Stanovisko Ministerstva vnitra k událostem v Krupce
Otázky a odpovědi k zásahu Policie ČR v Krupce.
Chrání Ministerstvo vnitra a Policie ČR extremisty?
V souvislosti s akcí pravicových extremistů v Krupce ze dne 9. dubna 2011, respektive i v Novém Bydžově ze dne 12. března 2011, se objevily v některých sdělovacích prostředcích a ve vyjádřeních některých nevládních subjektů informace kritizující postup Ministerstva vnitra a Policie ČR. Některá tvrzení mohou dokonce vyvolávat dojem, že obě instituce straní pravicovým extremistům na úkor jejich odpůrců a tamních romských komunit.
Takováto vyjádření jsou neopodstatněná a zavádějící. Ministerstvo vnitra i Policie ČR jednoznačně odsuzují jakékoli projevy extremismu a rasismu. Zároveň deklarují připravenost ochránit osoby, které jsou pravicovými extremisty ohroženy. Odmítají populistické zneužívání romské problematiky.
Od roku 2009 bylo vyvinuto velké množství aktivit, které vedly k paralýze pravicově extremistického, zejména pak neonacistického hnutí. Byla rozpuštěna Dělnická strana, policie zasáhla proti špičkám neonacistického hnutí, byli odhaleni a odsouzeni žháři z Vítkova.
Proč mohli extremisté pochodovat Krupkou a byla policie nepřipravená?
V souvislosti se shromážděním Dělnické strany sociální spravedlnosti v Krupce je nutné brát v úvahu, že úkolem policie je chránit všechna shromáždění prováděná v rámci zákonem stanoveného pořádku, zabraňovat násilí a postihovat protiprávní jednání. Každá ústavě neodporující strana, má ze zákona právo svolávat shromáždění. I neonacista má v ČR právo svolat shromáždění, pokud přitom neporuší zákon.
Příprava bezpečnostního opatření je dlouhodobý proces, do kterého se zapojuje více subjektů. Jejím cílem je zajistit poklidný průběh a zabránit násilným excesům. Dne 4. dubna 2011 proběhla koordinační schůzka mezi starostou Krupky, zástupci Ministerstva vnitra, Policie ČR a ředitelem Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Zde bylo např. prezentován názor odboru bezpečnostní politiky k náboženským shromážděním. Kromě toho zástupci Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje dopředu komunikovali jak se zástupci Městského úřadu v Krupce, tak s Miroslavem Brožem z iniciativy "V Ústí neonacisty nechceme", tak i s představiteli Dělnické strany sociální spravedlnosti. Od středy 6. dubna v Krupce působili společně s obecními strážníky zástupci Antikonfliktního týmu, kteří občanům poskytovali informace o chystaném shromáždění a rozdávali letáky (pdf, 69 kB). Kromě standardní přípravy kriminální i pořádkové policie je nutné zmínit i činnost styčné důstojnice pro menšiny, která od pondělí 4. dubna pravidelně každý den docházela do sídliště, kterým byl plánován pochod shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti, vysvětlovala občanům oprávněnost shromáždění, průběh jeho konání a chystaná bezpečnostní opatření.
Byl zákrok proti účastníkům bohoslužby nelegální a brutální?
Bezpečnostní opatření v Krupce, včetně zákroku, proběhlo v souladu se zákonem i s interními nařízeními policie. (Tisková zpráva Policie ČR je k dispozici na http://www.policie.cz/clanek/dve-shromazdeni-v-jednom-miste-a-case.aspx).
Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ShrZ") obecně pro shromáždění konaná na veřejných prostranstvích stanoví povinnost svolavatele oznámit shromáždění alespoň pět dnů před jeho konáním, nejdříve pak šest měsíců před jeho konáním (viz ustanovení § 5 odst. 1). Z tohoto obecného pravidla však platí několik výjimek, které zákon stanoví v ustanovení § 4 odst. 1, přičemž v písm. b) tohoto ustanovení se stanoví výjimka z oznamovací povinnosti pro "shromáždění pořádaná církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání" (dále jen "náboženské shromáždění"). I náboženská shromáždění spadají tedy do režimu zákona o právu shromažďovacím s výjimkou toho, že zde není povinnost úřadu shromáždění dopředu oznámit. Z ustanovení zákona rovněž vyplývá, že o náboženské shromáždění nepůjde, pokud ho sice svolá církev, nicméně jeho cíl bude směřovat k vyjádření politického názoru, nesouhlasu s vedením radnice apod. Takovéto shromáždění, přestože ho svolává církev nebo náboženská společnost, pak podléhá oznamovací povinnosti. Je jistě legitimní, aby i církev a náboženská společnost vyjádřila svůj názor např. na rasismus konáním bohoslužby pod širým nebem. Pokud je však údajně náboženské shromáždění protidemonstrací proti určitým politickým názorům, nejde o výkon náboženské svobody. Uvedené shromáždění církve je jen "běžným" shromážděním bez oznámení a je tak třeba s ním nakládat. Pokud by tomu tak nebylo, požívaly by náboženské skupiny větších práv než ostatní, neboť by se jim dostávalo privilegií i v jiných oblastech než jen v náboženské svobodě.
Ve výzvě svolavatele protidemonstrace (http://www.vustineonacistynechceme.cz/novinky/vyzva) je jako účel shromáždění uvedeno vyjádření nesouhlasného postoje s nahlášeným pochodem. Aby mu zástupci iniciativy zabránili, vyzvali k zapojení duchovních (http://www.vustineonacistynechceme.cz/novinky/hledame-statecne-duchovni) a pořádali svůj odpor jako shromáždění pořádané církví. Duchovní po domluvě s policií od 12 hod. četli písmo a zpívali písně na zatravněné ploše pod stromy mimo hlavní komunikaci. Cílem správního orgánu i Policie ČR bylo zajištění pokojného průběhu všech shromáždění. Proti domluvě se však po 13 hod. před příchodem ohlášeného shromáždění přesunuli na hlavní komunikaci, kterou tím zablokovali. Poté byli policisty vyzváni, aby opustili tento prostor, po neuposlechnutí druhé výzvy policie přistoupila k vyklizení ulice.
Policejní zákrok byl maximálně korektní a v souladu se zákonem. V této souvislosti je nutné uvést, že je zdokumentováno násilné chování jednoho z účastníků protidemonstrace. Je prověřováno podezření z trestného činu útoku na úřední osobu.
Nesmyslná je informace o zranění jednoho z farářů. Policisté ho vyhledali u něj doma na Litoměřicku - pan farář je v pořádku, žádné zranění neutrpěl.
Policie konala v případě nezákonného chování účastníků shromáždění Dělnické strany sociální spravedlnosti. Slovenský řečník, který se prezentoval projevem podněcujícím k nenávisti vůči skupině osob, byl záhy poté policisty zadržen a předveden na služebnu. Dne 12. dubna 2011 byl teplickým soudem trestním příkazem odsouzen k 6 měsícům vězení s podmínečným odkladem na 2 roky. Trestní příkaz nabyl právní moci. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.
Co dále s extremistickými shromážděními v romských lokalitách?
Ministerstvo vnitra a Policie ČR vyzývají občanské iniciativy, které chtějí na veřejnosti vystupovat proti akcím pravicových extremistů či neonacistů, aby s policisty a úřady dopředu komunikovaly o svých plánovaných aktivitách. Lze tak předejít řadě nedorozumění. V neposlední řadě pak extremisté nezískají větší publicitu, než zasluhují.
Dále je nutné zmínit, že prevenci těchto extremistických aktivit nelze adresovat pouze Ministerstvu vnitra a Policii ČR. Obě instituce by vřele uvítaly, kdyby se do preventivní činnosti více zapojily i další resorty a instituce, zejména pak Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Dále nabízejí spolupráci s občanským sektorem a církvemi a náboženskými společnostmi. Prevence proti extremismu je úkolem všech, nejen tedy represivních složek.
Ministerstvo vnitra a Policie ČR budou nadále nekompromisně postupovat proti šiřitelům násilí z nenávisti, jak z řad politických exponentů, tak i militantů. Potírání extremismu se řadí mezi bezpečnostní priority. V dubnu 2011 Ministerstvo vnitra předloží Zprávu o problematice extremismu na území ČR v roce 2010 a aktualizovanou "Koncepci boje proti extremismu pro rok 2011".
Ministerstvo vnitra a Policie ČR se dále důrazně vymezují vůči článku na serveru Romea.cz "Úředníci ministerstva vnitra, městských úřadů a policisté úmyslně porušují zákony, aby mohli pomáhat neonacistům" (http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_9677) , kde se mimo jiné uvádí: "Zmíněné státní instituce (Ministerstvo vnitra, Policie ČR) nesporně napomáhají k zániku demokratického zřízení a ochrany lidských práv. Zbývá tedy jediné: vzít situaci do vlastních rukou". Objevují se v něm nepravdivé informace, které ve svém důsledku nahrávají extremistům a narušují soužití s romskými spoluobčany.
Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra