Reakce MV na článek Zuzany Keményové a související vyjádření Ing. Rút Bízkové v Hospodářských novinách 20. května 2013
Reakce MV na článek paní Zuzany Keményové a související vyjádření Ing. Rút Bízkové v Hospodářských novinách dne 20. května 2013
- ve věci Souhrnného vyhodnocení výsledků programů výzkumu, vývoje a inovací ukončených roku 2011
Na článek v Hospodářských novinách (Na výzkumy šlo 656 miliónů. Výsledek nula z 20. května 2013) je nutno reagovat ve dvou rovinách. Zásadně je třeba se vymezit vůči komentáři předsedkyně TAČR v otázce fungování ústředních orgánů státní správy, tedy i MV, v oblasti podpory VaV. V rovině konkrétní je nutné uvést na pravou míru zkreslující a účelovou interpretaci Souhrnného hodnocení programů VaV ukončených v roce 2011.
Ministerstvo vnitra je gestorem národního bezpečnostního výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „bezpečnostní výzkum“). Plní všechny úkoly poskytovatele státní podpory ve výzkumu a vývoji na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků (dále jen „zákon“), a stanovuje věcné zaměření a metodiku bezpečnostního výzkumu dle úkolů Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (usnesení vlády ČR č. 287/2008).
Bezpečnostní výzkum je realizován na základě „Meziresortní koncepce bezpečnostního výzkumu a vývoje ČR do roku 2015“ (dále jen „Koncepce“), která byla schválena usnesením vlády č. 743/2008.
Podpora bezpečnostního výzkumu z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra činí ročně cca 500 mil. Kč, což odpovídá přibližně 2 % celkové podpory na výzkum a vývoj v ČR. Dominantní část veřejné podpory bezpečnostního výzkumu je a bude poskytována formou účelové podpory (cca 90 %), menší část potom formou institucionální podpory.
Systém poskytování státní podpory v bezpečnostním výzkumu je řízen a koordinován s využitím procesního řízení v souladu se zákonem a návaznými legislativními dokumenty.
Priority a hlavní strategické směry rozvoje bezpečnostního výzkumu v ČR jsou realizovány a dále rozvíjeny zejména prostřednictvím programů výzkumu a vývoje. Na období 2010 až 2015 vyhlásilo Ministerstvo vnitra dva programy na podporu bezpečnostního výzkumu – program veřejné soutěže a program veřejných zakázek:
a) „Program bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010–2015“ (schválený usnesením vlády č. 50 ze dne 12. ledna 2009),
b) Program „Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 až 2015“ (schválený usnesením vlády č. 49 ze dne 12. ledna 2009).
Více než dvě třetiny účelových prostředků na podporu bezpečnostního výzkumu směřuje na projekty výzkumu a vývoje definované výzkumnými týmy (tj. projekty definované „zdola“). Necelá třetina prostředků účelové podpory je pak vyčleněna na naplňování výzkumných potřeb státu, kde hlavními uživateli výsledků jsou orgány státní správy (tj. na výzkumné projekty definované „shora“).
Na podporu Ministerstva vnitra v oblasti strategie, koncepce a metodiky bezpečnostního výzkumu byla zřízena „Poradní komise pro bezpečnostní výzkum“. Komise je složena ze zpravodaje Rady pro výzkum, vývoj a inovace pro bezpečnostní výzkum, expertů zastupujících ČR v orgánech EU (ESRIF, 7. RP), expertů z významně kooperujících ministerstev (MO, MŠMT, MPO), expertů z asociací (AVO, AOBP), z Policie ČR, GŘ HZS a úseku veřejné správy Ministerstva vnitra. Komisi předsedá první náměstek ministra vnitra, komise se schází 2x ročně.
Na základě §21 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, byly zřízeny odborné poradní orgány – Rady pro programy. Rada pro program „Bezpečnostní výzkum pro potřeby státu v letech 2010 až 2015“ (VZ) byla zřízena v roce 2009 a zabývá se zejména hodnocením potřeb státní správy. Vzhledem k průřezovému charakteru programu bylo nutno nastavit hodnotící procesy v této oblasti tak, aby byly, ve vztahu ke stanoveným cílům a prioritám, transparentně posouzeny všechny předložené požadavky. O úspěšném zavedení procesů svědčí mimo jiné i skutečnost, že jsou v rámci spolupráce mezi Ministerstvem vnitra a Technologickou agenturou ČR aplikovány v rámci programu BETA TA ČR. Rada pro „Program bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010–2015“ (VS) byla zřízena v roce 2010, její činnost reflektuje procesy nastavené zákonem.
Na podporu hodnocení a administrace projektů byl vytvořen informační systém bezpečnostního výzkumu, který byl uveden do provozu dne 1. 1. 2011. Jeho součástí je mimo jiné i otevřená databáze expertů, která v současné době zahrnuje cca 300 osob. Databáze je využívána pro výběr oponentů a členů hodnotících komisí, je vedena a spravována v souladu s příslušnými předpisy o ochraně osobních údajů.
Hlavním principem výběru, monitoringu, finanční i věcné kontroly a závěrečného hodnocení projektů realizovaných v rámci výše uvedených programů, obsaženým ve všech legislativních i návazných dokumentech (programy BV – zadávací dokumentace – smlouvy o podpoře obsahující konkrétní projekty), ale i v jednotlivých činnostech v oblasti kontroly a monitoringu realizovaných projektů je požadavek dosažení stanovených cílů a výsledků. Pokud není tento požadavek naplněn, disponuje MV řadou zákonných mechanismů včetně možnosti udělení různých stupňů finančních sankcí, přičemž krajní možností je i navrácení již poskytnuté dotace. Tyto mechanismy MV ve své činnosti úspěšně uplatňuje.
Na základě výše řečeného lze uvést řadu konkrétních příkladů dokládajících zákonný, transparentní a odpovědný přístup MV k plnění úkolů v oblasti poskytování podpory v bezpečnostním výzkumu.
Ve věci Souhrnného vyhodnocení výsledků programů výzkumu, vývoje a inovací ukončených roku 2011 (dále je „Hodnocení“) se MV vyjadřovalo již v rámci meziresortního připomínkového řízení. Připomínky vznesené k první verzi hodnocení byly Radou VaVaI akceptovány a chybné hodnocení MV, jako neefektivního poskytovatele státní podpory, bylo z materiálu vyňato. Naopak bylo konstatováno, že soubor zakázek VE má nadprůměrný index státního rozpočtu (tj. počet dosažených bodů na 1 investovaný mil. Kč), 6. nejvyšší z 19 hodnocených programů. Tento index je jediné měřítko v Souhrnném hodnocení, kterým lze programy porovnávat a které zároveň, do jisté míry, může měřit efektivitu vynakládání státních prostředků.
Do Hodnocení bylo zahrnuto celkem 19 programů účelové podpory v úhrnném objemu vynaložených veřejných prostředků 22,7 mld. Kč., z toho 1 program realizovaný formou veřejných zakázek na MV (VE) v úhrnném objemu vynaložených veřejných prostředků 11 789 tis. Kč za léta 2007–2011. Uvedený program měl za cíl naplnit potřeby odborných útvarů státní správy v oblasti fungování veřejné správy, ochrany a zabezpečení archivního bohatství, prevence trestné činnosti a odhalování latentní kriminality.
Projekty byly plánovány s ohledem na kritéria Metodiky hodnocení výsledků platná v době vzniku programu, která byla sama o sobě ve svých počátcích a která do současnosti prošla řadou významných změn.
VE dosáhl výsledků v každém z projektů (byť ne vždy bodovaných). Tyto výsledky byly dále uvedeny do praxe u svých deklarovaných uživatelů.
Všechny projekty, které nedosáhly bodovaných výsledků, dosáhly, v souladu s textem Hodnocení, požadovaných cílů. Za neefektivní lze z tohoto hlediska označit pouze projekty, které nedosáhnou výsledků žádných nebo pouze výsledků, které koncový uživatel využít nemůže. K tomu u VE nedošlo.
Odbor bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání