• Obec se nyní stala veřejným opatrovníkem. Co máme udělat pro to, abychom získali příspěvek na opatrovnictví?
  
  Počty opatrovanců pro výpočet příspěvku se nezjišťují průběžně, ale jednou ročně k rozhodnému dni (obvykle k 31. březnu daného roku). Nepřihlíží se proto k takové změně počtu opatrovanců, ke které došlo k jinému datu.  Pokud se stala obec veřejným opatrovníkem po rozhodném dni (ale i naopak, pokud přestala být opatrovníkem), nemá to na výši příspěvku vliv. Přepočet příspěvku v poměrné výši za dobu trvání kratší než jeden rok se zde neuplatňuje.
   

• Má naše obec nárok na příspěvek na výkon veřejného opatrovnictví?

  Obce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho živého opatrovance podle jejich počtu k rozhodnému dni. Započítány budou jen takové případy, u kterých do tohoto data nabyly rozsudky soudu právní moci.
  
  Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti podle § 55 občanského zákoníku ve spojení s jeho § 62, tak i těch, které omezeny nebyly a kterým byl podle § 469 občanského zákoníku jmenován opatrovník na základě jejich návrhu z důvodu obtíží, které jim působí jejich špatný zdravotní stav při správě jmění nebo hájení práv. V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami.
  
  Od roku 2021 se financování týká i případů opatrovnictví, kdy se obec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona podle § 468 občanského zákoníku. Jedná se o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). Tato skutečnost se prokazuje listinou opatrovníka vydanou soudem. Rozhodným dnem je rovněž 31. březen daného roku.
  
  Zároveň nehraje roli faktická přítomnost opatrovance v obci, tedy zda k rozhodnému dni pobýval na jiném místě (například ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb), nebo zda jde o osobu migrující v dalších obcích. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcí.
  
  Financování se netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti podle § 58 občanského zákoníku. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví nebo některých podpůrných opatření podle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, nebo jiného procesního opatrovnictví.
   

• Nahlásili jsme méně opatrovanců / zapomněli jsme nahlásit opatrovance pro příspěvek na  daný rok. Jak příspěvek dostaneme zpětně?
  
  Příspěvek na opatrovnictví je jednou ze složek příspěvku výkon státní správy a je schvalovaný v rámci státního rozpočtu na konkrétní rok Poslaneckou sněmovnou ČR. Zpětně ho proto není možné nárokovat.
   

• Jak funguje příspěvek na veřejné opatrovnictví?
  Výkonová platba na veřejné opatrovnictví je součástí příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti. Obecným principem výkonové platby je platba za úkon, tedy v případě VO platba za jednoho opatrovance. Pro příspěvek na rok 2022 je stanovena částka 30 500 Kč za jednoho opatrovance.  Obce obdrží jednu částku, která je součtem všech správních rolí obce a výkonových složek (např. obec má matriční a stavební úřad a je veřejným opatrovníkem) . Přerozdělení finančních prostředků na jednotlivé odbory/agendy je v kompetenci vedení obce. Podrobněji včetně ilustrativních příkladů viz Příručka pro obce - Příspěvek na přenesenou působnost na rok 2022 dostupné na: https://www.prispevekobce.cz/metodiky.
   

• Musí se příspěvek vyúčtovávat?
  
  Příspěvek na veřejné opatrovnictví je součástí příspěvku na výkon státní správy a platí tedy pro něj stejná pravidla jako pro jeho ostatní složky. Příspěvek na opatrovnictví tedy není předmětem vyúčtování, není proto třeba nijak dokladovat, na co byl použit.
   

• Vedení obce přidělilo sociálnímu odboru na opatrovnictví méně, než činí příspěvek na opatrovnictví. Má odbor "právo" na celý příspěvek?  Co lze z příspěvku na opatrovnictví platit?
  
  Příspěvek na veřejné opatrovnictví je součástí příspěvku na výkon státní správy. Je na rozhodnutí vedení obce, jak peníze přerozdělí a na co budou využity. Primárně je příspěvek samozřejmě určen na zabezpečení výkonu přenesené působnosti v oblasti opatrovnictví, ale o konkrétním způsobu jeho využití rozhoduje vedení obce.
   

• Jak se zjišťuje počet opatrovanců pro příspěvek?
  
  Počty opatrovanců sbírají pracovníci na krajských úřadech. Kraje písemně osloví jednotlivé obce s žádostí o sdělení počtu opatrovanců v jejich obci. K tomuto rozhodnému dni je prostřednictvím krajských úřadů realizováno ve všech obcích zjišťování skutečného stavu opatrovanců. Pro lepší organizaci a podporu obcí jsou od roku 2016 vyčleněny finanční prostředky na dvě místa metodiků veřejného opatrovnictví na krajských úřadech. Právě tito pracovníci krajů komunikují s obcemi, aby zajišťovali sběr počtu opatrovanců na úrovni krajských úřadů. Metodici krajských úřadů v plné míře zabezpečují také metodickou, kontrolní a koordinačně-organizační činnost vůči obcím ve svém správním obvodu.
   

• Naše obec nedostala příspěvek na opatrovnictví, jak je to možné?
  
  Seznamy s počty opatrovanců pro výpočet příspěvku na opatrovnictví sestavovaly krajské úřady. Obce byly vyzvány dopisem Ministerstva vnitra, aby zveřejněné seznamy na webových stránkách MV ČR překontrolovaly a nahlásily případné nepřesnosti.
  Pokud obec na tuto výzvu nereaguje, může se stát, že nedostane příspěvek.
   

• Na základě čeho se prokazuje a uznává počet opatrovanců?
  
  Počty opatrovanců se prokazují pravomocným rozsudkem soudu o ustanovení obce veřejným opatrovníkem. Opatrovnictví vzniká rozhodnutím soudu a po jeho nabytí právní moci (§ 463 NOZ). V písemném rozhodnutí soud kromě omezení svéprávnosti opatrovance a jmenování opatrovníka určí rozsah jeho práv a povinností (§ 463 NOZ). Tento rozsah nemusí být shodný s právy, která jsou opatrovanci odebrána - mohou být v menším rozsahu. Např. soud může osobu omezit v právním jednání a opatrovníkovi svěřit pouze některá právní jednání, přičemž jiná právní jednání ponechá ve vlastní kompetenci soudu. Opatrovník však nemůže mít soudem svěřeno více oprávnění, než ta, v nichž soud opatrovance omezil. Rozhodnout může soud jen na základě osobního kontaktu s opatrovancem, nebrání-li tomu nepřekonatelná překážka (§ 471 odst. 1 NOZ).
  Obec může být rovněž veřejným opatrovníkem podle § 468 NOZ: "Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká, a dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka, přechází na veřejného opatrovníka podle jiného zákona". Obec se tedy může stát ve výjimečných případech veřejným opatrovníkem i bez rozhodnutí soudu, přímo ze zákona. Jde však vždy o tzv. hmotněprávní nikoliv pouze o tzv. procesní opatrovnictví (pouze pro jedno řízení).
   

• Lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu na VO?
  
  Není možné uzavřít veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě by pro konkrétní obec mohla vykonávat tuto agendu obec jiná, tedy nelze uzavřít VPS na VO.
  Způsobilost každé obce (nikoliv pouze některých obcí), být veřejným opatrovníkem, je upravena v § 471 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “občanský zákoník”). Soud na základě zákona jmenuje veřejným opatrovníkem obec, kde má opatrovanec bydliště. Rozsudkem bude vždy určena pouze jedna konkrétní obec. Jmenování obce veřejným opatrovníkem přitom není vázáno na její souhlas.
  Soud může nicméně na základě znění § 471 odst. 3 občanského zákoníku jmenovat veřejným opatrovníkem pouze obec, "kde má opatrovanec bydliště". Žádná jiná obec způsobilost být veřejným opatrovníkem totiž podle § 471 odst. 3 občanského zákoníku nemá, respektive ani mít nemůže. Jde o jednoznačnou hmotněprávní podmínku danou občanským zákoníkem (§ 471 odst. 3), kterou musí obec v pozici veřejného opatrovníka vždy splnit. Lze tak přisvědčit závěru, že zde nelze uzavřít na výkon přenesené působnosti (veřejného opatrovnictví) žádnou veřejnoprávní smlouvu koordinační, neboť každá takováto veřejnoprávní smlouva koordinační by byla v rozporu s výše uvedenou hmotněprávní podmínkou, danou občanským zákoníkem. Platná právní úprava totiž zjevně nepředpokládá, že by obec jmenovaná veřejným opatrovníkem jakkoliv delegovala veřejné opatrovnictví na jinou obec.

Další informace k veřejnému opatrovnictví, lze najít na webu https://www.prispevekobce.cz/opatrovnictvi a https://www.mvcr.cz/clanek/verejne-opatrovnictvi.aspx.

Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, 5. února 2024