Neznámý svět vojenských újezdů
Jedni v nich vidí velká cvičiště plná nebezpečí, jiní třinácté komnaty, kam by rádi nahlédli, další je vnímají jako bohem zapomenutý kraj či houbařské ráje. Zůstanou nedotčenými přírodními lokalitami, ostrůvky zbytkové fauny a flóry? Nebo zvítězí přístup těch, kteří by z újezdů vydrancovali co se dá, ať to stojí, co to stojí?
Mnohé z dodnes užívaných vojenských prostorů vznikly již za první republiky. Nejstarší vojenský újezd (1927) – známý jako Brdy nebo též Jince – je západně od Příbrami. V téže době vznikly také Dědice (označované i jako Březina) západně od Vyškova. Během druhé světové války byly vojenské újezdy rozšířeny a využívány wehrmachtem, nově zřízen byl výcvikový prostor pro oddíly SS v oblasti Sedlčany, mezi Vltavou a Sázavou, který byl po válce zrušen. Po skončení války zájem armády o výcvikové oblasti krátkodobě opadl, nastupující komunistický režim však pro vojenské účely vyčlenil území zahrnující katastry bezmála dvou set obcí. Stávající vojenské prostory byly rozšířeny a většinou v příhraničních oblastech založeny nové.
Rozhodnutím vlády Československé republiky (1946) byl severovýchodně od Olomouce vytvořen Vojenský výcvikový prostor Libavá. Západně od Českého Krumlova pak přibyly Boletice, východně od Mimoně Ralsko, ve Slavkovském lese Prameny, západně od Hartmanic Dobrá Voda, jižně od Kadaně Doupov (též Hradiště) a severně od Lysé nad Labem Milovice. Kromě zmíněných vznikla ještě řada vojenských prostorů malého rozsahu. Po okupaci Československa (1968) byly vojenské újezdy Libavá, Milovice a Ralsko postoupeny sovětské armádě. Podél hranic s Rakouskem a Spolkovou republikou Německo bylo zřízeno takzvané hraniční pásmo, střežené armádou, nejednalo se však o vojenský výcvikový prostor.
Právní úprava
Vojenské újezdy, jako zvlášť vyčleněná území pro potřeby obrany státu, byly ve stávajících hranicích zřízeny na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění pozdějších předpisů. Současně byla na jejich území uzákoněna státní správa, kterou vykonávají újezdní úřady vojenských újezdů.
Nejnovější právní úprava, vymezující v přílohách rovněž hranice újezdů, je stanovena zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Podle zákona náleží veškerý majetek na území vojenského újezdu, mimo majetku vneseného, státu. Plochy a další nemovitosti, potřebné k provádění a zabezpečení výcviku ozbrojených sil, jsou v příslušnosti hospodaření Ministerstva obrany podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazícha jsou spravovány příslušnou vojenskou ubytovací a stavební správou (VUSS). Objekty určené pro ubytování příslušníků Armády České republiky (AČR) a zabezpečující dodávku vody, tepla a další servis pro armádu, jsou spravovány převážně Správou vojenského bytového fondu, p. o. Praha (SVBF). Ostatní plochy slouží převážně jako ochranné a bezpečnostní zóny při výcviku (zejména střelbách) a včetně dalších nemovitostí jsou ve správě Vojenských lesů a státků ČR s. p. (VLS ČR). Tento majetek je vymezen v zakládací listině VLS ČR ve smyslu § 2, odst. 5 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, jako určený majetek.
Pro výcvik ozbrojených sil jsou na území újezdů zřízeny vojenské výcvikové prostory (VVP) a výcviková zařízení (VZ). Ty tvoří soubory střelnic, cvičišť, cest pro pásová a kolová vozidla, ubytovacích objektů cvičících vojsk, síť pozemních komunikací a ostatní vojenská účelová zařízení včetně vodních ploch a pozemků určených k výcviku. Každý VVP je odlišný stupněm vybudování učební a výcvikové základny a tím i svým určením.
Od roku 1991 došlo ke snížení počtu újezdů na území České republiky z původních osmi na současných pět. Byly zrušeny vojenské újezdy Ralsko, Dobrá Voda a Mladá. Tyto změny představovaly zmenšení rozlohy újezdů na území České republiky o 480 km². Současný počet a rozloha újezdů umožňují provádět výcvik se všemi druhy zbraní kromě střeleb letectva na vzdušné cíle a střeleb protiletadlových raketových kompletů s účinným dostřelem větším než 5,5 km.
Subjekty působící na území újezdů
Pro koordinaci vojenského a hospodářského využívání újezdu se zabezpečením státní správy na celém jeho území je nezbytná existence Újezdního úřadu vojenského újezdu vykonávajícího činnosti podle zákona č. 222/1999 Sb. a dalších zákonů.
Podporu a koordinaci vojenského využití újezdu, péči o výcviková zařízení a cvičiště zajišťuje Středisko obsluhy výcvikového zařízení, jehož součástí je i vojenská hasičská jednotka. Hospodářské plochy i lesy v újezdu a jejich hospodářské využití mají v péči Vojenské lesy a statky ČR, s. p. Zabezpečují rovněž služby ve prospěch Armády České republiky, zejména zimní a letní údržbu komunikací, péči o veřejnou zeleň, hlídací a úklidové služby. Nemovitý majetek armády na celé rozloze újezdu má ve správě provozní středisko, které se stará i o elektrorozvodnou síť a skládky domovního odpadu v újezdu. Správa vojenského bytového fondu, p. o. zajišťuje správu bytů ve vlastnictví státu, objekty pro ubytování cvičících vojsk, objekty a zařízení pro zásobování území újezdu pitnou vodou, odvod a čištění odpadních vod, tepelné zdroje pro vytápění bytových jednotek a objektů v sídelních útvarech, včetně dodávky teplé užitkové vody. Posádková ošetřovnazdravotnicky zabezpečuje výcvik jednotek, ambulantní péči o příslušníky vojenských jednotek na území újezdu, péči o rodinné příslušníky vojáků a civilní obyvatelstvo v sídelních útvarech vojenského újezdu. Udržuje návaznost na územní středisko záchranné služby a při záchraně životů koordinuje spolupráci. Vojenská policie má na starosti policejní zabezpečení, kontrolní činnost a pořádek na území vojenského újezdu.
Hlavní úkoly a využití újezdů
Vojenské újezdy musí zabezpečovat plnění výcvikových úkolů jednotek a útvarů AČR, záloh, žáků a posluchačů vojenských škol, ozbrojených složek ČR, plnění úkolů vývoje, výzkumu a zkušební činnosti. Mezi další povinnosti vojenských újezdů patří výcvik se soudobou technikou za použití ostré munice a s plným využitím jejich technických parametrů, provádění součinnostních taktických cvičení, manévrů při zachování bezpečnosti civilního obyvatelstva. Důraz je kladen také na periodicitu výcviku profesionálních jednotek v různých terénních a klimatických podmínkách.
V případě stavu ohrožení státu, budou újezdy zabezpečovat podmínky k provádění stmelovacích cvičení rozvinovaných a vytvářených útvarů AČR. Dalším z úkolů vojenských újezdů je společný výcvik se zahraničními jednotkami v rámci cvičení NATO, jakož i jejich samostatné využívání zahraničními jednotkami. Je také nezbytné, aby v újezdech byla zabezpečena rovnováha mezi intenzitou vojenského využívání, hospodářskou činností a dodržováním zásad ochrany přírody a krajiny. Dosavadní systém hospodaření, zabezpečující prioritu výcviku při zachování bezpečnostních a protihlukových zón, musí být zachován.
Hlavní organizací k hospodářskému využití území újezdu jsou Vojenské lesy a statky ČR, s. p. (VLS ČR), které bylo svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu ve smyslu § 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesícha o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním předmětem podnikání je nakládání s majetkem státu v působnosti resortu obrany vlastním jménem a na vlastní odpovědnost v oblasti lesní, zemědělské, dřevozpracující a ostatních s nimi souvisejících výrob a služeb a podnikatelská činnost směřující k udržování ekologické a biologické rovnováhy, zejména na pozemcích určených pro obranu státu. Hospodaření s majetkem státu, k němuž má tento podnik právo hospodařit, nespadá do režimu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republikya jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, respektive nového zvláštního zákona č. 174/2003 Sb., o převodu některého nepotřebného vojenského majetku a majetku, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra, popřípadě organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace v jejich působnosti, do vlastnictví územních samosprávních celků. Obchodní činnost, zejména prodej dřeva a zemědělských produktů, je zajišťována z úrovně ředitelství státního podniku a příslušných ředitelství divizí. Na plochách určených k výcviku, které jsou porostlé lesními dřevinami, zajišťují vojenské lesy a statky nezbytnou péči, zejména pokud se týká ochrany lesa před škodlivými činiteli.
Součástí hospodářské činnosti VLS ČR je také myslivost. Výkon práva myslivosti na honebních pozemcích a redukční odstřel na nehonebních pozemcích vykonávají VLS ČR ve své působnosti na vlastní účet. Rybářství VLS je zaměřeno na využití vodních ploch ve vojenských újezdech a dalších rybníků s právem hospodaření státního podniku. Hlavním druhem hospodářské činnosti je rybníkářství. Doplňkový je v omezeném rozsahu sportovní rybolov.
Zemědělská výroba VLS ČR je zaměřena v souladu s výrobními podmínkami zejména na chov skotu. Z celkové výměry zemědělské půdy tvoří zhruba 70 procent horská oblast. Zemědělskou výrobu státního podniku zabezpečují zemědělské správy ve vojenských újezdech Boletice, Hradiště a Libavá. Významné je vzhledem k uvedeným výrobním podmínkám a zaměření zapojení do ekologického zemědělství na základě osvědčení certifikačního výboru Ministerstva zemědělství.
Další významnou složkou VLS ČR je správa ostrahy a služeb, která ve prospěch armády vykonává služby potřebné pro zabezpečení její činnosti. Jedná se hlavně o střežení vojenských objektů, provozování ubytovacích zařízení, zimní a letní údržbu silničních komunikací, údržbu zeleně v intravilánech sídelních útvarů a ve vojenských objektech, úklid v budovách a další činnosti.
Obyvatelstvo
Ve vojenských újezdech žijí trvale v sídelních útvarech a samotách více než 2 000 obyvatel. Nejvíce obyvatel má vojenský prostor Libavá (1 123, tedy téměř 55 %), naopak v Březině bydlí pouze čtyři obyvatelé. V souladu s platnou právní úpravou nemohou tito občané volit obecní zastupitelstvo. Újezdy jsou totiž územní správní jednotkou, ale nejsou obcemi. Volit však občané mohou do krajských zastupitelstev, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, do orgánů Evropské unie a mohou se jako každý občan republiky zúčastňovat celostátních referend. Povinnosti obecního úřadu zde plní újezdní úřad vojenského újezdu, jehož úkoly jsou stanoveny zákonem.
Pro zapojení občanů do věcí veřejných mohou být v souladu se zákonem o zajištění obrany České republiky v každém sídelním útvaru ustanoveny občanské aktivy v počtu tři až sedm členů z řad místních občanů. Řádné jednání přednosty s občanskými aktivy bývá zpravidla čtyřikrát do roka a případné aktuální naléhavosti v nejbližších možných termínech. Od roku 2002 byly na újezdech ustanoveny Rady pro rozvoj vojenského újezdu, v nichž jsou zástupci občanských aktivů, vojenských útvarů a zařízení, VLS ČR a dalších subjektů působících trvale na území vojenského újezdu. Rada se schází dvakrát až čtyřikrát do roka. Občanské aktivy i Rady jsou poradními orgány přednosty úřadu a řeší společně aktuální otázky života ve vojenském újezdu, přijímají společné postupy a vzájemnou pomoc při prosazování stanovených cílů. Dvakrát do roka se v sídelních útvarech uskutečňují veřejné schůze, kde jsou občané seznamováni s aktuálními otázkami vojenského újezdu. Důležitým zdrojem informací pro občany jsou zpravodaje, které vycházejí zpravidla čtyřikrát do roka, a webové stránky újezdních úřadů.
Jak již bylo zmíněno, je veškerý majetek na území újezdu, mimo majetku vneseného, majetkem státu. V hospodaření resortu Ministerstva obrany jsou proto i objekty pro zabezpečení potřeb obyvatel újezdu (především byty, objekty občanské vybavenosti, inženýrské sítě, veřejná prostranství, památky), které přímo nesouvisí s hlavním určením újezdů – zabezpečením výcviku ozbrojených sil. Z výše uvedeného důvodu není možné nemovitý majetek převádět na občany, podnikatele, obce, města či jiné subjekty.
Přestože život obyvatel újezdů má svá specifika, výrazně se neliší od života obyvatel obcí s újezdem sousedících. V posledních letech byla přijata řada opatření ke zlepšení jejich životních podmínek, zejména v zabezpečení dopravní obslužnosti, v rozvoji služeb, kulturního a sportovního vyžití. Tam, kde mají obyvatelé o tyto aktivity zájem, pomáhají újezdní úřady při jejich realizaci.
Na základě závěrů jednání s občany, petic a anket organizovaných od roku 2002 lze konstatovat, že většina obyvatel újezdů s jejich zachováním souhlasí. Žít na jejich území je pro většinu obyvatel v souladu s jejich životním stylem i s hlubokým vztahem k přírodě.
Výkon státní správy
Na území vojenského újezdu zastupuje stát újezdní úřad vojenského újezdu. Vykonává státní správu v rozsahu úkolů, které stanoví zákon o zajištění obrany České republiky a souvisejících platných právních předpisů. Úkoly, včetně sociální péče, plní jako obec s rozšířenou působností. Újezdní úřad je součastně vojenským orgánem, který vykonává úkoly při zajišťování obrany státu a je podřízen Ministerstvu obrany. Jako správní orgán na území je povinen plnit všechny povinnosti dané jednotlivým orgánům státní správy odpovídajícího stupně. V čele újezdního úřadu je přednosta – voják z povolání. O jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.
Jako správní úřad, podle § 35 odst. 1, zákona č. 222/1999 Sb., plní újezdní úřad k zajišťování obrany státu, k výcviku ozbrojených sil a při vojenském i hospodářském využití území újezdu zejména následující úkoly:
- zpracovává podklady pro tvorbu územního plánu újezdu a zajišťuje koordinaci vojenského a hospodářského využití spravovaného území,
- zabezpečuje podmínky pro výcvik ozbrojených sil v polních podmínkách,
- rozhoduje o vstupu a pobytu fyzických osob na území újezdu.
Dále plní úkoly zejména v oblastech:
- vodního hospodářství, přičemž na území újezdu vykonává funkci vodoprávního úřadu,
- životního prostředí, kde je mimo jiné uzemním orgánem ochrany krajiny,
- silničního zákona,
- stavebního zákona, na území újezdu vykonává funkci stavebního úřadu a je orgánem územního plánování,
- evidence obyvatel,
- sociálního zabezpečení,
- školství, zdravotnictví a kultury,
- matriky,
- sociálně-právní ochrany dětí,
- služeb Czech POINTu,
- municipálních funkcí ve vztahu k obyvatelstvu.
Pro zajišťování práv a povinností fyzických osob, kterým byl povolen pobyt na území újezdu podle § 40 (tedy obyvatel újezdu) újezdní úřad zabezpečuje hospodářský a kulturní rozvoj území újezdu, ochranu a tvorbu zdravotního životního prostředí a uspokojuje potřeby obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec podle zvláštních právních předpisů, zejména:
- plněním úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury, s výjimkou výkonu státní správy. K tomuto účelu zřizuje a spravuje předškolní zařízení, základní školy a zařízení jim sloužící a podílí se na zabezpečování zdravotní a sociální péče,
- výstavbou a správou účelových komunikací a zabezpečováním dopravní obslužnosti,
- výstavbou a správou veřejného osvětlení,
- plněním úkolů požární ochrany,
- zabezpečováním čistoty na území újezdu, odvozem domovních odpadů a jejich nezávadnou likvidací,
- zásobováním pitnou vodou, odváděním a čištěním odpadních vod,
- zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku.
Text plk. Ing. Vladimír Kubisa
Základní údaje o vojenských újezdech
|
Název
|
Kraj
|
Počet obyvatel
|
Počet sídelních útvarů s více než
20 obyvateli
|
Rozloha
(km²)
|
|---|---|---|---|---|
|
Libavá
|
Olomoucký
|
1 123
|
5
|
327
|
|
Hradiště
|
Karlovarský
|
596
|
5
|
332
|
|
Boletice
|
Jihočeský
|
293
|
3
|
219
|
|
Brdy
|
Středočeský
|
34
|
1
|
260
|
|
Březina
|
Jihomoravský
|
4
|
0
|
158
|
|
celkem
|
|
2 050
|
14
|
1296
|