Národní plán obnovy  

Přejdi na

Národní plán obnovy  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

e-Justice: Efektivní komunikace se soudy

JUDr. Jiří PospíšilMinistr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil

Newsletter v tomto čísle představuje priority ministerstva spravedlnosti za českého předsednictví. Jednou z nich je i e-Justice. Vlivu informačních a komunikačních technologií na úspěšně dokončené i pokračující projekty rezortu se věnuje rozhovor s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem.
 
Elektronická justice patří mezi priority této vlády a je součástí záměrů v oblasti Efektivní veřejné správy. Kolik peněz bylo na ni dosud vynaloženo a jaký rozpočet má e-Justice na tento rok? Jakými zahraničními příklady byla koncepce justice inspirována?
 
Elektronizace justice patří mezi naše priority, takže se snažíme vyčlenit takové finanční prostředky, aby bylo možné projekty e-Justice uskutečnit. Realizace a zavádění konkrétních aplikací do běžného provozu probíhá postupně. Jednotlivé aplikace jsou od samého počátku připravovány tak, aby v konečné fázi mezi sebou korespondovaly a optimálně využívaly výpočetní techniku. Rozpočet ministerstva spravedlnosti nelze vyčlenit výlučně na e-Justici, tyto projekty jsou realizovány v rámci finančního plánu, který máme pro oblast informačních a komunikačních technologií. V roce 2008 rozpočet pro tuto oblast činil 386 miliónů korun, pro letošní rok je předběžně vyčleněno 125,560 miliónů korun. Při přípravě projektů v rámci e-Justice jsme se inspirovali v některých zemích Evropské unie. Výrazným způsobem byl například ovlivněn elektronický platební rozkaz zkušenostmi z Německa.
  
 
Jak je využívána ePodatelna, která byla dána do provozu od 1. října 2007? Kolik bylo uskutečněno podání? Nemůže být překážkou, že zatím tolik občanů zaručený elektronický podpis nevlastní? Co by mohlo podnítit občany k většímu zájmu o získání elektronického podpisu? Jaké výhody elektronické podání pro občany má?
 
Elektronická podatelna centrálně zastřešuje všechny podatelny složek rezortu, kterých je na dvě stě. V praxi to znamená, že může každý občan komunikovat elektronickou cestou s libovolnou složkou. Od spuštění této aplikace 1. října 2007 do letošního března bylo pomocí ePodatelny podáno k soudům celkem 59 332 návrhů a podnětů. Podání by bylo asi ještě více, kdyby nebyla vázaná na elektronický podpis. Myslím si, že investice do nákupu elektronického podpisu, asi 170 korun na rok, se vyplatí každému, kdo chce jednoduchým a pohodlným způsobem komunikovat ze svého počítače. Elektronické podání má význam pro obě strany, tedy pro podávajícího stejně jako pro příjemce. Pokud občan komunikuje se soudem elektronickým způsobem, má jistotu, že soud jeho podání přijal, obdrží potvrzení přijetí e-mailem a v některých případech jsou navíc sníženy náklady soudního řízení, například u elektronického platebního rozkazu.
  
 
Další aplikací, spuštěnou 1. července 2008, je ePlatební rozkaz. Kolik bylo vydáno elektronických platebních rozkazů? A jak se bude aplikace dále vyvíjet? Co je myšleno tím, že uvažujete o využití hybridní pošty?
 
V současné chvíli můžeme projekt elektronický platební rozkaz hodnotit velmi pozitivně. Od doby spuštění provozu do konce března letošního roku přijaly soudy celkem 51 250 návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu. Tento projekt bychom chtěli dál vylepšovat, zejména pokud se jedná o způsob zpracování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Připravujeme řešení, které by umožnilo nevytvářet v případě elektronického platebního rozkazu papírový spis. Spuštění plánujeme od 1. 7. 2009. Pro maximální efektivnost uvažujeme i o využití hybridní pošty, což je způsob tisku a doručování papírových rozhodnutí soudů. Soud v případě, že bude využívat hybridní poštu, své podání vyhotoví v elektronické podobě, opatří ho zaručeným elektronickým podpisem nebo systémovou značkou a odešle provozovateli hybridní pošty, který tento dokument vytiskne, vloží do obálky, doručí adresátovi a následně informaci o doručení oskenuje a odešle zpět příslušnému soudu. Očekáváme, že tento postup zrychlí a zefektivní stávající postupy při přípravě a doručování rozhodnutí soudů.
 
 
Od ledna letošního roku je ve veřejném ověřovacím provozu infoDeska. Proč k zavedení elektronické úřední desky ministerstvo přistoupilo a jak se její provoz zatím osvědčil? Přibudou nějaké další funkce aplikace?
 
Organizace rezortu justice jsou povinné zveřejňovat svá zásadní rozhodnutí na úřední desce. Úřední deska pak v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím musí být přístupná i dálkovým způsobem. Složky rezortu justice zveřejňovaly některé dokumenty na svých internetových stránkách. Tím sice byla zabezpečena zákonná povinnost zveřejnění těchto dokumentů v elektronické podobě, ale forma a způsob zveřejnění nebyla sjednocená, proto bylo vyhledávání požadovaných informací pro veřejnost mnohdy komplikované. Uvedený způsob zveřejňování rovněž neumožňoval prokazatelným způsobem určit údaje o historii zveřejnění a prohlížet dokumenty zveřejněné v minulosti. Proto jsme tedy od 1. 1. 2009 připravili nový způsob vedení úředních desek. Cílem projektu je především umožnit veřejnosti pomocí internetu přístup k elektronické podobě dokumentů, které má organizace veřejné správy v rámci rezortu povinnost zveřejňovat, a to jednotným způsobem u všech organizací justice. Aplikace umožní veřejnosti prokazatelně zjistit dobu vyvěšení a v případě jakýchkoli úprav i různé verze vyvěšených dokumentů a také poskytne možnost nahlížet do dokumentů již svěšených. Hodnotit provoz je zatím předčasné, v současné době má za sebou aplikace zhruba tříměsíční zkušební provoz, a díky dobrým zkušenostem došlo 6. 4. 2009 k jejímu ostrému startu.
 
 
Je možné s obchodním rejstříkem komunikovat úplně elektronicky? Na stránkách reformajustice.cz jsou zmiňovány nové elektronické interaktivní formuláře pro zápis do evidence. Jak to konkrétně probíhá a co aplikace přinese rejstříkovým soudům?
 
V současné době je nutné elektronickou komunikaci s rejstříkovým soudem v mnoha případech doplnit o papírové dokumenty. Po nabytí účinnosti zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů tato překážka odpadne a bude možné s rejstříkovým soudem komunikovat výlučně elektronicky, a to v případě, že budou dokumenty opatřeny zaručeným elektronickým podpisem. Proto pracujeme i na nových interaktivních formulářích, které tento postup budou využívat. Navrhovatel při využití interaktivního formuláře bude se soudem komunikovat výlučně elektronicky, do formuláře bude přikládat dokumenty stvrzující platnost údajů uvedených ve formulářích. Ty budou poté opatřeny zaručeným elektronickým podpisem navrhovatele a předány soudu. Soud takové podání zpracuje a požadované změny v evidenci zaznamená. V případě, že bude soud požadovat doplnění některých informací, může pro komunikaci, s platností od 1. července 2009, využít i datových schránek fyzických či právnických osob.
 
 
V jaké fázi je projekt využívání aplikace na rozpoznávání a převod řeči? Jaké soudy ji už využívají a bude ji mít k dispozici každý soudce ve svém počítači? Budou případně modernizovány soudní síně technikou pro digitální nahrávání? Budou v nejbližší době soudci využívat i videokonference? Jsou soudci proškolováni i formou e-learningu?
 
Ministerstvo spravedlnosti spustilo od 5. ledna letošního roku další fázi zkušebního provozu elektronického přepisu hlasu. Využívání této technologie je testováno v rámci celé justice. O možnost vyzkoušení aplikace projevily zájem všechny krajské soudy i státní zastupitelství. Testování se soustřeďuje jak na přímý převod hlasu do textové podoby, takzvaný diktát, tak i na převod hlasu, který byl pořízen na soudě technickými prostředky, prostřednictvím diktafonu. Jsem přesvědčený, že je to přesně ten typ technického řešení, který by mohl podpořit reformu soudnictví. Pokud testování potvrdí, že automatická přepisovatelka ušetří čas jiným zaměstnancům a zrychlí soudní řízení, pak uděláme maximum pro to, aby byl elektronický přepis hlasu co nejdříve využíván celým rezortem spravedlnosti. Nyní je však budoucnost projektu, vzhledem k současné politické situaci, nepředvídatelná. Obdobně je tomu s videokonferencemi, které patřily k jedné z našich priorit v rámci předsednictví EU. Při přípravě projektů je ve většině případů jejich součástí i e-learningový kurz, který popisuje postupy při ovládání aplikace. Tyto e-learningové kurzy jsou pravidelně předávány k využití složkám rezortu. E-learningové kurzy jsou zároveň využívány pro školení práce se standardními programovými prostředky, například systémem MS Office.
 
 
Ministerstvo spravedlnosti zprovoznilo několik webových stránek jako je reformajustice.cz, justice2009.cz či portal.justice.cz/ejustice. Který portál by měl být výchozím bodem pro seznámení se s modernizací justice? Portál ministerstva spravedlnosti byl inovován, jaké novinky jsou zde pro uživatele přichystány? Jakým způsobem bude napojen na evropský portál e-Justice?
 
Výchozím bodem je samozřejmě portál české justice na adrese www.justice.cz. Mezi základní novinky patří nová grafika a přehlednější rozložení dílčích odkazů. Napojení na evropský portál se předpokládá formou odkazů na portály jednotlivých evropských zemí.
 
 
Kdy očekáváte, že dojde k propojení informačních systémů v justici a skutečnému převedení soudních spisů do elektronické formy? Zmizí z justice stohy papírů? Bude potřeba investovat do počítačového vybavení soudů?
 
Zavádění a zdokonalování jednotlivých projektů e-Justice probíhá souběžně, a předpokládáme, že v roce 2012 už bude možné ověřovat možnosti vedení plně elektronických soudních spisů. Nikdo si ale nemůže myslet, že v jeden den soudy ukončí vedení papírových spisů a následující den budou spisy vedeny výhradně v elektronické podobě. Půjde o postupný přechod.
 
 
Ve vztahu k Evropské unii je plánováno propojení různých elektronických rejstříků vedených členskými státy. Jak se v tom pokročilo? Česká republika chtěla zkušenosti z budování e-Justice nabídnout i státům, které by o to projevily zájem. Došlo už k takovému předávání zkušeností? 
 
Při Radě Evropské unie byla vytvořena pracovní skupina pro právní zpracování dat. V ní jsou zastoupeny delegace členských států, které úzce spolupracují s Evropskou komisí. Na této úrovni probíhá intenzivní výměna informací o národních řešeních projektů e-Justice i projektů nadnárodních. Zmiňovaná skupina řeší i otázky evropského elektronického portálu, který bude postupně integrovat elektronické rejstříky členských států. Teď už v něm jsou zahrnuty například insolvenční rejstříky, databáze tlumočníků a znalců nebo evropský platební rozkaz. Provoz pro veřejnost bude spuštěn 1. 1. 2010. Jeho vývoj je naplánován až do roku 2013.
 
 
 
Text: Ivana Jungová

vytisknout  e-mailem