Národní plán obnovy  

Přejdi na

Národní plán obnovy  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Výpočtové modelování těžkých havárií jaderných elektráren

STRUČNĚ O PROJEKTU

Název projektu

Prevence, připravenost a zmírnění následků těžkých havárií českých jaderných elektráren v souvislosti s novými poznatky zátěžových testů po havárii ve Fukušimě

Bezpečnostní hrozba
průmyslové havárie a selhání technologií

Příjemci
ČVUT – fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
Centrum výzkumu Řež s.r.o.
Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany v.v.i.
Státní ústav radiační ochrany, v.v.i.

Doba realizace
1. 4. 2013 – 31.12. 2015

Cílem projektu byl výzkum zlepšení prevence, připravenosti a zmírnění následků možných těžkých havárií českých jaderných elektráren (JE) v souvislosti s nejnovějšími výsledky zátěžových testů probíhajících na JE v Evropské unii. Po havárii ve Fukušimě byl zaměřený na vybrané scénáře nehod nad rámec uvažovaný v projektech JE a souvisejících se ztrátou odvodu tepla v důsledku extrémních vnějších vlivů - zemětřesení, záplavy, klimatické podmínky a rozpad elektrické sítě.

Projekt byl podpořen dotací ve výši 67 654 000,- Kč.  


  
PODROBNĚ O PROJEKTU

autor: Ing. Miroslav Hrehor, Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Projekt „Prevence, připravenost a zmírnění následků těžkých havárií českých jaderných elektráren v souvislosti s novými poznatky zátěžových testů po havárii ve Fukušimě“ byl realizován v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010 – 2015. Vlastní řešení projektu probíhalo v letech 2013 až 2015.

Projekt byl bezprostřední reakcí na havárii JE Fukušima v Japonsku.

Jeho cílem bylo zlepšení znalostí k prevenci těžkých havárií českých JE, zdokonalení výpočtových prostředků k jejich modelování a zlepšení připravenosti k jejich zvládnutí se zaměřením na snížení ozáření při zásahu operativního personálu. Výzkum byl zaměřen na závěry a podněty zjištěné v souvislosti s výsledky zátěžových testů nařízených po havárii JE Fukušima ze strany Evropské komise.

Projekt sledoval hlavní cíl Programu bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra - zvýšení bezpečnosti státu a občanů s využitím nových technologií, poznatků a dalších výsledků aplikovaného výzkumu v oblasti identifikace, prevence a ochrany proti průmyslovým pohromám.

Výzkumné aktivity byly zaměřena na:

  • výzkum havarijních scénářů nadprojektových nehod JE, zejména událostí s poškozením paliva v aktivní zóně reaktoru (těžkých havárií),
  • vývoj výpočtových modelů simulujících průběhy těžkých havárií s použitím alternativních technických prostředků k jejich zvládnutí a ke zmírnění jejich důsledků,
  • analýzu odpovídajících zdrojových členů a jejich časového vývoje,
  • stanovení reálných dob k minimalizaci rozvoje a následků havárie a možností alternativních technických a organizačních řešení v této době,
  • posouzení, redundance a funkčnost vnitřních technologických monitorovacích systémů v JE, jejich odolnost vůči havárii a jejím následkům z hlediska požadavků Státního ústavu pro jadernou bezpečnost (SÚJB),
  • studium scénářů ozáření personálu elektrárny, zasahujících a monitorujících osob, včetně osob v mobilních pozemních a leteckých prostředcích, s cílem nalézt postupy a metody odvrácení nebo snížení ozáření těchto osob.

Hlavním uživatelem výsledků výzkumu je SÚJB. Návrhy doporučení pro SÚJB, které v rámci řešení úkolu vznikly, přispěly ke zkvalitnění státního dozoru v oblasti jaderné bezpečnosti s ohledem na prevenci těžkých havárií a tím zvýšení bezpečnosti státu a obyvatelstva v rámci stávajícího i předpokládaného využívání jaderných technologií.

Jedním z výstupů byl i strategický a koncepční dokument pro SÚJB „Koncepce a strategie výzkumu rozvoje a zvyšování jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v souvislosti s využíváním jaderných technologií a jeho plánovaným rozvojem“, který SÚJB dosud využívá při definování prioritních témat výzkumu jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.

Výzkum splnil očekávání - posunul hranici poznání v oblasti těžkých havárií jaderných elektráren a vybavil orgány státního dozoru nad jadernou bezpečností a státní správy znalostmi, metodikami a nástroji pro účinné řízení těžkých havárií a minimalizaci jejich následků. Tím naplnil svými výsledky i cíle Programu bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra, neboť přispěl k identifikaci, prevenci a ochraně proti potenciálním hrozbám ohrožujícím bezpečnost kritických infrastruktur (jaderných elektráren) a posílil tak bezpečnost státu a občanů.

01.jpg

Obr.1  Měření povrchové kontaminace

02.jpg

Obr. 2 Spektrometrický systém pro letecká měření IRIS a armádní vrtulník

03.jpg

Obr. 3 Geometrie umístění systému IRIS ve vrtulníku

04.jpg

Obr. 4 Měření poblíž JE Fukushima

vytisknout  e-mailem