Evropské peníze by se neměly parcelovat do mnoha obálek
Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu a místopředseda SMO ČR. V lednu 2012 jste byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu. Jak hodnotíte své dosavadní působení v této funkci?
Pozice místopředsedy je pro mě obrovskou zkušeností. V předsednictvu mám možnost ovlivnit finance Evropského parlamentu, dlouhodobě prosazuji úsporné a efektivní hospodaření. Do mého osobního portfolia patří mimo jiné vztahy s místními a regionálními samosprávami, kde se snažím, aby zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanů byly v Bruselu co nejvíce slyšet. Vzhledem k tomu, že jsem v patnáctičlenném předsednictvu jazýčkem na vahách mezi lidovci na jedné straně a středolevicovými socialisty a liberály na straně druhé, můj hlas často může rozhodnout.
Často se tvrdí, že v Evropské unii hrajeme druhé housle. Je to pravda?
Často se tvrdí, že v Evropské unii hrajeme druhé housle. Je to pravda?
V Bruselu rozhodně nehrajeme druhé housle, jak se často tvrdí, a pro Evropský parlament to platí dvojnásob. Patříme mezi středně velké členskéstáty, které je v klíčových okamžicích vidět. Za těch již téměř deset let jsme jednoznačně prokázali, že jsme schopni artikulovat národní zájem, hledat kompromis a řídit instituce. Je ale velkou škodou, že během českého předsednictví byla shozena vláda. Je také škodou, že se v Radě příliš často mění ministři a naši další zástupci, protože si tím sami omezujeme sociální kapitál. Každý určitě chápe, že lidé, kteří se spolu lépe znají, jsou schopni se lépe domluvit, než když se vidí poprvé.
Po celou dobu od našeho vstupu do Evropské unie se hovoří o tom, že Česká republika špatně využívá peníze poskytované z různých evropských fondů a že o tyto peníze může přijít. Je situace skutečně tak vážná?
Po celou dobu od našeho vstupu do Evropské unie se hovoří o tom, že Česká republika špatně využívá peníze poskytované z různých evropských fondů a že o tyto peníze může přijít. Je situace skutečně tak vážná?
Situace je v tomto ohledu velmi vážná. Dlouhodobě na tento problém upozorňuji naši vládu a snažil jsem se situaci v Bruselu zvrátit. Moje iniciativa, aby vedle Slovenska a Rumunska dostala i Česká republika o rok více na čerpání peněz, ale nenašla podporu čistých plátců. Dneska se hovoří o desítkách miliard korun, o které přijdeme, nemám však pocit, že by se vláda tímto problémem aktivně zabývala. Je potřeba vyhlásit výzvy, spustit výběrová řízení, realizovat veřejné zakázky, uzavřít smlouvy a investovat tak, aby alespoň část prostředků byla zachráněna. S Evropskou komisí jsem předjednal možnosti přesunu prostředků do oblastí s lepším čerpáním, tuto možnost je ale potřeba využít!
Kolik peněz dosud získala Česká republika ze Strukturálních fondů Evropské unie?
Poslední data jsou k počátku prosince loňského roku, kdy realizátoři projektů dostali proplaceno téměř pět set miliard korun. Protože ale Česká republika získává peníze z Unie zpětně, klíčový je údaj o takzvané certifikaci, tedy o výši žádostí o platbu platebního orgánu Evropské komisi spolu s certifikátem podepsaným oprávněnou osobou. Tyto takzvané certifikované výdaje předložené Komisi činí pouze 330,2 miliardy korun, což je 40,8 procenta celkové alokace na programové období 2007–2013.
Který ze stávajících čtyřiadvaceti programů je nejrizikovější?
Podle dostupných informací je nejrizikovější Operační program Životní prostředí, velké problémy jsou také s Integrovaným operačním programem a Operačním programem Podnikání a inovace, kde v důsledku vysoké chybovosti nadále nedochází k odesílání žádostí o platbu. Největší problémy nám však podle mého názoru způsobil Regionální operační program Severozápad svými korupčními kauzami, kvůli kterým jsme často vnímáni jako stát, kde je vysoká míra korupce a kde je využívání evropských fondů problematické. Tato špatná pověst se pak logicky odráží v běžných jednáních s Komisí či s čistými plátci, kteří jsou velmi obezřetní, pokud chceme v systému udělat změny, abychom peníze zachránili.
Jak si stojíme v tomto programovacím období mezi ostatními evropskými zeměmi, pokud jde o využití evropských fondů?
Jak si stojíme v tomto programovacím období mezi ostatními evropskými zeměmi, pokud jde o využití evropských fondů?
Řada členských států má s čerpáním evropských fondů problémy. Česká republika byla podle posledních informací z hlediska čerpání na pátém místě od konce. Ztráta velkého objemu prostředků hrozí také Bulharsku, Rumunsku, Itálii či Maltě. O něco lépe než my na tom jsou v Dánsku, na Slovensku, v Maďarsku či ve Francii. Z využívání evropských fondů se bohužel často stává hra o čerpání. Ještě důležitější než samotné údaje o čerpání by přitom byly informace o tom, co se díky evropským fondům podařilo, jaký dopad mají tyto fondy na ekonomiku a společnost. Takové srovnávací údaje jsou zatím v zárodcích.
Kde je podle vás příčina toho, že se u nás některé investiční akce spolufinancované z evropských fondů opožďují, nebo byly zastaveny, případně odloženy? Co by mohlo tuto situaci zlepšit?
Kde je podle vás příčina toho, že se u nás některé investiční akce spolufinancované z evropských fondů opožďují, nebo byly zastaveny, případně odloženy? Co by mohlo tuto situaci zlepšit?
Jednou z příčin je už samotný systém vypisování výzev. Žadatelé musí často dlouho čekat, než se objeví výzva, která pasuje na projekt, který by chtěli realizovat. S tím je spojená velká byrokracie a dlouhé čekací lhůty. Problémem sui generis jsou i veřejné zakázky a fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který často i rok posuzuje správnost jediného výběrového řízení. Velké komplikace přináší i nejednotnost pravidel a jejich časté změny za pochodu.
Evropský parlament schválil poslední listopadový týden víceletý finanční rámec Evropské unie a příslušnou legislativu, podle které se budou řídit pravidla čerpání evropských fondů po roce 2014. O která pravidla jde a jak se dotknou České republiky?
Balíček zahrnuje společné nařízení a sektorovou legislativu k jednotlivým fondům – Koheznímu fondu, Evropskému fondu pro regionální rozvoj, Evropskému sociálnímu fondu a nově také Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova a Evropskému námořnímu a rybářskému fondu. Samostatným nařízením jsou pak upraveny Evropské seskupení pro územní spolupráci. Přestože legislativa čítá přes stovku stran, řada věcí se zjednodušila. Podařilo se omezit byrokracii, snížit počet nadbytečných kontrol a dát větší prostor zejména větším městům na rozhodování, jak peníze nejlépe využít. Sjednocují se také podmínky čerpání různých fondů; kupříkladu v Programu rozvoje venkova bude nevratná DPH také uznatelným výdajem, což malým obcím zlevní investiční projekty o pětinu.
Balíček zahrnuje společné nařízení a sektorovou legislativu k jednotlivým fondům – Koheznímu fondu, Evropskému fondu pro regionální rozvoj, Evropskému sociálnímu fondu a nově také Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova a Evropskému námořnímu a rybářskému fondu. Samostatným nařízením jsou pak upraveny Evropské seskupení pro územní spolupráci. Přestože legislativa čítá přes stovku stran, řada věcí se zjednodušila. Podařilo se omezit byrokracii, snížit počet nadbytečných kontrol a dát větší prostor zejména větším městům na rozhodování, jak peníze nejlépe využít. Sjednocují se také podmínky čerpání různých fondů; kupříkladu v Programu rozvoje venkova bude nevratná DPH také uznatelným výdajem, což malým obcím zlevní investiční projekty o pětinu.
Jak by měla vypadat nová politika soudržnosti pro období 2014-2020? Jaké má Evropská unie priority a nakolik odpovídají priority České republiky těm evropským?
Mezi evropské priority patří hlavně věda, výzkum a inovace, podpora malých a středních podniků, podpora energetických úspor a řešení dopadů změn klimatu, takzvaná nízkouhlíková ekonomika, v případě měkkých projektů pak vzdělávání, trh práce, chudoba a zvýšení efektivity veřejné správy. Podíl měkkých projektů financovaných Evropským sociálním fondem na celkové alokaci má být nejméně 23,1 procenta, avšak nesmí být nižší než alokace v současném období. My bychom spíše než tyto projekty potřebovali dobudovat základní, zejména dopravní infrastrukturu, opravit kanalizace, postavit čistírny odpadních vod a podobně. Právě u investic do místních komunikací bude Komise vyžadovat zvláštní odůvodnění.
Připravovaný nový systém a celkové zaměření evropských dotací by mělo dokázat zajistit jednodušší a efektivnější podporu rozvoje měst a obcí. Jak?
Do jaké míry bude nový systém jednodušší ukáže teprve čas. Trochu se obávám, aby tuzemská implementace situaci obcí a měst naopak ještě více nezkomplikovala. Na evropské úrovni je snahou peníze více koncentrovat, do nařízení byla vložena možnost využívat Integrované územní investice. Díky nim dojde ke koncentraci evropských fondů a bude možné řešit problémy intervencemi z různých prioritních os, tedy operačních programů. V menších obcích je nově podporován také komunitně vedený místní rozvoj – tedy možnost financovat místní akční skupiny pod tímto štítkem ze všech fondů.
Vláda projednala Strategii regionálního rozvoje České republiky 2014-2020. Oproti minulým strategiím jsou tam státem podporované regiony, což jsou hospodářsky problémové správní obvody obcí s rozšířenou působností, které z hlediska vybraných hospodářských a sociálních ukazatelů vykazují podstatně nižší úroveň, než je průměrná úroveň v České republice. Jak hodnotíte tuto strategii ve srovnání s těmi předcházejícími?
Připravovaný nový systém a celkové zaměření evropských dotací by mělo dokázat zajistit jednodušší a efektivnější podporu rozvoje měst a obcí. Jak?
Do jaké míry bude nový systém jednodušší ukáže teprve čas. Trochu se obávám, aby tuzemská implementace situaci obcí a měst naopak ještě více nezkomplikovala. Na evropské úrovni je snahou peníze více koncentrovat, do nařízení byla vložena možnost využívat Integrované územní investice. Díky nim dojde ke koncentraci evropských fondů a bude možné řešit problémy intervencemi z různých prioritních os, tedy operačních programů. V menších obcích je nově podporován také komunitně vedený místní rozvoj – tedy možnost financovat místní akční skupiny pod tímto štítkem ze všech fondů.
Vláda projednala Strategii regionálního rozvoje České republiky 2014-2020. Oproti minulým strategiím jsou tam státem podporované regiony, což jsou hospodářsky problémové správní obvody obcí s rozšířenou působností, které z hlediska vybraných hospodářských a sociálních ukazatelů vykazují podstatně nižší úroveň, než je průměrná úroveň v České republice. Jak hodnotíte tuto strategii ve srovnání s těmi předcházejícími?
Proces přípravy a vyjednávání této strategie byl nelehký. Ve Svazu měst a obcí, kde působím jako místopředseda pro evropské záležitosti, jsme s Ministerstvem pro místní rozvoj na toto téma vedli celou řadu jednání. Zásadním problémem bylo načasování revize tohoto dokumentu a zpožďování jeho přípravy v kontextu přípravy nových operačních programů. Požadovali jsme, aby nové operační programy ze strategie vycházely, aby naplnily územní dimenzi strategie a nestala se tak pouze proklamativním analytickým dokumentem.
V uplynulém programovacím období se kladl důraz na Regionální operační programy. Od příštího období se s nimi nepočítá, co je nahradí?
V uplynulém programovacím období se kladl důraz na Regionální operační programy. Od příštího období se s nimi nepočítá, co je nahradí?
Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, ROPy by měly být nahrazeny IROPem, tedy Integrovaným regionálním operačním programem, jehož prioritou má být umožnění vyváženého rozvoje území, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. Za velkou chybu minulého období nepovažuji ani tak samotnou existenci ROPů, ale zejména to, že jsme měli příliš velký počet správců dotací, priorit a oblastí, do kterých měly být evropské peníze směřovány. Jinými slovy, že se evropské peníze rozparcelovaly do příliš mnoha obálek.
Evropský parlament dal zelenou návrhu na vznik Nástroje pro propojení Evropy, který se někdy označuje také jako infrastrukturní fond. Kolik v něm bude peněz a kam potečou? Co to bude znamenat pro naši republiku?
Evropský parlament dal zelenou návrhu na vznik Nástroje pro propojení Evropy, který se někdy označuje také jako infrastrukturní fond. Kolik v něm bude peněz a kam potečou? Co to bude znamenat pro naši republiku?
Infrastrukturní fond představuje jednu z novinek, kterou v souvislosti s kohezní politikou po roce 2014 představila Evropská komise. Z tohoto fondu bude financována nová hlavní dopravní síť TEN-T, modernizace a rozšíření energetické infrastruktury a posílení telekomunikačních sítí. Část prostředků pro dopravu, konkrétně deset miliard eur, byla do infrastrukturního fondu převedena z Fondu soudržnosti, s čímž jsme měli problém. Nakonec se ale podařilo prosadit návrh, podle něhož bude možné čerpat prostředky formou „národních obálek“ až do konce roku 2016 a o peníze tak nepřijdeme. Od roku 2017 ale budou finanční prostředky rozdělovány formou soutěže mezi kohezními členskými státy a proto musíme připravit kvalitní projekty, abychom v evropské konkurenci uspěli.
Jak podle vašeho názoru prošly zkouškou času dva termíny, doprovázející Unii po celou dobu její existence: „Evropa regionů“ a „dvourychlostní Evropa“? Jsou zmíněné cíle reálné?
Jak podle vašeho názoru prošly zkouškou času dva termíny, doprovázející Unii po celou dobu její existence: „Evropa regionů“ a „dvourychlostní Evropa“? Jsou zmíněné cíle reálné?
Oba termíny jsou již dnes vlastně realitou. Nejenom regiony, ale i města a menší obce se potýkají s naplňováním závazků vyplývajících z našeho členství v Evropské unii. Díky eurozóně zde máme dvě skupiny států, které zejména v oblasti finančnictví mají různé zájmy a usilují o odlišný stupeň integrace. Jsem přesvědčen, že snaha o převádění kompetencí do Bruselu, tedy koncentrace politického rozhodování a současná decentralizace praktického naplňování sektorových politik, bude i nadále pokračovat. To, co je pro Českou republiku, naše kraje, města a obce důležité je, abychom stáli blízko hlavního proudu rozhodování, abychom předkládali konstruktivní a dlouhodobě stabilní návrhy a nenechali se odradit od snahy v Bruselu prosazovat čistě národní zájmy. Ostatně tvrdé lokty tam mají a používají všichni hlavní hráči, Německo nevyjímaje.
Ludmila Křížová
Ing. Oldřich Vlasák (*1955) Od roku 1994 byl zastupitelem města Hradec Králové, v letech 1998-2004 primátorem. Od roku 2004 je poslancem EP. Je členem politické skupiny Evropští konzervativci a reformisté (EKR), kde působí jako koordinátor pro evropské fondy. Od ledna 2012 je místopředsedou Evropského parlamentu. Pokračuje v práci ve výborech pro regionální rozvoj a pro dopravu a cestovní ruch. Od roku 2004 působí také jako výkonný prezident Rady obcí a regionů (CEMR). Byl předsedou Svazu měst a obcí ČR, nyní je jeho místopředsedou pro evropské záležitosti. Dále zastává funkci předsedy Správní rady Univerzity HK a je členem Dozorčí rady Liberálně-konzervativní akademie CEVRO.