Kreativci pro rozvoj města
Účastníků konference Kultura 360⁰ jsme se zeptali, jak se jim osvědčilo mapování kulturních a kreativních průmyslů, zda mají pro představitele samosprávy nějaká doporučení a na jaké kreativní obory by jejich město mělo do budoucna vsadit a založit na nich své směřování.
Richard Vodička, proděkan pro mezinárodní vztahy, Fakulta multimediálních komunikací, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Mapování potenciálu kreativních průmyslů na Zlínsku rozproudilo debatu a zároveň vedlo ke konkrétním krokům při plánování strategického rozvoje města Zlína i širšího regionu. Závěrečná zpráva Kreativní a aktivní Zlínsko a z ní vyplývající doporučení mají za výsledek lepší informovanost a koordinaci mezi zástupci místní samosprávy, kulturních institucí, univerzity a výrobního sektoru. Vznikla tedy komunikační platforma, bez níž by se další rozvoj kreativních a kulturních průmyslů obešel jen stěží. Představitelé měst, kteří hodlají podpořit rozvoj kreativních a kulturních průmyslů, by se měli obklopit kreativci z různých oborů a v otevřené moderované diskusi pojmenovat stávající situaci, stanovit smysluplné cíle a následně sestavit akční plán vedoucí k jejich postupnému naplnění. Zní to jednoduše, ale je to běh na dlouhou trať. Zlínsko rozvíjí a dále bude rozvíjet design ve všech jeho podobách a tvorbu audiovizuálních děl. Oba obory zde zapustily své kořeny ještě před druhou světovou válkou a těšily se velké podpoře rodiny Baťů.
Michaela Mixová, manažerka pro kreativní průmysly, Plzeň 2015, o. p. s.
Jak chcete správně podporovat rozvoj kreativity a umění, když neznáte ty, kteří prostředí tvoří? Již při přípravě přihlášky na titul Evropského hlavního města kultury 2015 před pěti lety se ukázalo, že Plzeň má mnoho nevyužitého potenciálu. Mapování má různé fáze i způsoby, nejdůležitější je ale hovořit s lidmi o jejich zkušenostech a potřebách, o což se při přípravách i realizaci projektu Evropského hlavního města snažíme kontinuálně. Mapování firem působících v kreativních a kulturních průmyslech podle metodiky Institutu umění je tedy spíše ověřením, zda je směr podpory pro tuto oblast v Plzni i Plzeňském kraji nastavený správným směrem. Mapování u nás stále probíhá, takže nemůžu ještě celkově zhodnotit. Ale vůbec samotná vůle a podpora mapovat ze strany veřejné správy i spolupráce kreativců, kteří pomáhají mozaiku všech firem dotvářet, je v tuhle chvíli jednoznačným obohacením. I když máte pocit, že kulturní a kreativní scénu ve městě znáte, věřte tomu, že osobní setkání s aktéry jednotlivých odvětví pro vás budou přínosem a možná i překvapením. Již samotný zájem města o stav a potřeby kreativních odvětví a snaha s aktuálním stavem něco dělat jednoznačně zvyšuje důvěru na obou stranách. A budoucí směřování Plzně? Město by mohlo navázat na obory produktový a grafický design či animaci a zároveň se nabízí jejich prolnutí s tradičními odvětvími. Těším se, že až Plzeň nebude jen městem „piva a průmyslu“, ale městem piva, průmyslu a kultury v tom nejširším slova smyslu.
Tereza Chrástová, koordinátorka projektu, Kreativní centrum Brno, Kancelář strategie města Brna
Data z mapování jsou pro nás užitečná jak pro tvorbu brněnské kulturní politiky, tak pro nastavení konkrétních nástrojů podpory kulturních a kreativních odvětví. Vznikla také komunikační platforma se zástupci kreativních oborů a mohou být tak vytvářeny správně zacílené nástroje podpory. Mnozí tvůrčí lidé se navíc při brněnském mapování poznali či poprvé potkali. Jedním z aktuálních projektů podpory kulturních a kreativních odvětví v Brně je například vznikající Kreativní centrum Brno z brownfieldu bývalé městské káznice v oblasti Cejlu. Dalším nástrojem budou třeba designové a kreativní vouchery. Díky mapování a prověření potenciálu Brna byla podpora kulturních a kreativních odvětví zahrnuta i do strategických dokumentů, jako je Regionální inovační strategie, což je dlouhodobý plán projektů, které zvyšují konkurenceschopnost jižní Moravy. Brno je v podstatě „silné“ v mnoha oborech, je zde jedenáct tisíc subjektů, asi deset procent všech zaměstnaných, tedy dvacet tisíc osob, pracuje v kulturních a kreativních odvětvích. Nejvíce subjektově zastoupenými obory v Brně jsou architektura, literatura, reklama. Chceme se ještě zaměřit na přesahy kulturních a kreativních odvětví do znalostní ekonomiky a průmyslových oborů. Nyní je jasné, že tato oblast je v Brně, respektive Jihomoravském kraji, poměrně široká a srovnatelná se stejně velkými evropskými městy. Domnívám se, že města by měla zjistit, jaký je jejich reálný, ne jen tušený potenciál, a ten následně rozvíjet. Kulturní a kreativní odvětví jsou nezanedbatelným faktorem rozvoje regionů, měst, městských částí, podnikání nebo sociální koheze. Signál, že je v městech „kreativní podhoubí“, může být zajímavý i pro potenciální investory.
Připravila Ivana Jungová.