Hlavní povinnosti realizátorů projektů NPO v komponentách 1.1, 1.2 a 4.4
- Účel dotace
- Průběžný monitoring
- Financování projektu
- Veřejné zakázky
- Změny projektu
- Publicita
- Monitoring splnění milníku / cíle
- Finanční opravy
- Udržitelnost
Účel dotace
1. ÚČEL DOTACE
Národní plán obnovy (NPO) je tvořen komponentami, které jsou vždy tematicky zaměřené a mají určeného vlastníka. Každá komponenta NPO se rozpadá na dílčí reformy a investice, které se dále rozpadají na milníky a cíle.
Při realizaci projektu financovaného z NPO je nutno prokazatelně plnit účel, na který jsou peněžní prostředky určeny. Milníky a cíle jsou dále Provozním ujednáním (OA) specifikovány prostřednictvím tzv. verifikačních mechanismů, které popisují a upřesňují, jakým způsobem má být splnění daného milníku/cíle vykázáno.
Plnění milníků a cílů NPO se prokazuje prostřednictvím hlavních monitorovacích indikátorů k jednotlivým milníkům a cílům NPO, které mají svůj základ v OA a byly promítnuty do příslušné výzvy k podávání žádostí o podporu. Hlavní monitorovací indikátory je nutno sledovat po celou dobu přípravy a realizace projektu. Typicky mají podobu dokumentů, např. akceptačního protokolu, který dokládá nasazení IS / aplikace v ostrém prostředí, statistiky dokládající funkční IS, nezávislého auditu, zadávací dokumentace k veřejné zakázce apod. Splněný milník či cíl je vykazován v rámci monitoringu splnění milníku či cíle (viz kapitola 10.2 PPP).
Hlavní indikátory tedy představují účel dotace. Pokud nebude naplněn účel dotace, dojde k finanční opravě ve výši porušení rozpočtové kázně až do výše 100 % z celkové částky dotace.
(Finanční opravy jsou uplatňovány dle podmínek realizace projektu a dle přílohy č. 13.1 Pokynu pro příjemce finanční podpory dle stádia projektu, ve kterém bylo porušení dotačních pravidel identifikováno - více v kapitole č.15.5 PPP)
Více o NPO v PPP kapitole č. 5
Průběžný monitoring
2. PRŮBĚŽNÝ MONITORING
Průběžný monitoring, který je nástrojem Evropské komise (EK) k průběžnému sledování plnění NPO, probíhá dvakrát ročně a jeho cílem je monitorování stavu projektu za uplynulé půlroční monitorovací období. Monitoringu podléhají i předem definované projekty bez uzavřeného právního aktu (nevztahuje se na projekty průběžných výzev na posílení kybernetické bezpečnosti).
Výstupy z monitoringu jsou předkládány Evropské komisi vždy k 30. 4. a k 15. 10. daného roku. Realizátoři jsou tedy s předstihem vyzýváni vlastníky příslušných komponent NPO k vyplnění zprávy o realizaci (ZoR) s termínem doložení relevantních podkladů od realizátorů vlastníkovi komponent vždy do 20. 7. a 31. 1.
Finanční zpráva: Souběžně se ZoR předkládá konečný příjemce také finanční zprávu. Ta zahrnuje oprávněné a proplacené výdaje vzniklé v daném monitorovacím období.
Monitoring společných indikátorů: Společné indikátory jsou sledovány Evropskou komisí napříč jednotlivými národními plány všech členských států. Společné indikátory nejsou navázány na splnění/nesplnění jednotlivých milníků/cílů a nejsou tudíž součástí procesu žádosti o výplatu finančních prostředků. U společných indikátorů se nereportuje hodnota za celé období od začátku implementace, ale pouze přírůstek hodnot za určité reportovací období.
Postup pro podání ZoR / IPR NPO v IS KP14+
Více o průběžném monitoringu v kapitole č. 10 PPP
Financování projektu
3. FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ
Financování projektu je stanoveno v právním aktu (v Podmínkách realizace projektu). Celková výše způsobilých výdajů projektu hrazených z NPO, která je uvedena v právním aktu, nesmí být překročena. DPH je výdajem projektu, ale je zároveň nezpůsobilým výdajem z hlediska výdajů hrazených z NPO.
Subjekty, které nerozpočtují v rámci státního rozpočtu
Příjemce si výdaje související s průběžným financováním projektů financuje ze svého rozpočtu do doby schválení finanční zprávy. Po schválení finanční zprávy zajistí vlastník komponenty vyplacení schválených způsobilých výdajů na účet příjemce.
Subjekty, které rozpočtují v rámci státního rozpočtu
Příjemce (OSS / PO OSS) si hradí výdaje související s projekty přímo ze svého rozpočtu, který si narozpočtovává v rámci návrhu státního rozpočtu pro příslušný kalendářní rok.
Prostřednictvím účetních, daňových či jiných dokladů prokazuje příjemce věcnou a časovou způsobilost pro vznik výdaje, přímou vazbu vynaloženého výdaje na operaci a jeho nezbytnost pro její realizaci. Způsobilost výdajů je rovněž podmíněna řádně provedenou kontrolou výběrového řízení (s kladným výsledkem), na základě kterého výdaj vznikl.
Návod na vyplnění žádosti o platbu (finanční zprávy) v IS KP14+
Více o financování projektů v kapitole č. 8 PPP
Veřejné zakázky
4. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
Zadávání i realizace veřejných zakázek v rámci NPO - komponenty 1.1, 1.2 a 4.4 musí být v souladu s právními předpisy EU a ČR (zejména se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ)), s právním aktem a se stanovenými pravidly dotačního programu účinnými v době, kdy byla zakázka vyhlášena. Za dodržování těchto právních předpisů a pravidel je zodpovědný konečný příjemce/zadavatel.
Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR) se příjemci finanční podpory řídí Pokynem pro zadávání VZMR pro NPO - komponenty 1.1, 1.2 a 4.4 ve verzi platné ke dni zahájení příslušného výběrového řízení, který je přílohou č. 9.1 Pokynu pro příjemce.
Veřejné zakázky zadávané v režimu ZZVZ jsou ty, jejichž předpokládaná hodnota je vyšší než hodnota stanovená v § 27 ZZVZ (bez DPH).
Pro účely kontrol je příjemce povinen předkládat veškeré dokumenty a udržovat aktuální stav dokumentace k VZ prostřednictvím monitorovacího systému ISKP14+.
V modulu Veřejné zakázky (v ISKP14+) je nutné srozumitelně pojmenovat a strukturovat uloženou dokumentaci k VZ maximálně přehledně a v časové linii průběhu zadávacího či výběrového řízení (např. pomocí komprimovaných souborů). Na webových stránkách programu lze nalézt vzorový seznam dokumentace veřejné zakázky.
Při zadávání veřejných zakázek je nutné dodržovat nejen pravidla pro zadávání veřejných zakázek, ale i další právní předpisy, které mají přímý vliv na výběr dodavatelů, např. zákon č. 340/2015 Sb. o registru smluv. Porušení právních předpisů může vést k uložení finanční opravy.
Uzavření smlouvy s dodavatelem v rozporu s ustanovením § 4b zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, anebo plnění zakázky v rozporu s právními předpisy Evropské unie (např. nařízení o omezujících opatřeních přijatých vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině) může vést k nezpůsobilosti veškerých výdajů vynaložených na dotčenou zakázku.
Finanční opravy tvoří prilohu_13.1_PPP.
Změny projektu
5. ZMĚNY PROJEKTU
Vzhledem k nutnosti rychlého čerpání alokovaných prostředků by ke změnám projektů mělo docházet pouze výjimečně. Veškeré změny projektu po vydání právního aktu až po ukončení udržitelnosti projektu musí být předloženy k posouzení vlastníkovi komponenty. Konečný příjemce je povinen tyto změny předkládat VK v co nejkratším časovém intervalu od jejich zjištění, a to změnovým řízením, prostřednictvím žádosti o změnu („ŽoZ“) v ISKP 14+.
Publicita
6. PUBLICITA
Konečný příjemce musí ve všech komunikačních činnostech v rámci projektů financovaných z NPO dodržovat pravidla jednotné publicity stanovené Evropskou komisí pro práci s prostředky z RRF, dle čl. 34 Nařízení 2021/241.
Za povinnou publicitu se pro příjemce považuje zejména používání loga Evropské komise k RRF a loga NPO (v jakém případě je použití log povinné a v jakém nepovinné, naleznete v PPP).
Během realizace operace je příjemce povinen informovat veřejnost o podpoře získané z fondů EU tím, že zveřejní na své internetové stránce stručný popis operace, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je daná operace podpořena z finančních prostředků EU. V případě, že je projekt hrazen z více zdrojů (tj. komplementární financování), na své internetové stránce uvede, o jaké zdroje jde, jejich výši a dále které konkrétní výdaje jsou z těchto zdrojů hrazeny a které jsou hrazeny z NPO.
Monitoring splnění milníku / cíle
7. MONITORING SPLNĚNÍ MILNÍKU / CÍLE
Příjemce je povinen doložit splnění milníku/cíle dle termínu v právním aktu a činí tak podáním Souhrnné monitorovací zprávy, která je vždy spojena s procesem žádosti o výplatu finančních prostředků na národní úrovni.
Příjemce je povinen předložit souhrnnou monitorovací zprávu/final project report společně s povinnými přílohami dle kapitoly č. 10.2 PPP. Praktický příklad pro vykazování splněných milníků a cílů naleznete v kapitole č. 5.4 PPP. Společně se SMZ příjemce předkládá také závěrečnou finanční zprávu.
Monitoring projektu splnění milníku/cíle probíhá vždy dvakrát ročně. VK vyzve příjemce vždy nejpozději 31.10. a 30.4. doložení relevantních podkladů do 1.12. a 1.6.
Postup pro podání SMZ v IS KP14+
Více o závěrečné finanční zprávě a Souhrnné monitorovací zprávě v kapitole č. 8.6.4, resp. 10.2 PPP
Finanční opravy
8. FINANČNÍ OPRAVY
Konečný příjemce je povinen realizovat projekt v souladu se schválenou žádostí o finanční podporu NPO, právním aktem a podmínkami realizace projektu. Konečný příjemce je povinen plně a prokazatelně splnit účel, na který jsou peněžní prostředky určeny.
Jestliže bude vlastníkem komponenty zjištěno, že konečný příjemce nesplnil některou z povinností uvedených v právním aktu nebo v podmínkách realizace projektu, přistoupí vlastník komponenty k uplatnění finanční opravy.
Podmínky, na které je poskytnutí peněžních prostředků vázáno, a finanční opravy za jejich porušení naleznete také v Podmínkách realizace projektu.
V PPP naleznete také informace o postupu při nevyplacení části dotace (kapitola 15.5.1)
Udržitelnost
9. UDRŽITELNOST
Příjemce je povinen udržovat dosažené výstupy projektu funkční po dobu 5 let od ukončení realizace projektu, minimálně do konce roku 2026, pokud není v právním aktu stanoveno jinak.
Po skončení projektu zašle příjemce vždy do 20. 7. a 31. 1. Zprávu o udržitelnosti společně s přílohami (příloha č. 10.1.5 PPP).