Norské fondy  

Přejdi na

Norské fondy  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Dobře využitý potenciál města

Kolo před měs¨tským úřademKolo před městským úřadem
Když ještě do podzimu navštívíte Lipník nad Bečvou, uvítají vás hravé kovové plastiky, rozmístěné po celém městě. Před městským úřadem se tak objevil obrovský jetel nebo kolo, u kterého se s oblibou fotí projíždějící cyklisté, a u hradeb se pokouší podnítit vaši představivost plastika Zakázaná cesta. Jaké rozvojové plány má město Lipník nad Bečvou a čím se mu daří zaujmout turisty, jsem zpovídala starostu města Ing. Miloslava Přikryla a Magdalenu Gladišovou z odboru školství a kultury. 
 

Dobře využitý potenciál města

Jako jedno z mála měst v České republice nemá Lipník nad Bečvou výrazné problémy s dopravním zatížením. V provozu je obchvat města a zastupitelstvo se tak může zabývat problematikou bezpečnosti silničního provozu jako je zužování komunikací, výstavba moderních přechodů pro chodce a okružních křižovatek. Starosta města však upozorňuje, že tomu tak nebylo vždy. „Město se totiž nachází v Moravské bráně na historické Jantarové stezce, která spojovala sever Evropy s jihem, a to znamená velkou intenzitu dopravy. Denně projíždí Moravskou bránou 25 tisíc aut. Podařilo se ale, že jsou dokončovány všechny důležité liniové stavby, dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou do Ostravy a úsek Lipník nad Bečvou – Bělotín, historicky první úsek dálnice v ČR, který bude šestipruhový. Blíží se také výstavba úseku Přerov – Lipník nad Bečvou na dálnici D1, a to v letech 2010 – 2013.“
 
Díky dobré dopravní obslužnosti by lidé odsud mohli dojíždět do zaměstnání do Přerova, Hranic, Olomouce i do vzdálenější Ostravy či Brna. Proto starosta vidí potenciál Lipníka nad Bečvou jako města pro bydlení. Dokončuje se tak například infrastruktura pro sedmnáct nových rodinných domů a na podzim by se měl rozběhnout projekt výstavby šedesáti rodinných domů. A tím to nekončí. „Hledáme další pozemky vyčleněné v územním plánu, abychom mohli bydlení i nadále podporovat. Letos jsme už prodali pozemky pro třicet bytů v bytovém domě. Jedná se tedy o privátní investici na pozemcích města a v příštím roce bychom chtěli obdobným způsobem realizovat první etapu výstavby asi sto padesáti bytových jednotek v bytových domech,“ uvádí Miloslav Přikryl. 
 
V této souvislosti město nepodceňuje nárůst počtu obyvatel Lipníka nad Bečvou. Zastupitelstvo provedlo v posledních pěti letech revizi kapacity školských zařízení, optimalizaci počtu budov a vyvařovacích zařízení a v návaznosti na to i zajištění způsobu rozvozu stravy. Starosta připouští, že město nebylo dostatečně vybavené sportovišti, i to se však změnilo. Přibyla hřiště pro veřejnost, víceúčelová hřiště s umělým povrchem u škol a za třicet miliónů je rekonstruován sportovní areál, včetně atletických drah či fotbalového hřiště. Jen na novou sportovní halu, k jejíž realizaci by bylo zapotřebí značné částky sedmdesáti pěti miliónů korun, se zatím shánějí peníze. 
 
K rekreaci slouží i síť cyklotras a cyklostezky kolem Bečvy v délce sedmnácti kilometrů z Přerova přes Lipník nad Bečvou až do Týna nad Bečvou. Navíc sousední město Hranice uspělo v regionálním operačním programu, takže se na podzim budou budovat další úseky Týn n. B. – Hranice. Kvůli přípravě na čerpání finančních prostředků z evropských fondů bylo na odboru regionálního rozvoje zřízeno místo projektového manažera. Naposledy ze strukturálních fondů město získalo grant na rozvoj turistického a cestovního ruchu. Z plánovaných projektů většího rozsahu, se kterými by město chtělo uspět v žádostech o finanční prostředky, se jedná o výše uvedenou sportovní halu, či přestavbu místního kina na společenské a kulturně vzdělávací centrum za sto dvacet miliónů korun. „Byli jsme zvyklí čerpat z předvstupních fondů, ať už z regionálního projektu Haná, nebo Phare 2003. Konkurence v regionálních operačních programech je však obrovská, a tak je otázkou, kolik peněz se nám podaří na investiční projekty získat,“ doplňuje starosta. „Pokud bychom uspěli s většími projekty, tak jsme připraveni vzít si úvěr. Jinak u finančně menších projektů do dvaceti miliónů korun jsme je schopni bez problémů spolufinancovat sami.“
      

Památková rezervace

Nábřeží Járy CimrmanaNábřeží Járy Cimrmana
Vedle Olomouce je jedinou další památkovou rezervací v Olomouckém kraji právě město Lipník nad Bečvou. Má zapsáno na sto objektů v seznamu chráněných nemovitých kulturních památek. A je to jedna z příležitostí, kterou je zapotřebí využít pro povzbuzení turistického ruchu. Od loňského roku byla proto zavedena po městě průvodcovská služba. V případě zájmu lidí se uskuteční dvakrát denně kromě pondělí, a je tak možné navštívit památky, do kterých jinak vstup není volný (zvonice, synagoga, židovské hřbitovy). Loni už takhle prošlo městem s průvodcem 2 500 lidí. Ve větší míře je také využíváno zrekonstruované informační centrum.
  
Zajímavostí pak je ulice Nábřeží Cimrmana, která, ač to svým názvem slibuje, není u vody, ale v centru města. „Na nápad přišla v Lipníku působící bigbeatová kapela Cimrmanovo torzo“, osvětluje vznik názvu Magdalena Gladišová. K výmalbě na stěně, která má navodit atmosféru nábřeží, po dobu výstavy Kov ve městě přibyla plastika Cachtající se muž. „Odehrál se tady v červnu dokonce i promenádní koncert,“ dodává Magdalena Gladišová. Což jenom dokládá, že i doposud neznámé místo může získat díky dobrému nápadu na turistické přitažlivosti. Ale podpora cestovního ruchu není jen o nabídce možností strávení času ve městě Lipník nad Bečvou. „Město úzce spolupracuje nejen s hradem Helfštýn, o víkendech jezdí z náměstí v Lipníku nad Bečvou na Helfštýn autovláček, ale i se sousedním městem Hranice, lázněmi Teplice nad Bečvou, se Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi a s muzeem Komenského v Přerově,“ doplňuje starosta.
 
Na druhou stranu pro malé město představuje správa takového množství památek zátěž. I když se městu podařilo v rámci památkové rezervace objekty města zrekonstruovat, včetně chodníků, dlažeb, případně prodat a ponechat tak péči na novém vlastníkovi, zůstávají ještě některé věci k dořešení. Například na opravu hradebního okruhu, jehož část je v havarijním stavu, je připraven projekt a zažádáno o finanční prostředky z Norských fondů. S obrovským komplexem piaristické koleje, kostela sv. Františka Serafinského a zámku s parkem se město snaží vypořádat po etapách. „Zámek, který byl před šesti lety naprosto zdevastovaný, byl včetně přilehlých objektů zrekonstruován. Dneska slouží potřebám městského úřadu. Pomohlo nám, že z obce Lipník nad Bečvou se stala obec s rozšířenou působností. Od státu jsme obdrželi na vybudování úřadoven asi patnáct miliónů korun. Součástí objektu je i střešní zahrada, kterou bylo zapotřebí nejdříve od státu odkoupit a pak za osm miliónů zrekonstruovat. Pod ní chystáme výstavní prostory,“ dodává Miloslav Přikryl. Nejsložitějším objektem je pak piaristická kolej. „Byl zde řád piaristů a škola, kterou prošla spousta vzdělaných lidí. Studoval zde například Johann Gregor Mendel, ale po odchodu piaristů před sto dvaceti lety už objekt nezískal to správné využití. V moderním období Lipníka nad Bečvou tam už byla školka, část muzea, část okresního archivu, byty. Objekt je tak rozsáhlý, že nejde ani tak o to sehnat peníze, ale spíš určit, k čemu by měl sloužit,“ vysvětluje starosta.
 

Co se v regionu a městě děje

Pro starosty obcí příslušející pod správní obvod Lipníka nad Bečvou se koná každé dva měsíce porada k seznámení se s tím, co se v regionu odehrává, co je nového ve výkonu státní správy, případně se uskuteční školení k zákonům. Protože správní obvod obce s rozšířenou působností je téměř totožný s mikroregionem Lipensko, je příležitost vídat se ještě častěji. Starosta upřesňuje, jaké projekty obce v mikroregionu spojují. „V rámci mikroregionu spolupracujeme zejména při propagaci v rámci cestovního ruchu. V přípravě je ale i společný projekt školy pro vzdělávání radních, zastupitelů, starostů či zaměstnanců. A je možné, že se některé obce budou podílet na projektu, který už město chystá. A to na zajištění systému svozu a práce s biologicky rozložitelným odpadem.
  
A protože se město Lipník nad Bečvou nachází částečně v záplavovém území, místní obyvatelé oceňují zasílání důležitých zpráv z městského úřadu formou SMS a e-mail infokanálu. Navíc letos k 1. dubnu Lipník nad Bečvou spustil nové internetové stránky města. Pokud si tedy naplánujete cestu do tohoto města, zkuste web navštívit nebo si přidat do RSS čtečky jeho kanál.
 
Plastika TiliaPlastika Tilia - Lípa
Město Lipník nad Bečvou je osmapůltisícové město v Moravské bráně. Patří v České republice k nejmenším obcím, které působí jako obce s rozšířenou působností. Spolu s hradem Helfštýnem, čtyři kilometry od Lipníka nad Bečvou vzdáleným, se město snaží udržet tradici kovářského řemesla. Na hradě jsou umístěny kovové plastiky a pořádají se zde několikrát do roka semináře pro umělecké kováře (například o kresbě, výrobě nářadí či tepání).
 
Letos v srpnu proběhl již 27. ročník mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston, kam se sjíždí kováři nejen z Evropy, ale i z Austrálie, Japonska a Jižní Ameriky. Společně s hradem vstoupilo město Lipník nad Bečvou do Kruhu evropských kovářských měst a na památku vstupu je od roku 2006 umístěna v hradbách plastika. Další plastika, kterou město zakoupilo a čeká na umístění, je Gramofon Martina Štellera. V pořadí třetí plastikou v majetku města bude Tilia – Lípa, jejíž model je v současné době k vidění v Turistickém informačním centru a lidé na ni mohou přispět ve vyhlášené sbírce. Plastika v hodnotě 1 miliónu korun a o rozměrech 4 metry na šířku a 2,5 metrů na výšku bude umístěna na náměstí v květnu příštího roku. Je dílem prof. Alfreda Habermanna, jehož osud byl spjat s městem Lipníkem nad Bečvou a Helfštýnem od začátků pořádání akce Hefaiston, a byla přímo pro město Lipník vytvářená. Do konce měsíce října mohou turisté navíc obdivovat kovové plastiky čtvrtého ročníku výstavy Kov ve městě.
 
Text: Ivana Jungová

vytisknout  e-mailem