Hodonín: nejen Vodní království
MUDr. Lubor Šimeček, starosta
V letošním roce si Hodonín připomíná 780 let od udělení městských práv…
Hodonín je jedno z pěti nejstarších měst na Moravě a již ve středověku hrál roli významného společenského a kulturního střediska. Pak však třicetiletá válka město zásadně poničila, a tak se prakticky nedochovaly žádné starší kamenné památky. Osobně pokládám za důležité dostat do povědomí, a to i místních občanů, že Hodonín má poměrně bohatou historii. Při rekonstrukci náměstí proto byly do dlažby zakomponovány nápisy s daty důležitých událostí. A nejen to, při Svatovavřineckých slavnostech se obyvatelé města mohou přenést do doby Konstancie Uherské, manželky krále Přemysla Otakara I. V září je pak tradičně připomínána jiná událost, povolení svobodného nálevu vína, uděleného roku 1555 Pertoldem z Lipé.
Jaké další akce v rámci oslav výročí proběhly?
Letos poprvé byly v říjnu uspořádány císařské hody, kdy obce spřátelené a ty, kterým zabezpečujeme státní správu, měly možnost se představit folklórem, vínem či jinými zajímavostmi. Vychází to přitom z tradice, kdy město Hodonín připravovalo hody pro okolní poddanské obce. Také proběhly konference Středověká města na Moravě a v sousedních zemích a seminář T. G. Masaryk a vznik Československa.
Neuvažujete také o zřízení stálé muzejní expozice dokumentující historii města?
Myšlenka na vytvoření muzea se objevila při hledání využití budovy na náměstí, která potřebuje opravit. Podklady pro rekonstrukci jsou už připravené. Zatím však není jasné, zda vše proběhne najednou, či bude kvůli vynaložení značných finančních prostředků rozloženo do několika etap. Součástí prostor by se měla stát výstavní expozice, ale i multifunkční sál s možností pořádání seminářů, školení, vernisáží, prezentací pro občany města i jeho návštěvníky. Uvažujeme i o vytvoření prezentační smyčky o městě Hodoníně.
Město Hodonín leží na řece Moravě, na Baťově kanále a vždycky bylo spojené s vodou. Nabízelo se tedy způsob života související s vodou lidem přiblížit netradiční formou a vytvořit tak pohádku. Byla zvolena královna Vodního království Blanka I. a zasedla královská rada složená ze známých osobností kulturního a společenského života. Od tohoto okamžiku se královna zúčastní všech významnějších akcí města.
Počítáte s tím, že budete projekt dále rozvíjet?
Předpokládáme, že by i nadále každoročně probíhala jednodenní akce, i když ne v takovém rozsahu jako poprvé. Chtěli bychom více klást důraz například na představení aktivit Centra volného času. Pokud se podaří sehnat investora, máme v plánu myšlenku Vodního království zhmotnit. V blízkosti vyústění Baťova kanálu u vodního cvičiště, které město získalo od vojáků, by mohla vzniknout zmenšená replika vodního hradu. Počítá se i s lodičkami či vybudováním zázemí pro rybaření.V tuto chvíli jsou to jen myšlenky, které neprošly žádným orgánem města.
Zajímavým projektem je také Prodloužení Baťova kanálu o úsek Hodonín – soutok Morava/Dyje. Co díky němu město Hodonín získá?
Projekt propojení Moravy s Baťovým kanálem má být Ředitelstvím vodních cest realizován v příštích dvou letech. Nejúspornější varianta by přišla na 612 miliónů korun. Po technické stránce se jedná o výstavbu šesti plavebních komor u stávajících jezů, a to ve čtyřech etapách. Dokončením poslední plavební komory u vyústění Baťova kanálu za Petrovem by město získalo možnost příjezdu lodí až do přístavu. Přístav byl ostatně letos městu předán.
Jaké další navazující aktivity město k tomuto projektu chystá?
Jednáme s Povodím Moravy o záměru vybudovat pro přístav zázemí, k čemuž se budeme snažit využít evropské fondy. V navazující lokalitě připravujeme projekt cyklostezky. Po hrázi na slovenské straně už vede cyklostezka od Skalice, po které se dá sjet až k soutoku. Projektujeme tedy cyklostezku na české straně, neboť nabízí kolem řeky zajímavou přírodu, krásné meandry či hnízdiště ptáků. Měla by vést po hrázi a pak lesem až k vykopávkám v Mikulčicích. Představa je taková, že by tato oblast byla průjezdná i pro koně, aby ji bylo možné napojit na evropské koňské stezky. Vše, co by mělo vzniknout podél toku Moravy a kolem Baťova kanálu, je řešeno také v mikroregionu Obce pro Baťův kanál.
Rozpracovaná je síť cyklostezek. Město Hodonín je napojeno na všechny významné stezky a ty jsou propojovány napříč územím mezi jednotlivými členy mikroregionu. Dále existuje několik projektů na rekonstrukci parků či obnovu alejí v obcích. Zvažujeme také naučnou stezku podél rybníků, protože v okolí Hodonína je unikátní soustava rybníků.
Je vytvořen fond pro potřeby spolufinancování projektů z evropských fondů a s jakými projekty bylo město v žádostech úspěšné?
Každoročně je v rozpočtu vyčleňována na spoluúčast částka zhruba kolem deseti miliónů. Letos se podařilo získat na dotacích okolo 150 miliónů. Město bylo poslední dobou úspěšné při získávání finančních prostředků například na koupaliště či konverzi kasáren.
Jak se povedlo kasárna rekultivovat?
Jedná se o dvaceti sedmi hektarové území uvnitř města a kasárna byla postavená v roce 1882. Na budovách, které téměř všechny mají ráz tohoto období, bylo provedeno minimum moderních zásahů a byla snaha zachovat původní charakter. Nyní jsou zde například byty, vysoká škola a malé firmy s výrobou nezatěžující okolní prostředí. Protože šlo o zdevastované budovy, firmám se, pokud to bylo možné, prodávaly za nižší než odhadní cenu. Myslím, že je lepší, aby peníze byly místo na splátky úvěru investovány do budov. Je pak šance, že budou rychle opraveny. Začíná se zde také stavět sto dvacet rodinných domů a pět bytových domů.
Nejen kasárna doznávají změn, také náměstí prošlo rekonstrukcí. Jak probíhala?
Rekonstrukce náměstí se poměrně dlouho připravovala. Chtěli jsme, aby se místo stalo dominantou středu města a ozvláštnit ho vodním prvkem. Rozhodnutí o její podobě předcházelo několik anket s občany. Zvažovaly se možnosti, zda má být lokalita celá vydlážděná, nebo jestli zachovat zeleň. Jelikož ještě nedošlo k úplné shodě, přistoupili jsem pouze k rekonstrukci její části a ta byla vydlážděna.
Hodonín je spolu s dalšími městy zapojen do projektu Zelené město. Jak je úspěšný?
Aktivitu Zelené město, kdy jsou přes prázdniny uklízeny nejvíce zanedbané lokality ve městě, už město studentům nabízí po třetí volební období. Mezi studenty je o akci velký zájem, takže výběr bývá prováděn losem. A na vzhledu města se to vždy pozitivně projeví. Ke vztahu k přírodě a zdravému způsobu života jsou děti vedeny i v Centru volného času, kde mají příležitost se tomu formou her přiučit. Protože ve městě je v současné době málo dětí, je tato aktivita zpřístupněna i dětem z okolních obcí.
Jak pokračuje projekt separace bioodpadů, který město připravuje od roku 2007?
Třídění začalo být propagováno na jaře 2008, a to ve spolupráci se sdružením Ekodomov. V rámci pilotního projektu se pak na dvou mateřských školách instaloval kompostér. Byla také vyhodnocena anketa z lokalit rodinných domů, kde se občané vyjadřovali k tomu, jakým způsobem chtějí bioodpad třídit. Možnost separace bioodpadů byla zavedena i na místním hřbitově. Zatím však kompostárny v okolí, budoucí odběratelé takto vytříděné složky odpadu, nejsou dokončeny a zkolaudovány, a proto separace probíhá jen v malém rozsahu.
Město se potýká s nedostatkem parkovacích míst. Jaká řešení zvažujete?
Problém je umocněn tím, že Hodonín je z jedné strany omezený řekou Moravou, z druhé ho ohraničuje rychlostní silnice a středem je rozděleno železnicí. Moc volné plochy tedy není. K tomu se přidává skutečnost, že mezi městem a obchvatem jsou zóny, kde jsou zásoby jílu na těžbu a nedá se tam tedy stavět. V sídlištích se snažíme každý rok vytvořit parkovací místa. To však nedostačuje a zabírá se tím zeleň. Zdá se mi zajímavý projekt zakládacích domů, které se připojují ke štítové zdi panelového domu. Vezměme si takový osmipatrový dům, prodlouží se asi o dvanáct metrů, stěna se zateplí a přinese to parkovací místa až pro šedesát čtyři aut. Podzemní parkoviště se budovat nedají, protože je zde vysoko spodní voda.
V roce 2006 hrozilo pod Hodonínem protržení hrází. Jaká byla uskutečněna protipovodňová opatření?
Jednalo se o to, že rameno, které přivádí vodu k elektrárně, nebylo ohrázované do výšky hráze na Moravě. Stávalo se tedy, že i když hráze držely, tak voda přetékala vlastně zpětným vzdutím a zaplavovala od strany náměstí město. Druhým velkým problémem bylo, že ne všechny kanalizační výústě do ramene řeky měly klapky. Tak se voda dostala i do vzdálených sídlišť a zaplavovala přes sklepy domy. V řešení je tedy ohrázování, zabezpečení klapek a zabránění zpětnému vzdutí. Probíhají jednání s Povodím Moravy. Ještě z letošních investičních peněz by mělo dojít ke zpevnění hráze od holického mostu po jez. Maximálně se budeme snažit opravit a udržovat v perfektním stavu stávající hráze. Plánujeme také nakoupit mobilní ohrázování, plastové vaky, které bychom položili v ohrožených místech.
Text: Ivana Jungová
Foto: Radoslav Bernat