Týdeník Veřejná správa


 Evropská unie

Strategie proti alkoholu
Ing. Jiří Zukal, Brusel


Vyšlo v čísle 28/2007

Ilustrační foto Radoslav BernatEvropská unie bojuje řadu let pomocí různých prostředků proti nadměrné spotřebě alkoholu. Již v roce 2001 přijala Rada EU doporučení ke konzumaci alkoholu mladými lidmi, zejména dětmi a dospívající mládeží. V doporučení se vyzývá Evropská komise, aby sledovala, hodnotila a monitorovala vývoj a přijatá opatření a následně podávala zprávy o nutnosti dalších opatření. Rada EU zároveň vyzvala Evropskou komisi, aby předložila návrh celkové strategie Evropských společenství zaměřenou na zmírňování škodlivých účinků alkoholu, která by doplňovala vnitrostátní politiky.

Závěry Rady EU o alkoholu a mladých lidech z června 2004 tuto výzvu zopakovaly. Od roku 2004 zorganizovaly útvary Evropské komise řadu konzultací s odborníky členských států, mezinárodními organizacemi, výzkumnými pracovníky a zainteresovanými stranami (zástupci průmyslu produkujícího alkohol, spotřebitelskými a zdravotnickými nevládními organizacemi), na jejichž základě byly stanoveny možnosti, které má Evropská komise k dispozici. V této souvislosti uzavřela Komise smlouvu na vypracování předběžného hodnocení hospodářského dopadu politiky týkající se alkoholu. Koncem loňského roku vydala Evropská komise sdělení “Strategie EU na podporu členských států při zmírňování škodlivých účinků alkoholu”.

Čtyři varianty postoje

Ještě před zveřejněním strategie vypracovala Komise v roce 2005 plán, který stanovil čtyři teoretické možnosti pro budoucí politiku zmírňování škodlivých účinků alkoholu:

  1. Zachování současného stavu; podle této varianty by politická rozhodnutí a iniciativy byly ponechány převážně na členských státech a zúčastněných stranách bez koordinace na evropské úrovni. EU by omezila svou roli na financování omezeného počtu projektů v rámci programu veřejného zdraví, usnadnila by výměnu osvědčených postupů a sběr a šíření informací o konzumaci alkoholu a souvisejících škodlivých účincích. Tato varianta nezahrnuje koordinaci činností napříč politickými stranami ani žádnou celkovou strategii.
  2. Koordinace činností na úrovni EU; podle této možnosti by orgány EU vyzývaly členské státy EU ke koordinovaným činnostem vedoucím ke zmírňování škodlivých účinků alkoholu (např. nabádat výrobce alkoholu k lepšímu provádění a monitorování vlastních činností souvisejících se samoregulací a obecnými kodexy chování ve vztahu k reklamě; podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy). Neexistovala by žádná schválená, soudržná, celková strategie EU se stanovenými cíli a prováděcími nástroji, které by tvořily základ pro nasměrování koordinace a pro opěrné přístupy jdoucí napříč ostatními politikami.
  3. Celková strategie v rámci EU; na rozdíl od předchozích dvou variant by byly analyzovány všechny relevantní politiky EU a členských států (veřejné zdraví, vnitřní trh, politika zaměstnanosti, daňová, dopravní, vzdělávací, zemědělská politika, politika spotřebitele) v rámci provádění soudržné politiky EU se společnými cíli a akcemi zaměřenými na zmírňování škodlivých účinků alkoholu. S cílem zlepšit koordinaci na úrovni EU a zjednodušit výměnu činností opírajících se o podložené informace by byla vytvořena platforma založená na společných cílech a dohodnutém rámci, která by zahrnovala všechny zúčastněné strany (nevládní organizace a výrobní odvětví). Cílem této strategie nemá být nahrazení národní politiky opatřeními Společenství, nýbrž sjednotit všechny příslušné orgány EU i členské státy. Tato strategie má být podporována širokým spektrem politických nástrojů.
  4. Výhradně regulační přístup; tzn. soustředit se pouze na přísnější regulaci s dalekosáhlými důsledky na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a na důslednější vymáhání právních předpisů s cílem zmírnit škodlivé účinky alkoholu bez jakékoli další podpory členských států nebo dalších činností na úrovni EU.

Co způsobil alkohol?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je Evropa v celosvětovém měřítku region s nejvyšší spotřebou alkoholu. V Evropě dosáhla průměrná spotřeba alkoholu na občana dvakrát vyšší úrovně (patnáct litrů čistého alkoholu ročně) než činil celosvětový průměr. V roce 2002 byl alkohol třetí nejčastější příčinou způsobující onemocnění a předčasná úmrtí a zároveň také největší rizikový faktor mezi mladými lidmi. Alkohol způsobuje značné škody nejen samotným konzumentům. V Evropské unii má na svědomí také narození šedesáti tisíc dětí s podváhou a sedm milionů dětí žijících v rodinách narušených tímto démonem. Alkohol v krvi řidičů způsobil při dopravních nehodách úmrtí deseti tisíc občanů, přičemž se nejednalo o řidiče. Alkohol má také na svědomí každoročně dva tisíce vražd. Součástí zmíněné strategie je zpráva o posouzení dopadů, ve které se odhaduje celková hodnota odvětví výroby alkoholu přibližně na 45 miliard euro (tzn. 23 % potravinářského průmyslu a 0,4 % hrubého domácího produktu EU). Zpráva uvádí, že v roce 2004 evropské pivovary zaměstnávaly přímo celkem 164 tisíce pracovníků a nepřímo byly odpovědné za 342 tisíce pracovních míst v dodavatelských odvětvích; z těchto míst připadlo 147 tisíc míst na zemědělství. Výrobci lihovin mají přibližně 50 tisíc přímých pracovníků, 250 tisíc pracuje v dodavatelských odvětvích. Zpráva odhaduje počet pracovníků v odvětví produkce vína na 385 tisíc. Domácnosti ve státech EU ročně utratí 95 miliard euro za alkoholické nápoje, což odpovídá 13,9 % nákladů na potraviny a 1,6 % celkových výdajů spotřebitelů. Škodlivá a nebezpečná konzumace alkoholu má také vliv na produktivitu práce a to především ve třech směrech:

  1. Alkohol poškozuje konzumentům zdraví. Zhoršený zdravotní stav má následně dopad na produktivitu práce (pokud zaměstnanec nadále pracuje), celkový výkon (pokud má zaměstnanec absenci nebo přijde o práci) i nalezení prvního zaměstnání (konzumace alkoholu u mladých lidí má negativní dopad na dosažené vzdělání).
  2. Pití alkoholu má vliv na chování konzumentů alkoholu, snižuje jejich schopnost provádět složité úkoly a může vést k chybám a nehodám, při kterých dochází ke škodě nebo jinému narušení výrobního procesu.
  3. může mít vliv na okolí, například na spolupracovníky.

Obecně lze říci, že u dospělých lidí, kteří netrpí chronickými nemocemi, střídmá konzumace alkoholu nepředstavuje zdravotní riziko. U starších občanů (45 a více let v závislosti na pohlaví a individuálních dispozicích) může střídmá konzumace alkoholu představovat určitou ochranu proti koronárním srdečním onemocněním. Na druhé straně podle Světové zdravotnické organizace a většiny vědců může vysoká a nebezpečná konzumace alkoholu zapříčinit šedesát různých typů onemocnění a zdravotních potíží, včetně úrazů, nemocí z povolání, psychických poruch chování, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, poruch plodnosti a ohrožení těhotenství, včetně zvýšeného rizika předčasného porodu a nízké porodní váhy novorozence. Četnost a intenzita občasného pití hrají významnou úlohu při zvyšování rizika úrazů a výskytu násilností .

Tabulka: Alkoholismus mládeže (15-16 let) ve státech EU


Stát Opilost alespoň 3x za poslední měsíc (v %)
Chlapci Dívky
Belgie 12 4
Česká republika 17 10
Dánsko 30 21
Estonsko 23 13
Finsko 15 17
Francie 5 2
Irsko 27 25
Itálie 9 3
Kypr 6 1
Litva 17 8
Lotyšsko 12 7
Maďarsko 11 5
Malta 7 4
Německo 11 8
Nizozemsko 10 4
Portugalsko 6 2
Rakousko 22 11
Slovensko 14 8
Slovinsko 16 8
Švédsko 12 9
Velká Británie 22 25

Důvody pro opatření na úrovni Unie

Zdraví je jedním z důležitých předpokladů růstu a prosperity Evropy. Špatný zdravotní stav občanů a sociální problémy způsobené škodlivou a nebezpečnou konzumací alkoholu vedou ke snížení produktivity práce, zkrácení pracovního života, vysokým sociálním a zdravotním nákladům, jakož i vysokým nákladům spojeným s vymáháním právních předpisů. Na základě dostupných studií se celkové materiální náklady na alkohol v roce 2003 odhadovaly na 125 mld. eur, což odpovídá 1,3 % hrubého domácího produktu (tato částka představuje řádově stejnou hodnotu jako náklady u tabáku).

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 28/2007.