Heřmanova Huť
(Plzeňský kraj)
Heřmanova HuťObec vznikla v roce 1954 sloučením tří vsí s dlouhou historií. Kníže Vladislav I. daroval kladrubskému opatství, založenému v roce 1115, osady Sekyřany („Sechiras“), které se později rozdělily na Dolní a Horní, a Vlkýš („Welkis“). V roce 1253 koupily oboje Sekyřany chotěšovské premonstrátky. Ves Vlkýš je pak znovu zmiňována v polovině patnáctého století jako majetek Jana z Třebouně, po němž na zdejší tvrzi a poté na zámku sídlila řada dalších šlechticů. Majitel vlkýšského velkostatku a kamenouhelných dolů Hermann von Lindheim založil v letech 1849 až 1854 v sousedství železářskou huť nazvanou Heřmanova. V době největší prosperity v ní pracovalo na dva tisíce dělníků. Na počátku dvacátého století byla však železárna, která podlehla kladenské konkurenci, přebudována na sklárnu. V současnosti žije ve sloučené obci přibližně tisíc sedm set obyvatel.
Znak udělil Heřmanově Huti předseda PS PČR 9. dubna 2002 současně s praporem. V děleném štítě je v horním modrém poli zúžené zlaté břevno, z nějž nahoře vybíhají tři zlaté lilie. Rozdělení pole připomíná rozdělení Sekyřan a lilie převzaté ze znaků někdejších vrchností – klášterů v Kladrubech a Chotěšově – počet spojených historických vsí. Proplétaná zlatá mříž v dolním červeném poli symbolizuje jeden z typických výrobků železářských hutí, na něž rovněž odkazuje barva pole (oheň).
Kresba: Lubomír Zeman
Text: Jan Zachar
Print
E-mail
Facebook