Článek o úspěších dosažených v jednotlivých formacích Rady EU
Ohlédnutí za úspěchy CZ PRES – spravedlnost a vnitřní věci (část vnitřní věci)
Česká republika v rámci předsednictví dosáhla zásadního průlomu v azylové a migrační reformě a učinila důležitý pokrok při projednávání legislativy pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí. Úspěchem bylo také schválení společných pravidel v oblasti kritické infrastruktury, která přispějí k posílení odolnosti Unie. V souvislosti s válkou na Ukrajině došlo k prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky a k zahájení strukturovaného bezpečnostního dialogu s ukrajinskými úřady. Podařilo se také se dojednat společný postup Unie týkající se neuznávání ruských cestovních pasů vydaných na okupovaných územích Ukrajiny a Gruzie. Výrazným úspěchem bylo i schválení vstupu Chorvatska do schengenu.
Schengen a ochrana hranic
Jeden ze stěžejních úspěchů CZ PRES představuje rozhodnutí o rozšíření schengenského prostoru o Chorvatsko, které padlo na prosincové Radě pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA). Od 1. ledna 2023 tak budou zrušeny kontroly na pozemních hranicích mezi Chorvatskem a sousedními schengenskými státy. Díky své usilovné práci předsednictví též připravilo půdu pro rozšíření schengenu o Bulharsko a Rumunsko.
Pro zajištění bezpečnosti v rámci prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích jsou naprosto zásadní účinná ochrana vnějších hranic a operativní spolupráce orgánů členských států. České předsednictví se proto intenzivně věnovalo implementaci interoperability rozsáhlých informačních systémů EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Schválení revidovaného harmonogramu spuštění nové generace Schengenského informačního systému (SIS) na prosincové Radě JHA by mělo napomoci k dokončení tohoto ambiciózního projektu v roce 2023.
Významným úspěchem předsednictví bylo také dosažení dohody s Evropským parlamentem o bezvízovém styku pro Kosovo.
Společná reakce na důsledky ruské agrese
Předsednictví se od samého začátku intenzivně zabývalo dopady války na Ukrajině na migraci a bezpečnost Unie. Téma bylo předmětem celé řady politických i expertních jednání včetně říjnové a prosincové Rady JHA. Prioritní místo mělo na programu neformálního setkání ministrů vnitra dne 11. července v Praze, kde byly dopady ruské agrese projednány za účasti ministrů vnitra Ukrajiny a Moldavska. Výsledkem bylo mimo jiné spuštění Centra EU na podporu vnitřní bezpečnosti a ochrany hranic v Moldavsku pro vzájemnou spolupráci.
V dlouhodobém horizontu došlo k prodloužení dočasné ochrany pro osoby prchající před válkou do EU až do března 2024. Na říjnové radě JHA v Lucemburku ministři vnitra zemí Unie jednoznačně podpořili návrh předsednictví na zahájení bezpečnostního dialogu mezi EU a Ukrajinou. Vzájemná operativní spolupráce má zajistit lepší připravenost a reakci na bezpečnostní rizika spojená s ruskou agresí, jakými jsou pašování migrantů, obchodování s lidmi, nelegální obchod se zbraněmi, terorismus či hybridní hrozby a dezinformace. Přijetím rozhodnutí Rady o neuznávání ruských pasů vydaných na okupovaných územích Ukrajiny a Gruzie v prosinci vyslala Unie jasný a silný politický signál vůči Rusku, že jeho protizákonné jednání nehodlá tolerovat.
Účinnější azylová a migrační politika
Naprosto zásadní pokrok české předsednictví učinilo v reformě společné evropské azylové a migrační politiky a obnovilo tak několik let zablokovaná jednání. Na prosincové Radě JHA získalo širokou podporu pro svůj koncept řešící otázky solidarity a odpovědnosti v oblasti azylu založený na systému bez povinných kvót. Tento koncept přitom současně nabízí jistotu podpory zasaženým členským státům. Předsednictví zároveň dosáhlo dohody s Evropským parlamentem o dalším postupu prací.
Fungující migrační politika se neobejde bez účinné spolupráce s třetími zeměmi. České předsednictví proto věnovalo zvláštní pozornost vnější dimenzi migrace se zaměřením na všechny migrační trasy. Důkazem toho je uspořádání říjnové ministerské konference Pražského procesu, kde představitelé téměř 50 zemí schválili politickou deklaraci a akční plán formující spolupráci v dalších pěti letech. Česká republika tak navázala na své první předsednictví v Radě EU v roce 2009, kdy byl dialog o migraci mezi zeměmi EU/schengenu, Východního partnerství, západního Balkánu, střední Asie a Turecka zahájen.
S ohledem na zhoršení situace podél trasy vedoucí přes západní Balkán se migrace stala i jedním z hlavních témat ministerského jednání EU a zemí západního Balkánu v albánské Tiraně. Ze strany partnerských zemí zde došlo k důležitým závazkům v oblasti sladění vízových politik a posílení prevence nelegální migrace do EU. Téma obecného nárůstu nelegální migrace bylo také předmětem mimořádné Rady JHA, kterou předsednictví svolalo koncem listopadu.
Posílení odolnosti Unie
Na prosincovém zasedání Rady JHA došlo též k završení práce předsednictví v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Schválení směrnice o posílení odolnosti kritických subjektů společně s přijetím doporučení Rady o koordinovaném přístupu Unie k posílení odolnosti kritické infrastruktury představují významné kroky k dalšímu posílení odolnosti Unie a její ochrany před útoky, jako byla například sabotáž plynovodů Nord Stream.
Větší bezpečnost občanů
Za klíčovou prioritu v oblasti vnitřních věcí si české předsednictví stanovilo zlepšení boje proti sexuálnímu zneužívání dětí. Na červencovém neformálním ministerském setkání se podařilo získat politickou podporu pro návrh nové unijní legislativy. Ta má přinést účinnější pravidla pro prevenci a potírání této závažné trestné činnosti, a to zejména v online prostoru. Výsledkem je zpráva o pokroku, která by měla usnadnit další jednání o tomto komplexním a zásadním návrhu.
Předsednictví pokračovalo i v naplňování cílů EU v oblasti boje proti organizovanému zločinu, závažné trestné činnosti a terorismu. V rámci zlepšování policejní spolupráce zahájilo a také dokončilo jednání s Evropským parlamentem o návrhu směrnice o výměně informací mezi donucovacími orgány členských zemí Unie.