Možnosti zjišťování míry a struktury sekundární drogové kriminality v podmínkách České republiky
STRUČNĚ O PROJEKTU
Název projektu
Možnosti zjišťování míry a struktury sekundární drogové kriminality v podmínkách České republiky
Bezpečnostní hrozba
Kriminalita
Cíl projektu
Hlavním cílem projektu bylo navrhnout nový postup pro zjišťování míry a struktury sekundární drogové kriminality v podmínkách České republiky za účelem získání realistického a na vědeckých poznatcích založeného odhadu tohoto fenoménu. Hlavním výsledkem je certifikovaná metodika zpracována na základě poznatků využitelných k danému účelu v českých podmínkách.
Příjemce
Institut pro kriminologii a sociální prevenci
Doba realizace
1. 1. 2017 – 31. 12. 2019
Projekt byl podpořen dotací ve výši 1 964 000 Kč.
PODROBNĚ O PROJEKTU
Autoři: JUDr. Michaela Roubalová (Štefunková), PhD., Institut pro kriminologii a sociální prevenci
Vědecké studie i praxe poukazují na pozitivní korelaci mezi užíváním návykových látek a pácháním trestné činnosti. V České republice se pro trestnou činnost související s užíváním omamných a psychotropních látek (OPL) vžilo dělení na primární a sekundární drogovou kriminalitu. Primární drogová kriminalita zahrnuje trestné činy, které postihují neoprávněné nakládání s nelegálními drogami (§ 283 – § 287 trestního zákoníku). Sekundární drogovou kriminalitu (SDK) reprezentují trestné činy, které nezahrnují přímo nakládání s OPL, ale jsou páchány v souvislosti s jejich užíváním. Zatímco identifikace primární drogové kriminality vzhledem k jednoznačnému vymezení prostřednictvím specifických ustanovení trestního zákoníku nečiní v praxi vážnější potíže, zjišťování míry a struktury SDK (tj. kolik registrovaných trestných činů je spácháno v souvislosti s užíváním drog a o jaké konkrétní trestné činy se jedná) je komplikované a problematické. Stávající systém sběru a vykazování statistických dat o kriminalitě v ČR neumožňuje rozsah a strukturu SDK určit, neboť se nejedná o zvláštní, samostatně evidované trestné činy, ale o heterogenní soubor trestných činů různého druhu (majetkové, násilné, mravnostní atd.), jejichž společným jmenovatelem je souvislost s užíváním drog, což je znak, který se ve statistických databázích kriminality systematicky nesleduje. Odhaduje se však, že tento typ kriminality tvoří značný podíl na celkovém objemu spáchané/registrované trestné činnosti v ČR a v souvislosti s jejím postihem jsou vynakládané nemalé prostředky (nejen) v rámci nákladů na vymáhání práva.
Projekt reagoval na absenci dat v této oblasti a jeho cílem bylo přinést poznatky o možnostech spolehlivějšího odhadu SDK, navrhnout standardizovaný postup sběru dat ke zjišťování míry a struktury SDK pro účely (zejména policejní) praxe i dalšího výzkumu.
Hlavním výsledkem projektu je metodika certifikovaná Policejním prezidiem ČR, která byla poskytnuta k bezplatnému využití v rámci činnosti policie.
Cílem metodiky je podrobně popsat nový postup pro zaznamenávání sekundární drogové kriminality. Navržený postup je postavený na zcela nové definici sekundární drogové kriminality, která pokrývá veškerá nezákonná jednání související s užíváním omamných a psychotropních látek a nakládání s nimi. Metodiku je možno využít jako standardizovaný nástroj pro pravidelný monitoring, vyhodnocování a další zkoumání drogové kriminality, zohledňující specifické prostředí České republiky. Základním účelem metodiky je zajistit sběr dat o sekundární drogové kriminalitě pro potřeby vytváření statistických přehledů o registrované kriminalitě v ČR. Metodika tím má přispět k získání podrobnějších a kvalitnějších informací o míře a struktuře sekundární drogové kriminality. Metodika představuje postup sběru dat v rámci provozování a aktualizace informačního systému ESSK, a je určena pro policisty na základních útvarech, kteří aktualizují informační systém ESSK prostřednictvím informačního systému ETŘ.
Projekt byl připraven a realizován v součinnosti s hlavním předpokládaným uživatelem výsledku (Národní protidrogová centrála SKPV PČR). V průběhu řešení projektu a v celém procesu tvorby metodiky byl důraz kladen zejména na participativní přístup. To znamená, že postup zjišťování míry a struktury SDK byl vytvořen ve spolupráci s předpokládanými uživateli výsledku a dat a s experty, kteří se dlouhodobě zabývají drogovou problematikou, aby výsledek co nejlépe odrážel potřeby a možnosti praxe (věcné konzultace, expertní šetření, pilotáž…). Základním východiskem bylo nabídnout flexibilní nástroj vyžadující co nejnižší časovou a administrativní zátěž při evidenci SDK. Na druhé straně byla požadavkem co nejvyšší míra validity a reliability získaných dat.
Součástí výsledku je i zcela nová definice sekundární drogové kriminality, která je podrobně popsána v odborné monografii a dalších publikačních výstupech. Vymezení vychází z dichotomie drogové kriminality, resp. trestné činnosti související s drogami a jejího členění na primární a sekundární drogovou kriminalitu, které se vzájemně nepřekrývají. SDK je rozdělena do 6 hierarchicky uspořádaných, vzájemně prostupných kategorií. Nový koncept reflektuje podmínky a potřeby praxe v České republice a přináší jednotné teoretické východisko pro další výzkum nejen v oblasti kriminologie a adiktologie ale i pro další obory zabývající se problematikou trestné činnosti související s drogami.
Standardizovaný postup sběru a vykazování dat o SDK umožní přesnější popis a analýzu tohoto fenoménu, což je nezbytným předpokladem přípravy a formulace účinnějších trestně politických i praktických opatření v této oblasti. Hlavním přínosem metodiky tedy bude zkvalitnění policejních statistik jejich doplněním o dosud chybějící údaje o SDK a jejích pachatelích.
Dalším předpokládaným přínosem pravidelného monitoringu SDK na základě výše popsaného postupu je zvýšení efektivity alokace personálních i finančních zdrojů, vynakládaných na prevenci a potírání drogové kriminality, v rámci Policie ČR (příp. i dalších orgánů činných v trestním řízení).
Výsledky projektu budou využitelné i mimo Policie ČR. V rámci resortu vnitra lze jejich uplatnění spatřovat především při tvorbě a vyhodnocování Strategie prevence kriminality a jejích akčních plánů. Mohou sloužit při přípravě a aplikaci opatření vůči pachatelům drogové kriminality (volba vhodných trestních sankcí a dalších intervencí) a obecně při formulaci legislativy v oblasti kontroly a prevence kriminality. Dále budou tato nová data využitelná v rámci monitoringu indikátorů snižování nabídky OPL pro účely tvorby a vyhodnocování protidrogové politiky státu. Budou novým zdrojem poznatků pro účely výzkumu zejm. v oblasti kriminologie a adiktologie či pro zkoumání společenských nákladů souvisejících s drogami. Využití najdou i pro účely vzdělávací, ať již jde o vzdělávání profesní (Policejní akademie ČR, Justiční akademie) nebo obecné vzdělávání v relevantních oborech (výuka kriminologie, trestního práva, adiktologie atd. na vysokých školách). V neposlední řadě umožní nová data o SDK jako součást publikovaných kriminálních statistik veřejnosti učinit si přesnější představu o rozsahu problému, jaký představuje užívání OPL ve společnosti.
Odborná monografie shrnující výsledky projektu: Roubalová, M. a kol: Možnosti zjišťování míry a struktury sekundární drogové kriminality v podmínkách České republiky, Praha: IKSP, 2019, dostupné na: http://www.ok.cz/iksp/docs/455.pdf
Prezentace výsledků projektu na konferenci Evropské kriminologické společnosti