Strategické plánování: Jedna z podmínek rozvoje měst
Následující text se snaží vnést jasnější pohled do diskuse o možnostech financování rozvojových záměrů, zejména pak velkých projektů statutárních měst, který bude srozumitelný jak představitelům měst, tak především široké veřejnosti, která v mnoha případech nemá ponětí, co se v rámci jednotlivých radnic chystá, natož kde na to vedení měst „vezme“.
Zmíněné „velké“ projekty mají přitom stejného jmenovatele, a tím je zlepšení situace na trhu práce – snížení nezaměstnanosti, příliv investic jak ze zahraničí, tak z tuzemska, vytvoření podmínek pro další investice a tím pádem další rozvoj (synergické efekty), ale také mnohdy zásah do životního prostředí (ať již trvalého nebo dočasného charakteru) a protesty zájmových skupin a obyvatelů, kterých se ta či ona investice týká.
Strategie rozvoje
Aby výše uvedené aspekty byly minimalizovány (negativní) nebo maximalizovány (pozitivní) je vhodné před samotnou přípravou a realizací rozvojových záměrů postoupit proceduru tvorby strategických dokumentů, jež ve svém důsledku napomohou vedení měst v rozhodování o prioritách a směřování investičních prostředků, kterých má každé město vždy nedostatek. Mezi základní strategické dokumenty řešící směřování rozvoje města již tradičně patří územně plánovací dokumentace, kterou již v současné době nikdo nepovažuje za něco mimořádného. Ba naopak, územní plán mají ze zákona za povinnost pořizovat všechny obce a města.
K novějším dokumentům pak patří zejména strategické plány rozvoje měst (SPRM), na jejichž základě město může realizovat konkrétní projekty a naplnit tak vize dané SPRM. Používání strategického plánování jako nástroje pro rozhodování místní samosprávy obecně souvisí s prosazováním trendů, jež jsou charakteristické pro tzv."novou ekonomiku". Jedním z nejvýraznějších projevů této ekonomiky je globalizace spojená s uvolňováním obchodních bariér a rychlým zvyšováním mobility kapitálu i pracovních sil. Konkurence v "nové" ekonomice neprobíhá z geografického hlediska pouze na úrovni států, ale naopak se výrazně přesunuje na úroveň regionální a lokální. Obecně se dá říci, že cíle strategického plánu města mohou být orientovány jak "dovnitř", to znamená na zvýšení efektivity výkonu místní samosprávy, tak i "ven", například na zlepšení podmínek pro podnikání a život ve městě.
Ostravsko Výše popsané skutečnosti platí obecně pro všechny regiony soudržnosti NUTS II na území České republiky. Jak již bylo nastíněno, každý region si v rámci stávajícího programovacího období 2007 - 2013 připravil svůj vlastní programový rámec (ROP), který má za úkol řešit ty nejpalčivější problémy konkrétního regionu - na rozdíl od předchozího období, kdy veškeré prostředky ze strukturálních fondů byly soustředěny pod jedním společným regionálním operačním programem (SROP), si jednotlivé ROPy kladou za cíl zvýšit efektivitu vynaložených prostředků a posílit tak úlohu regionů v České republice.
SPRM je připravován pro potřeby měst a je nástrojem intervence samosprávných orgánů v oblasti sociálního a ekonomického rozvoje. Zpracování plánu je z tohoto pohledu pouze přípravnou fází, která by měla iniciovat koncepční a na dlouhodobé cíle zaměřenou sociální, ekonomickou a environmentální politiku města. Plánování je klíčovým prvkem řízení a v tomto ohledu by realizace strategického plánu města měla zajistit koncepční podporu aktivit a projektů, které se budou navzájem posilovat (synergický efekt) a nikoliv vylučovat nebo odporovat.
Financování projektů
Jedním z nástrojů SPRM, který výrazně napomáhá zejména při realizaci „tvrdých“ investičních projektů a tím pádem usměrňuje ekonomický rozvoj měst, je tzv. integrovaný plán rozvoje města (IPRM). IPRM je základním programovým dokumentem města umožňujícím rozvoj v návaznosti na využití veřejné podpory ze strukturálních fondů EU s důrazem na zajištění synergie intervencí příslušných operačních programů a koncentrací zdrojů. Integrované plány jsou realizovány několika individuálními projekty, které:
- směřují k dosažení společného cíle či cílů regionu, města, obce, či lokality;
- mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů.
Dle Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM (dále "Metodika") se integrovaným plánem rozvoje města rozumí „soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického přístupu ve městech a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. Mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů. Integrovaný plán rozvoje města je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období 2007 – 2013".
IPRM je možno chápat jako programové dokumenty na úrovni měst vycházející z Regionálních operačních programů (ROP) v jednotlivých regionech soudržnosti, tzv. NUTS II, a lze je koncipovat dvěma různými přístupy, jedná se o:
- zónové řešení – výsledky IPRM se musí vztahovat na konkrétně vymezené území města, které je definováno jako oblast s vysokým potenciálem růstu nebo naopak jako území deprimované;
- tématické řešení – tento typ IPRM řeší jedno vybrané téma na celém území města.
IPRM je jedním z účinných nástrojů urbánní politiky jednotlivých statutárních měst v České republice, který zajišťuje koordinaci odvětvových a územních politik ve městech. Zároveň představuje nástroj pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících určená města jako póly rozvoje regionu prostřednictvím koncentrace alokace finančních prostředků do geograficky vymezené zóny města nebo v rámci řešení klíčového tématu rozvoje města.
Základní podmínky, proces schvalování a realizace IPRM
Tak jako každý strategický dokument má svá základní pravidla určující postup přípravy a realizace, tak rovněž proces tvorby, schvalování a realizace IPRM musí dodržovat řád daný Metodikou a dalšími pravidly (zejména pak na úrovni jednotlivých ROP). Mezi základní pravidla patří:
- zpracovatelem IPRM je město, které je zodpovědné za jeho realizaci;
- IPRM musí vycházet ze strategických a rozvojových dokumentů města;
- ve všech fázích přípravy, zpracování a realizace IPRM město respektuje princip partnerství a zapojení veřejnosti;
- IPRM musí být integrovaným řešením, které přinese synergické efekty;
- IPRM musí naplnit obsah a strukturu stanovenou Metodikou;
- vymezená zóna pro IPRM musí splňovat kritéria dle Metodiky;
- IPRM musí dodržet minimální podíl prostředků na celkovém finančním objemu IPRM; pro prostředky poskytované v rámci ROP se jedná o 10 mil. EUR.
Výše uvedené podmínky jsou pouze obecnými pravidly, konkrétní rozpracování (které se však od sebe v zásadě neliší), si každý region soudržnosti určí sám v rámci vlastních prováděcích dokumentů.
Každý programový dokument musí mít, kromě jasně stanovených podmínek a pravidel, rovněž pevně definovanou řídící strukturu - management - která zajistí udržitelnost projektu po celou dobu přípravy a zejména realizace. V případě IPRM lze rozdělit management na úroveň vnitřní a vnější.
Vnitřní řídící strukturu reprezentují jednotlivé pracovní skupiny, které mají na starosti jednotlivé oblasti, kterými se IPRM zabývá. Jedná se o akční složku celé struktury, nese zodpovědnost zejména ve fázi přípravy a zpracování; připravuje podklady pro rozhodování vyšších struktur. O "úroveň výš" se nachází tzv. Řídící výbor IPRM (ŘV IPRM) - nejdůležitější řídící složka na úrovni města ve fázi zpracování a hlavně realizace; má na starosti konečný výběr projektů, které budou do IPRM zařazeny, stejně tak jako jejich monitoring a případné změny. Všechna rozhodnutí, která ŘV IPRM vykoná, musí potvrdit poslední stupeň vnitřního managementu, a tím jsou orgány města, zejména pak zastupitelstvo (dle zákona o obcích je zasedání zastupitelstva veřejné a tudíž občané daného města mají možnost se k daným návrhům vyjádřit; je tím naplněn princip partnerství a zapojení veřejnosti).
Vnější management pak reprezentuje Regionální rada, respektive Úřad Regionální rady (ÚRR), který v každém ze 7 regionů soudržnosti zabezpečuje úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu Regionálního operačního programu (jedná se o výkonný orgán Regionální rady). Podklady zpracované ÚRR přecházejí na rozhodovací složku každé Regionální rady, a tím je Výbor Regionální rady (VRR). VRR pak schvaluje jednotlivé IPRM a rozhoduje o využití finančních prostředků na jednotlivá opatření a aktivity, odpovídá za efektivní využívání těchto prostředků, za kontrolu hospodaření s těmito prostředky a za realizaci přijatých kontrolních opatření. V hierarchii kompetencí je Regionální rada zodpovědná Evropské komisi (EK).
Region soudržnosti Moravskoslezsko a Ostrava
Jedním z nejrychleji se rozvíjejících regionů v Česku je Moravskoslezský kraj (MSK), který je územně shodný s regionem soudržnosti Moravskoslezsko. Zmíněný kraj je co do počtu obyvatel nejpočetnější z celé České republiky a také jeho hustota osídlení je největší (230 obyvatel/km2). Jelikož zpracovateli IPRM financovaných prostřednictvím ROP jsou pouze města s více než 50 tis. Obyvateli (a statutární města), přicházejí v případě MSK v úvahu města Ostrava, Opava, Karviná, Havířov a Frýdek-Místek. Pro zmíněná města jsou v příslušné prioritní ose ROP NUTS II Moravskoslezsko (osa 3.1 Rozvoj měst) alokovány přibližně tři miliardy korun.
Všech pět statutárních měst připravilo své IPRM a v termínu do 31.7.2008 předložilo k hodnocení na ÚRR. Po dvouměsíčním hodnotícím procesu stanovil ÚRR pořadí úspěšnosti jednotlivých měst, které svým rozhodnutí dne 1.10.2008 potvrdil také VRR Regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Nejúspěšnějším městem se stalo statutární město Ostrava, které se díky svému IPRM nazvanému „Ostrava - magnet regionu" může v příští letech těšit na více než 1,5 mld. Kč.
Více se o ostravském IPRM, který se zaměřuje zejména na dopravní infrastrukturu, zkvalitnění životního prostředí pro obyvatele města, zlepšení kulturního vyžití, zkvalitnění nabídky volnočasových aktivit a v neposlední řadě na sociální integraci, můžete dočíst v některém z příštích vydání.
Text: Ing. Karel Malík, Magistrát města Ostravy, odbor ekonomického rozvoje a manažer IPRM „Ostrava-magnet regionu"
Foto: Radoslav Bernat
Projekt IPRM "Ostrava-magnet regionu" je spolufinancován Evropskou unií