Dobře využitý potenciál města
Dobře využitý potenciál města
Jako jedno z mála měst v České republice nemá Lipník nad Bečvou výrazné problémy s dopravním zatížením. V provozu je obchvat města a zastupitelstvo se tak může zabývat problematikou bezpečnosti silničního provozu jako je zužování komunikací, výstavba moderních přechodů pro chodce a okružních křižovatek. Starosta města však upozorňuje, že tomu tak nebylo vždy. „Město se totiž nachází v Moravské bráně na historické Jantarové stezce, která spojovala sever Evropy s jihem, a to znamená velkou intenzitu dopravy. Denně projíždí Moravskou bránou 25 tisíc aut. Podařilo se ale, že jsou dokončovány všechny důležité liniové stavby, dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou do Ostravy a úsek Lipník nad Bečvou – Bělotín, historicky první úsek dálnice v ČR, který bude šestipruhový. Blíží se také výstavba úseku Přerov – Lipník nad Bečvou na dálnici D1, a to v letech 2010 – 2013.“
Díky dobré dopravní obslužnosti by lidé odsud mohli dojíždět do zaměstnání do Přerova, Hranic, Olomouce i do vzdálenější Ostravy či Brna. Proto starosta vidí potenciál Lipníka nad Bečvou jako města pro bydlení. Dokončuje se tak například infrastruktura pro sedmnáct nových rodinných domů a na podzim by se měl rozběhnout projekt výstavby šedesáti rodinných domů. A tím to nekončí. „Hledáme další pozemky vyčleněné v územním plánu, abychom mohli bydlení i nadále podporovat. Letos jsme už prodali pozemky pro třicet bytů v bytovém domě. Jedná se tedy o privátní investici na pozemcích města a v příštím roce bychom chtěli obdobným způsobem realizovat první etapu výstavby asi sto padesáti bytových jednotek v bytových domech,“ uvádí Miloslav Přikryl.
V této souvislosti město nepodceňuje nárůst počtu obyvatel Lipníka nad Bečvou. Zastupitelstvo provedlo v posledních pěti letech revizi kapacity školských zařízení, optimalizaci počtu budov a vyvařovacích zařízení a v návaznosti na to i zajištění způsobu rozvozu stravy. Starosta připouští, že město nebylo dostatečně vybavené sportovišti, i to se však změnilo. Přibyla hřiště pro veřejnost, víceúčelová hřiště s umělým povrchem u škol a za třicet miliónů je rekonstruován sportovní areál, včetně atletických drah či fotbalového hřiště. Jen na novou sportovní halu, k jejíž realizaci by bylo zapotřebí značné částky sedmdesáti pěti miliónů korun, se zatím shánějí peníze.
K rekreaci slouží i síť cyklotras a cyklostezky kolem Bečvy v délce sedmnácti kilometrů z Přerova přes Lipník nad Bečvou až do Týna nad Bečvou. Navíc sousední město Hranice uspělo v regionálním operačním programu, takže se na podzim budou budovat další úseky Týn n. B. – Hranice. Kvůli přípravě na čerpání finančních prostředků z evropských fondů bylo na odboru regionálního rozvoje zřízeno místo projektového manažera. Naposledy ze strukturálních fondů město získalo grant na rozvoj turistického a cestovního ruchu. Z plánovaných projektů většího rozsahu, se kterými by město chtělo uspět v žádostech o finanční prostředky, se jedná o výše uvedenou sportovní halu, či přestavbu místního kina na společenské a kulturně vzdělávací centrum za sto dvacet miliónů korun. „Byli jsme zvyklí čerpat z předvstupních fondů, ať už z regionálního projektu Haná, nebo Phare 2003. Konkurence v regionálních operačních programech je však obrovská, a tak je otázkou, kolik peněz se nám podaří na investiční projekty získat,“ doplňuje starosta. „Pokud bychom uspěli s většími projekty, tak jsme připraveni vzít si úvěr. Jinak u finančně menších projektů do dvaceti miliónů korun jsme je schopni bez problémů spolufinancovat sami.“
Památková rezervace
Zajímavostí pak je ulice Nábřeží Cimrmana, která, ač to svým názvem slibuje, není u vody, ale v centru města. „Na nápad přišla v Lipníku působící bigbeatová kapela Cimrmanovo torzo“, osvětluje vznik názvu Magdalena Gladišová. K výmalbě na stěně, která má navodit atmosféru nábřeží, po dobu výstavy Kov ve městě přibyla plastika Cachtající se muž. „Odehrál se tady v červnu dokonce i promenádní koncert,“ dodává Magdalena Gladišová. Což jenom dokládá, že i doposud neznámé místo může získat díky dobrému nápadu na turistické přitažlivosti. Ale podpora cestovního ruchu není jen o nabídce možností strávení času ve městě Lipník nad Bečvou. „Město úzce spolupracuje nejen s hradem Helfštýn, o víkendech jezdí z náměstí v Lipníku nad Bečvou na Helfštýn autovláček, ale i se sousedním městem Hranice, lázněmi Teplice nad Bečvou, se Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi a s muzeem Komenského v Přerově,“ doplňuje starosta.
Na druhou stranu pro malé město představuje správa takového množství památek zátěž. I když se městu podařilo v rámci památkové rezervace objekty města zrekonstruovat, včetně chodníků, dlažeb, případně prodat a ponechat tak péči na novém vlastníkovi, zůstávají ještě některé věci k dořešení. Například na opravu hradebního okruhu, jehož část je v havarijním stavu, je připraven projekt a zažádáno o finanční prostředky z Norských fondů. S obrovským komplexem piaristické koleje, kostela sv. Františka Serafinského a zámku s parkem se město snaží vypořádat po etapách. „Zámek, který byl před šesti lety naprosto zdevastovaný, byl včetně přilehlých objektů zrekonstruován. Dneska slouží potřebám městského úřadu. Pomohlo nám, že z obce Lipník nad Bečvou se stala obec s rozšířenou působností. Od státu jsme obdrželi na vybudování úřadoven asi patnáct miliónů korun. Součástí objektu je i střešní zahrada, kterou bylo zapotřebí nejdříve od státu odkoupit a pak za osm miliónů zrekonstruovat. Pod ní chystáme výstavní prostory,“ dodává Miloslav Přikryl. Nejsložitějším objektem je pak piaristická kolej. „Byl zde řád piaristů a škola, kterou prošla spousta vzdělaných lidí. Studoval zde například Johann Gregor Mendel, ale po odchodu piaristů před sto dvaceti lety už objekt nezískal to správné využití. V moderním období Lipníka nad Bečvou tam už byla školka, část muzea, část okresního archivu, byty. Objekt je tak rozsáhlý, že nejde ani tak o to sehnat peníze, ale spíš určit, k čemu by měl sloužit,“ vysvětluje starosta.
Co se v regionu a městě děje
Pro starosty obcí příslušející pod správní obvod Lipníka nad Bečvou se koná každé dva měsíce porada k seznámení se s tím, co se v regionu odehrává, co je nového ve výkonu státní správy, případně se uskuteční školení k zákonům. Protože správní obvod obce s rozšířenou působností je téměř totožný s mikroregionem Lipensko, je příležitost vídat se ještě častěji. Starosta upřesňuje, jaké projekty obce v mikroregionu spojují. „V rámci mikroregionu spolupracujeme zejména při propagaci v rámci cestovního ruchu. V přípravě je ale i společný projekt školy pro vzdělávání radních, zastupitelů, starostů či zaměstnanců. A je možné, že se některé obce budou podílet na projektu, který už město chystá. A to na zajištění systému svozu a práce s biologicky rozložitelným odpadem.“
A protože se město Lipník nad Bečvou nachází částečně v záplavovém území, místní obyvatelé oceňují zasílání důležitých zpráv z městského úřadu formou SMS a e-mail infokanálu. Navíc letos k 1. dubnu Lipník nad Bečvou spustil nové internetové stránky města. Pokud si tedy naplánujete cestu do tohoto města, zkuste web navštívit nebo si přidat do RSS čtečky jeho kanál.
Letos v srpnu proběhl již 27. ročník mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston, kam se sjíždí kováři nejen z Evropy, ale i z Austrálie, Japonska a Jižní Ameriky. Společně s hradem vstoupilo město Lipník nad Bečvou do Kruhu evropských kovářských měst a na památku vstupu je od roku 2006 umístěna v hradbách plastika. Další plastika, kterou město zakoupilo a čeká na umístění, je Gramofon Martina Štellera. V pořadí třetí plastikou v majetku města bude Tilia – Lípa, jejíž model je v současné době k vidění v Turistickém informačním centru a lidé na ni mohou přispět ve vyhlášené sbírce. Plastika v hodnotě 1 miliónu korun a o rozměrech 4 metry na šířku a 2,5 metrů na výšku bude umístěna na náměstí v květnu příštího roku. Je dílem prof. Alfreda Habermanna, jehož osud byl spjat s městem Lipníkem nad Bečvou a Helfštýnem od začátků pořádání akce Hefaiston, a byla přímo pro město Lipník vytvářená. Do konce měsíce října mohou turisté navíc obdivovat kovové plastiky čtvrtého ročníku výstavy Kov ve městě.
Text: Ivana Jungová