Turismus: Na cesty s iPadem za pasem
Mobilní technologie budou hrát v turismu čím dál větší roli. I o tom se mluvilo na konferenci V4 DIS v Hradci Králové.
Jistě jste zaregistrovali, že lidé na ulicích s mobilními přístroji nejen telefonují, ale využívají je k nejrůznějším účelům. Turistu už totiž nerozeznáte jenom podle toho, že je ověšen fotoaparátem a v ruce třímá mapu. Technologie už umožňují tyto funkce sloučit dohromady. Naposledy se mi to stalo na Vyšehradě. Turistka se procházela po tomto památném místě a před sebou držela iPad, na jehož displeji měla otevřenou mapu. Když se jí zalíbila scenérie, tím samým přístrojem si ji vyfotila.
Na e-turismus se ve speciálním bloku zaměřila i konference V4 DIS. Mimo jiné zde zaznělo, že uživatelské rozhraní se od „oken“ v počítači přesunulo k ikonkám na mobilních zařízeních a od klávesnice s myší k ovládání prstem. Další vývoj pak směřuje k tomu, že mobilnímu telefonu budeme dávat pokyny hlasem. Zásadní je také rychlost mobilního připojení, která vzrostla, a tak již nemusí uživatel dlouho čekat například při stahování obrázku. Situace se bude stále zlepšovat; na konferenci bylo uvedeno, že mobilní internet již v roce 2015 dosáhne rychlosti pevného připojení. Také penetrace mobilního internetu by měla být v roce 2014 stejná jako u statického připojení. To otevírá prostor pro různé turistické aplikace. Petr Moc z CzechTourismu upozornil na určitou překážku tohoto rozvoje, a to, že podle průzkumu 35 procent zahraničních turistů připojení na cestách vypíná. Ke změně takového chování by tak mohlo dojít teprve tehdy, až se díky nařízení Evropské komise začnou ceny za datové připojení postupně přibližovat.
A jaké nejdůležitější trendy se dají vysledovat? Petr Moc zmínil kromě důrazu na multimediální obsah právě rozvoj mobilních technologií, jako jsou například QR kódy, Blippar (pokročilejší prvky rozšířené reality) či NFC(bezdrátová komunikace). Pomocí QR kódů jsou teď třeba hodnoceny služby Turistického informačního centra na Staroměstském náměstí v Praze. Blippar lze zase využít k vizualizaci zboží, které si chcete koupit, například je takhle možné virtuálně si vyzkoušet hodinky na ruce. Své uplatnění má rozhodně také v turismu, některé příklady zazněly již na loňské konferenci V4 DIS (viz VS číslo 8/2011). NFC již nyní funguje pro nákup jízdenek v plzeňské MHD. Terminály, u nichž by bylo možné rovnou zaplatit vstupné, by se daly využít i v muzeích či na zámcích.
Zatímco uplatnění rozšířené reality jsem zatím mezi obcemi u nás nezaznamenala, QR kódů se poslední dobou začalo objevovat hodně. Můžete je zahlédnout třeba na webu u města Proseč (odkazujících na vizitku či různé webové odkazy), nebo přímo na tištěných turistických materiálech. Takové má Chrudim na letáku Akce v Chrudimi rok 2012 nebo je využívá na propagačních materiálech pro upoutávky na výstavy, případně jiné aktuality Moravská galerie v Brně. Uspějí i návštěvníci Olomouce, nové turistické stránky tourism.olomouc.eu totiž zohlednily uvedené trendy a u objektů se zobrazuje i QR kód.
MObilní Turistický Informační Servis zavedla také Polička. Díky QR kódům si lze do mobilního zařízení stáhnout odkazy na základní informace o místních pamětihodnostech spolu s mapou jejich umístění nebo mapu všech zajímavostí ve městě. Na turisty informačního věku jsou připraveni i v Děčíně (viz odpověď vedoucího odboru provozního a organizačního Magistrátu Děčín v anketě). Další možností, jak získat zajímavý obsah do mobilního telefonu přímo na místě, je zapnutí geolokační sítě – Foursquare. Pokud turista tímto způsobem označí místo, kde se zrovna nachází, lze tak získat určité výhody.
V prezentaci AV Media pak byly uvedeny dva inspirativní příklady, jak zvýšit cestovní ruch – z města Litoměřic a mikroregionu Modré Hory. Litoměřické informační centrum zmodernizovalo nabídku služeb, zapůjčit si zde můžete audio průvodce. Kromě komentáře k více než třiceti zajímavým místům, který se navíc při procházce spouští automaticky díky GPS modulu, se můžete pokochat u některých objektů i panoramatickými fotografiemi. Na návštěvě hradu, který byl přetvořen ve Svatostánek českého vinařství, vám může být virtuálním průvodcem sám Karel IV. Vinařský mikroregion Modré Hory zase vsadil na portál a informační kiosky.
Polské město Bardo představilo také koncept infostánků, tentokrát mezinárodních. V projektu je zapojeno šest partnerů, kromě města Bardo ještě Świdnica, Kłodzko, Kędzierzyn-Koźle a za Českou republiku Česká Skalice a Přerov. Citywalk je financován osmdesáti pěti procenty z Evropského fondu pro rozvoj v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013 a pěti procenty z Ministerstva pro místní rozvoj. Vybudováno bylo dvanáct turistických tras, nainstalovány infostánky a k dispozici jsou také audioprůvodce, které existují ve čtyřech jazykových verzích – polštině, češtině, němčině a angličtině.
Se svojí vizí propagace turistiky seznámilo účastníky konference také další polské město Zabrze. Toto postprůmyslové, ale i kulturní centrum nabízí uživatelům, vedle rubriky Dla turystów na stránce města, jak speciální webovou prezentaci, kde si lze město prohlédnout ve 3D, tak i portál, který se věnuje především hotelům, restauracím, sportovním zařízením a nabízí informace prostřednictvím QR kódů. I tady lze po městě využít infokiosky, uzpůsobené i pro osoby s omezenou pohyblivostí, a nacházející se také v městských institucích. Navíc se každý může připojit na internet přes takzvaný hotspot v důležitých kulturních objektech. V budoucnu město plánuje rozšířit nabídku pro turisty i o rezervace vstupenek na akce a do památek.
Karta či průzkum
Bratislava představila městskou kartu, která funguje pro obyvatele tohoto města od ledna 2011. Jedná se přitom o standardní platební kartu, která má specifický vizuál města a poskytuje občanům určité výhody. Lze ji využívat k předplacení jízdného v městské hromadné dopravě v Bratislavě, jako čtenářský průkaz či elektronickou vstupenku na kulturní a sportovní akce a slouží k získání slev u městských organizací či jiných partnerů projektu (pokud touto kartou přímo platí). Platební karta je navíc vybavena bezkontaktní technologií PayPass. Protože nevznikla nová karta, ale jde o spolupráci s bankovním sektorem, nemá Bratislava žádné dodatečné náklady, například s vydáváním a obsluhou. Kromě klasické výhody, kdy uživatel díky multifunkčnosti nemusí mít při sobě více karet, Marek Papajčík, který kartu představoval, zdůraznil zejména otevřenost systému. Lze tedy bez problémů přidávat další funkce. Do budoucna se uvažuje o tom, že by byla rozšířena možnost získat slevy také v ostatních regionech či v partnerských městech doma nebo v zahraničí. Naplánovány jsou také věrnostní programy pro drobné živnostníky na bázi jednotného identifikátoru či využití pro sociální oblast.
Primátor města Turčianské Teplice Michal Sygút a projektový manažer Pavol Terpák seznámili účastníky konference V4DIS s elektronickým průzkumem veřejného mínění, který se uskutečnil koncem minulého roku a město ho připravilo ve spolupráci s Panevropskou vysokou školou a společností Centire (Pozn.: Město se informačním technologiím věnuje dlouhodobě, viz Veřejná správa číslo 10/2010). Průzkumu předcházela důkladná příprava. Bylo přijato všeobecně závazné nařízení, aby mohlo referendum proběhnout. Hlasovat bylo možné odkudkoliv přes internet či přes počítač v místnosti k tomu určené. Zájemce o hlasování po internetu se musel zaregistrovat přes elektronický formulář na portálu civitas.sk, následně mu byl po ověření jeho identity odeslán na telefon přístupový kód. Občané byli dotazováni na to, které z investičních akcí v následujícím období jsou pro ně nejdůležitější a jakou variantu by upřednostnili u „malého parčíku“ a při budování třetí rychlostní komunikace R3. Celkově se hlasování zúčastnilo 532 z 5954 voličů. Přes internet jich odevzdalo hlas 133 ze 155 autorizovaných voličů. Jak zmínil primátor Turčianských Teplic, hlasovat nebyl problém ani pro starší voliče. Statistika ukázala, že z mladší věkové kategorie, která si s technologiemi dobře rozumí, se průzkumu zúčastnila v kategorii 15–17 let tři procenta a v kategorii 18-29 let osmnáct procent. Naproti tomu ve věkové kategorii 50 – 59 let to bylo devatenáct procent a v kategorii 60 a více let pětadvacet procent voličů.
Ivana Jungová