouhlasí

Neví

Slovensko

81

13

6

Kypr

80

7

13

Polsko

80

10

10

Irsko

79

8

13

Slovinsko

79

15

6

Belgie

77

21

2

Malta

77

14

9

Dánsko

75

17

8

Maďarsko

75

14

11

Česká republika

73

21

6

Švédsko

73

19

8

Litva

70

10

20

Lucembursko

70

24

6

Řecko

69

30

1

Itálie

68

19

13

Lotyšsko

67

19

14

Německo

66

27

7

Španělsko

65

10

25

Estonsko

64

16

20

Nizozemsko

64

29

7

Francie

63

28

9

Finsko

61

35

4

Portugalsko

60

16

24

Velká Británie

57

24

19

Rakousko

53

37

10

EU 25

67

21

12