Drobečková navigace

Aktuality

Věda a výzkum v Kriminalistickém ústavu 2023

Ve středu 13. září se v budově ministerstva vnitra konal již 21. ročník semináře s názvem Věda a výzkum v Kriminalistickém ústavu 2023. Na programu bylo celkem osm přednášek, jejichž cílem bylo seznámit přítomné s výsledky vybraných výzkumných úkolů, které byly v Kriminalistickém ústavu řešeny v uplynulém roce.

Seminář zahájil náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování brig. gen. Mgr. Tomáš Kubík. „Dovolte, abych vás pozdravil jménem pana policejního prezidenta. Ve vedení policie si uvědomujeme, jak je důležité sepětí vědy a výzkumu s praxí. Toto je 21. ročník vzájemného sdílení informací o tom, co jsme vybádali a co bychom rádi aplikovali v praxi. Spousta dobrých věcí se ví a pak je trošku problém je do praxe uvést. Doufám, že jak v té formální, tak v neformální části, která vždy tato jednání provází, navážete potřebné kontakty a budete sdílet zkušenosti. Děkuji vedení Kriminalistického ústavu za to, že tento seminář pořádá.“ Upozornil, že trestná činnost se vyvíjí a že čelíme v současnosti hrozbám, které před deseti patnácti lety ještě nebyly tolik aktuální.

RNDr. Marek Kotrlý, Ph.D., z oddělení podpory vědy KÚ v úvodním slově přivítal také zástupce institucí, které se na řešení projektů podílejí a zástupce odboru bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání v čele s jeho ředitelem doktorem Michálkem. „. Na úvod bych si dovolil udělat stručnou rekapitulaci toho, čím jsme se v uplynulém roce v Kriminalistickém ústavu v oblasti aplikovaného výzkumu zabývali a potom přikročíme k vlastním prezentacím jednotlivých úkolů a projektů. To, co je úkol a projekt, to si dovolím vysvětlit ve své prezentaci. Tradice našich seminářů započala v roce 2002 a od začátku se prezentují věci, které se bezprostředně aplikovaly do kriminalisticko-technické a znalecké činnosti. V roce 2022 realizace našeho výzkumného programu vycházela ze schválené koncepce (2017-2022), která v letošním roce končí, a provádíme její vyhodnocení. V minulém roce jsme se věnovali třem hlavním oblastem, které pokrývaly prioritní směry činnosti ústavu. Jednak to bylo řešení drobnějších úkolů v rámci institucionální podpory. V tomto jsme unikátní, protože si, v uvozovkách, hrajeme na miniaturního poskytovatele, a podporujeme drobné tzv. výzkumné úkoly, které mohou podávat pracovníci našeho ústavu a které bezprostředně reagují na problémy a podněty, jež vznikají v každodenní znalecké a kriminalisticko-technické činnosti našeho ústavu. Výhoda je, že návrhy úkolů se dají podávat kdykoli v průběhu celého roku, takže lze reagovat opravdu rychle. Pokud je potřeba opravdu promptní, tak jsme schopni řádově během několika týdnů uvolnit finanční prostředky, pokud jsou k dispozici z institucionální podpory a úkol začít řešit. Návrh úkolu prochází vědeckou radou a pak se dává návrh ke schválení řediteli KÚ. Další významnou oblastí bylo řešení projektů v rámci několika programů bezpečnostního výzkumu. Program dnešního dne je z větší části složen z projektů, které byly ukončeny v předchozích letech. Třetí oblast byla zapojení do mezinárodních projektů. Jsou to Monopoly ENFSI, HORIZONT a další.“

Na jeho slova navázal náměstek ředitele Kriminalistického ústavu plk. Ing. Pavel Kolář, CSc.„Letošní rok je svým způsobem speciální. Ústav zpracovával hodnotící zprávu pro Ministerstvo vnitra, protože jsme v letošním roce hodnoceni jako výzkumná organizace po sedmi letech od posledního rozvojového programu, který jsme předkládali v roce 2016, budeme předkládat nový rozvojový program, ale máme štěstí, že i v mezinárodním prostředí v loňském roce byl v rámci českého předsednictví schválen dokument Závěry Rady k vizi evropského forenzního prostoru 2.0, na tento dokument potom navazoval Akční plán pro realizace Závěrů Rady. Ten obsahuje spoustu konkrétních oblastí právě ve forenzní oblasti. Dnes jsme zvyklí, že se hodně skloňuje digitalizace, umělá inteligence, ale uvedený akční plán kromě těchto oblastí nezapomíná na základy forenzních věd a na klasické disciplíny. Ostatně i v dnešním programu to je zastoupeno.“

V rámci institucionální podpory bylo v roce 2022 řešeno celkem 20 úkolů. Byly dokončeny projekty výzkumných programů Program bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015 – 2022 (BV III/1 – VS). Pokračuje řešení projektů v programu Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019 – 2025 (IMPAKT 1) (BV IMP1/1VS) – podprogram Společné výzkumné projekty, Programu bezpečnostního výzkumu ČR 2021 – 2026: vývoj, testování a evaluace nových bezpečnostních technologií (SECTECH). Celkem bylo v roce 2022 řešeno 13 projektů.

V rámci pravidelného hodnocení podle metodiky 2017+ se opakovaně projevují problémy, na které je dlouhodobě poukazováno, ale bohužel bez jakéhokoliv výraznějšího výsledku. Výsledky organizací, které se zabývají bezpečnostním výzkumem, není ve stávajícím systému hodnotících panelů kam zařazovat, a nejsou hodnoceny dostatečně zorientovanými posuzovateli. Jedná se o problém, který je nutné aktuálně řešit, jinak se KÚ nebude v budoucnosti moci účastnit hodnocení v rámci metodiky 2017+.

Bohužel stále přetrvávají problémy z narušených odběratelsko-dodavatelských řetězců, které započaly v průběhu pandemie COVID-19 a které stimuluje v některých oblastech i válka na Ukrajině. Velké problémy jsou zejména v oblastech elektrotechnických komponent. Na součástky, které byly dříve dostupné v řádu jednotek dnů, se nyní čeká více než rok, u některých speciálních komponent garantuje dodavatel i několikaleté dodací lhůty. Tyto problémy vedou ke změnám harmonogramů, případně i prodlužování řešení některých projektů a úkolů VaVaI.

Více než sto účastníků semináře si dále vyslechlo osm odborných přednášek prezentovaných řešiteli.

Ing. Luboš Kanca z oddělení technické diagnostiky odboru technických zkoumání KÚ se zabýval identifikací komponent vozidel s využitím nástrojů pro automobilovou diagnostiku, elektronickými identifikačními údaji uloženými v komponentech vozidel, zkoumáním a identifikací autoklíčů – úkol Diagnostika. Cíle byly splněny, podařilo se stanovit základní postupy pro identifikaci vozidel a jejich komponentů s využitím elektronických identifikačních údajů uložených v komponentech vozidel (řídící jednotky, autoklíče). Byla vypracována certifikovaná metodika Identifikace autoklíčů (CM VaVaI č. 127). Byla vybrána základní zařízení, včetně software, vhodná pro vyčítání elektronických identifikačních údajů z komponentů vozidel a tímto zařízením vybavena pracoviště Kriminalistického ústavu. Byla navázaná spolupráce s některými výrobci vozidel. Zjištěné poznatky jsou společně s pořízeným vybavením využívány v rámci znalecké činnosti Kriminalistického ústavu. V průběhu řešení úkolu bylo zpracováno celkem 32 znaleckých výstupů, v rámci kterých bylo identifikováno (přiřazeno k VIN vozidla) celkem 33 autoklíčů a 8 řídících jednotek vozidel. Po ukončení úkolu bylo až dosud zpracováno dalších 20 znaleckých výstupů, v rámci kterých bylo zkoumáno celkem 52 autoklíčů, z nichž bylo identifikováno (přiřazeno k VIN vozidla) celkem 29 autoklíčů.

Bezpečnostní hologramy využívající kombinaci difrakce a interference světla ve vrstevnatém prostředí fólie – projekt HOLOGRAM – prezentoval RNDr. Ivo Aubrecht, CSc. Dokončený projekt byl zaměřen konkrétně na nesnadno napodobitelné bezpečnostní prvky pro ochranu dokumentů ve formě fólie tvořené soustavou plastových vrstev s tenkými naprášenými metalickými či dielektrickými povlaky s modulací rozhraní a metody jejich optické analýzy.

Řešení projektu HOLOGRAM II přiblížil Ing. Miroslav Horáček, Ph.D. Zasvětil do tajů pokročilého zabezpečení dokumentů a cenin difraktivními optickými variabilními obrazovými prvky (DOVID). Vytvořenými metodami laserového zápisu a zápisu pomocí elektronové litografie pro zajištění ochrany před paděláním rozšířil projekt možnosti expertizy dokladů a cenin o nedestruktivní postupy využívající konfokální profilometrie a skaterometrie, včetně goniospektrometrie.

V další přednášce RNDr. Marek Kotrlý, Ph.D., posluchačům přiblížil zavedení systému komplexních analýz SEM – automatické analýzy půdních fází a Ramanovy spektroskopie do praxe znalecké služby PČR – projekt SEM. Vysvětlil princip elektronové mikroskopie, která je nejdůležitější technikou pro forenzní analýzu materiálů. Používá se například při analýze povýstřelových a povýbuchových zplodin, pigmentů a nátěrových systémů, zemin a minerálních fází, vláken a fragmentů textilií, lomu materiálů, různých otěrů a kontaminantů. Vývoj postupuje rychle i v této oblasti, proto Kriminalistický ústav zavedl do znalecké praxe systém automatické mineralogické analýzy, vlnově disperzní analýzu (WDS), mikroXRF v SEM v kombinaci s energiově disperzní mikroanalýzou (EDS) a systém konfokální Ramanovy spektroskopie přímo v komoře SEM.

RNDr. Marek Kotrlý, Ph.D., dále seznámil s projektem MINERÁL – zjištěním pravosti/původu/lokality, zdroje materiálu pro určení hodnoty, nebo skutkové podstaty podvodu. Často jde o nerostné materiály, šperky, stavební materiály, kdy je požadovaný druh nahrazen levnější variantou. Může se jednat přímo o padělky, které se na trhu také masově vyskytují, ale také o nesprávně deklarované materiály. Přitom rozdíly v ceně mohou být řádové.

Hlavním cílem projektu PROFIDROG byl vývoj nových metod pro zjišťování chemických profilů drog – metamfetaminu, heroinu a kokainu, které jsou nejčastěji zajišťovány v rámci trestního řízení. S průběhem jeho řešení seznámila pplk. Ing.Ludmila Komorousová z oddělení chemie a fyziky odboru přírodovědných zkoumání KÚ. Jak uvedla, zjištěné chemické podobnosti a rozdíly mezi vzorky a informace získané při studiích charakterizování omamných a psychotropních látek mohou být využity k nalezení odpovědí na čtyři hlavní otázky. Zda existuje spojení mezi záchyty dvou nebo více OPL, zda je možné podle příbuzností vzorků usuzovat na spojení například mezi dealerem OPL a spotřebitelem, zda poskytuje vztah mezi vzorky nějakou užitečnou informaci vztahující se k místnímu, národnímu, regionálnímu nebo mezinárodnímu zdroji OPL nebo distribuční síti, jaký je původ vzorku.

RNDr. Michael Roman, CSc., a Ing. Karolína Paroulková z oddělení chemie a fyziky odboru přírodovědných zkoumání KÚ se věnovala profilování benzínů a těkavých složek nelegálních drog. Cílem projektu BADROP bylo kromě bližší identifikace automobilového benzínu také profilování drog. Tematicky byl projekt rozdělen na část „chemie“ – vývoj metodik pro měření vzorků rozpouštědel (těkavých složek MDMA) a benzínů, a část „psi“ – měření stěrů z tlapek psů cvičených na detekci akcelerantů hoření. Vyvinutá certifikovaná metodika profilování MDMA může výrazně zefektivnit propojování zadržených zásilek. Zadržené zásilky MDMA jasně ukazují, že v poslední době se trh s MDMA v Evropě výrazně zvýšil. Z tohoto důvodu lze očekávat užší mezinárodní spolupráci k propojování zadržených zásilek. Výsledky experimentu sledování možné přítomnosti automobilového benzínu na tlapkách psů po značení a jejich následný přenos ukázaly, že lze konstatovat, že psi svým pohybem po požářišti (po značení) nekontaminují jiná místa.

Poslední prezentace patřila zástupci vedoucího odboru technických zkoumání KÚ Ing. Martinu Valentovi. Jak uvedl, byla v rámci projektu Odraz střel a varovný výstřel zpracována široká rešerše obsahující řadu materiálů k tématu odrazu střely, při experimentech byly získány zajímavé výsledky, které mohou pomoci při zpracování požadavků plynoucích z trestního řízení. Homogenní tombakové střely s dutinou ve špičce jsou připraveny ke spolehlivé deformaci a předání kinetické energie v biologickém cíli. Snižují tak riziko vážného poranění nezúčastněných osob na místě střeleckého incidentu. Současně velmi dobře probíjejí pevné překážky, jsou velmi účinné při prostřelení bezdušových pneumatik a výborně procházejí běžnými skleněnými výplněmi. Zachování vyšší hmotnosti a kinetické energie odražené střely je druhou stranou mince doprovázející použití homogenních střel zhotovených z měděných slitin.