Snažím se být prospěšný
Harrachov, město v západním cípu Krkonoš známé sklářstvím a zimními sporty, zejména lyžováním. Jak vítá návštěvníky, jak pomáhá podnikání? Nejen o tom jsem hovořila s místostarostou JUDr. Přemkem Vodseďálkem.
JUDr. Přemek Vodseďálek
Žijete zde, měl jste tu zaměstnání, byl jste, a vlastně dosud jste, aktivním sportovcem. Co pro vás znamenal vstup do místní politiky?Do komunální politiky jsem vstoupil rovnýma nohama, nikdy předtím jsem ji nedělal. Nabídku, jíž se mi dostalo, jsem vnímal jako určitou výzvu: podílet se na něčem pro Harrachov prospěšném. Věděl jsem, že místní politika je založená na každodenním bezprostředním jednání s občany, že je časově velmi náročná a že ten, kdo přijme tuto výzvu, musí mnoho veřejných činností vykonávat vlastně na úkor svého rodinného života. Ale ze sportu jsem si přinesl některé vlastnosti – odolnost vůči zátěži, vytrvalost. A také smysl pro fair play, kterým politika na rozdíl od sportu příliš neoplývá.
Rok od roku stoupá počet návštěvníků Harrachova. Jak vychází město vstříc podnikatelům, kteří se rozhodli rozvíjet zde svoje činnosti?
Není v možnostech města jim nějakou přímou finanční formou pomáhat, tak tomu ostatně není ani jinde. Naší trvalou snahou je, aby se zde udržitelnou formou rozvíjel cestovní ruch, který je, troufám si říci, hlavní obživou devadesáti procent ekonomicky činné populace našeho města. V minulém roce jsme například úspěšně dokončili projekt zaměřený na tvorbu nových propagačních materiálů o našem horském středisku. Jeho součástí byla i výroba několika reklamních spotů vyzývajících k pobytu návštěvníků v Harrachově. Naše propagační tiskoviny se pravidelně objevují na veletržních prezentacích regionu Krkonoš doma i v blízké cizině. V jednom z propagačních materiálů, který mohou návštěvníci města zdarma obdržet v informačním centru, prezentujeme spolu s mapou města zajímavé turistické cíle našeho střediska, které jsou ve velké míře spravovány privátními subjekty. Rádi se zapojíme i do projektů na podporu celoživotního vzdělávání a na zlepšení podmínek na trhu práce pro cílovou skupinu 50+.
Jaké formy má partnerství města a jak se daří přeshraniční spolupráci policií v rámci euroregionu?
Město Harrachov reagovalo na nabídku Euroregionu Nisa a partnersky se zapojilo do projektu přeshraniční spolupráce policií v našem příhraničním regionu. Společně s námi se na projektu podílí dalších sedm obcí či měst z obou stran česko-polské hranice. V rámci projektu se počítá s pořízením nové kvalitní techniky, což jistě napomůže ke zlepšení podmínek pro práci městských strážníků. Určitě by to pomohlo i v prevenci kriminality a zvýšení bezpečnosti občanů na obou stranách hranice. Celkový rozpočet projektu byl koncipován na částku více než 816 tisíc euro, z toho požadavky Harrachova činily téměř 90 tisíc euro. V případě úspěchu realizace bychom mohli počítat s tím, že se nám ze strany EU vrátí až devadesát procent vynaložených finančních prostředků. Projekt byl předložen k posouzení společnému česko-polskému sekretariátu v Olomouci, jenž administruje podané žádosti o podporu z evropského fondu přeshraniční spolupráce. V žádosti byly ovšem některé nedostatky, musela být přepracována. Koncem března příštího roku se dozvíme, zda projekt můžeme realizovat s pomocí evropských fondů.
Dalším projektem je spolupráce hasičů v příhraničí také pod „taktovkou“ Euroregionu. Snahou bylo pomoci získat novou a kvalitativně lepší techniku pro dobrovolné hasičské sbory. Projekt je finančně a účastnicky o něco větší než ten „policejní“, protože svoji hasičskou jednotku má téměř každá z obecních samospráv a stav výjezdové požární techniky je na obou stranách hranice shodně v neuspokojivém stavu. Například harrachovští dobrovolní hasiči udržují v provozu více než tři desítky let staré cisternové vozy. V současných možnostech města není reálné, abychom jim z vlastních zdrojů pořídili novou víceúčelovou cisternu, jejíž cena se pohybuje kolem šesti milionů korun. I tento projekt postihl stejný osud při posuzování administrativních náležitostí a snad bude šance na reparát ve druhé výzvě.
Dalším projektem je spolupráce hasičů v příhraničí také pod „taktovkou“ Euroregionu. Snahou bylo pomoci získat novou a kvalitativně lepší techniku pro dobrovolné hasičské sbory. Projekt je finančně a účastnicky o něco větší než ten „policejní“, protože svoji hasičskou jednotku má téměř každá z obecních samospráv a stav výjezdové požární techniky je na obou stranách hranice shodně v neuspokojivém stavu. Například harrachovští dobrovolní hasiči udržují v provozu více než tři desítky let staré cisternové vozy. V současných možnostech města není reálné, abychom jim z vlastních zdrojů pořídili novou víceúčelovou cisternu, jejíž cena se pohybuje kolem šesti milionů korun. I tento projekt postihl stejný osud při posuzování administrativních náležitostí a snad bude šance na reparát ve druhé výzvě.
Jaké plány máte ve funkci místostarosty?
Mimo jiné mám na starosti vnitřní chod města a činnosti s ním související. Chci, aby vše fungovalo tak, jak má - aby bylo město čisté, v létě upravené travní porosty a v zimě řádně udržované komunikace. Paradoxně jsem zjistil během minulé zimy, že méně sněhu přináší více problémů s údržbou než při vyšší sněhové pokrývce. Nyní se zabýváme možností vypracování projektové dokumentace v rámci Mikroregionu Tanvald v programu podpory nakládání s odpady, intenzifikaci jejich třídění a oddělení sběru biologicky rozložitelných složek komunálního odpadu. Se starostou města se shoduji i v názoru na čerpání fondů – „peníze leží na zemi, jen je umět zvednout“. A to se týká využití všech projektů a troufám si říci, že podpora celoživotního vzdělávání a zlepšení podmínek na trhu práce pro cílovou skupinu našich spoluobčanů je jedním z nejdůležitějších úkolů.
Text Věra Hloušková
Foto autorka