Týdeník Veřejná správaTýdeník Veřejná správa

Rozhovor

s Ing. Pavlem Loutockým,
tajemníkem Magistrátu města Brna

Je to otázka kvalitní reformy veřejné správy a finančních prostředků

Vyšlo v čísle 42/2006
Ing. Pavel Loutocký

Nakolik se poslední dobou zvýšilo zatížení Magistrátu města Brna novými agendami? Znamenají některé úkoly spojené s výkonem státní správy (zejména na úseku dopravně správních agend, vyřizování elektronických pasů a stavebního řádu) nárůst počtu úředníků?

Jenom během posledních devíti měsíců šlo o tři věci. Od 1. července nabyla účinnosti novela silničního zákona, která znamenala v této oblasti největší změnu od roku 2001, kdy došlo ke zcivilnění dopravních agend. Teď jde především o elektronickou podporu dopravně správních agend. Převod na webovou aplikaci byl nezbytnou podmínkou zavedení bodového systému dopravních přestupků a zrychleného vydávání řidičských průkazů. Dále jde o vydávání cestovních pasů se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji, které bylo zahájeno 1. září 2006. Poslední věcí je zřízení centrálního registračního místa pro začínající živnostníky a podnikatele. Víceméně jde o zavedení otevřenějšího systému spojeného s vyřizováním žádostí podnikatelů. Personální zabezpečení výše zmíněných agend v podstatě znamenalo nárůst počtu úředníků o šestadvacet, což je pro Magistrát města Brna poměrně velká zátěž. Jen u dopravních agend narostl vzhledem ke zvýšenému výběru pokut a správních poplatků a v důsledku většího počtu správních řízení a zavedení bodového systému počet zaměstnanců o čtrnáct. Přitom Ministerstvo dopravy ČR navrhovalo obcím s rozšířenou působností a magistrátním městům přijmout dva pracovníky bez nároku na podporu ze státního rozpočtu. V případě biometrických pasů došlo k nárůstu o dvanáct lidí. Rozdíl je dán tím, že zmíněné systémy jsou při prověřování nákladovosti většinou nastaveny na menší obce s rozšířenou působností. Velká města (speciálně statutární) na tento systém doplácejí, protože příspěvek na výkon státní správy se nemění. V Brně je hrazen zhruba z 68 procent, což není úplně v pořádku.

Česká republika zahájila 1. září 2006 vydávání cestovních pasů se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji. Co z toho vyplynulo pro váš úřad?

V našem případě šlo o poměrně velké stavební úpravy. Museli jsme nechat probourat dva sousední objekty, propojit je a upravit pro potřeby nové agendy. Na přípravu prostor pro fotokabiny včetně potřebné technologie bylo plánováno dvanáct milionů, osm jsme dostali od státu formou dotace, zbytek uhradilo město. Dříve se část této agendy vyřizovala na městských částech. Dnes, kdy jsou žadatelé o pas při podání žádosti vyfotografováni ve speciálních kabinách dodávaných Ministerstvem vnitra ČR, ve fotokabině je snímán i podpis a později půjde také o otisk prstu, to již možné není. V tomto směru došlo k určité centralizaci. Jsme největším pořizovacím místem v České republice. Školení a přípravu zaměstnanců nám zajišťuje Ministerstvo vnitra ČR a musím říct, že k naší plné spokojenosti. Pracoviště jsme vybavili zkušebním zařízením, kde si lidé mohou ověřit údaje, zkontrolovat, zda je čip v pořádku, i když podle mých informací je poruchovost či možnost poškození velice nízká. Určité potíže nám v době příprav způsobila média. Systém se zabíhal, pracoviště se vybavovala, najíždělo se na zkušební provoz a někdo vydedukoval, že by se mohlo stát, že občanovi se v zahraniční čip pokazí, že pas bude třikrát dražší než stávající a že je tudíž nejvyšší čas zajistit si levný pas, který bude platit ještě deset let. Vzhledem k tomu, že byly prázdniny, doba dovolených, školily se nové agendy, neumíte si představit, co podobné fámy na úřadě udělaly. Zavádění nových agend je vždycky problém. Pro úřady je to určitá změna spojená například s nárůstem pracovních sil, a to mluvím o problémech, které vznikají, když je technologie ideální.

Brno patří ke čtyřem městům, které si Ministerstvo dopravy ČR vybralo pro testování bodového systému dopravních přestupků. Co to znamenalo pro Magistrát města Brna?

Pilotní projekt proběhl od dubna do června, neboť bylo žádoucí odzkoušet nový systém na velkém pořizovacím místě. Osobně jsem rád, že jsme se testování zúčastnili, neboť při podobných akcích je vždy možnost v předstihu vychytat různé mouchy. Celkově byl ten přístup špatný. Při předkládání jakékoli novely zákona by měla být pasáž, která upozorňuje na předpokládanou nákladnost a zároveň říká, co je třeba zařídit pro obce z hlediska finančního a co z hlediska provozních nákladů. U nás, bohužel, u většiny zákonů podobná pasáž chybí. Už dopředu se počítá s tím, že obce se s daným problémem nějak vyrovnají. Nikdo nebere v úvahu, že převážná část obcí nemá k dispozici žádné prostředky a většinou ani potřebnou budovu. Větší města, vzhledem k tomu, že jejich rozpočet je flexibilní, jsou na tom o něco lépe. Domnívám se, že by měla být každá podobná zakázka spojena s finančním krytím, jelikož jde o státní objednávku. To je podle mne zásadní problém. Dalším nedostatkem jsou mezery v zákoně. Některá města k nim přistupují akčně a posílají úředníky s policií, aby provinilcům na místě předali obsílku. Jinde tvrdí, že se řidičům pět dní poté, co spáchali přestupek, vrací řidičský průkaz, protože jim není možné doručit oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu. V těchto případech jde o matení veřejnosti. Domnívám se, že když se řidič dostaví na úřad pro řidičský průkaz, tak už není problém mu doručit předvolání k přestupkovému řízení a zabránit, aby se vyhnul postihu. Podle mne záleží na přístupech.

Od 1.ledna 2007 začne platit, s výjimkou některých ustanovení účinných od 1. července 2006, stavební zákon, který doplňuje reformu veřejné správy na úseku stavebního řízení a stavebního řádu. Jak se na tuto změnu připravujete?

Na nový stavební zákon, platný od 1. 1. 2007, se chystáme. Zabezpečení nových postupů – například vyvlastňování, dozor na stavbách pro kolaudační řízení – si vyžádá na odboru vodního a lesního hospodářství a na odboru územního a stavebního řízení navýšení asi o čtyři funkční místa. Osobně bych si rád ověřil, co udělá formální rozšíření pracovní náplně v praxi, kolik času to zabere. Nemyslím si, že by bylo dobrým trendem neustále zvyšovat počty úředníků.

Jaká je nákladovost nových agend a kde bude navýšení nákladů na výkon státní správy nejvyšší?

U mzdových nákladů, neboť se jedná o platy, zdravotní pojištění, sociální pojištění, to na jednoho pracovníka v průměrné třídě, tedy sedmé, ročně dělá asi tři sta tisíc korun. Vynásobíme si to dvanácti a máme celkovou částku. Spolu s provozními náklady můžeme rámcově mluvit o čtrnácti milionech. Když k tomu připočítáme dalších čtrnáct lidí z dopravní agendy, je to pro Magistrát města Brna opravdu velká zátěž.

Jaké jsou vaše první zkušenosti z aplikace správního řádu? Vzhledem k řadě nejasností nepovažuji novelu správního řádu za příliš kvalitní. Nechci být zbytečným kritikem, ale pokud někdo začlení do zákona povinnost vyvěšovat na úřední desku veškeré písemnosti, nezná praxi. V případě Magistrátu města Brna by, s trochou nadsázky, všechny písemnosti pokryly včetně Mahenova divadla a jeho pasáží asi dalších osm domů kolem sídla Magistrátu města Brna. Proto jsme hned od začátku žádali o výklad zákona. Další podmínkou je zajistit přístupnost úřední desky po 24 hodin denně, tedy že musíme nechat výše zmíněnou plochu po stejnou dobu také hlídat, což je pro úřad nereálné. Nakonec jsme museli přistoupit na provozování elektronické úřední desky. Zřídili jsme ji formou informačního kiosku. Vyjasňování trvalo zhruba tři měsíce. Každý, na koho jsme se obrátili s dotazem na správní řád, to viděl jinak. Z hlediska legislativců bylo třeba v této věci udělat pořádek, z hlediska praktiků to byl určitý problém, protože nebylo vyřešeno doručování, vázla spolupráce s poštou. Dnes je celá záležitost vyřešena. Ovšem způsob, jakým vcházel zákon do praxe, nebyl příjemný. Ještě měsíc po platnosti zákona chyběla celá řada zásadních věcí - a to nemluvím o talentu českého národa všechno zpochybňovat. Kdyby šlo systém rozložit bigotním dodržováním zákona, tak v případě správního řádu by to platilo beze zbytku. Z právního hlediska je tam řada kroků, které bylo potřeba udělat, nakonec je možné, že zákon pomůže občanům.

Co se podle vás v úřadu povedlo a kde máte ještě určité rezervy?

Když se podívám zpátky, tak dopravně správní agenda, občanské průkazy, cestovní dokumenty jsou nastaveny velice slušně. Protože jsme vázáni na provozní náklady, je provedení standardní. Dovedu si představit, že by celý systém mohl být nastaven velmi náročně, byl by nejen dostatek úředníků a přepážek, ale také čekací doba by byla podstatně kratší. Dnes, i přes perfektní prostředí, v období špiček i dovolených přece jen u některých agend úplně nestíháme, i když jsme zavedli velmi nestandardní metody. Pro veřejnost je otevřeno čtyři dny v týdnu. V souvislosti s veřejnou správou se hodně hovoří o spokojeném občanovi a o místu, ze kterého si občan vyřídí všechno najednou. Osobně věřím, že do takové situace jednou dospějeme. Nyní je to otázka kvalitní reformy veřejné správy a finančních prostředků. Zatím ale musím konstatovat, že pokud jde o veřejnou správu, máme nejdražší model a zdaleka ne nejkvalitnější.

Ludmila Křížová