Rychlost trestního řízení
prof. JUDr. Jan MUSIL, CSc., Ústavní soud České republiky
1. Proč rychlost?
- Věcných důvodů pro rychlé trestní řízení existuje několik, a všechny jsou závažné:
-
Kriminologové by pravděpodobně na první místo zařadili preventivní účinek rychlého trestního postihu – trest následující co nejdříve po spáchaném deliktu má nejvyšší odstrašující účinek. Veřejnost se názorně přesvědčuje o tom, že policejní a justiční systém účinně funguje, což má nepopiratelný brzdící (kriminoinhibitivní) účinek na potenciální pachatele, ostatní (řádní) občané takový postup pozitivně oceňují. Naopak vlekoucí se soudní procesy, v nichž k vynesení rozsudku dochází za mnoho let, demonstrují neschopnost a nemohoucnost státních orgánů; to vede k obecnému poklesu jejich autority a k větší troufalosti delikventů.
-
Jak prokazují četné viktimologické výzkumy, rychlost trestního postihu pachatele je velmi důležitá pro oběť trestného činu. Rychlý a účinný proces přispívá k její rehabilitaci, ať již psychické, nebo materiální (odškodnění); naopak pomalé trestní řízení oběť roztrpčuje, vyvolává v ní pocit nespravedlnosti a křivdy. Průběh dlouhého trestního řízení oběť traumatizuje, její dlouhodobý kontakt s formalitami trestního procesu (opakované výslechy, rekognice apod.), event. i s pachatelem může způsobit tzv. sekundární viktimizaci.
-
Průtahy v řízení a celková délka procesu negativně ovlivňují množství a kvalitu důkazů; jak se můžeme přesvědčit prostou empirickou zkušeností, možnost objasnit a dokázat trestný čin se s přibýváním času snižuje – svědkové zapomínají či dokonce umírají, věcné stopy a jiné důkazy se nenávratně poškozují atd.; všichni bohužel známe onu pachuť mnohaletých procesů, které nezřídka končívají zproštěním nebo zastavením stíhání „pro nedostatek důkazů“.
-
Dlouhé trestní řízení působí negativně na obviněného, který je vystaven silnému psychickému a sociálnímu tlaku; mimořádně tíživé účinky má zejména vazba. Je-li obviněna nevinná osoba, k čemuž bohužel občas dochází a což nelze nikdy stoprocentně vyloučit, je třeba usilovat o to, aby řízení bylo co nejrychleji skončeno a aby se mohla vrátit do normálního života. Ovšem i na skutečné pachatele a oprávněně obviněné osoby působí dlouhé trestní řízení velmi tíživě (např. prohlubuje jejich strach z nejistého výsledku a z hrozícího trestu, zvyšuje jejich náklady za výkon vazby, znemožňuje jim pracovat). Jeden z judikátů Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) pojmenovává to, co obviněný prožívá při průtazích v trestním řízení, jako „stav úzkosti, mrzu¬tosti a nejistoty“, který je pro obviněného natolik tíživý, že zasluhuje, aby mu provinivší se stát poskytl finanční zadostiučinění (věc Riccardi Pizzami v. Itálie - Application no. 62361/00). Některé penologické výzkumy např. dokládají, že výkon vazby má horší účinky než výkon trestu.
-
Dlouhé trestní řízení je nehospodárné, zatěžuje nadměrně justiční systém, odčerpává pracovní kapacity, zvyšuje jeho nákladnost.
(...)