Nově nebudeme muset udělit azyl člověku, který sice důvody pro udělení azylu formálně splňuje, a nelze ho tedy vrátit zpět do země původu, současně se však dopustil vážného zločinu. „Novela znamená zásadní zrychlení návratu migrantů do jejich zemí poté, kdy se tamější situace uklidní. Strpěné osoby bude možné navracet hned, nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které by se mohlo protáhnout na roky,“ uvedl ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a doplnil: „Pokud v Česku požádá o azyl cizinec, který spáchá např. loupež, a přesto by měl jinak nárok na azyl, nově mu azyl udělen nebude.“

K těmto případům dochází velmi ojediněle, nicméně zatímco dnes azyl udělit musíme, nově budeme moci cizince z „azylu“ tzv. vyloučit. Stejně tak bude možné rychleji než dnes odejmout už přidělený azyl cizinci, který se dopustí závažného zločinu i poté, co už azyl získal. Po schválení novely půjde i v těchto případech, tedy při spáchání závažného trestného činu, využít tzv. institut strpění, který existuje v českém právním řádu už 20 let.

„Strpěná“ osoba u nás sice získá minimální základní práva do doby, než pominou důvody (politické, humanitární atd.), pro které ji nelze vyhostit, v případě změny situace lze však „strpění“, a tedy i pobyt v Česku, ukončit na rozdíl od azylu prakticky ihned.
Jak to v praxi funguje teď a jak by to fungovalo po novele azylového zákona, ukazujeme na příkladu.


Klára Dlubalová
pověřená řízením odboru tisku a public relations