Zdejší dobrá praxe, nejen u práva shromažďovacího, ale bezpečnosti vůbec, vychází zejména z bezprostřední výměny podstatných informací.

 

Podle Aleše Průši, vedoucího odboru bezpečnosti a prevence kriminality plzeňského magistrátu, je jedním z úkolů odboru také evidence a analýza přijatých oznámení o konaném shromáždění. V rámci odboru byl zřízen expertní tým na problematiku extremismu, členy jsou pracovníci krajského soudu, Západočeského muzea, zdejší právnické fakulty, Ministerstva obrany a Univerzity obrany Brno. Skupina provádí odborné a interdisciplinární zhodnocení těch oznámení o konání shromáždění, u nichž je důvodná obava z porušení zákona. Expertní tým vypracoval Situační analýzu extremistických hrozeb na území města Plzně, pojednání o trestných činech z nenávisti jako projevech politického extremismu, pro potřeby policie Specifikaci kriminalistického zkoumání projevů extremismu z pohledu soudního znalce a materiál s názvem Romové a vnímání jejich pozice ve společnosti.

Kromě tradičních shromáždění, jakými jsou demonstrace, manifestace a průvody, jsou velmi často na teritoriálním území Městského ředitelství policie Plzeň oznamována takzvaná netradiční shromáždění. „Mezi ně patří cyklojízdy, pochody „zombie“, jízdy různých alegorických vozů i pochody sportovních fanoušků. Zejména před fotbalovými zápasy Viktorie Plzeň, která hrála základní skupinu Ligy mistrů a je úřadujícím českým šampionem,“ doplňuje svého „civilního“ kolegu policista Petr Nováček, vedoucí územního odboru vnější služby plzeňské republikové policie.

Jak jistě všichni čtenáři Veřejné správy ví, působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonává na úrovni obcí ten úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat, nebo pověřený obecní úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu. Co ale dělat, když se akce koná na územích více městských částí? „Pro shromáždění, která přesahují hranice jednoho městského obvodu, je vždy příslušný Magistrát města Plzně,“ vysvětluje Aleš Průša a dodává, že nejvíce se v Plzni osvědčila praxe, kdy jsou oznámení o akcích kontrolována co do správnosti a pak jsou ihned informováni partneři jak ze strany Policie České republiky, tak městské policie, radní pro bezpečnost, primátor a tajemnice magistrátu.

„Součástí přípravy na samotné shromáždění je koordinační schůzka za účasti Policie České republiky, Městské policie Plzeň, zástupců úřadu a svolavatele. Podle charakteru oznámení jsou přizváni zástupci Odboru krizového řízení, dopravních podniků, Správy veřejného statku města Plzně, členové expertního týmu, popřípadě zástupci menšin. Probíhá společná příprava bezpečnostních opatření, zajištění bezpečnosti místa shromáždění i kontrola trasy případného pochodu. Vyhodnocují se rizikové faktory, technické zajištění trasy, monitoring tisku, internetu či facebookových profilů. Zkoumá se bezpečnostní zajištění shromáždění, zejména rozložení sil Policie České republiky a Městské policie Plzeň. Pamatuje se na případnou spolupráci s neziskovými organizacemi a na komunikaci s občany i médii,“ vypočítává Aleš Průša.

Při samotném shromáždění probíhá součinnost na místě konání oznámeného shromáždění. Je zajištěna přítomnost zástupce magistrátu (pracovník BEZP a OSČ Magistrátu města Plzně, tajemník úřadu, eventuálně zástupce místně příslušného úřadu městského obvodu). Podle povahy shromáždění dochází ke svolání krizového štábu města. Před započetím shromáždění je vždy zorganizována schůzka s oznamovatelem. Nepřetržitě se vyhodnocuje zákonnost průběhu akce, probíhá vzájemná komunikace všech složek, jež se zúčastňují na zabezpečení konaného shromáždění.

Po jeho ukončení dochází k celkovému vyhodnocení z pohledu bezpečnosti a zvládnutí jednotlivých úloh všech zúčastněných složek. Město Plzeň před pěti lety spustilo také projekt Bezpečné město, který má rovněž svůj vlastní webový portál. Na těchto stránkách lze dohledat mnoho užitečných a praktických rad, kontakty na strážníky sloužící v konkrétní lokalitě a spoustu dalších informací.

Jiří Reichl