Zprávy ze Senátu – 11. týden

V Senátu se sešli politici i politologové, nejvyšší ústavní činitelé, zástupci parlamentních politických stran i odborné veřejnosti, aby společně diskutovali o

přímé volbě prezidenta republiky. Konferenci Přímá volba prezidenta – změna Ústavy ČR uspořádal 14. března předseda Senátu Milan Štěch. Podle něj bylo cílem jednání učinit z přímé volby věc veřejnou, tedy široce diskutovanou, a to nejen na veřejnosti, ale i na parlamentní půdě. „Je správné, že zodpovědní politici nominovaní svými stranami pracují na nalezení shody. Jsem přesvědčen, že stejně tak je potřeba, aby ti, co o změně Ústavy a umožnění přímé volby hlavy státu budou rozhodovat, tj. poslanci a senátoři, byli přímo aktéry jednání informováni a do přípravy návrhů se mohli zapojit,“ uvedl Milan Štěch s tím, že konference v Senátu je počátkem široké a podrobné diskuse o změně Ústavy ČR na parlamentní půdě. Nadále by se jí měly detailně zabývat příslušné výbory a komise. „Přímá volba prezidenta republiky má dlouhodobě značnou podporu veřejnosti. Důvodů pro tento postoj a požadavek občanů je více. Ten nejsilnější spatřuji v tom, jak se provádělo, přesněji řečeno v jaké atmosféře probíhaly poslední tři volby hlavy státu a zejména ta poslední v únoru v roce 2008,“ doplnil předseda Senátu M. Štěch.

V Jednacím sále Senátu představil názor prezidenta republiky Václava Klause Jiří Weigl, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Václav Klaus se dosud k této otázce veřejně nevyslovoval, avšak v Senátu zaznělo, že příznivcem přímé volby není. Domnívá se totiž, že poměrům parlamentní republiky, jíž Česká republika je, odpovídá stav, kdy primární legitimitu pocházející z přímé volby má pouze Parlament, který vytváří výkonnou moc. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil popsal obsah připravené novely Ústavy, zabýval se zvláště tím, jak volbu provést. Omezil se na techniku volby: jednokolová, dvoukolová s nejvýše dvěma kandidáty ve druhém kole nebo dvoukolová s více než dvěma kandidáty ve druhém kole. Zatím se předpokládá, že volba by se podobala té, jež je známa ze Senátu. Oprávnění navrhovat kandidáty by mělo 50 tisíc občanů, dvacet poslanců nebo deset senátorů a volbu by vyhlašoval předseda Senátu. Poslanec Jeroným Tejc, jeden ze dvou oficiálních řečníků za politické strany, v tomto případě za ČSSD, stručně rekapituloval starší návrhy zavedení přímé volby prezidenta. Podle druhého z představitelů politických stran, poslance Vojtěcha Filipa, předsedy KSČM, by bylo stran většího zapojení občanů do rozhodování účelnější přijmout ústavní úpravu obecného referenda.

Senátorka Soňa Paukrtová hovořila zvláště o tom, že jí v celé diskusi chybí pádný důvod pro změnu způsobu prezidentské volby. Místopředseda Senátu Petr Pithart ve svém projevu poukázal na tradici výjimečné autority hlavy státu v československé minulosti i české současnosti. Senátorka Jiřina Rippelová zdůraznila paradoxní efekt posílení legitimity přímo voleného prezidenta v oslabení jeho kompetencí, jímž se má čelit systémové nerovnováze. Před přítomnými vystoupil i Jan Kysela, tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury, který se změnami ústavy trvale zabývá. Kriticky rozebral jednotlivé dílčí argumenty ve prospěch přímé volby a upozornil na mnohost relevantních proměnných, které značně ztěžují možnost odhadnout její důsledky. Politoložka Vladimíra Dvořáková označila za jedinou výhodu přímé volby větší otevřenost politiky voličům, jinak dle jejího názoru převažují nevýhody. Na závěr celé konference vystoupil opět předseda Senátu Milan Štěch. V závěrečné poznámce podotkl, že jako zastánce přímé volby jej mrzí a překvapuje, že během několikahodinového jednání vlastně nezazněly žádné důvody v její prospěch. A to je dle jeho názoru velký podnět pro další a důkladnější přemýšlení.

text -kk-

Print  E-mail  X Corp.   Facebook