Úspěšné vinařské město
Aby plochy byly zelené
Starostka Ing. Terezie Lvová zdůrazňuje, že podobně jako v jiných menších městech je ovšem největším problémem nedostatek ubytovacích kapacit. Zejména během vrcholné letní turistické sezóny, kdy se sklízí hrozny, a začátkem října, kdy město slaví vinobraní a nastává období burčáku. Přestože počet lůžek v rodinných penzionech značně narostl, ubyla bohužel kapacita zařízení s levným ubytováním, kterým je objekt bývalého železničního učiliště. Město nemohlo pokles ubytovacích kapacit ovlivnit, protože učiliště je v majetku a správě kraje.
Starostka dodává: „Návštěvy turistů zvyšují náklady na udržování pořádku a čistoty ve městě, zejména na údržbu zelených ploch, které často poškozuje mládež. V současné době nás čekají opravy komunikací po rekonstrukci kanalizace. Z finančních důvodů nebude možné provést opravu najednou, proto jsem začali nejdříve s opravou frekventovanějších ulic v okolí zámku.“
Město je členem akciové společnosti, v níž jsou stoprocentními vlastníky sdružené obce z jihu Moravy. Sídlo skládky je až ve vzdálenějších Velkých Pavlovicích a dopravou narůstají náklady, ale systém funguje dobře.
Také ve Valticích nemají rádi kamiony v centru města. Projíždějí tudy směrem na Mikulov i na Břeclav. Zastupitelstvo podporuje výstavbu dálnice Brno-Mikulov-Vídeň, která by provoz kamionů z centra alespoň částečně vytěsnila. Dálnice Brno-Břeclav na provoz kamionů podle starostky Terezie Lvové již nestačí.
Soudní okres versus hranice
Dlouho očekávané otevření schengenského prostoru se stalo pro Valtice významnějším posunem vpřed než pro jiná pohraniční města. Jejich dnešní postavení není možné pochopit bez historického předělu, k němuž došlo po skončení první světové války. Do té doby totiž byly Valtice s drtivou převahou německy hovořícího obyvatelstva typickým sídlem soudního okresu v Dolních Rakousích. Vedlejší obce Hlohovec, Poštorná a Charvátská Nová Ves byly zase osídleny především česky a slovensky mluvícím obyvatelstvem. Navíc tímto územím, které se po válce náhle stalo hraničním pásmem dvou ne zrovna přátelsky si nakloněných států, procházela důležitá železniční trať. Po skončení války zasedala v Paříži mezinárodní mírová konference, která měla dořešit také územní spory nově vzniklých států. Vyšla vstříc požadavku české strany, aby pod nový československý stát přešla část valtického soudního okresu včetně Valtic samých. Proti se zásadně postavili představitelé města, kteří byli vesměs rakouské národnosti. Zastupitelstvo argumentovalo nemožností přestěhovat celý inventář zrušeného soudu včetně spisů v krátké době do rakouského Poysdorfu, stejně tak hovořilo o důležitosti zdejší nemocnice a školy pro širší spádovou oblast, ležící v Rakousku, dokonce slibovalo vybudování náhradní železnice pro českou stranu, pokud zůstane město na rakouském území.
V první polovině roku 1920 v Čechách intenzivně vyjednávala rakouská delegace v čele s kancléřem Karlem Rennerem, původem z Moravy, o hraničních otázkách. Česká strana neustoupila. Saint-germainská smlouva vymezila nové hranice Rakouska, parlamenty zúčastněných zemí ji ratifikovaly a 16. června 1920 smlouva vstoupila v platnost. V zasedací síni valtické radnice proběhlo 30. července téhož roku rozloučení zdejšího zastupitelstva se zástupci okolních rakouských obcí. Den poté převzaly správu obce orgány československé státní správy. Byla rozpuštěna zastupitelstva města Valtice a obce Úvaly, ale dosavadní starosta M. Nistler byl zároveň jmenován vládním komisařem města, stejně jako jeho kolega v Úvalech, a členové obecní rady se stali členy správních komisí. Poté vládní komisaři složili slib, že budou dodržovat československé zákony. Vypjatá situace se vyřešila díky kompromisu obou stran.
Po roce 1920 se Valtice začaly postupně národnostně měnit. Stále tu mělo převahu německy hovořící obyvatelstvo, které také patřilo k nejmajetnějším vrstvám, a kromě církevního řádu Milosrdných bratří byl majetek českých obyvatel stále skromný. Působením českých učitelů, úředníků, policistů a spolků se město začínalo pomalu kulturně měnit a posilovala se česká menšina, která tu žila i před rokem 1920. Podle sčítání lidu v roce 1921 zde sídlilo již asi 19 procent česky a slovensky hovořícího obyvatelstva. Trend českého osidlování dále pokračoval a zesílil zejména po roce 1945.
Otevření schengenského prostoru je ve městě vidět podle nárůstu počtu návštěvníků, zejména cykloturistů. Není divu, když se tu kříží několik cyklotras mezinárodní Greenways stezky, které míří do města ze všech světových stran. Z hlediska celkového turistického ruchu ve městě ovšem nárůst není dramatický. Starostka zdůrazňuje, že když se loňského 21. prosince slavnostně zvedala závora na hranicích, pročistilo město na novém úseku cesty i kus lesa u sousedního Katzendorfu a upravilo příjezd k hranicím. Vzhledem k tomu, že do roku 1920 byly Valtice spádovou obcí pro rakouské obce, bylo otevření hranic přivítáno z obou stran s velkým uznáním. U starostů sousedních rakouských obcí zdejší obyvatelé nezaznamenali žádné obavy z nárůstu kriminality, které zaznívaly na jiných místech.
Společné projekty
Ve spolupráci s rakouskou stranou před dvěma lety vznikl malý fond česko-rakouské přeshraniční spolupráce, původně určený pro organizaci oslav vinobraní. V kraji vína tomu ani jinak být nemohlo. To se stalo základem pro další projekty z fondů Evropské unie. Samotné Valtice z programu životního prostředí použily prostředky na zateplení základní školy a na velký projekt Obnova a ochrana zeleně ve Valticích. Letos podává město žádost do regionálního operačního programu na dokončení úpravy náměstí. Významná historická zóna se zámkem Lichtenštejnů stále potřebuje prostředky na opravu památek.
Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Lednicko-valtický areál požádal o prostředky na projekt spojený s rozvojem turistického ruchu v celém regionu. Před několika lety tu byla zřízena síť turistických informačních center a počítá se s dalším rozvojem cyklostezek. Do konce roku podá město také žádost o sběrné středisko odpadů. Za tímto účelem bylo založeno sdružení obcí Jihovýchod s obcemi na Břeclavsku, které se do projektu chtějí zapojit. Přestože třítisícové město má své úředníky na zpracování evropských projektů, pro složité projekty raději využívá služeb agentury, která pomáhá zpracovat žádosti. Její vizitkou je, že se dvakrát podařilo uspět. Agentura provádí i výběrové řízení a administraci zakázky. Osvědčený postup zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.
Majetek a peníze
Na otázku, zda považuje stávající systém rozpočtového určení daní za vyvážený a jestli se jí zdá za dostatečně vysoký příspěvek na výkon státní správy, odpovídá starostka Terezie Lvová: „ Každá obec by si přála více peněz a věděli bychom, co s větším příjmem, protože dluh na infrastruktuře města je dost viditelný, ale sama tuším, že najít nějaký absolutně spravedlivý systém rozpočtového určení daní je velmi těžké až nemožné. Příspěvek na výkon státní správy není dostatečný, zatěžuje obce a myslím si, že pokud stát nějakou agendu opravdu potřebuje vykonávat, měl by na ni automaticky dávat peníze.“
Vzhledem k osudovému roku 1920 nemají ve Valticích restituční problémy, které jsou spojeny s rokem 1945. A majetek Lichtenštejnů, pro něž byly Valtice sídelním městem, podléhá Benešovým dekretům. Zato tíží Valtické zablokovaný církevní majetek a čekají na vyřešení tohoto problému. Mají záměr vybudovat na církevních pozemcích kulturní dům, přestože bude těžké na tento projekt získat finance. Ke kulturním účelům se využívá jenom částečně zámek, kde se pořádají výstavy vín a domácího zvířectva, probíhá tu vinobraní nebo soutěž mažoretek. Z tohoto hlediska by byl kulturní dům jistě využit a sloužil by nejen místním obyvatelům.
Součástí městské památkové zóny je také radnice z roku 1888, na niž dohlížejí památkáři. Podle Terezie Lvové je městská památková zóna pozitivem, protože udržuje celkový styl města. Na památky jde také množství peněz. Letos například ve Valticích opravují městské hradby, které jsou v současném stavu pro kolemjdoucí nebezpečné. Nový stavební zákon z pohledu starostky přinesl bohužel komplikace, nekorespondují paragrafy uvnitř zákona i v jiných navazujících zákonech.
Komunikace s občany je základem bezpečnosti
Na radnici si pochvalují zavedení přepážky Czech POINT. Pokud jde o možnosti dalších inovací systému, požadují zdejší občané elektronické vyřízení řidičských průkazů a možnost získat katastrální mapy přímo z registru. Značný nápor na výpočetní techniku bude podle starostky znamenat také dodržování novely zákona o střetu zájmů, která je nejen komplikovaná a v mnoha směrech nejasná, ale povede i k nutnosti investic do dalšího počítačového vybavení.
Zato si starostka pochvaluje komunikační a varovný systém sms zpráv, který provozuje a financuje Jihomoravský kraj. Slouží všem občanům, kteří se do něj přihlásí. Ve Valticích jsou jich zatím asi tři stovky, ale další přibývají. Komunikační a varovný informační systém Jihomoravského kraje se dá využít nejen v krizových situacích, široké využití má třeba při výpadku dodávky pitné vody. Na tento informační systém jsou v rámci integrovaného záchranného systému napojeni i hasiči.
Raritou jsou zdejší městští strážníci, protože z finančních důvodů tu pracují pouze dva. Jejich služby jsou potřebné, leč drahé a více strážníků si město zatím nemůže dovolit. O to více musí sázet na spolupráci s Policií ČR.
Text: Vladimír Heger