Konzultace |
Kasační stížností rozumíme mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví. Tímto prostředkem se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení, domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
Teorie správního práva i soudní řád správní souhrnně označují osobu oprávněnou podat kasační stížnost za tzv. stěžovatele (1). Kasační stížnost je primárně přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li zákonem stanoveno jinak.
Kdy tedy kasační stížnost možno či nemožno podat?
Pětici relevantních důvodů pro podání kasační stížnosti můžeme ve stručnosti označit jako
Kasační stížnost tedy je možno podat pouze z důvodu tvrzené
Kasační stížnost může být podána jak pouze z jednoho výše citovaného důvodu, tak i z více důvodů současně (tzv. kumulativně), což v správně-soudní praxi není žádná vzácnost (3).
V jakých případech kasační stížnost ex lege nemožno podat?
Kasační stížnost je zcela nepřípustná ve věcech volebních a ve věcech místního referenda.
Dále pak nemožno realizovat kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu. Kasační stížnost je rovněž nepřípustná proti rozhodnutí,
Kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 SŘS nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Připomeňme si, že kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
Kde se kasační stížnost podává?
Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Pro stěžovatele je komfortní, že lhůta je zachována, i když byla kasační stížnost podána nesprávně u Nejvyššího správního soudu, a nikoliv u soudu krajského.
Odkladný účinek
Nyní se již budeme věnovat vlastnímu tématu odkladného (suspenzivního) účinku kasační stížnosti.
Kasační stížnost ex lege primárně nemá suspenzivní účinek. Samotné podání kasační stížnosti tedy nevyvolává oddálení právních následků způsobených pravomocným rozhodnutím krajského “správního” soudu. V odůvodněných případech může Nejvyšší správní soud ČR odkladný účinek přiznat. Děje se tak výlučně na návrh stěžovatele. Pokud Nejvyšší správní soud ČR odkladný účinek opravdu přizná, tak se až do zrušení tohoto opatření nebo až do rozhodnutí o kasační stížnosti pozastavují účinky “krajského soudního” rozhodnutí. Takže se podle takového soudního rozhodnutí nemůže postupovat (4)!
V jakých případech Nejvyšší správní soud přizná odkladný účinek? Ustanovení § 107 SŘS zde expressis verbis odkazuje na použití § 73 odst. 2 až 4 SŘS. Na základě splnění těchto podmínek, soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Zde si podtrhněme, že se musí jednat o závažnou nenahraditelnou újmu, nikoliv nějakou ztrátu bagatelní či posléze napravitelnou. Nepostačuje také pouze hrozba újmy (5)!
A conto veřejného zájmu musíme říci, že v českém právním řádu (stejně jako v právních řádech jiných zemí) není pojem veřejný zájem přímo definován, nicméně si ho zde můžeme volně interpretovat tak, že soudem přiznaný suspenzivní účinek nesmí být v neprospěch obecných zájmů. Především, při vědomí výstižné středoevropské lidové moudrosti, že o peníze jde až v první řadě, hlavní důraz by měl být kladen na skutečnost, aby výsledný stav nebyl v neprospěch veřejných financí. P. Mates mimo jiné vymezuje veřejný zájem jako zájem na zajištění výhody a prospěchu, a to nejen hmotného a finančního, pro větší část společnosti a je opakem zájmu soukromého (6). Zde bych si s tvrzením P. Matese, že musí jít vždy o opak zájmu soukromého, dovolil pln akademické zdvořilosti parciálně nesouhlasit. Mám za to, že veřejný zájem je primárně odlišný (nezávislý) na zájmu soukromém a s tímto privátním zájmem může být jak v souladu, tak v větším či menším rozporu a také může být k němu i v zcela neutrální pozici.
Jak jsme již zmiňovali výše, přiznáním suspenzivního
účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. Může Nejvyšší správní soud zrušit již jednou přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti?
Dle ustanovení § 73 odst. 4 SŘS, které se u kasační stížnosti použije přiměřeně, usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.
Odkladný účinek podle § 107 soudního řádu správního může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo (7).
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 28/2007.
Příspěvek byl zpracován za podpory Grantové agentury České republiky – standardní grantový projekt reg. číslo 407/06/1159.
Poznámky: