Dotazy a odpovědi k přímé volbě prezidenta
- Je předkladatel kandidátní listiny oprávněn navrhovat sám sebe jako kandidáta?
Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů a státní občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu. Kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině. Z právní úpravy nevyplývá žádné omezení, které by vyloučilo to, aby navrhující občan navrhl sám sebe jako kandidáta na funkci prezidenta republiky; stejně tak ve skupině navrhujících poslanců nebo navrhujících senátorů může být kandidát.
- Kandidát na prezidenta nemůže být zmocněncem, co když však navrhující občan navrhne sám sebe za kandidáta?
Navrhující občan může podle § 22 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky) (dále jen „zákon“), činit úkony ve volebních věcech buď sám, nebo prostřednictvím svého zmocněnce, kterého si určí. Pokud navrhne za kandidáta sám sebe, může s volebními orgány komunikovat sám jako navrhující občan, a není tedy v postavení zmocněnce. Pokud zvolí možnost činit úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce, zároveň takovou osobu, splňující podmínky pro výkon tohoto postavení, určí. V případě skupiny poslanců/senátorů lze s ohledem na jednoznačnost prováděných úkonů a na větší počet navrhovatelů jednat jen prostřednictvím zmocněnce.
- Může být poslanec nebo senátor ve více skupinách navrhujících poslanců nebo senátorů?
Týž poslanec nebo senátor může navrhovat v rámci zákonem stanoveného počtu vždy pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta. Svým podpisem ale může např. podpořit i kandidaturu jiného kandidáta kandidujícího na základě petice navrhujícího občana. Z důvodové zprávy k ústavnímu zákonu č. 71/2012 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, svědčící shora uvedenému se podává: „Je zde stanoveno, že navrhnout kandidáta může každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany ČR oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta by byla oprávněna rovněž skupina nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů; zatímco v případě senátorů zůstává zachován stávající počet, v případě poslanců návrh oproti současné úpravě vyžaduje dvojnásobný počet navrhovatelů, a to z důvodu, aby byl zohledněn vyšší celkový počet poslanců (200) vůči celkovému počtu senátorů (81). Současně je smyslem navržené úpravy zohlednit i to, že kandidáti budou navrhováni i občany ČR, a nebylo by tudíž žádoucí, aby byl celkový počet navržených kandidátů extrémně vysoký.“
- Jak by se řešilo, když by byl kandidát uveden na více kandidátních listinách?
Kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině. Stejná úprava omezující možnost kandidáta být uveden pouze na jedné kandidátní listině do téhož voleného sboru nebo orgánu je zakotvena i v ostatních volebních zákonech. V případě, že kandidát poruší ust. § 21 odst. 2 zákona, bude tato kandidátní listina odmítnuta podle § 26 odst. 2 písm. a) zákona jako kandidátní listina, která nebyla podána v souladu s § 21, a to konkrétně ta, která nebude obsahovat prohlášení kandidáta. Pokud bude u všech kandidátních listin přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, kde se kromě jiného uvádí, že kandidát nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině, bude rozhodnuto o odmítnutí všech takto předložených kandidátních listin.
- Odvolat zmocněnce musí všichni navrhující poslanci či senátoři nebo stačí nějaká jejich většina?
Určení zmocněnce je náležitostí kandidátní listiny, kterou svým podpisem stvrzují všichni navrhující poslanci/senátoři. Z ustanovení § 22 odst. 5 zákona, podle kterého mohou svého zmocněnce navrhující poslanci nebo navrhující senátoři odvolat, tak lze dovodit, že tak mohou učinit zase pouze všichni poslanci/senátoři, kteří ho určili. Stejně tak bude postupováno v případě určení nového zmocněnce.
- Řeší zákon úmrtí navrhovatele?
Úmrtí navrhovatele řeší ustanovení § 26 odst. 9 zákona. Pokud dojde po podání kandidátní listiny k zániku postavení navrhovatele, tj. poslance/senátora či navrhujícího občana, kterým je třeba rozumět i jeho úmrtí, takto navržený kandidát se dále účastní volby prezidenta, k uvedené skutečnosti se nepřihlíží. Stejně se bude postupovat i v případě zániku mandátu poslance/senátora.
- Jak bude probíhat ověřování petic?
Počet podpisů na petici (nejméně 50 000 občanů oprávněných volit prezidenta republiky) byl stanoven shora citovaným ústavním zákonem. Stanovený počet vychází dle důvodové zprávy z toho, že bylo nutno stanovit takový počet, který bude deklarovat dostatečně silnou podporu kandidáta a zamezí nadměrnému užívání tohoto práva. Na druhou stranu však musí být počet podpisů pod peticí stanoven tak, aby bylo možné ověřit, že podpisy pod peticí nejsou fiktivní. Kontrolu petic bude provádět Ministerstvo vnitra. Předmětem kontroly petice na podporu kandidatury kandidáta na volbu prezidenta je ověření správnosti a úplnosti údajů. Údaje na petici budou postupem podle § 25 odst. 5 a 6 zákona na Ministerstvu vnitra na náhodně vybraném vzorku v počtu stanoveném v zákoně porovnány s údaji ze základního registru obyvatel a údaji z informačního systému evidence obyvatel.
- Bude možné opravit či doplnit petice po podání kandidátní listiny?
Ministerstvo vnitra jako orgán, který provádí registraci, posoudí úplnost a bezvadnost kandidátní listiny. V případě, že zjistí nedostatky v náležitostech kandidátní listiny a její příloze, kterou tvoří čestné prohlášení kandidáta, vyzve k odstranění nedostatků. Vadu může i bez výzvy Ministerstva vnitra opravit zmocněnec či navrhující občan z vlastního podnětu. Výjimku tvoří petice, neboť kontrola se provádí na náhodně vybraném vzorku, a to v časově omezeném období několika dnů. V případě zjištění větší chybovosti než u 3 % a více podepsaných občanů následuje provedení kontroly údajů na petici u dalšího vzorku, po němž následuje vydání rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí kandidátní listiny; výzva k nápravě by tak byla nerealizovatelná a postrádala by smysl. Nebude tedy možné provést po podání kandidátní listiny dodatečné opravy v petici či předložit novou petici. Absence petice, její neúplnost a nesprávnost údajů na petici a nedosažení počtu podpisů 50 000 na základě kontroly podle § 25 odst. 4, 5 a 6 povede k odmítnutí kandidátní listiny podle § 26 odst. 2 písm. d) zákona o volbě prezidenta republiky.
- Proč se koná druhé kolo volby prezidenta i v případě jediného kandidáta?
Ustanovení § 56 odst. 3 zákona, podle kterého se druhé kolo volby prezidenta koná i tehdy, účastní-li se ho pouze jeden kandidát, bylo nezbytné převzít z ústavního zákona. Za situace, kdy kandidát, který postoupil do 2. kola volby, přestane být volitelný před tímto kolem nebo se práva kandidovat vzdá, postupuje do 2. kola další kandidát, který získal následující nejvyšší počet platných hlasů. Smyslem této úpravy, jak zdůraznila i důvodová zpráva k uvedenému ústavnímu zákonu, je „zajistit, aby se ve 2. kole vždy utkali dva kandidáti, což odpovídá principu voleb. Pouze v případě, kdyby již nebyl žádný další kandidát, který by do 2. kola volby mohl postoupit, konalo by se 2. kolo volby pouze s jedním kandidátem. Ačkoliv bylo pro podobné případy zvažováno i jiné řešení, a to fikce zvolení či opakování voleb, bylo zvoleno výše uvedené řešení, a to z důvodu, aby se zabránilo spekulativním odstupováním kandidátů po 1. kole volby s cílem zmařit volbu jako takovou. I v tomto případě se tak jedná spíše o ústavní pojistku, motivující k odpovědnému chování kandidátů na prezidenta“.
- Je v rámci zveřejňování údajů o financování volební kampaně dodržena ochrana osobních údajů?
Ustanovení upravující financování volební kampaně (§ 23, 24, § 36 až 38) byla do zákona o volbě prezidenta republiky vložena při jeho projednávání v Parlamentu České republiky. Zveřejňování údajů o finančních prostředcích převedených na volební účet včetně údajů o osobách, které tyto prostředky poskytly, zajišťuje transparentnost financování volební kampaně, a zamezuje tak vzniku pochybností o původu peněz a jejich dárcích. Zároveň je tím také zajištěna veřejná kontrola výdajů politických stran a politických hnutí v průběhu volební kampaně. Tento postup, který je přímo založen v zákoně, tak není v rozporu s ochranou osobních údajů. Rovněž podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 18 odst. 6, výroční finanční zprávy politických stran a politických hnutí jsou veřejné a lze do nich nahlédnout či pořídit z nich výpis nebo jejich opis či kopii v Kanceláři Poslanecké sněmovny.
- Jak postupovat, pokud by se měla společně konat volba prezidenta a místní referendum?
Společné konání volby prezidenta a místního referenda zákon o volbě prezidenta republiky neupravuje. Stejně tak jednotlivé volební zákony upravují společné konání různých druhů voleb, nikoli však společné konání voleb a místního referenda. Podle § 5 odst. 1 věty druhé zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“) platí, že koná-li se hlasování v místním referendu společně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb. Toto ustanovení zákona o místním referendu se však nevztahuje na případ, kdy by se mělo místní referendum konat společně s volbou prezidenta republiky. Pro společné konání voleb a místního referenda není možné ustavit společnou okrskovou komisi. Důvodem jsou zejména rozdíly ve financování voleb (ze státního rozpočtu) a místního referenda (z rozpočtu obce), skutečnost, že místní referendum spadá do výkonu samosprávy, zatímco volby do výkonu státní správy, jakož i rozdíly ve lhůtách a způsobu ustavování okrskové volební komise (§ 18 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky) a okrskové komise pro referendum (§ 21 odst. 3 zákona o místním referendu) a již shora zmíněná rozdílná doba pro konání místního referenda a volby prezidenta republiky. Vzhledem ke specifikům právní úpravy hlasování a zjišťování výsledků volby a místního referenda na úrovni okrsku a k odlišně stanovené době hlasování není vhodné používat při společném konání volby prezidenta republiky a místního referenda ani společnou volební a hlasovací místnost nebo volební a hlasovací schránku.
- Je třeba odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění členů okrskových volebních komisí?
Výjimku z povinnosti odvádět pojistné na veřejné zdravotní pojištění pro členy okrskových volebních komisí stanoví § 5 písm. a) bod 8. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o volbě prezidenta republiky novelizuje citované ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění tak, aby se uvedená výjimka s účinností od 1. října 2012 vztahovala i na členy okrskových volebních komisí pro volbu prezidenta republiky.
- Je pro voliče upravena možnost hlasovat v zahraničí?
Podobně, jako je tomu nyní ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, bude i ve volbě prezidenta republiky možné hlasovat v zahraničí, a to ve zvláštních volebních místnostech zřízených v prostorách zastupitelských a konzulárních úřadů České republiky v zahraničí, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky, na voličský průkaz nebo na základě zápisu do zvláštního seznamu voličů vedeného příslušným zastupitelským úřadem. Volič, který nebude volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu vedeném obecním úřadem na území České republiky, popřípadě zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem, je zapsán, může podle § 33 zákona o volbě prezidenta republiky ode dne vyhlášení volby prezidenta požádat obecní úřad, který vede stálý seznam, nebo zastupitelský úřad, který vede zvláštní seznam, o vydání voličského průkazu. Žádost lze podat v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voliče nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky a doručit příslušnému úřadu nejpozději 7 dnů přede dnem volby prezidenta. Osobně lze požádat o vydání voličského průkazu do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, tj. 2 dny přede dnem voleb. Žádost musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu a způsob doručení voličského průkazu; požaduje-li volič jeho zaslání, i adresu, na kterou má být voličský průkaz zaslán. Obecní úřad nebo zastupitelský úřad voličské průkazy nejdříve 15 dnů přede dnem volby prezidenta předá osobně voliči, osobě, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, nebo je voliči zašle na jím uvedenou adresu na území České republiky do vlastních rukou nebo je, doručuje-li se do zahraničí, zašle na jím uvedenou adresu. Voličský průkaz opravňuje k hlasování v jakémkoliv volebním okrsku na území České republiky nebo v jakémkoli zvláštním volebním okrsku v zahraničí.
Dále může volič podle ustanovení § 31 zákona o volbě prezidenta republiky ve spojitosti s § 6 odst. 5 a 6 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů nejpozději do 40 dnů přede dnem volby požádat o zápis do zvláštního seznamu voličů na zastupitelském úřadě České republiky, v jehož územním obvodu má bydliště. Žádost o zápis je třeba podat písemně a doložit originál, popřípadě ověřenou kopii dokladů potvrzujících totožnost žadatele, jeho státní občanství České republiky a bydliště v územním obvodu zastupitelského úřadu, kde má být zapsán do zvláštního seznamu voličů.
- Jak má být doručováno oznámení o svolání prvního zasedání okrskové volební komise?
Podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), doručuje starosta oznámení o svolání prvního zasedání okrskové volební komise do vlastních rukou delegovaných a jmenovaných zástupců a současně jej zveřejní na úřední desce obecního úřadu; oznámení se pokládá za doručené dnem vyvěšení na úřední desce.
Účelem tohoto ustanovení je, aby bylo zaručeno, že informace o prvním zasedání okrskové volební komise se dostanou skutečně přímo osobě delegované nebo jmenované na členství v okrskové volební komisi. Nedostaví-li se totiž delegovaný nebo jmenovaný zástupce na první zasedání okrskové volební komise bez omluvy, nebude mu umožněno dodatečné složení slibu a starosta povolá náhradníka, popřípadě jmenuje nového člena okrskové volební komise. S ohledem na výše uvedené by měla být při doručování požadována služba „dodání do vlastních rukou“, tzn., že se použije obálka s modrým pruhem.