Flat design, sociální sítě, animovaný film, elektronické služby, videa pořizovaná prostřednictvím copteru či dronu, přístupnost PDF i mobilních aplikací, to jsou jen některá z témat, která zazněla na semináři k soutěži Parádní web.

 

Kamil Válek, tajemník Městského úřadu Uherský Brod a porotce Parádního webu, na úvod semináře zmínil několik trendů z portálů měst a obcí vysledovaných při letošním hodnocení soutěže. Weby začaly obsahovat velké množství údajů, což je dobře, ale je třeba se vyvarovat toho, aby se pro občana nestala informace těžko dohledatelná. Stále více je vidět propojování stránek měst a obcí se sociálními sítěmi a zapojování videa. Jak zdůraznil Kamil Válek: „Dnešní mládež si i informace z úřadu raději přečte na Facebooku či Twitteru. Uživatelé také oceňují videa, například v Americe se YouTube kanály staly sledovanějšími než televizní vysílání. Jistě i u nás bude kvalitní videoobsah z obcí zanedlouho nedílnou součástí všech stránek.“ Na webech je také vidět snaha připravit zajímavou nabídku služeb pro občany za málo peněz. A to i v menších obcích, kde se mohou spolehnout většinou na zapálenost a oddanost webových správců. Větší města se snaží navazovat elektronické služby na interní informační systémy, což jim může následně přinést provozní úspory.

Možnost pořídit elektronické služby za méně peněz potvrzuje i další z porotců soutěže Martin Strnad, který je webmasterem na Magistrátu města Děčín. A jaké aplikace doporučuje? Například zdarma a jednoduše si může obec při využití Google záběrů vytvořit virtuální prohlídku. Prostřednictvím mobilu zhotovené sférické snímky se dají pomocí tohoto nástroje spojit do virtuální prohlídky. Pro přímé přenosy a pořízení záznamů z jednání zastupitelstva se nabízí možnost aplikovat YouTube. Jak podotýká Martin Strnad, „stačí mít jednu kameru, YouTube, počítač a přímé přenosy jsou na světě. V Děčíně pořizujeme záznamy již sedm let a je to velmi oblíbené, i když se tolik lidí nedívá na přímé přenosy, následující záznam na YouTube je velmi navštěvovaný.“ Uživatelé ocení, pokud zveřejníte na internetu před konáním zasedání materiály pro jednání zastupitelstva. Za nízké náklady lze také vyřešit nahlášení závad, zřízení geoportálu či vyjádření k existenci sítí, neboť firmy tyto služby nabízí mnohdy za roční paušál. Tip na zajímavou nenáročnou aplikaci přednesl na semináři také Karel Secký, zastupitel Modlan. Využili totiž sčítací listy z roku 1920 a k místům, domům, které v obci ještě zůstaly, přiřadili údaje o životě lidí, kteří tam tehdy bydleli.

 

U elektronických služeb se vyplatí také zamyslet se nad tím, jakou mají u občanů reálnou odezvu. „Investovat úsilí do služeb, na něž se bude chodit dívat jeden dva lidé, je zbytečnou ztrátou času. Je možné si ze statistik snadno ověřit, které z aplikací jsou hojně využívané, ty mohu zdokonalovat. Naopak služby málo využívané lze časem omezit, popřípadě i zcela opustit,“ upozornil Kamil Válek. Neplatí to však v každém případě. V Uherském Brodě učinili zajímavou zkušenost se zavedením klikacího rozpočtu, obrovský nárůst přístupů ve statistikách zaznamenali pouze po dobu pěti dnů od spuštění služby. „V průběhu následujících dvou let jsme měli pouze jeden dotaz na to, abychom vysvětlili daný konkrétní výdaj. Nicméně přestože statistika ukázala, že klikací rozpočet není až tak navštěvovanou službou, v rámci zachování transparentnosti úřadu by stahovat ho nebylo rozumné,“ vysvětlil Kamil Válek.

 

Měření, které webmasterům napoví, jak jsou úspěšní u uživatelů s internetovými stránkami či službami, je možné provádět několika způsoby. Nabízí se využití nástrojů, jako je třeba Netmonitor, Toplist či Google analytics. Kamil Válek doporučuje Google analytics. Služba je bezplatná a dá se lehce implementovat pro potřeby měření a zjišťování statistik na webových stránkách. Zjistíte nejen údaje o návštěvnosti, ale například i to, kolik uživatelů přistupuje z mobilních platforem či z různých operačních systémů. Ze všech získaných hodnot se dá provést analýza, kterou získáte díky Google Analytics, velmi snadno. „Podle identifikace hledaných klíčových slov buď ve vyhledávačích na vašich stránkách, nebo ve vyhledávačích, které na vaše stránky odkazují, poznáte, co návštěvníky webových stránek nejvíc zajímá. Také se dá vysledovat, co naopak nemohou uživatelé na webu jednoduše najít. Vyplatí se takové často hledané informace vytáhnout do hlavního menu,“ upřesňuje Kamil Válek.

 

Užitečné také je, že na základě získaných technických údajů vám Google Analytics navrhne, kde a v jakých částech webové stránky by mohlo dojít ke změně tak, aby byla příjemnější jak pro uživatele, tak pro webový prohlížeč. Lze si nechat porovnat i technickou úroveň webu pro mobilní zařízení. Při zavádění elektronických služeb je třeba také pamatovat na jejich přístupnost pro občany se zdravotním znevýhodněním. „Kromě toho, že služba bude uživatelsky přívětivá a graficky zajímavě ztvárněná, zajistěte, aby k ní měl přístup a mohl ji používat opravdu každý. Jednou z výzev do budoucnosti je také zamyslet se nad přístupností formulářů, PDF, mobilních aplikací. Existují doporučení od Googlu či Applu, jak má taková přístupná aplikace pro jejich platformy vypadat. Pokud službu outsourcujete, tak si dejte požadavek na přístupnost jako jednu z položek výběrového řízení,“ poradil Radek Pavlíček.

 

Výhodou je, že současné technologie jako chytré telefony přístupnosti informací pro uživatele se zdravotním znevýhodněním napomáhají. Disponují funkcemi, jako je předčítání textu a zvětšení kontrastu či textu. Také ve webových prezentacích nastala pozitivní změna. Jak upozornil Martin Strnad, jsou v nových redakčních systémech již implementované funkce jako třeba předčítání textu a časem by tak celý web mohl být přístupný prostřednictvím hlasu. Důležitost usnadnění orientace a přístupu, zejména pro seniory, zmínila ve svém vystoupení i Hana Haubertová, vedoucí odboru školství a kanceláře úřadu Obecního úřadu Jesenice. „Musíme počítat s tím, že i starší lidé používají počítač, ale přitom nemají takové schopnosti, znalosti, flexibilitu jako mladší generace,“ zdůraznila Hana Haubertová. Uvedla některé z pozitivních příkladů účastníků Parádního webu 2014. Rapotín a Blovice nabízejí funkci Přečíst nahlas, na stránkách obce Opatovice nad Labem lze díky službě přepnout do verze Pro slabší zrak a uživatel může zvětšovat velikost textu. Rapotín usnadňuje starším spoluobčanům práci s webem i speciální částí Pro seniory. Ta je navržena odlišným způsobem než samotný web, vybrané oddíly webu jsou znázorněny prostřednictvím velkých jednoznačných ikon.

Problémem na webových stránkách bývá to, že mnoho textů je nahraných formou obrázků nebo v nepřístupném PDF, pro zdravotně znevýhodněné občany je taková informace nepoužitelná. „Vyhláška o přístupnosti se vztahuje pouze na web, neřeší situaci při zveřejňování informací v jiném formátu. PDF by správně mělo mít textovou vrstvu. Spousta lidí neví, jak ho vytvořit nebo nemají příslušný nástroj, a tak pošlou dokument na virtuální PDF tiskárnu. Přitom se nabízí jednoduché řešení. Všechny dokumenty vznikají v textovém editoru. Lze tedy umístit na web PDF opatřené podpisy, razítky a vedle toho textový soubor, obsahově shodný, který bude čitelný pro osoby používající asistivní technologie,“ upřesňuje Radek Pavlíček.

Situaci by mohlo zlepšit i používání otevřených dat, jak upozornil Martin Strnad. V memorandu, které se touto problematikou zabývá, je totiž jedním z kritérií, že všechny dokumenty musí být strojově čitelné. Děčín je jediné město v republice, které otevřená data již rok zveřejňuje. Tuto zajímavou možnost, kterou ocení vývojáři, v České republice prosazuje fórum pro otevřená data. Jedná se o expertní program Fondu Otakara Motejla, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Data si může kdokoliv stáhnout přes určité rozhraní a vystavět na nich zajímavou webovou nebo mobilní aplikaci. Města jako jsou Vídeň, Londýn, Paříž, a evropské státy zveřejňují otevřená data již rok nebo dva a očekávaný zisk by měl být tři miliardy eur za tenhle rok. Martin Strnad vidí v tomto přístupu velkou budoucnost a doporučuje, aby se města zamyslela nad tím, jaká data, třeba z geografických nebo ekonomických, by mohla tímto způsobem zveřejňovat. „Pro nás jsou to jen data, pro vývojáře to mohou být úžasná data na porovnání nebo vizualizaci. Je ale třeba si rozmyslet, jaká data jsme schopni zveřejňovat, a to i do minulosti. V Děčíně jsme například zjistili, že nám některá data nepatří nebo je omezeno právo na jejich zveřejnění. Snažíme se nyní všechna data vznikající na úřadě v tomhle směru ošetřit,“ dodává Martin Strnad. Děčín v současné době chystá nový portál otevřených dat.

 

Evžen Vaněk při svém zamyšlení nad motorem změn ve vizuálním ztvárnění informací na webech dospěl k rovnici obsahující technologie, design a módu. Design pokládá díky jeho historii a pravidlům grafiky za stabilní prvek, zato móda i technologie jsou vrtkavou záležitostí. „Kdo by řekl, že v roce 2020 budeme používat zhruba deset procent výrobků tištěných na 3D tiskárnách? Před pár roky by si na to určitě nikdo nevsadil, přitom nyní jsou takové odhady k dispozici. Když v roce 2007 Apple ohlásil uvedení prvního iPhonu, nikdo jsme netušili, kam to povede. Teď se na operačních systémech, které běží na telefonech a tabletech, dají střihat profesionální zvukové nahrávky a v loňském roce se propojily funkcionality i grafika nejen mobilních telefonů a tabletů, ale i počítačů. Mobilní telefony proměnily vizuální styl na internetu, grafika informačního systému pro iPhone byla natolik výrazná, že se na webech uvedlo do pohybu dění směřující k takzvanému flat designu,“ zmínil Evžen Vaněk.

 

Z designu tak v tomto pojetí zmizely 3D prvky a komplikovaná tlačítka. Má jednoduché, výrazné prvky i typografii, nebojí se používat velká písmena a ponechává kolem objektů volný prostor. Vyznačuje se také velkými fotografiemi, animovanými bloky a častějším umístěním videí. Tvůrci si mohou takové prvky na úvodní stranu navrhnout i díky tomu, že se poslední dobou značně zrychlil internet. „Pro mě jako webdesignéra je flat design příjemný proto, že nás nutí informace na webu třídit, zamýšlet se nad tím, v jakých úrovních je zobrazovat, a nezahlcovat uživatele hned na první pohled. Web je čitelnější, protože zobrazí na úvod jen to nejnutnější,“ upřesňuje Evžen Vaněk. Módnost se projevuje například i v tom, že už nejsou jenom ikonické kabelky, ale i ikonické telefony.

 

Koexistence počítačů a telefonů navíc přináší i situace, kdy se v mobilech načítají webové prezentace, které byly původně navrhovány pro počítače, velké monitory. „Pro lepší zobrazení takových stránek na menších displejích tvůrcům napomáhá responzivní design, ale je to to pravé? Protože mobilním telefonům vládnou aplikace, ty jsou pro ně přirozeným prostředím a mají výraznou převahu nad informacemi a funkcionalitou, kterou se tam snažíme dostávat z webových prezentací. Nabízí se otázka, co bude časem pro nás prioritní, zda internetové prohlížeče, nebo mobilní aplikace,“ zamýšlí se Evžen Vaněk.

 

Apel na umožnění přístupu k informacím uživatelům s mobilními přístroji zazněl i v prezentaci Martina Strnada: „Zvlášť mladá generace bere mobilní zařízení jako standard, a pokud informace nejsou přístupné v mobilní verzi, tak je nechtějí ani číst. Veřejná správa by měla co nejvíce zohlednit skutečnost, že polovina uživatelů prohlíží webové stránky a chce využívat elektronické služby jak z mobilů, tak z tabletů.“ Na Magistrátě města Děčín pamatují v tomhle směru i na své úředníky a připravili pro ně mobilní úřad. Zaměstnanci někdy potřebují pracovat z domova nebo mimo své pracoviště, úřad jim tak vychází vstříc a k řadě agend je možné se přihlásit zvenku přes login a heslo. Připravili i speciální portál, kde jsou sdruženy všechny potřebné služby a odkazy. Úředník si tak nemusí pamatovat nebo mít záložku na dvacet různých služeb a může pohodlně z mobilu, tabletu nebo počítače využít například formulář docházky, zažádat o nepřítomnost, o školení nebo přistupovat k e-mailu. „Také občané mohou mít informace vždy pro ruce. Nabízíme SMS Info. Pokud mají lidé nainstalovánu naši mobilní aplikaci, mohou dostávat notifikace. Služba je propojená i s Twitterem. Cokoliv napíšu na této sociální síti s hashtagem Info, okamžitě dostanou všichni uživatelé mobilní aplikace,“ upřesňuje Martin Strnad. O tom, že jsou mobilní technologie význačným trendem, svědčí i to, že Google ve výsledcích napovídá, který z webů je optimalizován pro mobilní zařízení.

 

Obyvatelé Děčína mohou při kontaktu s úřadem využít také elektronické inteligentní formuláře. Nastavena je možnost propojení s datovou schránkou, elektronické podepsání a odeslání na úřad. Není problém vyplnit formulář i v mobilu či tabletu. „Máme pokryté skoro všechny životní situace, každý formulář používaný na úřadě jsme převedli do této podoby. Mrzí mě, že vláda ve své strategii eGovernmentu nepočítala rovnou s tím, že by formuláře, které se ve veřejné správě vyskytují, převedli a dali je pak městům k dispozici. Magistrát takhle musel investovat hodně peněz, aby občanům umožnil elektronické vyřízení žádostí, rozumnější by bylo řešit takovou věc celostátně,“ dodává Martin Strnad.

 

Děčín se snaží usnadnit situaci občanům i tím, že vedle patnáctibodové osnovy pro životní situace, požadované legislativou, nabízí i zkrácenou čtyřbodovou verzi. K životním situacím je připravován samostatný portál obcan.mmdecin.cz s responzivním designem, aby byl přístupný i na mobilu či tabletu. U každé situace se tak rychle dozvíte, kde a s kým záležitost vyřešíte a co dalšího musíte udělat. „Více občan v první fázi nepotřebuje vědět, kdyby potřeboval bližší informace, může přejít na plnou verzi. Životní situace je kromě osnovy doplněna i mapou s vyznačením kanceláře úředníka, případně videopostupem, jak situaci řešit, a elektronickým formulářem,“ doplňuje Martin Strnad.

 

Zpracování životních situací mají výborné i v obci Rapotín, které je k dispozici na jejich webových stránkách v rubrikách Co mohu vyřídit zde a S čím musím na obecní úřad s  rozšířenou působností. Inspirací mohou být i Dolní Břežany. „Nemusela jsem formuláře ani dokumenty hledat někde v povinně zveřejňovaných informacích, ale tvůrci webu Dolních Břežan je zařadili rovnou do hlavního menu,“ uvedla Hana Haubertová. Ohledně zveřejňování informací jako dobrý příklad může posloužit web Olomouce, který uvádí podrobné kontakty na zastupitele. „Je na každém zastupiteli, jaké informace zveřejní, ale vzhledem k tomu, že je veřejně činnou osobou, neměl by se stydět za to, že má e-mailovou adresu, kterou občanovi nabídne. Dnes není problém mít více elektronických adres a oddělit si tak soukromé záležitosti. Líbilo se mi také, že snoubenci se mohou podívat na seznam zastupitelů, kteří byli pověřeni oddáváním. Pro spoustu lidí je i velmi důležité, kdo je bude oddávat, zejména pokud vstupují do manželství poprvé,“ podotkla Hana Haubertová.

 

V letošním ročníku soutěže získaly ocenění Parádní video Modlany za videozáznam Guláš párty 2014. „Akce se v Modlanech konala šestým rokem, vloni dorazilo sedm set lidí. Prostřednictvím multimédií obec dokumentuje různé akce spolků, a do roka tak vzniká čtyři až pět videí, které pro nás připravuje agentura. Při tvorbě videa si pohlídejte, aby postupy, na základě nichž je záznam koncipován, nebyly příliš rutinní. Měli byste tak podobná videa z různých akcí. Je třeba také do záběrů dostat lidi, není dobré mít tam prázdné prostory,“ doplňuje Karel Secký.

V Hrádku nad Nisou, kde se hojně zabývají videoreportážemi, Roman Sedláček upozorňuje na to, že je třeba u dokumentování konkrétní akce zvážit, jak ji následně budete prezentovat. „Některá města nebo organizace se snaží všechno řešit videem, ale u méně vizuálně atraktivních témat uživatelé většinou stejně nevydrží zhlédnout je do konce. Na kameru točte, pokud je co nabídnout ve vizuální podobě. Například videozáznam z křestu knihy, kde se hodně mluví, by nebyl tak záživný, ale pokud vytvoříte několik audiozáznamů a přidáte fotogalerii, lidé si událost na webu rádi prohlédnou,“ doplňuje Roman Sedláček.
 

Evžen Vaněk připomněl, že rychlý mobilní internet by mohl akcelerovat jak rozvoj mobilních aplikací, tak právě videí. Možnosti záznamu videa se stále rozšiřují, umí je fotoaparát, mobilní telefony či speciál- ní kamery. Také už je běžné rozlišení obrazu 4K či ve full HD. „Nespornou výhodou používání videa je skutečnost, že má paměť. Když uspořádáte nějakou akci, natočte ji. Nebýt videa, zůstanou po čase pouze položkou v seznamu proběhlých událostí,“ poradil Evžen Vaněk a doplnil pár zásad: „Špatně natočené video je pořád špatné. Je potřeba se zamýšlet nad tím, co a jak chci točit. Není kvalitního videa bez kvalitního zvuku.“ V současné době se také hledají neobvyklé pohledy a vznikají videa z malých výšek prostřednictvím bezpilotních letadel, copterů nebo dronů. Dají se využít jak pro turistické či marketingové účely, tak i pro potřeby urbanistů či architektů. Magistrát města Plzeň takhle zachytil průmyslovou zónu na svém území před tím, než zde proběhla přestavba.

Evžen Vaněk přiblížil i atmosféru v copteru při pořizování videa: „Posádku tvoří pilot a kameraman, každý má svoji vysílací soupravu, pilot ovládá let, kameraman natáčí a naklápí kameru. Na monitoru se přenáší z copteru obraz, a jsou tak k dispozici pořizované záběry a také telemetrické údaje o tom, jak jste vysoko, daleko, jakou rychlostí klesáte či stoupáte. Stabilita celého systému kamery je zajištěna elektronicky, jak se copter naklápí při letu, tak závěs všechno vyrovnává s přesností na 0,08 stupně.“ A na co si dát při zadávání leteckých prací pozor? Firmy musí mít zkoušky a povolení pro letecké práce a povolení pro let s bezpilotním letadlem, které vydává Úřad pro civilní letectví České republiky, a také pojištění proti škodám. Pilot musí projít speciálními testy. Copter by měl být registrovaný, s českou poznávací značkou. Firem s příslušným oprávněním je nyní v České republice asi deset.

 

K dalším netradičním prostředkům patří natočení animovaného filmu. V Benešově pořídili film pro propagační účely před dvěma roky. Přidali se tak k městům jako jsou Litomyšl, Jindřichův Hradec či Hodonín (pozn. redakce: zkušenosti z těchto měst si lze přečíst v anketě). „Věděli jsme, že chceme zviditelnit město, ale chtěli jsme něčím překvapit, proto jsme zvolili animaci,“ uvedla Petra Orsáková z odboru školství, kultura a sport na Městském úřadě Benešov. A v čem spatřují v Benešově výhody takového způsobu prezentace? Animace dokáže upoutat odlišností, obraz je snadno zapamatovatelný a do obrazové zkratky dostanete vše, co potřebujete, třeba i ve skutečnosti od sebe vzdálené zámky Jemniště a Konopiště či turistický vláček.

 

K nevýhodám patří její cena, která se oproti klasickému dokumentu pohybuje ve vyšších částkách. Město by sice za cenu čtyřminutového animovaného filmu mohlo mít hodinový dokumentární film, Petra Orsáková ale v této souvislosti vznáší otázku: „Má cenu nechat si natočit hodinový dokumentární film, díval by se na něj někdo?“ Animace je i časově náročnější, v Benešově vznikala půl roku. Je třeba vytvořit scénář, dohodnout se, jakým výtvarným stylem se bude pojetí filmu ubírat, vzniká grafika. Na druhou stranu za cenu zakázky město získalo veškeré podklady. „Máme licenční smlouvu, veškerá animace, která byla ve filmu vytvořena, je naše a my ji využíváme jak na propagační materiály, tak prezentace v časopisech, na bannery, což nám ušetřilo hodně nákladů. Na veletrzích materiály tím, že jsou malované a odlišují se, snáze zaujmou návštěvníky,“ upřesnila Petra Orsáková. Grafiku město využilo i na turistickém vláčku či stezce pro děti. Vyplatí se pořídit si animovaný film? V Benešově mají jasno. „Jsem ráda, že animace vzbudila ohlas, byť někdy i negativní, a Benešov si díky tomu zapamatují,“ uzavírá Petra Orsáková.

 

To v Hrádku nad Nisou vytvořili pro občany obdivuhodný kompletní mix zpravodajství. „Máme několik rovnocenných informačních kanálů, nezáleží přece na tom, jakým způsobem se informace k uživateli dostane, hlavně, že ji získá. Profil na Facebooku máme od roku 2010, kdy se městem prohnala ničivá povodeň a potřebovali jsme rychle informovat občany. Založili jsme ho v požární zbrojnici, kde působil krizový štáb, už v prvních dnech nám výrazně pomohl k předání zpráv a také se díky němu zvedla vlna solidarity. Na Facebooku máme nyní 1 800 fanoušků, více než polovina je místních,“ uvedl Roman Sedláček, webmaster stránek Hrádku nad Nisou. Vedle této sociální sítě město využívá i Google+, Twitter, pro videa YouTube, pro audiosoubory SoundCloud a pro fotografie Zoneramu. Navíc se služby snaží mezi sebou vzájemně provazovat.

 

Základem pro vytváření úspěšného zpravodajství je atraktivní obsah, který nezahrnuje jen úřednické aktuality, ale pojednává i o komplexním dění ve městě. V Hrádku nad Nisou se osvědčily krátké články, v maximální míře multimediální. Používají také různé formáty zpráv, od textů přes videoreportáže až po audioreportáže. „Prosté texty jsou většinou obohacené o fotoreportáže. Je to nejrychlejší způsob, jak zprávu zatraktivnit. O co máte hezčí nebo kvalitnější fotky, o to méně potřebujete textu, abyste někomu něco sdělili, a uživatelé to také více ocení,“ uvedl Roman Sedláček. Město úzce spolupracuje s novinami Hrádecko. V tomto tištěném zpravodaji čtenáři naleznou u některých textů QR kód, který je navede na video či delší variantu článku na webových stránkách, a funguje to i obráceně. Pokud je na webu zveřejněna kratší zpráva a Hrádecko připravuje na toto téma delší článek, odkáží čtenáře na další podrobnosti v novinách.

 

Zajímavý obsah lze navíc poskytnout i do dalších médií či na různé webové portály. „Vytvořili jsme například mapu inlinových drah a nabídli ji serverům, které se problematikou zabývají. Získají tak zdarma obsah a pro město je to dobrá reklama. Také fotokronika, která vzniká z městských fotoreportáží, slouží jako mediální knihovna. Máme licenci, že noviny, pokud použijí fotografie ke zpravodajským účelům, si je mohou zdarma stáhnout,“ upřesnil Roman Sedláček. Informování dokonce překračuje i hranice České republiky, fotografie z archivu zveřejňují i saské noviny, a naopak, když je třeba významná akce v Žitavě, město od nich získá text s fotoreportáží z jejich akce. Stejným způsobem probíhá výměna zpráv s Poláky.

 

Zajímavé uplatnění pro QR kódy našli v Děčíně. Na každé složence, kterou magistrát posílá například za platbu za komunální odpad nebo za psy, je nyní nově QR kód. Stačí mít chytrý mobilní telefon a využívat mobilní bankovnictví. „Po zmáčknutí tlačítka QR platba si naskenujete QR kód, předvyplní se informace ze složenky a dáte zaplatit. Další ušetření práce při placení od občana. Kdo využívá Českou poštu pro tisk složenek, tak je možné říct, že chcete dávat QR kód,“ poradil Martin Strnad. Hana Haubertová upozornila ve svém vystoupení na to, že ne všechny obce mají v pořádku strukturu informací, kterou podle zákona o svobodném přístupu a příslušné vyhlášky musí na webových stránkách zveřejňovat. Také si povšimla, že hodně zejména malých měst si moc neláme hlavu s anonymizací citlivých a osobních údajů. Za vzor by mohly posloužit webové stránky statutárního města Olomouc, kde je perfektně dodržován zákon o ochraně osobních údajů a v zápisu ze zastupitelstva jsou veškeré citlivé a osobní údaje anonymizované. Na druhou stranu důsledně provedená anonymizace může mít i své stinné stránky. Zajímavý postřeh uvedl na toto téma Martin Strnad: „Anonymizace je to nejhorší, co nás mohlo potkat, abychom byli otevřený úřad. Není úplně v pořádku, když ze smlouvy zveřejněné na internetu občan nezjistí, s kým byla podepsaná.“

Povinnosti při zveřejňování informací na webu jsou pro města a obce téměř totožné. „Řada menších obcí má pocit, že jich se to netýká. Protože u nich se všichni znají a mohou to dělat po sousedsku, ale není to pravda. Na druhou stranu hodně malých obcí a měst vytváří úžasné webové stránky. Mají přitom omezené personální možnosti. Narazila jsem při hodnocení na obecní úřad s jedním zaměstnancem – účetní, která zároveň dělá matriku i webmastera. Když jsem tenhle konkrétní web srovnala s některými velkými městy, tak absolutně nechápu, jak může jedna paní stihnout daleko lepší práci než čtyři informatici a dva webmasteři!“

Ivana Jungová