Před zahájením konference e-government 20:10, aneb žijem si jak na zámku, ať to trvá věčně v Mikulově se účastníkům dostalo zvláštního „přivítání“. Několik demonstrantů na nádvoří zámku skandovalo hesla (nezapomeňte, co pro nás znamenají razítka, šanony, psací stroje, odpadkové koše) a dožadovalo se zrušení počítačů. Jednalo se o kampaň ICT unie Superúředník, která chtěla tímto způsobem upozornit na význam informačních technologií. Na internetu dokonce probíhal nábor superúředníků, tedy těch, kteří se nechtějí vzdát papíru a razítek. První kolo bylo ukončeno 1. září a počet zájemců vystoupal na 38 260. A jak se zatím vyvíjí e-úřadování? Zdeněk Němec na konferenci zmínil problém týkající se změnových sestav, kde by chtěli odbourat papírové zasílání dokumentů. Roman Kamarýt uvedl zajímavé zahraniční příklady registrů. Upozornil na to, že by se stávající data měla využívat i pro statistické účely. Dá se díky tomu hodně ušetřit. Dokumentoval to údaji z finského sčítání, které v roce 1980 stálo 35 miliónů eur, v roce 2000 bylo již založené na údajích z registrů a náklady klesly na jeden milión eur. Václav Koudele apeloval na nezbytnost vyřešení jednotné elektronické identity úředníka. Neúnosný je současný stav, kdy pomalu do každého systému bývá odlišný login a starosta tak má dlouhý seznam s pokyny, jak a kam se přihlásit. Jiří Peterka představil stanovisko Klubu ICTU k eGovernmentu, které upozorňuje na to, že privátní subjekty se nesmí napojovat se svými informačními systémy k základním registrům, byť mají v některých případech zákonem přímo uloženu povinnost využívat údaje z těchto registrů. Je otázkou, nakolik se do budoucna byrokracie sníží. Nadějné už je, pokud se podaří vyvarovat se tomu, co zpíval Václav Neckář již v roce 1987: „Vyplňte formulář v patnácti kopiích, však už vás přejde smích, od pólu k Zambezi úředník vítězí.“

 

píše Ivana Jungová