Vítěz Parádního webu: Mostecké sochy, velkostroje a výsypky
Primátor Mostu Vlastimil Vozka. Foto: archiv statutárního města Most. Správní a kulturní centrum, se specifickým typem zástavby, to je dnešní Most. Jak se podařilo překonat nevratné zásahy způsobené těžbou uhlí? Jak spolupracujete s urbanisty a krajináři? Představoval byste si ve městě z architektonického pohledu nějakou úpravu?
Kvůli těžbě bylo zbouráno prakticky celé historické město. Nový Most byl postavený za socialismu a je to na jeho tváři poznat. To těžko změníme. Uhelné lomy pochopitelně krajinu Mostecka poznamenaly. Skutečností je, že právě rekultivace přinesly krajině nový rozměr, jinou a většinou ještě lepší kvalitu a lidem potom nebývalé možnosti trávení volného času, protože právě na bývalých výsypkách vznikly autodrom a hipodrom a z bývalých lomů zatopená jezera.
Líbí se mi myšlenka umisťování soch, vytvořených za Sochařského sympózia v městských parcích.
Pokud jde o Sochařské sympozium, to je už tradiční akce, která k našemu městu jednoznačně patří. Sympozium láká do Mostu turisty, také Mostečané rádi zajdou k přesunutému kostelu, kde se sympozium každoročně odehrává. Sochy potom umísťujeme na různá místa ve městě a stávají se jeho součástí.
Jak spolupracujete v rámci účelových sdružení či partnerství s městy v České republice či zahraničí?
Město Most je aktivním a také kdysi zakládajícím členem Euroregionu Krušnohoří, partnery máme už od sedmdesátých let minulého století v nedalekém saském Marienbergu a více než deset let potom v holandském Meppelu. Velmi intenzivně spolupracujeme se Svazem měst a obcí a podporujeme Místní akční skupinu v našem obvodu obce s rozšířenou působností. Každá výměna zkušeností je přínosná pro obě strany.
Město se také zapojilo do programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ÚSVIT. Jak hodnotíte výsledky tohoto projektu?
Město se také zapojilo do programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ÚSVIT. Jak hodnotíte výsledky tohoto projektu?
Město Most se do Městského programu prevence kriminality zapojilo v roce 2009. ÚSVIT, zahrnující projekty zaměřené na sociálně vyloučené lokality, hodnotíme jako zdařilý. Jednalo se o pilotní projekt, kde jsme načerpali dobré i špatné zkušenosti, které jsme předávali ostatním městům. Letos město Most žádá v rámci Městského programu prevence kriminality Ministerstva vnitra o finanční podporu osmi projektů prevence kriminality s desetiprocentní spoluúčastí města. Z ÚSVITu stále realizujeme projekt Asistent prevence kriminality, na který si žádáme i letošní rok.
Most. Foto: archiv statutárního města Most. Koláž: Ivana Jungová.Pravdou je, že Most má stále bohužel negativní mediální obraz. Většinu Mostečanů to trápí a snaží proti těmto stereotypům bojovat. Jde to ale stěží a pomalu. Kdo ale Most nezná a do našeho města zavítá, je většinou velmi mile překvapen. Setká se totiž s městem plným zeleně a s nebývale širokou škálou především volnočasových možností. Vedle sportovních areálů zmíním například hornický skanzen Podkrušnohorské technické muzeum, které se v loňském roce stalo dokonce nejnavštěvovanějším muzeem Ústeckého kraje a v němž mohou návštěvníci zažít hornictví doslova na vlastní kůži. I o Uhelné safari je nebývalý zájem, který však kapacitní možnosti neuspokojují. Je to obrovský zážitek pro každého, kdo se dosud s uhelným lomem a jeho velkostroji nesetkal.
Město se také snaží o srozumitelnost nabízených služeb. Poskytuje na webu videonávody či originální službu Na vědomost se dává aneb Osvěta vyhlášek a nařízení. Jaká je odezva veřejnosti?
Bez využívání multimediálních služeb nejde v dnešní mediální společnosti fungovat a i náš úřad proto s občany aktivně komunikuje různými prostředky a formami. Už před lety jsme proto nechali natočit videonávody, v nichž srozumitelnou formou klientům vysvětlujeme, jak si na našem úřadě vyřídí jednotlivé agendy, které doklady k tomu potřebují, kde se nachází konkrétní odbor nebo oddělení. Aktivní jsme jako město také na Facebooku a těší nás ohlas a zájem našich fanoušků. Osvěta vyhlášek je také zajímavý projekt, jehož prostřednictvím se snažíme přiblížit občanům srozumitelnou formou jejich povinnosti vyplývající z vyhlášek a nařízení města. Osvětu provádíme prostřednictvím populárně-naučných textů, ale také videí a grafických manuálů. Natočeny byly desítky videonávodů. Změny v zákonech nás samozřejmě nutí i tyto návody přetáčet nebo jinak upravovat. I letos jsme tak provedli některé změny a budeme v nich dál pokračovat.
Trendem radnice je také snaha o co největší zapojení veřejnosti a otevření úřadu. Připravujete nějaký zajímavý projekt? Jakým způsobem jsou Mostečané zapojeni do řízení a rozhodování o podobě svého města?
Město Most zvítězilo v roce 2010 v soutěži Otevřeno x Zavřeno v kategorii OTEVŘENO za zveřejňování informací o zadávání, průběhu i výsledku veřejných zakázek a ocenění získalo i ve Zlatém erbu. Součástí uceleného systému zveřejňování veřejných zakázek, který funguje od roku 2008, je i Virtuální aukční síň – elektronická aukce. Webové stránky samotné, či elektronické služby Magistrátu města Most, se umisťují na předních místech v soutěži Zlatý erb od roku 1999, dále byly oceněny v soutěžích Město pro byznys, dvakrát uspěly v soutěžích Eurocrest či Parádní web.
Na loňské konferenci V4DIS v Hradci Králové představovala Bratislava projekt, v němž občané rozhodují o určité vyčleněné části městského rozpočtu. Co soudíte o této formě participativní demokracie?
Ano, je jednou z možností. Naší tradicí je ale zpracovat rozpočet, projednat v klubech politických stran zastoupených v zastupitelstvu města a schválit jej. Neuvažujeme o jiné formě schvalování.
Jaký domácí či zahraniční projekt, týkající se elektronické veřejné správy, vás poslední dobou zaujal? Uskutečnil byste ho rád také v Mostě?
Jaký domácí či zahraniční projekt, týkající se elektronické veřejné správy, vás poslední dobou zaujal? Uskutečnil byste ho rád také v Mostě?
Statutární město Most sleduje především celostátní projekty týkající se elektronizace veřejné správy a má vypracované strategické dokumenty dalšího rozvoje jak pro celé město, tak i pro specifickou oblast informačních a komunikačních technologií. Nosným motivem všech dílčích projektů elektronizace je efektivita směrem dovnitř úřadu, to znamená úspora času a práce pro úředníka, ale rovněž usnadnění přístupu pro ty občany a partnery města, kteří mohou a chtějí používat prostředky informačních a komunikačních technologií. V současné době město řeší integraci agendových systémů, připravuje se manažerský informační systém, portál občana a probíhají první práce na digitální technické mapě města. Po rozporuplných zkušenostech s dotačními tituly IOP 06 a IOP 09, postupuje město ve své strategii evoluční cestou, po etapách a vždy s maximální efektivitou vynaložených prostředků.
Jaká země či město by mohly posloužit jako vzor moderního úřadu?
Zahraničním vzorem, který je hodný následování, je naše partnerské holandské město Meppel. Při naší návštěvě v roce 2011 jsme mohli posoudit přístup holandského státu, který například certifikuje, byť tím i částečně omezuje volný trh, dodavatele softwaru pro státní správu. Výhodou jsou nejen nižší náklady, ale především velmi jednoduchá integrovatelnost na všech úrovních státu, počínaje municipalitami a konče ministerstvy. Ocenili jsme vstřícnost a otevřenost státu k výkonu veřejné správy. Jednoduše se dá konstatovat, že pokud stát po obecních úřadech něco chce, agendu nebo činnost, poskytne jim také potřebné programy a podporu včetně proškolení úředníků. Velmi se nám líbila procesně orientovaná struktura úřadu, kdy je zavedena důsledná fragmentace na front-office, mid-office a back-office. Jako front-office je chápána prvotní linie styku se zákazníkem – občanem, institucí, kdy v přízemí budovy úřadu je zaveden přepážkový systém, který rovnou odbavuje většinu zákazníků. Elektronizace v našem partnerském městě je na takové úrovni, že osmdesát procent žádostí přichází od občanů na úřad prostřednictvím elektronické komunikace. Při tom občanovi stačí v elektronickém podání uvést své jednotné identifikační číslo a tím je pro úřad splněna podmínka identifikace občana. Úřad žádost zpracuje a výsledek sdělí občanovi rovněž prostřednictvím elektronické komunikace.
Most se také významně angažuje v problematice rovných příležitostí. Posledním takovým počinem jsou Společné příležitosti pro město Most. Jak tento projekt zatím hodnotíte? Jak se daří slaďovat pracovní a rodinný život u příspěvkových organizací města a zaměstnavatelů Mostecka?
Projekt Společné příležitosti pro město Most – spolupráce při slaďování pracovního a rodinného života považuji za velmi úspěšný. Mostecký magistrát se jeho prostřednictvím snaží vysvětlovat zaměstnavatelům v regionu, že je výhodné motivovat své zaměstnance například tím, že jim umožním práci na částečný úvazek, pracovat z domova anebo že muž na rodičovské dovolené už není taková výjimka. Udělali jsme v tomto směru už hodně osvěty – od článků v Mosteckých listech, přes náš internet, Facebook až po billboardy. Dokazujeme tak, že i ve městě, které se potýká s vysokou nezaměstnaností, lze využívat moderních zaměstnaneckých nástrojů a že se to vyplatí jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci.
Most usiluje o získání titul Evropské hlavní město sportu. Co si od toho slibujete? Jak město vychází vstříc volnočasovým aktivitám obyvatel?
Most sportu skutečně fandí. Podporujeme ho nejen morálně, ale i fakticky. Na podporu sportu šlo vloni více než osmdesát milionů korun a letos počítáme s podobným finančním objemem. Naší prioritou je především sport pro děti a mládež a potom pro široké vrstvy obyvatel. Řekněte mi, které jiné české město má autodrom i hipodrom, volnočasové areály u jezer, tři in-line dráhy pro bruslaře, nádhernou sportovní halu, zbrusu nová a veřejně přístupná sportoviště u všech základních škol nebo třeba areál netradičních sportů?
Problémem měst bývají opuštěné, již svým funkcím nesloužící budovy či pozůstatky industriálníhodědictví. Může město něco udělat ve věci bývalých jezdeckých kasáren?
Desítka objektů z areálu bývalých jezdeckých kasáren v Mostě byla koncem loňského roku prohlášena za kulturní památku. Jsme velice rádi, že se to po letech řízení povedlo. Objekty jsou ale v soukromých rukách a město nemá možnosti, jak jejich osud ovlivnit.
Most je rovněž jedním z měst Ústeckého kraje potýkajících se se zhoršenou kvalitou ovzduší. Jaká řešení vidíte ke zlepšení této situace?
Situace se v posledních letech velmi výrazně zlepšila. Dlouhodobé i krátkodobé měření dokazuje, že nepřekračujeme limity, až na výjimky dlouhotrvajících inverzních stavů, s čímž mají obrovské problémy i ostatní velká města v republice.
Jaká je vaše vize budoucnosti Mostu? Jakými změnami by měl projít v příštích letech? Jaké projekty chystáte pro nejbližší období?
To nezáleží pouze na vedení města. Jsme závislí na postupu vlády v oblasti zahlazování následků hornické činnosti vzniklých před privatizací uhelného průmyslu. V této souvislosti bych zmínil například problematiku Mosteckého jezera. To vzniká v místech, kde kdysi stávalo původní královské město. Jezero, jehož rozloha bude větší, než proslulé Máchovo jezero, bude jistě obrovským přínosem pro celý region. Problémem je velmi pomalý postup při jeho realizaci. Čekáme na vybudování přístupové komunikace, která má i velký bezpečnostní význam, protože má odvádět dopravní provoz ze silnice I/27, která prochází středem areálu Unipetrolu. Problém navíc komplikuje zastavení procesu převodu pozemků, na kterých stávalo kdysi historické město Most, na město. Postup bývalého Ministerstva financí směřující k tomu, že si Most má svá historická území, nyní výsypky, od státu odkoupit, není třeba komentovat. Věřím, že současná vláda bude pokračovat v řešení problematické situace našeho regionu.
Ivana Jungová
Ing. Vlastimil Vozka (*1954) Po absolvování hornické průmyslové školy v Duchcově vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě a hornictví
se věnoval i profesně. Od roku 1994 působil ve vedoucích funkcích při řízení útlumu hornictví v severních Čechách. Pracoval jako ředitel závodu služeb Mostecké uhelné společnosti. Roku 2003 se stal ředitelem společnosti Důl Kohinoor, a. s. Ve volebním období 2002–2006 byl mosteckým zastupitelem za Sdružení Mostečané Mostu. Od 29. 12. 2006 až dosud působí jako primátor statutárního města Mostu. Je místopředsedou správní rady Podkrušnohorského technického muzea o. p. s. a místopředsedou Hospodářské a sociální rady Mostecka.
se věnoval i profesně. Od roku 1994 působil ve vedoucích funkcích při řízení útlumu hornictví v severních Čechách. Pracoval jako ředitel závodu služeb Mostecké uhelné společnosti. Roku 2003 se stal ředitelem společnosti Důl Kohinoor, a. s. Ve volebním období 2002–2006 byl mosteckým zastupitelem za Sdružení Mostečané Mostu. Od 29. 12. 2006 až dosud působí jako primátor statutárního města Mostu. Je místopředsedou správní rady Podkrušnohorského technického muzea o. p. s. a místopředsedou Hospodářské a sociální rady Mostecka.