Národní plán obnovy  

Přejdi na

Národní plán obnovy  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Profilování pachatelů trestných činů

PhDr. V. A. POLIŠENSKÁ, PhD., MSc., Psychologický ústav AV ČR 

Studie byla podpořena výzkumným záměrem GAČR 406/07/0261 „Zkušenost pachatelů trestných činů a její vliv na chování a prevenci“.
 
Úvod
V posledních letech se objevují studie týkající se psychologického přístupu k porozumění trestné činnosti a jeho využití při vyšetřování. Následující článek shrnuje hlavní směry oboru profilování trestné činnosti ve světě i v České republice. Dva hlavní směry jsou definovány a dále jsou uvedeny jejich výhody i nevýhody. Článek se dále soustřeďuje na přiblížení teoretického základu, na kterém je profilování dle investigativní psychologie založeno. Toto přiblížení bude provedeno na výzkumu pachatelů znásilnění dle Cantera a Heritage (1990).
   
Hlavní přístupy
Přínosem psychologie do vyšetřování trestných činů je technika zvaná profilování. V dnešní době se začíná používat název „Analýza trestného činu“, avšak pro tento článek budeme ještě používat zaběhlý termín „profilování“. Profilování je analýza vzorců chování, charakteristik místa činu a vztahujících se trestných činů, zejména pokud jde o čin sériový. Musíme si však uvědomit, že profil pachatele či místa činu je pouze tak dobrý, jak dobře je shrnut veškerý materiál potřebný k vytvoření profilu. Profil nemůže napravit chyby ve vyšetřování a ani neslibuje přesnou identifikaci pachatele. Hlavní rolí výsledného profilu je nabídnutí pomoci při výběru možných podezřelých a při zaměření vyšetřovací strategie (Canter, 1995; Čírtková, 1995; Hofmanová, 2002).
   
Ve vědecké komunitě zabývající se profilováním existují dva na sebe navazující přístupy. První je reprezentován FBI (Federal Bureau of Investigation), kde také tento obor vznikl. FBI využívá zkušeností ověřených profesionálů a jejich praxe. Druhý přístup se vyvíjí v Evropě, respektive ve Velké Británii, kde je zastoupen Centrem pro investigativní psychologii (Centre for Investigative Psychology) v Liverpoolu, které se hlavně soustřeďuje na výzkum trestné činnosti.
 
Tyto dvě školy používají koncepčně odlišné metody při vytvoření profilu. Tato rozlišnost vychází nejen z toho, že technika FBI byla první a že Liverpoolská škola vznikla částečně na základě studií kritizujících přístup FBI.

vytisknout  e-mailem