HORNÍ MOŠTĚNICE (Olomoucký kraj)
7 / 2010
Osada nad říčkou Moštěnkou je připomínána poprvé v roce 1141 v rámci výčtu příslušenství arcijáhenství v blízkém Přerově. Později byla lenním statkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, v jehož držení se vystřídala řada šlechtických rodů. Od roku 1550, kdy přechází z rukou Konických ze Švábenic do správy Zoubků ze Zdětína, byla Moštěnice označována jako městečko. V pobělohorském období, za vlády Petřvaldských z Petřvaldu, vznikl zámeček, dnešní sídlo obecního úřadu. V Horní Moštěnici žije přibližně tisíc šest set obyvatel.
Na nejstarší známé moštěnické pečeti nacházíme rozletitou střelu převzatou z erbu Švábeniců. Znak obci udělil 20. ledna 2005 předseda PS PČR zároveň s vlajkou. V zeleném štítě nad dvěma stříbrnými vlnitými břevny je vpravo zlatá rozletitá střela a vlevo zlatá lilie. Zelená barva symbolizuje někdejší převážně zemědělský charakter městečka. Břevna připomínají říčku Moštěnku a místní minerální prameny, mezi něž patří i známá Hanácká kyselka. Lilie odkazuje na Pannu Marii jako patronku moštěnického farního kostela. Se střelou pánů ze Švábenic se můžeme setkat rovněž ve znaku Konice (S´97, č. 45) či Laškova (VS´99, č. 42).
KRESBA: LUBOMÍR ZEMAN
TEXT: JAN ZACHAR