Obecně

Státní symboly jsou (obvykle) zákonem stanovené znaky, kterými stát označuje svou svrchovanost a které jsou jedním z formálních projevů jeho státnosti. Státními symboly se stát prezentuje i ve vztahu k jiným státům, vyjadřuje jimi svou historii, územní vývoj, státoprávní povahu, případně i národní identitu. Podoba státních symbolů má svoje historické opodstatnění.
 

Státní symboly České republiky - vymezení

Státní symboly jsou:

• velký státní znak
• malý státní znak
• státní barvy
• státní vlajka
• vlajka prezidenta republiky (tzv. prezidentská standarta)
• státní pečeť
• státní hymna

Právní úprava

• čl. 14 Ústavy ČR (vyjmenovává státní symboly)
• zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ve znění zákona č. 154/1998 Sb. (dále jen „zákon o státních symbolech“)
• zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o užívání státních symbolů“)
• čl. 6ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, publikované vyhláškou ministra zahraničních věcí pod č. 64/1975 Sb.

+ řada dalších zákonů a podzákonných právních předpisů např. na úseku voleb, školství atd., upravujících konkrétní způsoby užití státních symbolů ČR, zejména pak státních znaků

+ mezinárodní úmluvy upravující užití české státní symboliky v zahraničí – zejména označování diplomatických a konzulárních pracovišť a vozidel apod.

Barevnost státních symbolů ČR - Informace a doporučení (pdf, 314 kB)
 

K jednotlivým státním symbolům České republiky
 

STÁTNÍ ZNAK
Podle platné právní úpravy má Česká republiky 2 státní znaky, a to velký a malý.

Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.

Vyobrazení velkého státního znaku
(viz též příloha č. 1 zákona o státních symbolech)
Používaná vyobrazení se od sebe mohou lišit z technologických důvodů. Pro bankovky, doklady, či jiné případy použití státního znaku též může být jejich konkrétní podoba stanovena zvláštními právními předpisy.

  

Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.

Vyobrazení malého státního znaku
(viz též příloha č. 2 zákona o státních symbolech)
 

  

Užívání státního znaku:
Způsoby užívání velkého a malého státního znaku upravuje v prvé řadě zákon o užívání státních symbolů. Dále je upravuje i řada zákonů a podzákonných právních předpisů (např. zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů), přičemž primární zmocnění k užití státního znaku by mělo vycházet vždy ze zákona, v prováděcím právním předpise jsou pak případně upraveny detaily jeho použití. Státní znak lze užít pouze za podmínek stanovených právním předpisem. Jiným, než zákonem či podzákonným právním předpisem výslovně stanoveným, způsobem státní znak užívat nelze.

Státní znak mohou používat pouze tzv. oprávněné osoby. Těmi jsou:

1. Poslanecká sněmovna a Senát, poslanec a senátor, Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu,
2. prezident republiky a Kancelář prezidenta republiky,
3. vláda a Úřad vlády České republiky,
4. Veřejný ochránce práv a Kancelář Veřejného ochránce práv,
5. ministerstva a jiné správní úřady,
6. kraje, obce, městské obvody či městské části územně členěných statutárních měst a městské části hlavního města Prahy,
7. Ústavní soud,
8. soudy a státní zastupitelství,
9. ozbrojené síly a bezpečnostní sbory,
10. diplomatické mise a konzulární úřady České republiky,
11. Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace,
12. Úřad pro ochranu osobních údajů,
13. Nejvyšší kontrolní úřad,
14. Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání,
15. Česká národní banka,
16. státní fondy,
17. vysoké školy, školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku podle zvláštního zákona
18. státní kulturní a vědecké instituce,
19. právnické a fyzické osoby, kterým je zákonem nebo na základě zákona svěřen výkon státní správy (např. soudní exekutoři, znalci, notáři),
20. sportovci při reprezentaci České republiky.

Od 1. 1. 2022 patří na základě novely provedené zákonem č. 414/2021 Sb. mezi oprávněné osoby uvedené v zákoně o užívání státních symbolů také jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, jednotky hasičských záchranných sborů podniků, jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků a spolky působící na úseku požární ochrany, které mohou užít velkého státního znaku k zevnímu označení stejnokrojů svých členů, a dále rovněž zdravotnická záchranná služba.
 
Zákon o užívání státních symbolů výslovně rozlišuje mezi užitím velkého a malého státního znaku.

Velký státní znak:

• je součástí závěsného odznaku starostů,

POZNÁMKA: U starostů je velký státní znak součástí závěsného odznaku vždy. Primátoři statutárních měst mohou používat jak závěsný odznak se státním znakem, tak tzv. primátorské insignie, ty mají v odznaku obvykle znak dotčeného statutárního města nebo znak z něj vycházející.

• ​je součástí zevního označení služebních stejnokrojů zaměstnanců a příslušníků ministerstev a jiných správních úřadů a příslušníků ozbrojených a bezpečnostních sborů, Bezpečnostní a informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem,
  viz Stanovisko k užívání státního znaku na uniformách dobrovolných hasičů (pdf, 52 kB)
• se užívá k vyznačení státních hranic České republiky,
• se vyobrazuje na průkazech vydávaných správními úřady České republiky, stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
• se vyobrazuje na bankovkách, cenných papírech a jiných ceninách České republiky,
• se vyobrazuje na sbírkách rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu vydávaných těmito soudy podle zvláštních právních předpisů,
• se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku.
  viz Stanovisko OVS MV k neoznačování dresů sportovců reprezentujících Českou republiku velkým státním znakem (pdf, 531 kB)

Velký státní znak lze též

• vyobrazit na akademických insigniích, insigniích primátorů a insigniích vyznamenání,
• užít na významných listinách oprávněných osob uvedených výše v písm. a) až e) a g) až m),
• umístit na čelní straně místnosti, kde zasedají a jednají orgány oprávněných osob uvedených výše v písm. a) až r),
  Poznámka:

  K POJMU "ČELNÍ STĚNA MÍSTNOSTI" [§ 3 odst. 2 písm. c) zákona o užívání státních symbolů] Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ani jiný právní předpis pojem „čelní strana místnosti“ nedefinují. Je tedy nutno vycházet z významu tomuto pojmu běžně přisuzovanému. Obecně jde o tu stěnu, na niž hledí auditorium shromážděné v místnosti. Pro příklad - ve škole je to stěna, na niž hledí žáci (tedy obvykle stěna za učitelem). V některých případech může být situace méně jasná - větší členitost místnosti, atypické rozestavení auditoria atp.

• vyobrazit na čestných odznacích a na bojových praporech ozbrojených sil České republiky,
• vyobrazit na čestných odznacích a praporech bezpečnostních sborů,
• užít v souvislosti s výkonem působnosti oprávněných osob uvedených výše pod písm. a) až t).
   

Velkým státním znakem lze označit budovy, ve kterých sídlí oprávněné osoby uvedené výše v písm. a) až s). Takové označení však není povinné, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Takovým zvláštním právním předpisem je např. zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který v § 14 odst. 2 ve spojení s přílohou č. 2 stanoví povinnost označovat sídlo exekutorského úřad velkým státním znakem, resp. jeho napodobeninou.

• viz Stanovisko OVS MV k oprávněnosti užívání velkého státního znaku ČR exekutorskými úřady (pdf, 260 kB)
   

Velký státní znak se umísťuje uprostřed nad průčelím budovy, nad hlavním vchodem do budovy nebo po straně hlavního vchodu do budovy. Pokud jde o stranu, na níž by měl být velký státní znak umístěn (není-li umísťován nad průčelím budovy nebo nad hlavním vchodem), není tato zákonem stanovena. Velký státní znak lze tedy umístit vlevo i vpravo od hlavního vchodu, bude záviset na podmínkách konkrétní budovy. Pokud je to možné, je vhodnější umístění vlevo od vchodu, neboť tato strana je považována za čestnější. Pokud by takové umístění bylo technicky neproveditelné, lze státní znak umístit na jiném vhodném místě na budově. Velký státní znak lze nahradit též jeho jednobarevnou napodobeninou z kovu, kamene, skla, keramiky nebo jiného materiálu.

Sídlí-li v jedné budově více oprávněných osob, označuje se budova pouze jedním velkým státním znakem.

Pokud budova přestane sloužit jako sídlo oprávněné osoby, která má možnost (či povinnost) budovu velkým státním znakem označit, je třeba z ní velký státní znak neprodleně sejmout. Výjimkou jsou případy, kdy je velký státní znak součástí architektonické výzdoby budovy.

Malý státní znak
Malý státní znak užívají oprávněné osoby (s výjimkou sportovců reprezentujících ČR) na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona. Jde vesměs o tzv. veřejné listiny, nicméně ne každá veřejná listina se opatřuje malým státním znakem.

Důležitá je v tomto ohledu skutečnost, že jde o listiny vydávané při výkonu státní moci; pokud jde o orgány samosprávy, při výkonu tzv. přenesené působnosti. Pokud jsou rozhodnutí a jiné důležité listiny vydávány při výkonu samostatné působnosti (ať již územně samosprávných celků nebo jiných samospráv – např. profesních), pak se takové písemnosti malým státním znakem neopatřují.

Za opatření listiny malým státním znakem je nutno považovat i situace, kdy je na listině otisk úředního razítka (blíže k definici úředního razítka viz níže). Proto na listiny vydávané mimo výkon státní moci nepatří ani otisk úředního razítka. Tak např. vyhlášky obcí vydávané v samostatné působnosti nebo obchodní smlouvy uzavírané mezi obcemi a dalšími subjekty nesmějí být opatřovány otiskem úředního razítka. Výjimkou jsou rozhodnutí vydávaná podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů), ovšem v samostatné působnosti, neboť v tomto případě je otisk úředního razítka podle § 69 odst. 1 správního řádu povinnou náležitostí rozhodnutí. Totéž by platilo i pro případy, kdy zákon výslovně počítá s užitím úředního razítka, ačkoli půjde o listinu vydávanou v samostatné působnosti. V těchto situacích jde o speciální úpravu ve vztahu k obecné úpravě užití úředního razítka stanovené v zákoně u užívání státních symbolů.

• viz Stanovisko OVS MV k opatřování veřejných listin malým státním znakem (pdf, 252 kB)
   

Malý státní znak je vyobrazen též na tzv. úředních razítcích. Jde o razítko, na němž je uprostřed vyznačen malý státní znak, je kulatého tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm. Velký státní znak na úředním razítku být vyznačen nesmí. Na obvodu kruhu razítka je označení oprávněné osoby, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla. Používá-li oprávněná osoba více úředních razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítka je jednobarevný.

• Manuál k užívání úředního razítka (metodický materiál MV ČR) (pdf, 360 kB)
  - aktualizovaný k říjnu 2023
• Databáze ztracených a odcizených úředních razítek je dostupná na: http://www.mvcr.cz/clanek/vestnik-vlady-pro-organy-kraju-a-organy-obci.aspx
• viz Stanovisko OVS MV k pojmu úřední razítko (pdf, 82 kB)
• viz Stanovisko k opatřování pokladních dokladů otiskem úředního razítka (pdf, 535 kB)
• viz Stanovisko OVS MV k používání úředního razítka územními samosprávnými celky při výkonu samostatné působnosti (pdf, 254 kB)
• viz Stanovisko OVS MV k povinnosti / oprávnění užívat malý státní znak na písemnostech uvedených v § 5 zákona o užívání státních symbolů ČR (pdf, 74 kB)
• viz Stanovisko OVS MV k užívání otisku úředního razítka na listinách vydávaných při státní kontrole (pdf, 82 kB)
• viz Stanovisko OVS MV k užívání otisku úředního razítka na některých dokumentech vydávaných vysokými školami (pdf, 75 kB)
• viz Stanovisko OVS MV k některým otázkám užívání úředního razítka ve volebních věcech (pdf, 66 kB)
   

Malý státní znak může být též vyobrazen na mincích České republiky. Podotýkáme však, že v současnosti není na mincích ČR na rubové straně zobrazován malý státní znak, ale pouze heraldická figura českého lva.

POZOR! Velký ani malý státní znak ČR nelze používat např. na nejrůznějších propagačních nebo reprezentačních předmětech jako jsou hrnečky, těžítka, trička atd.

• viz Stanovisko OVS MV k problematice užívání státních symbolů na komerčních předmětech (pdf, 250 kB)
• viz Stanovisko OVS MV k užívání státních znaků na uvítacích a hasičských cedulích (pdf, 214 kB)

  

STÁTNÍ VLAJKA

Státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3.

Vyobrazení státní vlajky ČR
(viz též příloha č. 3 zákona o státních symbolech)
 

  

Užívání státní vlajky:
Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby uvedené výše pod písmeny a) až s) na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků a při příležitostech celostátního významu, zejména v den smutku nebo v den státního smutku, vyhlášených vládou. Vlajková výzdoba začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího a končí v 8 hodin dne následujícího po dni vymezeném v předchozí větě. Při právě uvedených příležitostech lze namísto státní vlajky použít její napodobeninu s odlišným vzájemným poměrem šířky a délky.

Povinnost oprávněných osob k vyvěšování státní vlajky při významných dnech uvedených v předchozím odstavci je splněna i za předpokladu, že je vlajka vyvěšena na stožáru před budovou (a to pokud možno před hlavním vchodem nebo na jiném vhodném a důstojném místě, které lze mít za postavené na roveň hlavnímu vchodu do budovy). Není tedy nutné, aby vlajka v těchto případech visela přímo na budově.
Platná právní úprava nevylučuje, aby na budovách (nebo před budovami), v nichž sídlí oprávněné osoby, byla vyvěšena státní vlajka trvale. Z vexilologického hlediska sice takový postup není vhodný, neboť státní vlajka by měla být po setmění vyvěšena pouze v případě, že je její vyvěšení spojeno s určitou akcí konanou po setmění a v takovém případě by měla být osvětlena. Sám zákon o užívání stáních symbolů však toto pravidlo prolamuje, když stanoví, že vlajková výzdoba v případě povinného vyvěšování státní vlajky začíná zpravidla v 16 hodin dne předcházejícího a končí v 8 hodin dne následujícího po dni uvedeném v § 7 odst. 1 zákona o užívání státních symbolů (jde především o státní svátky). Je-li státní vlajka vyvěšena před budovou či na budově trvale, je třeba důsledně kontrolovat, že je vlajka stále čistá a nepoškozená a v případě, že tomu tak není, ji neprodleně sejmout. Vhodné je též v těchto případech zajistit trvalé noční osvětlení státní vlajky.

• Státní svátky a vyvěšování vlajky ČR (informace) (pdf, 562 kB)

• Informace k vyvěšování státní vlajky při státním smutku (pdf, 339 kB)
   

Státní vlajku mohou vyvěšovat vedoucí diplomatických misí a konzulárních úřadů České republiky na služebních dopravních prostředcích, a to při slavnostních příležitostech a pokud je to v zemi jejich působení obvyklé.

Ostatní fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užít státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv. Zde je zásadní rozdíl oproti užívání státních znaků ČR. Zatímco státní znaky lze užívat jen způsobem stanoveným nějakým právním předpisem, státní vlajku lze v zásadě, pokud jde o užití vhodné a důstojné, používat kdykoli, pouze s tím, že zákon stanoví určité způsoby, jimiž státní vlajku užívat nelze (k omezením viz níže – pravidla pro užívání státní vlajky) a zároveň povinnost pro určité subjekty ji za stanovených okolností vyvěšovat.

Pravidla pro vyvěšování a užívání státní vlajky:

Vyvěšuje-li se česká státní vlajka samostatně, měl by být stožár, na němž je vyvěšována, umístěn buď před hlavním vchodem budovy, nebo po levé straně tohoto vchodu. Není-li takové umístění možné nebo vhodné, je možné vlajkový stožár umístit i vpravo od vchodu. Je samozřejmě možné umístit stožár přímo na čelní stranu budovy – nejvhodnější je pak umístění buď nad hlavním vchodem, nebo po jeho levé straně. Zakázáno je však (viz níže „pravidla pro užívání státní vlajky“) umísťovat vlajku jinde, než na nebo u čelní strany budovy.

Vyvěšují-li se současně se státní vlajkou státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt

• vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,
• uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,
• v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,
• první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než 5.

S právě uvedenou výjimkou se pravidla pro užívání a vyvěšování státní vlajky nedotýkají vyvěšování jiných vlajek, například státních vlajek jiných států; jejich i samostatným vyvěšením v těch případech, kdy není stanovena povinnost vyvěsit českou státní vlajku (viz výše), není zákon o užívání státních symbolů nijak porušován.

Při užívání státní vlajky musí být dodržena tato pravidla:

• při vodorovném umístění směřuje modrý klín vpravo při čelním pohledu na objekt, na němž je vlajka umístěna; bílá barva je vždy nahoře,
• při svislém umístění je při čelním pohledu na objekt, na němž je státní vlajka umístěna, bílá barva vždy vlevo a modrý klín směřuje vždy dolů,
• státní vlajka se vyvěšuje jen na čelní straně budovy,
• státní vlajka se umísťuje vždy v předsednictvu shromáždění, žerď pro státní vlajku se umísťuje vlevo od řečnického pultu při čelním pohledu na tento pult,
• státní vlajka nesmí být použita k zahalení pomníku nebo desky, jež mají být odhaleny,
• vlajková žerď nesmí být opatřena žádnými ozdobami a kromě státní vlajky na ni nesmí být upevněna žádná jiná vlajka,
• státní vlajka se vztyčuje a snímá bez přerušování (na to by mělo být pamatováno i při výběru stožáru a způsobu ukotvení vlajky); při vztyčování a při snímání se státní vlajka nesmí dotýkat země,
• při užití státní vlajky na znamení smutku se státní vlajka spustí na půl žerdi,
• při smutečních obřadech nesmí být státní vlajka spouštěna spolu s rakví do hrobu nebo žároviště,
• na státní vlajce nesmí být žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být svazována do růžice, v této souvislosti zdůrazňujeme, že nápisy nemá být státní vlajka opatřována ani v souvislosti např. s fanděním na sportovních utkáních, kdy i takové jednání může naplňovat skutkovou podstatu přestupku,
• státní vlajka nesmí být používána v poškozeném nebo znečištěném stavu.

Vizualizace správných způsobů užívání státní vlajky (pdf, 226 kB)
Poznámka:

LIKVIDACE STÁTNÍ VLAJKY ČR Likvidují se v zásadě vlajky poškozené či opotřebené. Postup likvidace státních vlajek není upraven žádným obecně závazným právním předpisem. Co se týče fyzické likvidace vlajky, lze z vexilologického  hlediska doporučit likvidaci nepoužitelné vlajky nejlépe důstojným spálením vlajky. Nemá-li likvidující osoba tuto možnost, pak lze vlajku rozstříhat na části, či ji rozpárat, ideálně tak, aby nebylo zřejmé, že se jednalo o vlajku a následně tyto části zlikvidovat jako běžný odpad. Nepoužitelná vlajka se nevyhazuje jako celek do komunálního ani jiného odpadu, jednalo by se o nedůstojné nakládání s vlajkou! Významné památkové exempláře vlajek se nelikvidují, ale ukládají do muzeí. Při likvidaci vlajky je samozřejmě nutno dostát i povinnostem týkajícím se vyřazení věci z majetku vlastníka vlajky.

  

VLAJKA PREZIDENTA REPUBLIKY
Vlajka prezidenta republiky (neboli standarta prezidenta ČR nebo prezidentská standarta) je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi.

Vlajku prezidenta republiky lze užít k označení sídla prezidenta republiky v době jeho přítomnosti v České republice a k označení dopravního prostředku používaného prezidentem republiky.

Vyobrazení vlajky prezidenta republiky
(viz též příloha č. 4 zákona o státních symbolech)

 

  

STÁTNÍ PEČEŤ
Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis "ČESKÁ REPUBLIKA". Pečetidlo státní pečeti uchovává prezident republiky.

Státní pečeť lze užít k pečetění mezinárodních smluv, na pověřovací listiny diplomatických zástupců a v dalších případech, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, nebo pokud je to obvyklé.

Vyobrazení státní pečeti
(viz též příloha č. 5 zákona o státních symbolech)

 

  

STÁTNÍ HYMNA
Státní hymnu tvoří první sloka písně Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla "Kde domov můj".

Státní hymnu lze hrát i zpívat při státních svátcích a při jiných příležitostech, je-li to obvyklé.

• Ke státní hymně též viz https://www.vlada.cz/cz/udalosti/ceska-statni-hymna-52312/tmplid-560/

  

STÁTNÍ BARVY
Státní barvy jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí. Způsob užívání státních barev není zákonem nijak regulován.

Poznámka

UŽÍVÁNÍ STÁTNÍCH SYMBOLŮ A AUTORSKÉ PRÁVO Podle ustanovení § 3 odst. a) zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se ochrana podle práva autorského nevztahuje mj. na státní symboly. Tímto ovšem není dotčeno autorské právo k určitým způsobům vyobrazení státních znaků (například jde-li o umělecká ztvárnění velkého státního znaku formou plastiky). Pokud jde o státní hymnu, pak předmětem autorského práva není její text a notový záznam. To neznamená, že by neexistovala žádná autorská práva např. interpretů české státní hymny.

  

PORUŠENÍ ZÁKONA, SANKCE
Fyzická osoba, právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající se dopustí přestupku, pokud:

1. zneužije, hrubě zneváží, zničí, poškodí nebo odcizí státní symbol České republiky nebo napodobeninu velkého státního znaku vymezenou v § 4a, tedy jeho jednobarevnou napodobeninu z kovu, kamene, skla, keramiky nebo jiného materiálu, která svým vyobrazením odpovídá vyobrazení velkého státního znaku,

2. užije malý státní znak v rozporu s § 5 zákona o užívání státních symbolů, tedy jinak než na rozhodnutí či na listině osvědčující důležité skutečnosti vydávané při výkonu státní moci;

3. užije velký státní znak na úředním razítku,

4. užívá vyobrazení zaměnitelné se státním znakem způsobem, který může budit dojem, že je oprávněnou osobou, ačkoli jí není,

5. nevyvěsí státní vlajku, ač je k tomu podle zákona povinna, nebo

6. vyvěsí státní vlajku v rozporu se zákonem stanovenými pravidly pro vyvěšování či užívání státní vlajky (tato pravidla jsou vymezena v § 8 a 9 zákona o užívání státních symbolů).

Za přestupek podle písm. a) až d) lze uložit pokutu do 30 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo f) pokutu do 10 000 Kč..