S českým předsednictvím v Radě Evropské unie byla spojena kvalitní práce týmů i jednotlivců. Bezprostředně před skončením tohoto půlročního období jsme o jeho hodnocení požádali velvyslankyni České republiky při Evropské unii paní Milenu Vicenovou.

Hlavním posláním našeho úřadu je prosazovat a zastupovat zájmy České republiky v orgánech a institucích Evropské unie. Stálé zastoupení v Bruselu je největší zastupitelský úřad České republiky v zahraničí. Během předsednictví zde působí na 220 zaměstnanců, z nichž je 146 diplomatů. Stejně jako jiné zastupitelské úřady zajišťujeme komunikaci mezi českými státními orgány a jejich zahraničními partnery. Kromě toho ale předsedáme řadám zasedání. Mým úkolem v době předsednictví je kromě toho, že řídím stálé zastoupení, řídit také ostatních 26 velvyslanců členských zemí Evropské unie a dojednat co nejvíce sporných bodů před jednáním ministrů financí, evropských záležitostí, zahraničních věcí, justice, vnitra, a také hlav států a premiérů. Další rozdíl je v objemu práce. Při předsednictví náš úřad zajišťuje během jednoho týdne návštěvu a jednání i třinácti českých ministrů. V třetím únorovém týdnu jsme přivítali prezidenta republiky, předsedy obou komor Parlamentu České republiky, předsedu a místopředsedu vlády a několik ministrů. Od ledna do května 2009 jsme uspořádali na 350 doprovodných akcí. V Bruselu mají svá stálá zastoupení všechny členské státy Evropské unie a naším úkolem je se všemi komunikovat a spolupracovat. Sídlí zde také mise kandidátských států a samozřejmě také dalších zemí, neboť Evropská unie je důležitým globálním hráčem.

Regionální politika soudržnosti je jedním ze základních kamenů Evropské unie. To je také vyjádřeno objemem finančních prostředků, které jsou v rámci Evropské unie rozdělovány mezi regiony. Je to také výrazem solidarity regionů, které jsou ekonomicky bohaté, s těmi, kteří ke svému rozvoji potřebují pomoc. Cílem tohoto rozvoje je zvýšení kvality života občanů a také překlenování ekonomických rozdílů způsobených skutečnostmi, na které nemají občané vliv. Role krajských zastoupení v Bruselu je neocenitelná pro prosazování zájmů jejich občanů. Kraje získávají zkušenosti na evropské úrovni a otevírají se jim nové možnosti spolupráce. Nedávno Evropská komise vypsala další kolo takzvaných strukturálních stáží určených pro pracovníky státní správy a samosprávy. Pro úspěch českých a moravských krajů je životně důležité mít vlastní odborníky na evropské otázky. Rozhodně krajům doporučuji, aby své zaměstnance posílali do Bruselu na zkušenou. Investice v této oblasti se vrátí, nejenom krajům, ale všem občanům České republiky.

 

Lisabonská smlouva má zjednodušit rozhodování v Evropské unii. Současný systém rotujícího předsednictví v Radě Evropské unie zůstane zachován jen částečně. Část povinností předsedajícího státu převezme jmenovaný prezident Evropské rady, který bude svůj úřad vykonávat po dobu dvou a půl roku. Má také vzniknout jakási evropská diplomatická služba, která bude prosazovat zájmy Evropské unie v zahraničí. V jejím čele bude stát vysoký představitel, jehož pravomoci budou výrazně posíleny v porovnání s pravomocemi Javiera Solany, který dnes v některých záležitostech zastupuje Evropskou unii navenek. Po právní stránce je důležité například to, že Evropská unie získá mezinárodní právní subjektivitu, obdobně jako například OSN. Lisabonská smlouva je bezesporu dokument, který má svá slabá místa. Nedefinuje například roli premiérů a ministrů zahraničních věcí během předsednictví. Na druhou stranu vyjadřuje vůli členských států pokračovat v evropské integraci, protože v současném světě je nutné prosazovat politické a ekonomické zájmy evropských států společně. Navíc, Lisabonská smlouva posiluje pravomoci národních parlamentů, a tedy samozřejmě i českého. Tím se může rozhodování v Bruselu stát víc demokratické.

Stálé zastoupení je úřad podřízený Ministerstvu zahraničních věcí. Jako takový se samozřejmě řídí také vládním kodexem etiky zaměstnanců ve veřejné správě a neupřednostňuje žádnou skupinu obyvatelstva. Na úrovni Evropské unie je samozřejmě zřejmé, že na jednotném trhu musíme vytvořit rovné podmínky pro podnikání malých a středně velkých podnikatelských subjektů. Tento segment zaměstnává největší množství osob a je náchylný k výkyvům ekonomiky. Stejně jako v české politice, také například v Evropském parlamentu se těžko hledá rovnováha mezi ochranou zaměstnanců a zaměstnavatelů. České předsednictví například v této věci zorganizovalo 7. května 2009 v Praze summit, na kterém se sešli představitelé budoucího švédského a španělského předsednictví se zástupci evropských zaměstnavatelů a odborů. Společně vypracovali doporučení pro evropské lídry, jak ochránit pracovní místa při zachování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.

 

Českému předsednictví se podařilo úspěšně prosadit, aby členské státy jednaly s Ruskem a Ukrajinou jednotně. Rozhodně to přispělo k tomu, že plyn po sedmnácti dnech opět proudil do členských států Evropské unie tak, jak stanovily smlouvy. Plynová krize zasáhla hlavně občany a firmy členských států na východě Evropy, ale není to zdaleka první energetická krize. Evropa totiž není dlouhodobě soběstačná v oblasti energií. Například už embargo na vývoz ropy uvalené kartelem OPEC na spojence Izraele v roce 1973 přispělo k bolestivé ekonomické recesi. Evropské státy dlouhodobě pracují na snížení této závislosti například i tím, že podporují využívání nových zdrojů energie i nových přepravních cest. Za českého předsednictví se například významně posunul projekt plynovodu Nabucco, který má přivést zemní plyn ze střední Asie. Lisabonská smlouva by mohla také napomoci, předpokládá ustavení společné energetické politiky Evropské unie.

 

Klimatická změna a opatření, které ji mají zmírnit, jsou prioritou Evropské unie. Ta má do roku 2020 snížit celkové emise skleníkových plynů o 20 procent pod úroveň roku 1990. Zároveň se má zvýšit podíl obnovitelné energie na 20 procent. Nyní se Evropská unie připravuje na jednání konference OSN v dánské Kodani a jeho výsledek má nahradit Kjótský protokol. V Evropské unii je vůle pokračovat s omezováním emisí a červnová Evropská rada se hodlá touto problematikou zabývat. Zásadní je ovšem pozice Číny a Indie či Brazílie nebo také Spojených států. Také české předsednictví v této oblasti přispělo zásadním dílem. Například mojí zástupkyni Janě Reinišové a jejímu týmu se podařilo dosáhnout shody s Evropským parlamentem a prosadit opatření, která významně zkrátí letecké koridory na evropském nebi, takže se zkrátí doba letů, ušetří se palivo a dojde k podstatnému snížení emisí oxidu uhličitého produkovaného leteckým provozem.

 

Tvořivost a inovace se mohou zdát jako klišé, ale bez rozvoje této oblasti začne evropská ekonomika zaostávat za světem. Nejde jen o ekonomiku, neboť vědecký výzkum přináší občanům konkrétní přínosy. Kdo si nyní vzpomene, že například takový suchý zip byl nejdříve vyroben jako součást vybavení pro americké astronauty pro cestu na Měsíc. Evropský rok inovací byl zahájen v Praze v Senátu 7. ledna za účasti komisaře Jána Figeľa a Janeze Potočnika. Dne 29. května ministryně školství Miroslava Kopicová dosáhla shody mezi členskými státy ohledně osvobození velkých výzkumných projektů od daně z přidané hodnoty. Tím se také zvýší objem prostředků určených pro výzkum.

Příprava celého týmu včetně odborníků na ministerstvech či spolupráce s kraji byla dlouhodobá a pečlivá. Přinesla své plody při operativním řešení různých krizí, kterým během českého předsednictví musela Evropa čelit, ať už jde o plynovou krizi v lednu, útok Izraele na pásmo Gazy, dopady finanční krize a ekonomická recese, či nedávná zkouška jaderné bomby v Severní Koreji. Pod vedením českých diplomatů proběhla již většina z plánovaných 2335 jednání v Bruselu a je zřejmé, že Česká republika našla shodu mezi členskými státy a prosadila konkrétní opatření ve všech avizovaných oblastech svého programu: v energetice, ekonomice a ve vztazích s okolním světem.

 

Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise jsou základní instituce Evropské unie. Tíha komunikace mezi těmito třemi institucemi ležela na českém předsednictví a generálním sekretariátu rady. Předsednictví neznamená jen výměnu doslova milionu stran dokumentů, ale také tvrdá jednání, někdy do pozdních nočních hodin, a hledání kompromisů. Všichni pracovníci stálého zastoupení obstáli na jedničku. Vážím si jejich pracovního nasazení a způsobu, jakým českou vládu v Bruselu, Lucemburku či Štrasburku reprezentovali. Na výkonu předsednictví se samozřejmě podíleli také zejména pracovníci Úřadu vlády, Ministerstva zahraničních věcí a ostatních ministerstev. Šlo o takovou tichou mobilizaci veřejné správy, která byla svým rozsahem opravdu mimořádná. Nasbírané zkušenosti nám bezesporu umožní lépe prosazovat zájmy českých občanů v Evropské unii i ve světě.

 

Existuje takový mýtus, že Česká republika je malý evropský stát. Není to pravda, ekonomicky se řadíme mezi středně velké státy a z toho také vyplývá díl odpovědnosti, kterou za fungování Evropské unie nesou česká vláda a občané. Ústavní soud ve svém listopadovém výroku k Lisabonské smlouvě poznamenal, že je pro Českou republiku nezbytné účastnit se rozhodování na úrovni Evropské unie, aby mohla prosazovat své zájmy. Evropská unie totiž vytváří historicky bezprecedentní prostředí, ve kterém bohaté státy pomáhají chudým. Nikdo se nechce vrátit do doby před světovými válkami, ve kterém státy prosazovaly své zájmy bez skrupulí a vojenskou silou. A jestli je Evropská unie dokonalá? Jistě není, ale máme místo ní něco lepšího? A kdy před vznikem Evropské unie žily členské státy tak dlouhé období bez válečného konfliktu?

Švédské, francouzské a české priority se odvíjí od společného plánu všech tří států. Konkrétní záměry zveřejní švédská strana těsně před začátkem předsednictví. Dá se předpokládat, že budou klást větší důraz na ochranu životního prostředí či další zájmy, které dlouhodobě indikují. Důležitá je pro nás hlavně kontinuita našich klíčových projektů, například Východního partnerství, což nám švédští kolegové přislíbili.

 

---

Milena Vicenová (1955) se narodila v Přerově. Vystudovala Vysokou školu veterinární v Brně, prošla řadou náročných zaměstnání v soukromé a státní sféře. Řídila čerpání dotací z Evropské unie (program SAPARD) a byla členkou vládního vyjednávacího týmu pro evropské strukturální fondy. Působila také jako ministryně zemědělství v první vládě premiéra Mirka Topolánka. Na post stálé představitelky České republiky při Evropské unii v Bruselu nastoupila 7. ledna 2008 jako velvyslankyně. Absolvovala řadu zahraničních stáží, hovoří anglicky, německy, francouzsky a španělsky.