Hejtmanů jsme se zeptali: Jakým způsobem informační technologie proměnily způsob vedení krizového řízení? Jaké prostředky se vám nejvíce osvědčují pro komunikaci s obcemi či veřejností? Plánujete nějaké novinky, případně vnímáte potřebu iniciace změny na centrální úrovni? Připravuje kraj v současnosti ve spolupráci s obcemi opatření pro předcházení opakovaným záplavám?

 

hejtman, Jihomoravský kraj (1 168 748 obyvatel)

V Jihomoravském kraji je mimo celostátních informačních systémů pro krizové řízení využíván za účelem zajištění přípravy na řešení krizových situací webový Portál krizového řízení pro Jihomoravský kraj s názvem KRIZPORT. Funkce tohoto systému nejsou obsaženy v žádném z celostátních systémů. Tento portál byl v uplynulých třech letech vytvořen Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje za finanční podpory Jihomoravského kraje a je využíván jak orgány krizového řízení, tak občany. V neveřejné části, která je přístupná pouze orgánům krizového řízení, jsou k dispozici aktuální verze havarijních a krizových plánů zpracovaných pro území Jihomoravského kraje, kompletní analýza rizik kraje a dále vždy aktuální kontakty na všechny orgány krizového řízení a další důležité subjekty. Dále je zde ke stažení i velké množství dokumentů, týkajících se krizového řízení. V případě řešení krizové situace je důležitá rychlost a přesnost komunikace mezi orgány krizového řízení. V našem kraji máme nastaven jednotný systém komunikace mezi krizovými štáby, který umožňuje efektivní sběr informací. Z komunikačních prostředků se nám nejvíce osvědčují využití Krajského operačního střediska Hasičského záchranného sboru, datových schránek, úřední desky, podpůrně pak e-mailových zpráv a případně i KRIZPORTu. Komunikace v rámci řešení krizové situace probíhá i prostřednictvím celostátních informačních systémů, například vyžadování věcných zdrojů prostřednictvím informačního systému Správy státních hmotných rezerv. V budoucnu by bylo dobré řešit oblast GIS, především sjednocení dostupných dat, technické možnosti propojení mapových podkladů (například vrstvy ohrožení, údajů z havarijních a krizových plánů), které by byly jednotné pro všechny orgány krizového řízení a umožnily tak operativnější rozhodování v případě řešení krizové situace, on-line sdílení operativních mapových podkladů či snadnější informování veřejnosti o vývoji krizové situace. Nyní Jihomoravský kraj neřeší žádná nová opatření pro předcházení opakovaným záplavám, protože jejich velkou část má zpracovanou ve Studii protipovodňových opatření a následně zahrnutou v Plánech oblastí povodí schválených v roce 2009. Podle těchto dokumentů se navrhují a realizují protipovodňová opatření.

 

hejtman, Liberecký kraj (438 560 obyvatel)

Informační technologie v oblasti krizového řízení jsou stále ještě „v plenkách“, pokud se týká kraje. Složky Integrovaného záchranného systému jsou na tom lépe. Dá se říci, že v současné době na úrovni krajů informační technologie nemají zatím podstatný vliv na plnění úkolů. O tom svědčí i to, že velkou novelou zákona o krizovém řízení (č. 240/2000 Sb.) zmizela povinnost Ministerstva vnitra zajišťovat a koordinovat informační technologie v rámci systému krizového řízení. Mohu mluvit pouze za řízení krizové situace z důvodu povodně a tu proměnily informační technologie zásadně. Zejména z pohledu sdílení informací, možností čerpat informace od obyvatelstva a naopak předávat relevantní informace obyvatelstvu a zpřesněním senzorových informací z terénu, například vodočty, srážkoměry, sledování vývoje počasí. S obcemi v krizovém řízení komunikujeme pouze běžnými komunikačními kanály (telefon, webové stránky, e-mail). Využíváme také Povodňový portál. Zde běží sdílený chat, do kterého mají přímé vstupy všechny složky krizového řízení, povodňové komise obcí všech úrovní včetně povodňové komise kraje. Dalším důležitým zdrojem jsou sociální sítě, Facebook, ale i Google Plus a Twitter. Jen za dobu poslední červnové povodňové události přibylo na Facebooku téměř pět set „přátel“. Vzhledem k potřebě zlepšení komunikace se složkami Integrovaného záchranného systému, obcemi s rozšířenou působností i firmami zařazenými do krizového plánu připravujeme řešení softwarového nástroje pro podporu krizového řízení jak v oblasti přípravy na krize, řešení krizí, tak i přeshraniční komunikace. Tento program je financován z projektů Unie, konkrétně z programu Cíl 3. Součástí tohoto softwaru by měl být i veřejný portál s informacemi pro širokou veřejnost. Dále plánujeme další úpravy Povodňového portálu tak, aby byl jednodušší na ovládání pro uživatele a aby byla dále povýšena jeho sdílecí role. Dále pak navazující práci s jednotlivými starosty, aby uměli využívat vše, co jim zdarma poskytujeme. Z pohledu centrální úrovně bychom uvítali standardizaci přenosu informací z POVISu (definované datové struktury), abychom měli volné ruce při výběru dodavatelů systémů. V tuto chvíli to tak není.

 

hejtman, Pardubický kraj (515 938 obyvatel)

Velmi významným pomocníkem je geografický informační systém (GIS) a satelitní navigace (GPS). Pardubický kraj využívá „mapy v počítači“ k provádění orientačních i podrobných analýz, k prezentaci a modelování následků úniku nebezpečných látek a rozlivu vodních toků, ale také k tvorbě účelových mapových podkladů pro obce a složky integrovaného záchranného systému. Rutinní používání GISu a aktuálních vojenských i civilních mapových podkladů, leteckých snímků a datových sad na oddělení krizového řízení zefektivňuje rozhodování bezpečnostní rady, krizového štábu i povodňové komise kraje. Kraj také využívá přístupy do centrálních účelových informačních systémů, jsou to například IS ARGIS a IS KRIZKOM, provozované Správou státních hmotných rezerv k plánování a vyžadování zdrojů v oblasti krizového řízení. Z komunikačních prostředků je využívána elektronická pošta, sloužící pro operativní řešení situace a předávání podkladů, metodických sdělení a dalších materiálů, u kterých není nezbytně nutné mít doklad o doručení. Rozhodnutí a další správní akty jsou distribuovány informačním systémem datových schránek. V případě nutnosti okamžitého varování a vyrozumění starostů obcí, například při povodních, je možné rozeslat SMS nebo hlasové zprávy AMDS. Na centrální úrovni bychom v budoucnu uvítali pokud možno jednotný a uživatelsky přívětivý nadresortní informační systém pro podporu krizového řízení a krizového plánování. Ohledně opatření pro předcházení opakovaným záplavám Pardubický kraj již od začátku roku 2008 spolupracuje s Povodím Labe, státním podnikem Hradec Králové na přípravě akce „poldr Kutřín“. Stavba poldru je navržena na řece Krounce v katastrálním území Perálec, Mířetín a Hněvětice a svým retenčním objemem 4,46 milionů m3 má sloužit k ochraně obcí ležících pod soutokem řeky Krounky a Novohradky. To znamená oblastí, které jsou povodněmi zatíženy pravidelně. V současné době však investor stavby Povodí Labe, státní podnik, pozastavil pokračování projektových prací na tuto stavbu, a to s přihlédnutím k tomu, že doposud neúspěšně projednává s několika vlastníky pozemků a nemovitostí dotčených stavbou odkup či užití pozemků k výstavbě poldru. Přestože jsme v letošním roce patřili k nejméně postiženým krajům, máme co zlepšovat v prevenci a protipovodňových opatřeních. Uvažujeme o několika menších investicích a úpravách koryt řek a potoků. Dojít by také mohlo ke změně v jednom z dotačních titulů Pardubického kraje. To by obcím mělo do budoucna umožnit financovat a budovat další ochranu před povodněmi.

 

hejtman, Středočeský kraj (1 294 301 obyvatel)

Informační technologie nám dnes významným způsobem efektivně pomáhají při komunikaci a předávání informací. V praxi to znamená pomoc v řadě činností – od včasného vyrozumění, varování ohrožených obyvatel, zhodnocování situace příslušných orgánů a přijímání rozhodnutí při řešení krizových situací, až po zajišťování organizace činnosti při provádění záchranných a likvidačních prací složkami Integrovaného záchranného systému. Z komunikačních prostředků lze uvést operační a informační střediska Integrovaného záchranného systému a Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje obsluhující tísňové linky a v tomto systému fungují základní prostředky, jako jsou mobilní telefony, radiové analogové a digitální sítě, počítačové sítě a výpočetní technika. Dále jsou využívány elektronická pošta, datové přenosy i specifické softwarové aplikace. Mezi chystané novinky patří na základě usnesení Vlády České republiky č. 572/2005, výstavba celostátního informačního systému krizového řízení. Od roku 2008 jsou předány do provozu a využívané Hasičským záchranným sborem pouze některé moduly tohoto sytému. Praktická nedostupnost jedné jeho součásti (aplikace pro krizové plánování) je však skutečností. V tomto roce bude zajištěna úprava a rozšíření informačního systému SYPOS, který využívají pro plánování připravenosti na řešení krizových situací krajská zdravotnická zařízení, školská zařízení, obce s rozšířenou působností a další územní orgány, například Hasičský záchranný sbor kraje, Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje. Ohledně opatření pro předcházení opakovaným záplavám bych rád zmínil pracovní skupinu složenou z odborníků v dané oblasti, která vznikne na krajském úřadě. Bude se přitom zabývat protipovodňovou ochranou v nejvíce ohrožených oblastech. Předpokládám, že se bude dvakrát ročně scházet a řešit, co je nutné kde udělat, případně připravovat podklady k projednání v orgánech kraje. Prostě se už příště nemůže stát, že výstavba protipovodňové hráze u jedné vesnice nebude dokončena ani za deset let. Nebo že hráz dimenzovaná na stoletou vodu přeteče už při padesátileté vodě. To jsou chyby, které si již při příštích povodních nesmíme dovolit.

 

hejtman Kraj Vysočina (510 705 obyvatel)

V tomto roce byl v nemocnicích zřizovaných krajem realizován projekt Elektronický systém hromadného svolávání. Účelem je rychlé a časově efektivní svolání personálů nemocnice, například při aktivaci traumatologických plánů při hromadném neštěstí s velkým počtem zraněných. Technicky je zde využit automatizovaný telefonický hovor a předání informace formou SMS, včetně možnosti sledování zpětné vazby. Systém je rovněž nastaven tak, že je používán i k běžnému svolání lékařských týmů či konzilia. Z komunikačních prostředků je v případě obcí preferována komunikace přes mobilní telefony a e-mailové adresy, kdy dojde k rychlému a jednoznačnému předání informace a také zpětnému potvrzení jejího přijetí. Z novinek lze zmínit projekt z fondů Unie pro zajištění obousměrné komunikace mezi operačními středisky složek Integrovaného záchranného systému. Cílem je jednak zajistit nejlepší dostupné lokalizační údaje pro všechny tísňové linky a dále zrychlit mezi složkovou komunikaci v podobě vícesměrného přenosu dat o řešené mimořádné události. Pro práci operačních středisek složek Integrovaného záchranného systému jsou důležité mapové podklady, a jedním z cílů projektu je poskytovat jednotné mapové podklady pro všechny složky Integrovaného záchranného systému ve stejné kvalitě, aktuálnosti a rychlosti. Také by mělo být rozvíjeno videokonferenční spojení mezi operačními středisky složek Integrovaného záchranného systému i krizovými štáby krajů. Ohledně předcházení opakovaným záplavám Kraj Vysočina podporuje v rámci svého rozvojového Fondu Vysočiny, grantového programu Čistá voda už třetím rokem obce formou dotací na zpracování studií a projektových dokumentací v oblasti ochrany před povodněmi. Zatím bylo podpořeno devět žadatelů dotacemi v celkové výši přes sedm set tisíc korun, například městys Rokytnice nad Rokytnou, město Habry a obec Rozsochy. Další úloha kraje spočívá v zařazení nejvýznamnějších navrhovaných opatření do koncepčních a strategických dokumentů typu plánů oblastí povodí, schválených zastupitelstvem kraje v roce 2009, nyní nově plánů dílčích povodí, které se zpracovávají a bude je schvalovat zastupitelstvo kraje koncem roku 2015. Kraj Vysočina ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem kraje věnuje rovněž velkou pozornost ochraně před Zvláštními povodněmi, které vznikají poruchou nebo protržením hráze vodního díla. Jsou to mimořádné situace, kterým kraj již v minulosti čelil. Na základě výpočtu charakteristiky povodňových vln a rozsahu zatopeného území, který musí předložit majitel vodního díla, zpracovává Hasičský záchranný sbor kraje Operační plány pro zvláštní povodně. Tyto jsou určené krizovým orgánům v ohroženém území pod vodními díly. Je v nich popsán zejména způsob provedení varování a vyrozumění a evakuační opatření. Hasičský záchranný sbor kraje využívá ke stanovení počtu ohrožených objektů geografický informační systém, ve kterém je zobrazeno zatopené území ve vazbě na reálné mapové podklady a registry. Je to efektivní způsob zjišťování údajů potřebných například pro plánování evakuace obyvatel v případě nutnosti. Hodnocením stavu zpracování a především „uvedením do života“ těchto opatření se pravidelně zabývá na svém jednání bezpečnostní rada kraje.

hejtman, Zlínský kraj (587 119 obyvatel)

 

V České republice vzniká velké množství informačních systémů pro potřeby krizového řízení, ale neexistuje státem garantovaný a zavedený jednotný informační systém krizového řízení. Jedná se o systémy, které si kraje nebo orgány krizového řízení vytváří pro svou vlastní potřebu. Mezi nejvíce využívané informační systémy patří webové aplikace Českého hydrometeorologického ústavu, informace o hydrologické situaci, předpovědi počasí, model Aladin, dále pak aplikace Správy státních hmotných rezerv ARGIS, KRIZDATA, aplikace Ministerstva obrany a pomocné aplikace jako je například Medis-Alarm či Terex. Z komunikačních prostředků lze zmínit webovou aplikaci Krizového řízení provozovanou na serveru Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Je zaveden systém informování hejtmana o mimořádných událostech a krizových situacích nepřetržitou 24 hodinovou pohotovostí. Samozřejmostí jsou pravidelné kontroly dosažitelnosti všech štábů a komisí, které se nám ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem podařilo rovněž automatizovat. Na celostátní úrovni se v rámci Asociace krajů České republiky osvědčila videokonference, která značně urychlila činnost jak při samotné koordinaci řešení krizových situací, tak například při koordinaci humanitární pomoci. Ohledně novinek Zlínský kraj realizuje projekt na propojení technologického centra kraje se všemi obcemi s rozšířenou působností optickými kabely, jehož další efekt se projeví právě v oblasti krizového řízení, ale třeba také v nabídce dalších služeb prostřednictvím propojených datových center. Dalšími součástmi projektu je vybudování řídícího pracoviště Krizového štábu Zlínského kraje, meteorologický radar pokrývající plochu celého Zlínského kraje a modernizace prvků varovacího systému ve městech Zlín a Vizovice. Individuální projekty realizují Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Luhačovice, Otrokovice a Valašské Klobouky. Projekty obsahují požadavky na doplnění, modernizaci a standardizaci jejich varovacích a vyrozumívacích systémů, které jim umožní například doplnit sirény a hlásiče tak, aby byly pokryty všechny oblasti měst a umožnily hlasovou komunikaci. Co se týká opatření předcházení opakovaným záplavám, podařilo se ve spolupráci s Povodím Moravy s. p. zlepšit materiální přípravu na povodně. Včasnou detekci „bleskových“ povodní pak umožní výše zmiňovaný meteoradar. Vždy by však bylo vhodné se zamyslet nad známou pravdou, že člověk by měl stavět, hospodařit v lesích i na polích a udržovat koryta řek v souladu s přírodou. A tomu by se měly přizpůsobit i legislativní normy.

Připravila Ivana Jungová.