Konference EUTOPA-IP v Amsterdamu
Ve dnech 16.-17.9.2010 se konala v Amsterdamu konference věnovaná projektu EUTOPA-IP (Evropská vodítka psychosociální následné péče zaměřené na cílové skupiny – Implementace).
Za ČR se konference zúčastnili PhDr. Štěpán Vymětal a Mgr. Michaela Kvasničková z oddělení psychologie MV ČR a PhDr. Zuzana Vrbová, vedoucí psycholog HZS ČR.
V prostoru bývalého planetária upraveného na konferenční centrum se setkalo 25 odborníků z evropských zemí a Kanady, aby diskutovali nad problematikou vodítek pro psychosociální péči u příslušníků uniformovaných složek v situacích po katastrofách. Mezi účastníky konference byli experti na psychologii mimořádných událostí z řad policie, hasičských sborů, armády, ale i z klinické oblasti, všichni se zaměřují na práci s lidmi v postkatastrofických a traumatických situacích. Tento pracovní tým byl dále podporován virtuálním expertním týmem, který dodal podklady – směrnice a doporučení pro poskytování psychosociální péče u uniformovaných složek.
Hans te Brake z nizozemské nadace Impact představil celý koncept vodítek, jejich vývoj a další směřování do budoucna, v diskusi se otevřela otázka národních rozdílů (které organizace se do péče zapojují, zda je centrálně řízena, spolupracují-li spolu, jaká je právní úprava, apod.).
Michel Dückers, ze stejné organizace, se věnoval výsledkům průzkumu literatury. Byly shromážděny studie a články z období 01/1995 – 05/2010 na předem zadanou problematiku a jednotliví partneři provedli přesně specifikované vyhledávání ve svém jazyce (čeština, němčina, španělština, holandština, angličtina). Z prozatímních výsledků vyplývá, že jde především o studie z vojenského prostředí (přes 60%), dále z prostředí ZZS (17%) a policie (13%), kdy zhruba polovina výzkumů se zaměřuje na zkoumání posttraumatické stresové poruchy (PTSP). Podrobný přehled by měl být k dispozici na příští pracovní schůzce k projektu v Madridu (listopad 2010).
Nadace Impact také oslovila odborníky, aby se vyjádřili k návrhu vodítek a poskytli zpětnou vazbu a své zkušenosti pro sestavení univerzálních směrnic, které bude ale možné přizpůsobit odlišnostem v jednotlivých zemích. Profesionálové se shodli na potřebě poskytování péče od kolegů (peer support), poskytování informací rodinám příslušníků, odpovědnosti organizace za zajištění péče pro své zaměstnance, organizování tréninků a dalších vzdělávacích aktivit pro kolegiální podporu.
Psychiatr Don Richardson z kanadského Centra pro péči o veterány referoval o jejich zkušenosti s kolegiální podporou. Jako „peer support“ pro ně pracují bývalí veteráni nebo členové rodin, kteří mají přímou zkušenost se stresující událostí nebo PTSP. Také používají termín „operational stress injury“ (funkční stresové zranění), který pracuje s pohledem, že je člověk traumatem zraněn, ne nemocen – což je ve výsledku lépe přijímáno jak společností, tak i zasaženými jedinci. Cílem je znovu zapojit jedince do společnosti skrze podporu někoho, kdo má stejnou zkušenost.
Vedoucí psycholožka HZS Zuzana Vrbová přednesla svůj příspěvek týkající se fungování systému posttraumatické intervence u HZS, organizace a tréninku kolegiální podpory, který je v ČR organizován. Intervenční týmy poskytují podporu kolegům, ale i obětem katastrof (např. psychologická první pomoc, poskytování informací, předávání do péče, apod.). Zástupci psychologického pracoviště MV ČR doplnili informace o fungování systému psychologické podpory v rámci Policie ČR.
Psycholog Eric de Soir, který působí na belgickém Ministerstvu obrany a u HZS v Leopoldsburgu, prezentoval zkušenosti z poskytování péče po událostech velkého rozsahu v Belgii, Francii a Lucembursku. Jedním z podstatných bodů jeho prezentace byly informace o změně používané terminologie ve frankofonní literatuře, oproti anglosaské. Např. již se nehovoří o „obětech“ (victims), ale o „lidech zahrnutých do události“ (those involved). Zmíněny byly také patogenní a tzv. salutogenní (ochranné) faktory, jakož i změna terminologie v oblasti Critical Stress Incident Management.