Národní plán obnovy  

Přejdi na

Národní plán obnovy  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Strakonická louka po celé Evropě

 

Ve Strakonicích experimentují se zelení a výsledek stojí zato. Industriální město získalo na barevnosti a šarmu. Ostatně kde jinde se vám podaří romanticky se zasnít nad rozkvetlou loukou přímo u kruhového objezdu!
 
Když přijíždíte do Strakonic od Prahy, dominantou, kterou zahlédnete na obzoru, je teplárenský komín. Ostatně průmyslová výroba – textilní, motocyklová a zbrojní – vždy do značné míry dotvářela podobu města. Strakonice jsou také spjaty s dudáckou tradicí a tento hudební nástroj již delší dobu zdobí kruhový objezd, ale teprve až díky nádherným letničkovým záhonům místo skutečně vyniklo. A co stojí za záplavou dechberoucích a během roku se proměňujících květin? Radnice se v loňském roce rozhodla pro spolupráci s lednickou Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně a vybrané pozemky vlastně propůjčila vědě. Inspirací pro lednickostrakonický projekt bylo paradoxně jedno z německých měst. „V německém časopise Garten Praxis mě zaujal článek o městě Mössingen, kde se intenzivně zabývají použitím letničkových záhonů z přímých výsevů v městské zeleni. Oslovil jsem pro to v článku zmiňovaného německého výrobce letničkových osiv, ale protože jsem se nedočkal žádné odezvy, obrátil jsem se na Ústav biotechniky zeleně a tým Tatiany Kuťkové. Shodou okolností právě jedna z doktorandek tohoto týmu ověřovala ve své práci použití přímých letničkových výsevů v praxi a náš zájem o tento druh květinové výzdoby tak zakrátko vyústil v pokusný projekt na strakonických záhonech," dodává Ondřej Feit z odboru životního prostředí.
 
Ve Strakonicích tedy začali ověřovat různé způsoby založení těchto záhonů, množství výsevku a následný vývoj porostu. Po ukončení vegetace došlo ke zhodnocení celého projektu a porovnání s kontrolními záhony založenými na pokusných plochách v Lednici. Na základě proběhlých pozorování a zjištěných poznatků bylo i mírně upraveno druhové zastoupení osivové směsi. Druhy, které se neosvědčily, byly ze směsi vyřazeny, jiné byly naopak posíleny. Experiment to byl se vším všudy, dokonce i s odezvou veřejnosti. O tom, co se na záhoncích chystá, městský úřad dopředu neinformoval. Zelený porost tak mohl svádět k domněnkám, že jde o neupravený pozemek. V okamžiku, kdy záhon začal kvést, zaznamenali zaměstnanci úřadu již jen pozitivní reakce. „Denně zvonily telefony s dotazy, o jaké rostliny se jedná a kde se dá směs zakoupit. Navíc u starší generace květiny vyvolávaly příjemné vzpomínky na české rozkvetlé louky,“ upřesňuje Ondřej Feit.

Směs se pod názvem Strakonická louka začala i prodávat a byla k dostání také v městském informačním centru. Tato prodávaná směs vzbudila u obyvatel města po loňském experimentu velký zájem. Ne vždy se však podaří vše bezchybně. Polský dodavatel komponentů směsi zaměnil osivo kultivaru jedné rostliny – krásenky (Cosmos bippinatus). Místo středně vzrůstných rostlin se tak na záhonech objevily dvoumetrové porosty, které musely být vzhledem k rozhledovým poměrům v křižovatkách několikrát zakracovány. Jinak se záhony z letniček osvědčily. „Pokud potřebujete osázet plochu desetitisíci rostlinami, je rozdíl, když dáte deset korun za každou sazenici, nebo nasejete směs letniček. Město tak i ušetří,“ připomíná vedoucí odboru životního prostředí Jaroslav Brůžek.
 

Zajímavé variace i perenemixy

Po městě můžete obdivovat i jiné za jímavé nápady. Na Ohradě se tak na podzim objevily koprové variace, na náměstí se v mísách vyjímalo okrasné zelí nebo kompozici dotvářely rostliny z babiččiných zahrádek, jako jsou jiřiny, kadeřávek, čirok, dýně či slunečnice. Záhony byly také laděné do různých barev, například modrostříbrná variace u kostela svaté Markéty či bílozelená na strakonickém hradě. Barevná kombinace u obřadní síně byla zvolena i s ohledem na focení svateb, aby květy působily svěže, čistě, ale i nevtíravě, neextrémně. Radnice spolupracuje také s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích a zavádí další z nových trendů, a to použití takzvaných perenemixů (známých také pod názvy štěrkové či smíšené trvalkové záhony). Plocha je osázena rostlinami snášejícími stresové podmínky městského klimatu, vzájemnou konkurenci a omezenou údržbu. Záhony jsou typické na první pohled neuspořádanou výsadbou trvalek bez pravidelného rastru, zamulčovány jsou většinou vrstvou štěrku, proto se často používá název štěrkový záhon.

Takový záhon se směsí trvalek nazvanou Tanec trav naleznete již třetím rokem na sídlišti Mír poblíž pivovaru. Výhodou je jeho nízkoúdržbovost, péče, kterou takovýto záhon vyžaduje, je oproti jiným druhům záhonů opravdu minimalizována. „V letošním roce došlo v rámci pravidelné údržby ke dvěma zběžným pletím – pouze k rychlému propletí okrajů záhonu a odstranění solitérních vzrostlých plevelů. Myslím si, že na rozhraní sídliště a průmyslového podniku vypadá taková výsadba přirozeněji než ornamentální záhony z monokultur letniček,“ dodává Jaroslav Brůžek. Rostliny se nelikvidují ani v zimě, neboť ty s výrazným květenstvím (trávy a třapatky), i odumřelé nebo s námrazou, vypadají zajímavě a jejich semena jsou také vhodným doplňkem potravy pro zpěvné ptactvo. Pouze se na jaře musí vystihnout správný okamžik, kdy dojde k odstranění stařiny křovinořezem. Pokud by došlo k tomuto kroku příliš pozdě, byly by sečí poškozeny časně rašící cibuloviny, které jsou standardní součástí takovýchto směsí.

Zajímavým projektem, zaměřeným na biodiverzitu, je i založení vytrvalé několikaarové druhově pestré louky u náhonu pod strakonickým Stonehenge. Jde o louku s nízkým podílem trav a vyšším zastoupením kvetoucích bylin, vytvořenou „na klíč“ specializovanou firmou. „Protože nástup kvetení u tohoto typu luk je pomalým a několikaletým procesem, nechali jsme si osivovou směs obohatit osivem letniček, které zajistí dosažení efektu kvetení již v letošním roce. V louce byly vysety trávníkové cestičky, kudy se lidé mohou procházet. Do budoucna se louka vyvine ve společenstvo přírodnějšího rázu, s lučními bylinami a květinami, jako jsou třeba žebříčky, šalvěj, heřmánek či kopretiny,“ doplňuje Jaroslav Brůžek. V letošním roce pořádalo město Strakonice k aktuálnímu tématu moderních trendů ve veřejné zeleni odborný seminář, v rámci něhož proběhla na této louce také ukázka ručního sečení a malá přednáška o použití různých druhů kos při sečení květnatých luk. Na akci byli pozváni správci zeleně, realizátoři i architekti a dorazili lidé z celé republiky – z Kroměříže, z Hodonína, Plzně či Jihlavy. Ve Strakonicích popularizují nové trendy dlouhodobě. V minulých letech proběhl například seminář s ukázkou výsadby cibulovin sázecím strojem do trávy nebo workshop zaměřený na perenemixy.

Netradiční nádoby na zeleň
 

Po městě si lze všimnout i netradičních nádob pro zeleň navržených italským designérským studiem, rozmístěno je zde sedm obrovských květináčů, dva z nich dokonce svítí a mění barvy. „Inspirovali jsme se v rakouském Tulmu. Ne všem se květníky líbí, ale ti, co hodně cestují po světě, nám dokonce začali posílat fotografie z míst, kde podobné truhlíky zahlédli. Celkově se snažíme obměňovat mobiliář. Přibyly tak květinové pyramidy, závěsy na lampách či květníky ve tvaru čočky. Když se řešila nová úprava náměstí, které je úzké, napadlo nás, že by takové nižší mísy byly dobrým řešením, aby se prostor nezmenšoval. U lávky jsou nainstalované kortenové nádoby, ty se skvěle hodí k průmyslovému objektu či moderní architektuře,“ konstatuje Ondřej Feit.

Také v péči o dřeviny se snaží ve Strakonicích jít s dobou, a to například využitím moderních diagnostických metod při hodnocení stavu stromů. Použití takzvaných tahových zkoušek pro ověření stability stromu je již dnes poměrně běžné. Novinkou letošního roku bylo použití akustického tomografu, který slouží k neinvazivnímu zjištění, zda je v kmeni přítomna hniloba a v jakém rozsahu. „Nutné je také pečovat již o mladé stromy. Řadě věcí se dá předcházet výchovnými řezy, které zajistí správný růst koruny a odstranění případných nedostatků či defektů u stromů v mladém věku. Výhodou je, že investice u takovýchto zákroků se pohybují v řádu stokorun, u vzrostlého stromu se již pohybují v tisících a jsou značně složité. Není to ale jednorázová záležitost. Odborníci kontrolují a prořezávají určitý strom ve tříletých až pětiletých intervalech,“ upozorňuje Ondřej Feit.

Ekologická osvěta

Městský úřad pamatuje i na ekologickou výchovu. Speciální projekt Zahradou poznání se zaměřuje na osvětu ve školách a výsadbu původních odrůd českých stromů v pamětních místech, která jsou spojená s významnými osobnostmi. Již proběhlo Putování románovou krajinou či básnickou krajinou, na příští rok se chystá Putování malovanou krajinou. Aktivita se netýká jenom strakonického regionu, ale i sousedních okresů. Konají se výlety, exkurze pro děti, které soutěží, přednášky pro seniory. Vedoucí oddělení ekologie krajiny Miroslav Šobr, který projekt zaštiťuje, zapojil i malé obce a výsadba stromů se většinou spojí s místním posvícením nebo jinou akcí. Za předcházející popularizační akci s tematickými soutěžemi získal Miroslav Šobr dokonce i zvláštní cenu. „Ve Wroclavi jsme převzali zvláštní cenu, udělenou Ministerstvem životního prostředí v rámci národní soutěže Cena české krajiny. Toto zvláštní ocenění bylo vyhlašováno v rámci probíhající evropské soutěže Cena Rady Evropy za krajinu právě v tomto polském městě. S sebou jsme vzali i vzorky naší zkoušené směsi Strakonická louka a účastníkům koncilu jsme je rozdali, takže pokud vše dobře dopadne, rozkvete strakonická směs například v Litvě či na Azorských ostrovech,“ uvádí Ondřej Feit.

Ve Strakonicích mají rozpočet na údržbu zeleně dvanáct milionů. Osm až devět milionů stojí klasická údržba, jako je sečení trávníků či stříhání živých plotů. Tři miliony je tak možné využít na nové záležitosti, zakládání záhonů či péči o stromy. Město má technické služby, a tak si přímé výsevy i trvalkové výsadby zařizují sami, jenom některé věci řeší na zakázku specializované firmy. Čtyři zahradnice obsluhují rozlohu dva tisíce metrů čtverečních letničkových záhonů a tři tisíce metrů čtverečních záhonů trvalkových. „Máme malé zahradnictví se skleníky, kde si můžeme navézt materiál, nebo něco dopěstovat. Řada obcí zrušila technické služby jako neefektivní, ale pak bývá problém experimentovat se zelení. Domluva s externí firmou, která nemusí být místní, je složitější. U přímých výsevů musíte hlídat, aby se nerozšířil plevel. Jde přitom o dny, kdy je třeba do záhonu zasáhnout, jinak je pozdě,“ vysvětluje Ondřej Feit.

Ivana Jungová
 

Letničkové záhony představuje Tatiana Kuťková:

První pokusy se zakládáním letničkových záhonů z přímých výsevů vznikly na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v roce 2003 jako interní výzkum, který pokračuje formou doktorandských prací dodnes. Pokusy byly a nadále jsou zaměřeny na ověřování vhodného sortimentu letniček pro takovou možnost zakládání, stanovení vhodného výsevku směsi na metr čtvereční, zkoušení různých technologií zakládání s cílem omezit klíčení semen jednoletých plevelů či návrhy konkrétních směsí letniček s procentuálním zastoupením jednotlivých taxonů v nich. Důraz byl kladen na schopnost směsi kvést od přibližně sedmi týdnů po výsevu až do zámrazu a také na kompoziční parametry, jako je barevnost směsi, kombinace různých textur a struktur rostlin, tvarů květu a možnosti kombinování letničkových směsí s osivy trvalek. Vznikly čtyři druhy směsí, které jsou od roku 2012 dostupné na trhu. Naše experimenty měly ukázat alternativní možnost zakládání a vizuální podoby letničkových záhonů k záhonům v praxi běžně zakládaným, a to jsou záhony z předpěstované sadby. Dalším, neméně významným cílem bylo snížit náklady na zakládání a péči o letničkové záhony. V roce 2012 byly poprvé vysety dvě letničkové směsi v zámecké zahradě na Kačině na ploše 980 metrů čtverečních. V roce 2013 projevily zájem Strakonice. Na základě pozitivních reakcí jsme se rozhodli uvést na trh tři naše směsi – Lednickou radost, Strakonickou louku a Ohnivý paprsek. Letos ve spolupráci s naším pracovištěm přistoupili ve Strakonicích vedle záhonů z přímých výsevů i k novému kompozičnímu řešení záhonů z předpěstované sadby. Směsi byly vysety i v jiných městech, například ve Stromovce v Praze či v areálu konání hudebního festivalu Bažant Pohoda 2014 v Trenčíně.
 
Tatiana Kuťková působí na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně.

 

vytisknout  e-mailem